EDUin: Zrušení asistentů pedagoga jako podpůrného opatření musí obsahovat individuální mechanismus pro případy, kdy jich ve školách bude nedostatek

Ministerstvo školství tento týden vložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh novely školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.). Návrhy změn v něm se významně dotknou pravidel a podmínek pro přidělování asistentů pedagoga žákům běžných základních škol. EDUin v tiskové zprávě popisuje nově navržená pravidla a upozorňuje na rizika, která může tato změna školám i žákům přinést.

 

Zdroj: tisková zpráva EDUin, 10. 6. 2026

 

Ministerstvo školství tímto krokem naplňuje jeden ze záměrů uvedených v plánu legislativních prací vlády pro zbytek tohoto kalendářního roku. Navržená novela se promítne i do zákona o pedagogických pracovnících a v podstatě ruší současný stav, ve kterém jsou asistenti pedagoga dlouhodobě přidělováni jednotlivým žákům běžných základních škol jako jedno z tzv. podpůrných opatření na základě vyšetření dítěte a následných doporučení školského poradenského pracoviště. 

Podle předloženého návrhu by nově školy na základě tzv. parametrizace, tj. na základě pevně stanovených pravidel zohledňujících jak počty tříd a jejich naplněnost ve škole, tak podíl dětí vyžadující zvýšenou podporu (děti se speciálními vzdělávacími potřebami, dětí s potřebou jazykové podpory a dětí z chudých rodin) dostaly přidělený počet asistentů pedagoga, které mohou ve škole využívat (a financovat). Školy by poté samy rozhodovaly o tom, v jakém poměru asistentů a jejich úvazku je rozdělí mezi jednotlivé třídy a děti, které do nich dochází.

„V základním ohledu se směřováním tohoto návrhu souhlasíme. Náklady na asistenty pedagoga dlouhodobě stoupají a je třeba systematicky řešit, jak s nimi ve školách efektivně pracovat. Považuji však za zásadní, aby součástí novely bylo i popsání a zajištění individuálního mechanismu pro přidělování více asistentů pedagoga do škol pro případy, kde se objektivně ukáže, že je počet přidělených asistentů nedostatečný,“ vysvětluje Jan Vöröš Mušuta.

Rozložení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je mezi školami velmi různorodé a z roku na rok se mění. Není jasné, zda by navrhovaný systém bez zakotvení zmíněného mechanismu pro přidělení dalších asistentů dokázal reagovat na situace, kdy např. na školu v jeden okamžik nastoupí více žáků s potřebou podpory.

Asistenti musí být zapojeni do přímých aktivit s žáky

Takový mechanismus zatím stávající návrh novely zákona neobsahuje. „Za velmi důležité pokládám i kvalitní metodické vedení asistentů pedagoga. Tuzemská i zahraniční zkušenosti ukazují, že asistenti pedagoga mohou být jedním z nejúčinnějších opatření pro snižování nerovností ve vzdělávání. Musí však fungovat jinak, než je převažující praxe na českých školách. 

Aby asistenti pedagoga ve třídách fungovali efektivně, musí být k dispozici přímo žákům a pravidelně se podílet na aktivitách s nimi. Jako nejefektivnější se v zahraničí ukázaly být cílené rozvojové programy např. na zlepšení výslovnosti nebo rozšíření slovní zásoby. Naopak asistenti, kteří jsou pouze přítomni v běžném vyučování, nemají podle výzkumů na kvalitu výuky a snižování nerovností vliv. Což je vzhledem k nákladnosti tohoto opatření samozřejmě špatně,“ doplňuje Mušuta.

 

Změny mohou přinést stabilitu a omezit administrativu ve školách a poradnách

Kladně Mušuta hodnotí i to, že návrh by přinesl stabilitu a předvídatelnost jak pro školy, tak pro samotné asistenty a asistentky pedagogů a usiluje i o omezení byrokracie škol a školských poradenských zařízení. Při správném nastavení parametrů pro přidělování asistentů školám může podle něj i omezit i nerovnosti v dostupnosti této podpory napříč školami. “Pro tato pozitiva je důležité, aby návrh řešil i klíčovou otázku dostupnosti asistentů pedagoga v individuálních, systémově nepodchytitelných případech. Takové řešení nemusí být nákladné ani organizačně náročné; může spočívat např. v explicitním zmocnění krajských úřadů zohlednit při rozpisu finančních prostředků i individuální potřeby žáků, pokud výrazně přesahují možnosti škol dané parametrizací,” popisuje Mušuta.

Návrh novely školského zákona bude po vypořádání připomínek z připomínkového řízení předložený na jednání vlády. Poté projde všemi třemi čteními v Poslanecké sněmovně a poté v Senátu. Ministerstvo předpokládá využití nových pravidel od začátku školního roku 2027/28.