Markéta Hronová: Co mají děti vlastně umět? O podobu nové výuky se přou dva týmy, rozhodne ministr Plaga

Spor mezi světovými odborníky na pedagogiku o tom, zda se ve výuce zaměřovat více na znalosti, nebo na kompetence, se nyní přenáší i do Česka. A experti, kteří připravují reformu vzdělávání, se zatím na vzorových školních vzdělávacích programech pro učitele neshodli. Národní pedagogický institut (NPI) už více než dva roky pracuje na verzi, která je spíše volnější a zaměřuje se zejména na kompetence, například na komunikaci v týmu a podobně.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 16. 9. 2026

 

Ministr školství Robert Plaga (ANO) ale s touto verzí nebyl spokojen a pověřil Kláru Šeďovou z Masarykovy univerzity, již si povolal jako krizovou manažerku, aby připravila jinou. Ta má být pro učitele konkrétnější a obsahovat více doporučeného učiva.

 

„Ministerstvo došlo k závěru, že i přes spoustu vynaložené práce tým NPI ne zcela reflektuje všechny zásadní připomínky od škol a učitelů. Proto byla pověřena paní profesorka Šeďová, aby sestavila tým, který bude tyto připomínky reflektovat důsledněji,“ vysvětluje mluvčí resortu Ondřej Macura.

 

Mnisterstvo nezastírá, že se koncepce obou pracovních týmů liší, zatím ale ve své práci pokračují oba dva. 

 

Bude to Plaga, kdo rozhodne, zda jsou oba natolik kvalitní, že se mohou zveřejnit.

 

NPI navíc nepřipravuje jen předmětový modelový školní vzdělávací program – který pravděpodobně využije největší množství škol –, ale také integrovaný, který počítá s propojením více předmětů, a tematický, jenž výuku koncipuje po jednotlivých oblastech. Například elektřina – kde se zohlední poznatky z fyziky, matematiky, přírodovědy, češtiny a podobně.

 

„Může se stát, že nakonec na jaře 2027 školy místo tří modelových školních vzdělávacích programů dostanou k dispozici čtyři. Ale také nemusí,“ dodal k tomu Macura. Školy na tom podle něj mohou jenom vydělat: vyberou si koncept, který bude lépe vyhovovat jejich vlastní filozofii. 

 

První modelové školní vzdělávací programy zveřejnilo ministerstvo školství loni na jaře. Vysloužilo si ale velkou kritiku od učitelů. Proto Plaga nařídil jeho předělání. Novou verzi avizoval původně na konec letošního roku, nedávno ale termín odsunul až na konec školního roku. 

 

Lidé, kteří na modelovém školním vzdělávacím programu na NPI pracují, z této situace podle informací HN nejsou nadšení. Šéfka sekce, která má revizi na starost, Leona Štajgrová dokonce zvažovala odchod z funkce. Nakonec se ale rozhodla zůstat. Odborníci z NPI totiž před zveřejněním první verze počítali s tím, že bude obsahovat doporučené učivo. Jenže schytali kritiku zejména od alternativnějších škol, že je tato verze svazující a neponechává učitelům dostatečnou volnost, v podstatě se vrací k osnovám. Nakonec tedy doporučené učivo v návrhu není. Nyní mají experti NPI pocit, že jejich dvouletou práci nahradí verze, „která vznikne za pár měsíců pomocí AI“. 

 

Ministerstvo však trvá na tom, že úpravy expertů z NPI nejsou dostatečné a neodpovídají tomu, co školy potřebují. Je pravda, že ani školy, které se do práce na dokumentech měnících způsob výuky pustily dobrovolně už před rokem, nebyly z původně zveřejněné verze nadšené. Zástupci jejich vedení většinou přiznávali, že i když se jim líbí zaměření na kompetence, často tápou v tom, co mají žáky vlastně učit.

 

„Bojíme se, abychom žákům učiva neubrali moc, nebo je naopak nezahltili. Učivo nám chybí. Výstupy jako ‚dítě se umí poprat s problémy, samo se učit či diskutovat‘ jsou hezké a my s nimi souzníme. Ale kde je ta hranice? Jazyky mají alespoň nějakou jasně danou úroveň, tady vlastně nevíme,“ řekla HN už v únoru například Dana Mrňáková ze Základní školy T. G. M. v Kutné Hoře.

 

Stejnou výtku měla ke zveřejněným dokumentům i Šeďová. Zároveň ale upozorňuje, že nejde o žádnou kulturní válku ve smyslu buď znalosti, nebo kompetence. „Jde o to najít vhodnou míru toho, jak do výuky dostat obojí. Cílem je, aby v Rámcovém vzdělávacím programu byly kotvy v podobě znalostí a oborových dovedností, ale zároveň v hodinách zůstal prostor pro myšlenkovou práci žáků, pro diskutování a bádání, stejně jako pro rozvíjení obecnějších kompetencí například k učení či řešení problémů,“ vysvětlila. Doporučené učivo školy mohou, ale nemusí převzít.