Tomáš Pospíchal: Další fakulta ruší bakalářské práce. „Jsou už překonané,“ říká expert

Bakalářské práce už nebudou muset psát studenti ekonomicko-správní fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Přesněji ti, kteří na škole studují od tohoto akademického roku. K podobnému kroku dříve přistoupila podnikohospodářská fakulta VŠE. V obou případech se jedná o reakci na rozvoj umělé inteligence, která má podle odborníka už dnes významný vliv.

Anna Brzybohatá: Tahanice o peníze do školství se pravděpodobně povedou i v dalších letech. Ve výhledu je naplánované dát resortu o zhruba 15 miliard korun méně

Příští rok na podzim proběhnou nové volby do Poslanecké sněmovny. Nyní vládne pětikoalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, která deklarovala jako jednu ze svých priorit školství. Ostatně jako každá předchozí vláda prakticky od začátku samostatné České republiky. Školství stejně jako jiné resorty ale potřebuje peníze, oproti jiným je ale podfinancované dlouhodobě.

Roman Petrenko: Zhoršená psychika u mladých? Dospělí je nenaučili zvládat stres. Sociolog popsal znepokojivý průzkum v jednom z nejchudších krajů

Pětina mladých lidí v Ústeckém kraji přemýšlela o sebevraždě, ukazují data výzkumu o duševním zdraví. „Mě osobně to šokovalo. Když jsme ale výsledky konzultovali s psychology a s psychiatry, tak oni zas tak šokovaní nebyli,“ říká sociolog a ředitel výzkumné agentury Anreva Solution Roman Petrenko. Podle něj je zásadní problém to, že dospělí nenaučili děti zvládat stresové situace.

Nora Jakobová: Proč žijí mladí v nejistotě? Nemohou se spolehnout na rady rodičů

Nejen nejistá budoucnost, ale také dlouhá doba distanční výuky během covidu nebo válka na Ukrajině. To všechno se odráží na psychické pohodě dětí a mladých. Jak s tím pracovat, říká v rozhovoru školní psycholožka Nora Jakobová.

Emma Fousková: Na každé střední škole myslí na sebevraždu nejméně čtyři žáci, varují psychologové

Na běžné střední škole potřebuje psychologickou pomoc v průměru jedenáct až dvacet studentů. Nejčastěji trpí pocity úzkosti, sebepoškozováním, panickými atakami či depresivními stavy. Mezi studenty jsou časté i sebevražedné myšlenky. Vyplynulo to z průzkumu společnosti GTS Alive, která oslovila 41 psychologů ze středních škol. Vidí problém hlavně v nedostatku financí a systému psychiatrické péče.

Šárka Miková: Jak vybrat školu pro mé dítě

V dnešní době máme my rodiče zpravidla víc možností než dát dítě do spádové školy. Mnozí hledáme něco jiného, než jsme zažili sami – chceme pro své děti zábavnější výuku, individuální přístup nebo víc kritického myšlení. Podvědomě tíhneme k tomu, co by ve výuce vyhovovalo nám. Proto psycholožka Šárka Miková doporučuje položit si otázku: „Hledáme školu pro sebe, nebo pro naše dítě?“

Jana Divinová: Česko se otevřelo „jiným“ školám. Děti chtějí být brány jako osobnosti, říká expert

Počet alternativních škol rok od roku roste. Dřív šlo převážně o školy základní, od loňského roku ale přibývají i ty střední. „Stát si uvědomil, že má obrovský průšvih, protože na střední školy se začaly ze základek přelévat populačně silné ročníky,“ říká Pavel Kraemer, zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání a učitel.

Stanislav Biler: Přijímací zkoušky na školy jsou přípravou na život v trestanecké kolonii

Za měsíc se desítky tisíc dětí začnou potit u jednotných přijímacích testů. Ty existují jen proto, že stát nechce zajistit dostupné všeobecné vzdělání pro všechny.

Patří sociální práce do škol a kdo s ní má školám pomoci?

Odpovědi hledá analýza EDUinu i diskuse na kulatém stole příští týden.

Daniel Prokop: Segregaci platíme všichni. Když sociálně slabé dítě nedokončí školu, stojí nás to tři miliony, tvrdí sociolog

Už před šestnácti lety vytkl Evropský soud pro lidská práva Česku, že stále diskriminuje romské děti ve školách a že je přeřazuje do speciálních škol. Ministerstvo školství teď slibuje, že má plán, jak situaci řešit. „Náš problém je, že když děti integrujete, tak výnosy přijdou za desítky let. Zatímco náklady jsou okamžité a vyžadují velké úsilí v celé lokalitě,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research v rozhovoru pro Radiožurnál.

Segregace romských dětí je nepřípustná, přicházíme tím o talenty, říká náměstek Nantl

Je to šestnáct let, co Česko prohrálo u Evropského soudu pro lidská práva kvůli diskriminaci romských žáků. Dodnes je ale v zemi 130 segregovaných škol. Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) tím česká společnost vyrábí klienty sociálního státu. Pokud se situace nezlepší, mohlo by podle něj dojít k rušení škol.

Risa Williams: Jak zvládnout organizaci času. 25 metod a strategií

Stále nestíháte, a ať děláte, co děláte, nikdy nepřijdete včas? Váš seznam úkolů se rychle zaplňuje, ale že byste je stíhali i řešit, o tom se mluvit nedá? Jak vystoupit ze začarovaného kolečka pro křečky, určit si priority a vytřídit balast, který k ničemu nevede?

Nadace České spořitelny podporuje vzdělávací aktivity na třetině škol v celé republice

Nadace České spořitelny za více jak 20 let svého fungování investovala 866 milionů korun do vzdělávacích a sociálních aktivit. V posledních letech se zaměřuje na podporu projektů ve školách, kde se vyučuje tak, aby mladá generace obstála ve svém profesním i osobním životě. Projekty zacílené zejména na rozvoj dovedností a postojů zažívají žáci a studenti na 1900 základních a středních (tj. na 36 %) školách v celé republice.

Anna Brzybohatá: Kde to dělají školy tak dobře, že si z nich ostatní mohou brát příklad? PAQ Research vytvořil mapu vzdělávání, která taková místa ukazuje.

České školství je na tom ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi průměrně – ani nejlépe, ale ani nejhůře. Pokud vezmeme srovnání mezinárodních výsledků vzdělávání dětí v rámci zemí OECD prostřednictvím testů PISA, i tam je Česko zhruba ve středu. A to i přesto, že je vzdělávání jednoznačnou prioritou prakticky každé vlády od vzniku samostatné České republiky. Za více než 30 let jednoznačné vládní priority bez ohledu na to, která partaj je momentálně u moci, by na tom tedy mohlo být české školství lépe.

Vladimír Barák: Kreativita, vůdčí schopnosti a inteligence. To budou klíčové dovednosti v éře AI

Trh práce se mění a reaguje na extrémně rychlý rozvoj umělé inteligence. Zatímco starší generace se s generativní AI pomalu učí zacházet, pro ty nejmladší bude naprostou samozřejmostí.

Kamila Minaříková: Jeden superředitel pro několik škol? Kritici se bojí nezájmu o ty malé

Ušetří to peníze a zefektivní i ulehčí práci ředitelů, kterým se zmenšuje prostor na výuku a drtí je stále hutnější administrativa. Na ministerstvu školství čím dál častěji skloňují návrh slučovat malé školy do větších celků pod jedno vedení. Budí to rozporuplné reakce. Část ředitelů by úlevu uvítala, druhá ale namítá, že o škole, kterou formovali desítky let, začnou rozhodovat cizí lidé bez vazeb na místní komunity.

Markéta Hronová: Více práce s výukou má přinést i více peněz. Ministerstvo chce podpořit školy nejen z vyloučených lokalit

Vést školu plnou dětí z vyloučených lokalit nebo s hodně žáky nemluvícími dobře česky je náročné a žádá si více odborníků, kteří s výukou pomohou. Ministerstvo školství proto předložilo novelu zákona, která by umožnila poslat do takových škol více peněz. Jestli by kvůli tomu jiné školy o finance přišly, se ale zatím neví.

Anna Brzybohatá: Debata mě naučila mluvit tak, aby to mělo hlavu a patu, říká český debatér Kryštof Olša

K debatě přišel zcela náhodou přes kamarády, kteří ho do ní navedli. Už u ní zůstal a nyní byl s českým národním týmem na historicky prvním mistrovství Evropy, kde se umístili na 10. místě. Přípravy jim zabírají hodiny, přesto ale někdy mění celou obhajobu i pár minut před začátkem. „Občas zjistíme, že jsou naše argumenty slabé, potřebujeme je vylepšit, a tak děláme poznámky na poslední chvíli,” popisuje v rozhovoru pro EDUzín debatér Kryštof Olša.

Anna Brzybohatá: Dobrá debata je jako ping pong argumentů. Nejlepší středoškolští debatéři se sjeli do Prahy na mistrovství Evropy

Pražské Gymnázium Nad Alejí by mělo být kvůli jarním prázdninám prázdné. Místo toho je tady ale na 200 středoškoláků. Na historicky první mistrovství Evropy se do Česka sjeli debatéři z 20 států, aby zjistili, kdo umí stavět argumenty nejlépe na starém kontinentu.

Markéta Hronová: Učí se tu matika i programování, ale taky o kolik si říct na pohovoru. IT gymnázium boří mýty

Dvacet let pracovala v softwarové firmě, pak se rozhodla zbořit mýtus o ajťácích jako o nerdech, kteří jen o samotě vysedávají u počítače. A uprostřed covidu otevřela soukromé 1. IT Gymnázium v pražských Satalicích. Markéta Fibigerová staví na lidech z praxe, které zaměstnává jako učitele. Další si do školy pravidelně zve jako hosty na workshopy. Mladé lidi učí nejen programování a AI, ale i všeobecný rozvoj včetně toho, jak by se měli „prodávat“ na trhu práce. Hodně se věnují také péči o psychiku.

Petr Holub: Prestižní gymnázia stát vytvářet nemá. Klíčové jsou jiné školy

Kvalitní vzdělání pro naše děti je jeden z mála požadavků, které tuzemské rodiny po sociálním státu opravdu chtějí. Frustrace a stres z období přijímaček dnes opět připomínají, že stát úkol nezvládá. Není to jenom jeho chyba.

Anna Brzybohatá: Plány psát umíme a jsou hodně sexy, ale pak je neplníme, říká k první fázi Strategie 2030+ Miroslav Hřebecký

EDUin na půdě Senátu představil letošní Audit vzdělávání, kde se programový ředitel Miroslav Hřebecký v analýze věnuje naplňování Strategie 2030+. Výsledky nejsou příliš uspokojivé, protože v první fázi se naplnila zhruba čtvrtina. „A aby nedošlo k mýlce, zdůrazňuji, že jde o 20 až 30 procent v prvním období. To vůbec neznamená, že jsme naplnili 20 až 30 procent celé Strategie,” říká expert na vzdělávací politiku.

Jitka Polanská: Ředitelé škol jsou ochotni ministerstvu s úspornými kroky pomoct. Když se nebudou dělat zbrkle, říká Jan Kuzebauch

Kolem reforem se má budovat shoda, říká ředitel ZŠ Kraslice a člen výkonného výboru Učitelské platformy Jan Kuzebauch.

MŠMT implementuje Dlouhodobý záměr vycházející ze Strategie 2030+

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájilo z pokynu ministra Mikuláše Beka práce na další fázi implementace Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ prostřednictvím implementace příslušných opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky pro období let 2023–2027.

Česko umí dobře dokumenty psát, ale hůře je naplňovat. V Auditu se EDUin věnuje inovaci oborové soustavy, sociální roli školy a Strategii 2030+

Na půdě Senátu představí EDUin letos již jedenáctý nezávislý Audit českého vzdělávacího systému, který bude 5. března možné sledovat od 10 hodin online na sociální síti Facebooku nebo na Youtube.

Andrea Cibulková: Podporujme potenciál každého dítěte

O podpoře NPI ČR, kterou poskytuje učitelům a dalším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům při práci s heterogenním kolektivem, jsme mluvili s Andreou Cibulkovou, ředitelkou odboru Podpora žáků, poradenství a společné vzdělávání.

Jana Potužníková: Sněhové vločky? Děti jsou takové, jaké jsme je vychovali, říká Lenka Felcmanová

„Cítit se někde dobře“ ještě pořád nepovažujeme za úplně důležitý parametr spokojeného života. To už mnohem spíš (a často právě dětem) říkáme, co je třeba vydržet nebo překonat. Přesto dnes vrcholí projekt Týden wellbeingu ve školách, který téma spokojenosti vytahuje na světlo. Ať už ve vztahu ke vzdělávání, nebo v souvislostech se zráním dětské osobnosti a celoživotního nastavení. V čem nejvíce pokulháváme a kde můžeme pomoct my rodiče?