Milan Hausner: Mezi mlýnskými kameny. Proč české vzdělávání posílá děti do krizí 21. století s dřevěným mečem

Proč resilience není wellbeing. 

Wellbeing je polštářek, resilience je kost.

Wellbeing ti nabídne čaj z meduňky, resilience ti připomene, že hrnek držíš i po třetí krizi.

Wellbeing tě hladí po zádech, resilience tě postaví na nohy, i když se ti nechce.

Wellbeing je slib, že bude líp. Resilience je fakt, že to přežiješ, i když nebude.

Wellbeing se fotí na Instagram, resilience se neukazuje; jen funguje.

Wellbeing je stav. Resilience je proces.

Wellbeing je pohodlí. Resilience je kapacita.

A kdo si je plete, ten pak hledá klid tam, kde by měl hledat páteř. A že takových je… 

Konec povinné angličtiny od první třídy? Zásadní změny v reformě českého školství?

České školství se v červnu 2026 nachází v bodě, kdy se vzdušné zámky politiků definitivně srazily s pevnou zdí reality. Revize rámcových vzdělávacích programů (RVP), která slibovala „provzdušnění“ učiva, se pod tlakem ambicí bývalého ministra Mikuláše Beka proměnila v neforemný kolos. Nyní, když se do ministerského křesla vrátil Robert Plaga, přichází čas na krizový management.

Nikola Šrámková: Dostupná střední škola má být standard, ne privilegium

První kolo přijímacího řízení je za námi a stejně jako v posledních letech se znovu řeší nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po středních školách v místě bydliště uchazečů. V Praze se opět naplno ukázal nedostatek kapacit na veřejných středních školách. Letos přitom nejde jen o všeobecné obory. Tlak je vidět napříč různými typy škol.

Praha a budoucnost vzdělávání: Panel o pražském školství

Současný stav pražského sekundárního vzdělávání představuje vyústění dekád trvajícího selhání exekutivního plánování, které ignorovalo dynamiku metropolitního rozvoje ve prospěch rigidního administrativního formalismu. Krize kapacit, jíž jsme svědky, není anomálií způsobenou nepředvídatelným demografickým výkyvem, ale logickým důsledkem absence poptávky výkonné moci po aplikaci dostupných dat do strategických investic.

 

Zdroj: Pedagogické info 6. 6. 2026

 

Pražské školství se transformovalo v „papiňák“, kde se střetává progresivní poptávka rodičů po všeobecném vzdělání s archaickou strukturou oborů, což v kombinaci s krajskými hranicemi vytváří stav, který je z hlediska sociální stability i ekonomické konkurenceschopnosti regionu dlouhodobě neudržitelný. Hlavní výzvou tedy není pouhé navyšování počtu míst, nýbrž komplexní redefinice vztahu mezi státem, hlavním městem a jeho přirozeným prstencem, založená na synergii a sdílené odpovědnosti za budoucí lidský kapitál.

 

 

Demografický determinismus a fenomén metropolitní aglomerace

 

Demografický vývoj středoškolské kohorty byl v posledních patnácti letech zcela predikovatelným prvkem, jehož politické přehlížení hraničí s rezignací na správu věcí veřejných. Statistiky a predikce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy konzistentně varovaly před příchodem silných ročníků, přesto nedošlo k odpovídající investiční reakci, která by reflektovala realitu metropolitní aglomerace.

 

Podle analýz docenta Mazoucha, které prezentoval na odborném panelu Strategeo o budoucnosti pražského vzdělávání, se navíc nenacházíme v přechodném špičkovém bodě, ale na prahu nového „plata stability“, které potrvá zhruba patnáct let. Toto období nesmí být chápáno jako prostor pro oddech, ale jako kritické okno pro realizaci hlubokých infrastrukturních reforem, které musí odolat demografickému tlaku až do roku 2040.

 

Specifickým rysem pražské krize je její aglomerační přesah, kdy se administrativní hranice Prahy stávají bariérou pro efektivní plánování. Ačkoliv Praha disponuje přibližně 21 000 místy pro kohortu 15 000 vlastních obyvatel, tento nominální přebytek je okamžitě eliminován mobilitou žáků ze Středočeského kraje. Denně do metropole za vzděláním dojíždí 3 000 až 4 000 dětí, což činí z Prahy a jejího okolí jediný, neoddělitelný vzdělávací trh.

 

Ignorování této provázanosti v minulosti vedlo k dnešnímu stavu, kdy hlavní město nese náklady na infrastrukturu pro celý region, aniž by k tomu mělo adekvátní finanční nástroje. Pokud nedojde k integrovanému přístupu k plánování kapacit, hrozí Praze do roku 2035 ztráta pozice vzdělanostního centra, neboť logistická a kapacitní zátěž začne vytlačovat kvalitu i dostupnost vzdělávání.

 

 

Vzdělávací nespravedlnost a ústavní rozměr krize

 

Systémová diskrepance v dostupnosti vzdělání mezi Prahou a zbytkem republiky dosáhla úrovně, která ohrožuje ústavní princip rovného přístupu ke vzdělání. Situace, kdy pražský uchazeč potřebuje k přijetí na gymnázium 75 bodů, zatímco v regionech typu Bíliny postačuje bodový zisk o třetinu nižší, vytváří neakceptovatelnou regionální nespravedlnost.

 

Jak upozorňuje Jan Mušuta, stát jako garant ústavních práv nemůže svou odpovědnost jednoduše delegovat na kraje a následně rezignovat na roli korektora regionálních nerovností. Současný model, kdy stát selhává v kompenzaci pražských specifik zvýšenou investiční aktivitou, je zranitelný u Ústavního soudu, neboť fakticky diskriminuje žáky na základě místa bydliště.

 

Tato nespravedlnost má přímý dopad na sociální stabilitu regionu. Pokud stát nedokáže ingerovat do systému například přímým financováním středoškolských kampusů nebo úpravou rozpočtového určení daní ve prospěch aglomeračních center, prohlubuje se frustrace střední třídy, která vzdělání vnímá jako klíčový nástroj sociální mobility. Absence státní garance rovnosti vede k tomu, že Praha přestává být místem příležitostí a stává se prostředím, kde je úspěch podmíněn schopností „přežít“ v neférově nastaveném přijímacím řízení. V dlouhodobém horizontu tento stav podkopává důvěru ve veřejné instituce a motivuje k odchodu talentů do zahraničí nebo do paralelních vzdělávacích systémů.

 

 

Strukturální nesoulad: Teorie her v procesu volby vzdělávací cesty

 

Pražský vzdělávací trh je paralyzován hlubokým rozvratem mezi rigidní státní nabídkou oborů a reálnou poptávkou moderní společnosti po všeobecném vzdělání. Státem preferované odborné školství, často argumentující potřebami průmyslu, naráží na pragmatický odpor rodičů, kteří v metropoli správně identifikují gymnaziální a lyceální vzdělání jako nejlepší přípravu na dynamicky se měnící trh práce. Tento konflikt vede k aplikaci „teorie her“ v praxi: vysoce výkonní žáci, vedeni strachem z neúspěchu na elitních gymnáziích, okupují maturitní odborné obory, jako jsou obchodní akademie, čímž z těchto škol vytlačují jejich původní cílovou skupinu.

 

Řešení tohoto nesouladu vyžaduje radikální redukci oborové soustavy, která je s více než 280 položkami v mezinárodním srovnání (např. s 18 švédskými národními programy) zcela neefektivní. Cestou k uspokojení poptávky však není jen mechanické navyšování gymnaziálních míst, ale podpora excelence na vybraných odborných školách, jakou představuje Smíchovská střední průmyslová škola. Takové instituce, které kombinují odbornost s vysokou akademickou kvalitou, dokáží přitáhnout i žáky se zájmem o všeobecné vzdělání a dekomprimovat tak tlak na gymnázia. Pokud však systém zůstane uzavřen v parciálních zájmech jednotlivých cechů a resortů, bude i nadále nutit patnáctileté děti k předčasné a často chybné specializaci, což v horizontu roku 2035 povede k vysoké míře profesní rigidity pražské pracovní síly.

 

 

Role soukromého školství a socioekonomická segregace

 

Soukromé školství v Praze přestalo plnit roli poskytovatele nadstandardu a stalo se nezbytnou záchrannou sítí pro rodiny, které veřejný systém neuspokojil z kapacitních důvodů. Tento stav vytváří nebezpečný paradox financování: soukromé střední školy čerpají až 80 % státních dotací na provoz (u základních škol dokonce 100 %) a zároveň vybírají vysoké školné. Stát tak fakticky dotuje vznik paralelního vzdělávacího systému, který prohlubuje socioekonomické nůžky. Jak uvádí docent Jančařík, většina těchto škol netěží z vlastní pedagogické výjimečnosti, ale z prostého nedostatku míst ve veřejném sektoru, čímž se vzdělání s maturitou stává pro určité skupiny obyvatel finančně nedostupnou komoditou.

 

Tento trend představuje zásadní hrozbu pro konkurenceschopnost Prahy v roce 2035. Pokud se maturitní a následně vysokoškolské vzdělání stane privilegiem rodin schopných zaplatit statisíce korun ročně, dojde k zablokování sociálního výtahu pro talentované děti z méně podnětného prostředí. Vznik segregovaného školství, kde veřejný sektor slouží pouze těm, kteří „zbyli“, a soukromý těm, kteří „si zaplatili“, podkope společenský konsenzus a povede k fragmentaci pražské společnosti. Stát a město musí reagovat masivním posílením veřejných kapacit všeobecného vzdělávání, aby soukromý sektor opět plnil pouze doplňkovou, nikoliv substituční funkci.

 

 

Pedagogický sbor: Personální limity a regionální mobilita

 

Investice do betonové infrastruktury budou zmařeny, pokud Praha nevyřeší nejkritičtější limit systému – kritický nedostatek lidského kapitálu umocněný náklady na bydlení. Zatímco v moravských regionech existuje relativní převis absolventů pedagogických fakult, Praha je pro mladé učitele s nástupním platem kolem 38 000 korun ekonomicky nedostupná. Tato personální krize není řešitelná pouze plošným navyšováním platů, ale vyžaduje specifickou metropolitní strategii, která zahrnuje masivní využívání městského bytového fondu pro služební byty a cílené náborové příspěvky pro učitele z regionů.

 

Zásadním strategickým krokem, za který musí Praha aktivně lobbovat na legislativní úrovni, je radikální zjednodušení vstupu odborníků z jiných profesí do školství. Praha disponuje největším rezervoárem vysokoškolsky vzdělaných expertů v zemi, kteří mají zájem o pedagogické působení, ale narážejí jen na zvládnutelné bariéry získávání pedagogického minima. Legislativní flexibilita v této oblasti je jedinou rychlou cestou k saturaci trhu, zejména u deficitních oborů jako matematika, informatika a cizí jazyky. Bez zajištění kvalitního sboru se i ty nejmodernější kampusy stanou pouze prázdnými schránkami bez reálného vzdělávacího dopadu.

 

 

Strategická řešení a návrhy pro budoucí rozvoj

 

Udržitelné řešení krize pražského školství vyžaduje přechod od defenzivního řízení k ofenzivní investiční strategii, která překračuje hranice hlavního města. Zatímco krátkodobé navyšování kapacit stávajících tříd je nutným zlem, dlouhodobá stabilita závisí na odlehčení pražskému systému prostřednictvím zvýšení kvality a marketingu škol v regionálních centrech Středočeského kraje. Návrh docenta Mazoucha na „billboardy v Benešově sponzorované Prahou“ není ironickým povzdechem, ale nezbytnou investiční strategií. Praha musí investovat do kvality škol ve svém prstenci, aby snížila neekonomickou migraci tisíců studentů, kteří do metropole dojíždějí jen proto, že v místě bydliště nenacházejí srovnatelnou kvalitu.

 

Budoucnost regionu v roce 2035 závisí na schopnosti zřizovatelů radikálně redukovat oborovou soustavu směrem k všeobecnému základu a posílit roli lyceí, která lépe odpovídají poptávce a flexibilitě moderní ekonomiky. Je nezbytné vytvořit finanční mechanismy v rámci rozpočtového určení daní, které budou motivovat kraje k budování kapacit pro žáky z jiných regionů, čímž se odstraní nechuť k financování „cizích“ dětí. Pokud se nepodaří v příštím volebním období nastavit synergii mezi státem, Prahou a Středočeským krajem, riskuje metropole prohloubení vzdělanostní propasti, která ve výsledku oslabí sociální kohezi a ekonomickou sílu celé České republiky.

 

Zdroj: Pražská agenda: Odborný panel o budoucnosti pražského vzdělávání (záznam debaty), zpracováno s pomocí Google NotebookLM.

 

 

 

 

Lucie Kocurová: Na zdrávku se hlásí i žáci, kteří nikdy nebyli v nemocnici, říká učitelka roku

Zdravotních sester není nikdy dost. O to, aby jich bylo víc, se stará i novopečená vítězka učitelské ceny Global Teacher Prize CZ Lada Stuchlá. Někteří v nemocnici zažijí šok, protože zdravotnictví znají jen z televize, říká.

EDUin: České republice stále chybí ucelený systém kariérového poradenství

U příležitosti kulatého stolu zaměřeného na téma kariérového poradenství, který se dnes bude  konat v Poslanecké sněmovně, EDUin vydává tiskovou zprávu, ve které popisuje současný stav i přetrvávající nedostatky v této oblasti v ČR. Tématu se EDUin podrobně věnoval i v jedné z analýz Auditu vzdělávacího systému v ČR za rok 2024.

Jiří Chum: Kdy se z AI kamaráda stává problém? Hraniční je hodina denně, zazní v pořadu Antivirus

Teenager tráví hodiny chatováním s virtuálním kamarádem. Svěří mu toho více než skutečným přátelům nebo rodičům. Je to problém, nebo běžná věc, kterou přinesl boom AI technologií? Odpověď nabízí pravidelný pořad Radiožurnálu nazvaný Antivirus.

Zuzana Keményová: Budou žáci kvůli AI hloupější? Ne, myšlení žáků naopak pomůže rozvíjet

Umělá inteligence se rychle zabydluje na českých základních a středních školách. Problém ale je, že se na školy dostává rychleji, než se stíhá adaptovat samotný školský systém. Z dostupných průzkumů – například od agentury IPSOS z letošního ledna – vyplývá, že AI dnes používá zhruba 80 procent žáků, ale jen kolem 30 procent učitelů. A ti ji navíc využívají spíš při přípravě výuky než přímo v hodinách. „Běžnou součástí výuky tedy AI ještě není, ale rozhodně už nejde o okrajový jev,“ říká Eva Nečasová, spoluzakladatelka neziskové organizace AI dětem.

Tomáš Protivínský, Daniel Münich: Přijímačky nejsou jen technikálie. Nenechme děti padat ze skály

Dobrý systém přijímaček nemá rodiče a jejich děti trestat za neznalost triků a strategií. Má všem dětem poskytovat co největší šance dostat se na školu, která odpovídá jejich schopnostem, zájmům a potřebám. Jak toho dosáhnout?

Radim Perlín: Plaga chce ovládnout univerzity

Při zběžném nahlédnutí do médií na nás dříve nebo později vykouknou články, které hodnotí některé problémy vysokých škol, malou schopnost rektorů řídit svoje školy nebo konflikty mezi rektorátem a fakultami. Stačí připomenout tragikomický příběh s odvoláváním děkana Ševčíka na Vysoké škole ekonomické, spory o děkana na Katolické teologické fakultě, nebo odvolávání rektora ČVUT.

Josef Mačí: Rekordní počet dětí platí za vzdělání. Praha má problém

V Česku letos opět vzrostl podíl dětí, které chodí na soukromé střední školy. U velké části z nich to není o volbě alternativního směru, ale spíš vynucená varianta, protože veřejné školy nestíhají, a to především v Praze.

Markéta Hronová: Nečekaný zásah ministerstva: Unikátní model online a expediční ScioŠkoly musí skončit

Tři týdny v měsíci mají žáci převážně online výuku, týden tráví na výpravách po celém Česku. Unikátní model expediční ScioŠkoly však musí od září skončit. Ministerstvo školství nyní nečekaně ke konci června ukončilo pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání pro základní školy, v němž expediční ScioŠkola fungovala. Rodiče žáků nyní nevědí, co dělat.

Vladimír Vokál: Děti možná brzy přestanou chodit do školy, zaznělo v iDNES Lounge

Umělá inteligence může během několika let proměnit samotný smysl školy. Podle Vojtěcha Komendy z AIExcellence, Ladislava Mrklase z CEVRO Univerzity a Jana Vöröše Mušuty z EDUinu už dnes část rodičů přemýšlí o domácím vzdělávání a školy podle expertů stále připravují děti spíš na svět, který mizí. Klíčové budou praxe, sociální dovednosti a schopnost učit se celý život.

Luděk Šnirch: Jsou high-stakes testy přínosem českému vzdělávání, nebo jeho brzdou?

16 let zkušeností s jednotnými státními zkouškami z matematiky – analýza dopadů na základě dat Cermatu.

Jiří Münich: Zbytečná panika nad dotazníky ČŠI

Informace o vzdělávání chybí. Pobouřené posty nesou jen lajky, my ale potřebujeme konstruktivní diskuzi.

Milan Hausner: Slepá data a úřednický absolutismus: Proč stát při měření přidané hodnoty škol fatálně selhal

„České školství potřebuje data, ne alibismus!“ Škola, kde se bojíte odpovědět, protože odpovědi končí u inspektora!

 

Nové šetření České školní inspekce (ČŠI) má ambiciózní cíl: měřit přidanou hodnotu škol. Teorie je krásná; školy, které posouvají žáky i z náročných poměrů, by měly být odměněny, zatímco školy se silným rodinným zázemím by neměly být chváleny jen za startovní čáru.

 

Realita je ale v troskách a školní chodby ovládla panika. V mém komentáři rozkrývám, proč se úřednický absolutismus a neschopnost státu transparentně komunikovat mění v totalitu (ne) dat.

 

Proč se všichni hrozí takových dotazníků? Co nutí rodiče, kterých se nikdo neptal na souhlas, k nepříčetnému vzteku?

 

A proč se ředitelé hroutí pod tlakem byrokracie a strachu z DPIA, zatímco stát si s informační povinností neláme hlavu? Proč i ty nejlepší vzdělávací úmysly krachují na neschopnosti centrálních institucí garantovat bezpečí a důvěru.

Marek Adler: Několik mých poznámek k zjišťování informací o dětech a jejich rodinách prostřednictvím dotazníku ČŠI

Ředitel Základní školy Be Open Marek Adler komentuje na sociální síti Facebook causu testování ČŠI: "Učitelé se dozvěděli obsah dotazníku až ve stejnou chvíli jako děti. Nebo vůbec, pokud se jim nedívali přes rameno. Takže neměli možnost jakkoliv ošetřit znepokojení a jiné emoce dětí. Toto mělo být ošetřeno v instrukcích pro učitele. včetně soupisu všech otázek, který měl být veřejný."

Vojtěch Štěpán: První školy ruší testy, které se ptají dětí, zda se chtějí zabít

Ve srovnávacích testech pro žáky 5. a 9. tříd základních škol jsou otázky směřující na osobní pocity testovaných. Podle kritiků měly být dotazy na citlivá témata dopředu ohlášené. Střední školy nyní testování pozastavují. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli reakcím hodlá předvolat ústředního školního inspektora. Není tak jasné, zda se bude v testování pokračovat.

Julie Hrstková: Česko promrhává talent dětí a ví o tom už patnáct let. O místo na škole se bojuje podle směrovacího čísla a peněženky rodičů

Pokud se chce člověk dostat na střední školu s maturitou, měl by zkusit štěstí na Vysočině, ve Zlínském, Moravskoslezském či Jihočeském kraji. Šance na přijetí je zde stejně jako v Ústeckém či Olomouckém kraji významně vyšší než v Praze. Nutno dodat, že tristní situace v hlavním městě trvá už několikátý rok po sobě. A stejně tak dlouho probíhá diskuse o tom, jak moc a jak zbytečně Česká republika dokáže naprosto mrhat potenciálem dětí.

Markéta Hronová: Pokud se žák s 50 body dostane na gympl v Příbrami a v Praze ani náhodou, je to protiústavní. Spor má u soudu šanci, říká expert

V prvním kole přijímacího řízení se letos sice dostalo 93 procent přihlášených deváťáků, ale regionální rozdíly jsou velké – v Praze neuspělo skoro každé páté dítě. Podle nového programového ředitele vzdělávací organizace EDUin Jana Vöröše Mušuty je to protiústavní. „Děti mají právo na vzdělání, i to středoškolské. Pokud záleží na tom, v jakém místě žijí, je to špatně. Myslím, že kdyby to někdo napadl u soudu a stát zažaloval, má velkou šanci, že spor vyhraje,“ říká v rozhovoru pro HN.

Jitka Polanská: Reformy, které chtějí změnit všechno, nakonec změní velmi málo, říká výzkumník v oblasti školního kurikula Dominik Dvořák

Před devíti lety vydal Dominik Dvořák článek s názvem „Vzdělávací obsah: ukazují Bernsteinova teorie a sociální realismus cestu z krize?“. Má potenciál nahlodat představu o tom, že směr, který zvolila Česká republika při tvorbě kurikula základního vzdělávání, je univerzálně platný. Ač jsou koncepty, které text prezentuje, v zahraniční debatě přítomné už čtvrt století, u nás mimo akademickou sféru příliš nepronikly.

Jan Křovák: MŠMT chystá revoluci v řízení vysokých škol. Rektor má vzejít z mezinárodního výběrového řízení

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje zásadní reformu řízení vysokých škol. Pracovní dokument ministerstva, který má redakce k dispozici, vznikl jako podklad pro fokusní skupinu k věcnému záměru nového vysokoškolského zákona a popisuje rozsáhlé změny v tom, jak jsou české univerzity spravovány a kdo rozhoduje o jejich vedení. Klíčovým aspektem by měl být vznik tzv. univerzitní rady, která by mimo jiné měla řídit volbu rektora v otevřeném mezinárodním výběrovém řízení, role akademického senátu by byla výrazně omezena. Následovat nyní budou jednání s reprezentacemi vysokých škol, tedy Českou konferencí rektorů a Radou vysokých škol, jejichž komentáře redakce shání.

Petr Šilhán: Zajíčková – Financování škol je zvrácené. Vzdělávání nevyhovuje potřebám mladé generace

Tuzemský vzdělávací systém je neefektivní a financování škol prostřednictvím tzv. PHmaxů, tedy maximálního počtu odučených hodin hrazených státem, je zvrácené. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla stínová ministryně školství Renáta Zajíčková (ODS), která stojí za návrhem reformy školství 8+2. Podle ní je třeba současné vzdělávání přizpůsobit 21. století a potřebám nejmladší generace. V rámci této změny považuje za důležité se vypořádat s akutními problémy, jako například vysokou mírou odkladovosti či přijímacími zkouškami na střední školy.

Tereza Engelová: „Není čas něco vymýšlet.“ Výsledky přijímaček už jsou, expert říká, v čem ztrácíme

V pátek se uchazeči o střední školy dozvěděli, jak dopadly jejich přijímací zkoušky. Pro mnohé tak začne martyrium druhého kola navzdory tomu, že kapacity škol poptávku „naplňují“. Nikoliv však tam, kde by žáci chtěli studovat. Proč je české školství stále zakleté? Jak si stojíme ve srovnání se zbytkem Evropy? Téma Spotlightu s Danielem Münichem, výkonným ředitelem think-tanku IDEA.

David Klimeš: Chcete se dostat na střední? Smůla! Pokusy na dětech v Praze pokračují

Chytré děti z nejbohatšího regionu republiky mají stále problém dostat se na střední školy. Projekt vládců Prahy, jak udělat z hlavního města periferii, možná narazí u obecních voleb.

Odborné stanovisko SKAV: 10 let s jednotnou přijímací zkouškou

Jednotná přijímací zkouška (JPZ) je součástí českého vzdělávacího systému již více než deset let. Tento časový odstup vytváří dostatečný prostor pro vyhodnocení jejích dopadů na vzdělávání v kontextu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Považujeme to za důležité i s ohledem na probíhající revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a na výzvu, kterou bude pro školy představovat implementace nového kurikula.

SKAV vydává stanovisko k jednotné přijímací zkoušce: Kosmetické úpravy nestačí, systém po 10 letech potřebuje zásadní změnu

Jednotná přijímací zkouška (JPZ) je součástí českého vzdělávacího systému již více než deset let. Tento časový odstup vytváří dostatečný prostor pro vyhodnocení jejích dopadů na vzdělávání v kontextu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Považujeme to za důležité i s ohledem na probíhající revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a na výzvu, kterou bude pro školy představovat implementace nového kurikula.

Markéta Hronová: Ing. Vzácný. Budoucnost je v technologiích, ale technici chybí. Vysoké školy slevují z matematiky

Česko jako tradiční průmyslová země trpí nedostatkem technicky vzdělaných odborníků – a to v situaci, kdy se právě technologie a AI v debatách o budoucnosti trhu práce skloňují nejvíce. Starší experti odcházejí do penze a mladé lidi technické obory nelákají. Podle nového průzkumu Svazu podnikatelů ve stavebnictví zvažuje studium tohoto oboru jen 10 procent deváťáků a maturantů.

Petra Jaroměřská: Týrané, zneužívané a zanedbávané děti. Šéfka OSPOD reaguje na kauzu zabité holčičky

Česko od loňska zrušilo kojenecké ústavy. A připravuje se i na zrušení ústavní péče pro děti do sedmi let. Do toho stát slibuje zásadní změny v ochraně ohrožených dětí. Důvodem má být tragický případ malé Viktorky, kterou loni na podzim soud na doporučení Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) svěřil do péče biologického otce, který holčičku po pěti měsících zavraždil.

Josef Mačí: Kapacity speciálních škol nestačí. V Praze se na místa čeká a losují se

Zapsat dítě na speciální školu nemusí být snadné. V hlavním městě se místa losují a děti pod čarou musí čekat. Stejný problém se řešil i loni.

Pavel Mentlík: Zájem o studium učitelství roste, rozhodující fáze je ale před námi

Od roku 2019 vykazuje vývoj počtu přihlášek na naší fakultě zřetelný trend, kdy můžeme říci, že zájem o studium učitelství se v posledních letech celkově zvyšuje. Nárůst začal v roce 2019, kdy lidé v průběhu pandemie covid-19 viděli z domova přímo význam škol a pokud měli děti, v přímém přenosu sledovali práci učitelek a učitelů. Uvědomovali si tak význam učitelské profese a v té době také docházelo k posilování prestiže učitelské profese ze strany státu.

Michal Černý: Proč MŠMT navrhlo a prosadilo zrušení známek na vysvědčení v nejnižších ročnících? Není to jen kvůli zpřísnění odkladů

Ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání Michal Černý se se svým týmem podílel na změně, díky které žáci v prvních dvou ročnících základní školy už neuvidí na vysvědčení číslici, a to od školního roku 2027/2028. Černý v komentáři vysvětluje cíle této zásadní reformy, která by měla proměnit vztah dětí ke škole i učitelů k jejich hodnocení. Zmiňuje i zahraniční kontext: Česká republika je jedna z mála evropských zemí, které v nižších ročnících základní školy stále ještě známkují. 21. dubna MŠMT rozeslalo do škol návodnou metodiku, která má pomoci učitelům změnu uskutečnit.

Na nenahraditelnou roli základních uměleckých škol upozorní jubilejní festival ZUŠ Open i další projekty Nadačního fondu Magdaleny Kožené

Celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open společně s Nadačním fondem Magdaleny Kožené (NFMK) letos slaví 10 let. Festival, který se uskuteční již od 13. května do 1. června, se z původního jednodenního happeningu vyprofiloval ve významnou kulturní událost, která v rámci stovek akcí otevřených široké veřejnosti přináší projekty s vysokou dramaturgickou a uměleckou hodnotou. ZUŠ Open ukazuje, jak důležitou roli mají základní umělecké školy ve vzdělávání. Pomáhají vyrůstat budoucím profesionálním umělcům, ale zároveň jsou bezpečným prostředím pro rozvoj každého dítěte, podporují jeho kreativitu, duševní zdraví i celkový osobnostní růst.

Tereza Hübscherová: Rodiče si stále častěji stěžují na školy. Ty nemají dobře nastavenou komunikaci, míní šéfinspektor

Rodiče si stále častěji stěžují na učitele a vedení škol. Ukazují to čísla České školní inspekce, na kterou se od září obrátili ve více než 1400 případech. Inspekce očekává, že do konce školního roku to číslo vzroste zhruba na 1900 stížností,a že jich tedy bude asi o 300 víc než loni. „Řada škol nemá dobře nastavenou vnitřní komunikaci a komunikaci s rodiči,“ popisuje pro Radiožurnál ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Jan Zeman, Jakub Špalek, Benjamin Šimsa, Michaela Röschová: PAQ Research. Matoucí systém, drahá příprava. Přijímačky na střední prohlubují nerovnosti.

Nerozhodují pouze studijní předpoklady. Roli hraje i informovanost, aspirace a investice do přípravy.

Jitka Polanská: Absolutní svoboda je romantická iluze, říká zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavel Kraemer

Celosvětové hnutí alternativních škol prochází v poslední době určitou revizí vlastních myšlenek i kroků. Možná bychom měli ubrat na energii vzdoru, myslí si Pavel Kraemer.

Podpora vyučujících v prvních třídách v souvislosti s nástupem odkladové novely není dostatečná. Je třeba ji posílit

Do prvních tříd základních škol budou v září nastupovat i děti, které by v předchozích letech získaly odklad školní docházky. Nadcházející školní rok již totiž ovlivní novela školského zákona, jejímž cílem je snížit počet odkladů. Ten dlouhodobě dosahoval pětiny až čtvrtiny dětí v ročníku. Upozorňujeme, že první roky náběhu novely budou představovat zvýšenou zátěž pro vyučující v prvních ročnících, současná podpora ale není dostatečná.

Eliška Straková: Vysokoškoláků v Česku přibývá. Za posledních šest let jich je o 15 procent víc

Počet studentů na českých vysokých školách v posledních letech stoupá. Od roku 2019 se zvýšil o 15 procent, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi vysokoškoláky zároveň roste podíl nových studentů, kteří se na vysokou školu v Česku zapsali poprvé. Věk studentů se také snižuje, čím dál více jich je mladších 25 let.

Markéta Hronová: Nejen peníze, univerzity vyprazdňuje i neprůhledné rozdělování funkcí. Odlivu mozků má zabránit nový vysokoškolský zákon

Ze zahraničí se chce vrátit jen desetina českých vědců, kteří běžně vyjíždějí na světové univerzity sbírat zkušenosti i kontakty. Doma jim vadí nejen nízké platy, ale také celkové fungování českých vysokých škol, třeba netransparentnost výběrových řízení či obsazování pozic vlastními absolventy. To brání nejen návratu Čechů, ale i získávání zkušených vědců ze zahraničí. Vyplývá to z průzkumu organizace Czexpats in Science.

EDUin: Celoživotní vzdělávání je součástí celého vzdělávacího systému, mělo by vést k návyku celoživotně se učit a nereagovat jen na požadavky průmyslu

EDUin vítá, že se vláda chce intenzivně zaměřit na oblast celoživotního vzdělávání. Upozorňuje však na to, že celoživotní vzdělávání by přesunem pod koordinaci ministerstva průmyslu a obchodu nemělo být redukováno pouze na naplňování potřeb průmyslu. Mělo by být i nadále úzce provázáno s počátečním vzděláváním a rozvíjet i další kompetence důležité pro občanský nebo osobní život.

Skoala již po prvním roce fungování pomáhá s výukou finanční gramotnosti na téměř dvou třetinách českých škol

Digitální vzdělávací platforma Skoala, za kterou stojí Nadace České spořitelny, slaví první rok fungování. Za jediný rok si našla cestu do více než 3 500 základních a středních škol v Česku. Reaguje tak na dlouhodobé nedostatky ve finančním vzdělávání. Dle průzkumu Nadace ČS se 39 % mladých Čechů s výukou finanční gramotnosti setkalo až na střední škole nebo ještě později, zatímco 17 % o hospodaření s penězi ve škole neslyšelo vůbec nic. Platformě Skoala se navíc nyní dostalo i mezinárodního uznání, americký Institut finanční gramotnosti jí v rámci soutěže EIFLE Awards udělil ocenění v kategorii Children’s Education Programs of the Year.

Josef Mačí: Dva tisíce obyvatel, vlastní gymnázium. Ves u Prahy inspiruje další obce

Veřejná gymnázia spravují kraje. Objevují se ale nová, která zakládají obce. Především kolem Prahy. I jedna z pražských městských částí by mohla mít brzo své gymnázium.

Patricie Martinů: „Napsat kvalitní učebnici? Na to nemá každý,“ říká akademik a učitel geografie Petr Knecht

Poté, co jsme se v Auditu vzdělávacího systému detailně věnovali kvalitě učebnic v českém školství a debatě o tom, jak by mělo fungovat jejich schvalování, přinášíme pohled z akademické sféry. Petr Knecht z Ostravské univerzity v rozhovoru přibližuje, co podle něj brání vzniku kvalitních učebnic, proč se do jejich tvorby akademici příliš nehrnou a co by skutečně pomohlo českému školství.

Průzkum: Finance brání rozvoji talentu v Česku. Nový grantový program Nastartuj talent podpoří mladé ve sportu, umění i vědě

Rozvoj talentovaných dětí v Česku stojí především na rodinách a naráží na řadu bariér, ukazuje aktuální průzkum společnosti MOL Česká republika. Přestože dvě třetiny dotázaných věří, že příležitosti pro růst v zemi existují, podmínky pro jejich rozvoj nejsou vždy dostatečné. Největší překážkou jsou podle 84 % respondentů finanční náklady spojené se vzděláváním, tréninky nebo vybavením. Na potřebu dostupnější podpory reaguje nový grantový program Nastartuj talent, který realizuje Nadace CEF ve spolupráci se společností MOL Česká republika.

Jitka Polanská: Školy posílily důraz na základní znalosti a dovednosti a na rozvoj exekutivních funkcí. Tak bojujeme proti nerovnostem v Anglii, říká odborník na kurikulum Tim Oates

Tim Oates stál v čele expertního panelu pro revizi kurikula v Anglii, která proběhla v letech 2010–2013. V této roli se zajímal o vzdělávací materiály a zejména o školní učebnice a v rozhovoru vysvětluje proč. Od té doby se zasazuje o (znovu)zavedení kvalitních učebnic do vzdělávání. Dotkli jsme se také hlavních rysů anglické vzdělávací reformy a důvodů, proč země přijala kurikulum bohaté na znalosti.

Markéta Hronová: Ministerstvo v tichosti změnilo pravidla pro schvalování učebnic. Nakladatelé se obávají o nezávislost posudků

Místo dvou nezávislých recenzentů jen jeden. A přísnější vymezení metod, s nimiž má učebnice a potažmo také učitel ve výuce pracovat. To jsou hlavní změny, které přinášejí na konci března upravená pravidla pro schvalování učebnic.

Pavel Mentlík: Jemně problematická zkouška (JPZ) – třetí část: Když testování formuje

Vysoce důležité zkoušky (v Česku především Jednotná přijímací zkouška) mohou být prezentovány jako nástroj spravedlnosti, transparentnosti a kvality. Jejich systémové dopady ale sahají mnohem dál než k výběru žáků. Vlivem na kurikulum, působením na žáky a jejich prostřednictvím na učitele i rodiče tyto zkoušky ovlivňují samotnou podstatu vzdělávacího systému. Právě proto je nutné o nich uvažovat nikoli jen jako o nástroji výběru, ale jako o silném systémovém mechanismu, který vzdělávání ovlivňuje zásadním způsobem.

Oldřich Botlík: Komentář: Školství se zaseklo. Protože přijímačky děláme špatně

Ještě nikdy nebylo v médiích tolik rad a doporučení pro žáky, jak postupovat při testech na přijímacích zkouškách. Podívejme se na tento „celonárodní“ problém z několika úhlů.

Pavel Mentlík: Jemně problematická zkouška (JPZ) – druhá část: Když testování formuje

Vysoce důležité zkoušky mají nejen dopad na to, co a jak se učí ve školách. Přímo ovlivňují další vzdělávací dráhu dětí. Postupně se stávají významným formujícím prvkem ovlivňujícím, jak žáci přemýšlejí o učení, o sobě samých i o smyslu školy či vzdělávání vůbec. Stávají se faktorem ovlivňujícím postoje a tedy i kompetence žákyň a žáků.

Pavel Mentlík: Jemně problematická zkouška (JPZ) – první část: Deset let transformace?

Letos si připomínáme jedno desetileté výročí vycházející z novely školského zákona schválené v roce 2016. V českém vzdělávacím systému je od té doby uplatňován princip tzv. high-stakes testů (či zkoušek). Jsou to takové zkoušky, jejichž výsledek má přímé dopady na další vzdělávací dráhu žáků či studentů a nepřímo, ale zásadně působí i na práci učitelů a fungování škol. Tyto zkoušky pouze netřídí žáky podle jejich výkonu, ale postupně se stávají jedním z hlavních regulátorů toho, co se ve školách reálně odehrává a i toho, co a jak se skutečně učí. Jedná se o fenomén, který má hluboké důsledky a každoročně ovlivňuje tisíce dětí, a to přímo či nepřímo.

Karel Kilián: Umělá inteligence ve školství usnadňuje učení, ale zároveň oslabuje kritické myšlení i vztah k učiteli

Umělá inteligence rychle zaplavuje školy, avšak potřebná pravidla zatím chybí. Žáci při úkolech spoléhají na stroje, čímž ztrácejí schopnost myslet. Technologie přináší pedagogům cennou pomoc, vyžaduje ovšem opatrný přístup. 

Oldřich Botlík: Testování – Proč v éře AI při přijímačkách dál uctíváme „povinné cviky“?

V roce 1972 vyhrála krasobruslařka Trixi Schubová olympiádu díky náskoku z povinných cviků. O jejím vítězství rozhodly dokonale vykroužené rýhy v ledu, protože ve skocích výrazně zaostávala. V krasobruslení vedlo zrušení divácky nezajímavých povinných cviků k explozi tvořivosti. České testy se ovšem dál soustřeďují na mechanické úlohy, které dnes stroje zvládají lépe než lidé. Plýtváme tak časem celé generace, která by měla trénovat svou vlastní „volnou jízdu“.

Zita Senková: Tomáš Zima – Nedostatek pedagogů je chronický problém. Namístě je stimulace ze strany státu, krajů i obcí

České školství se dlouhodobě potýká s nedostatkem pedagogů. Jak motivovat mladé lidi ke studiu učitelských oborů? „Mohou dávat třeba stipendia pro studenty pedagogických škol, aby je zatraktivnili,“ navrhuje biochemik, lékař a emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje novelu zákona o vysokých školách, demografický vývoj nebo nově zřízenou funkci dětského ombudsmana.

Tomáš Pancíř: Praze chybí místa ve školách, odlehlým regionům žáci. ‚A hrozí nedostatek učitelů,‘ říká analytička

V českém školství je nutné pracovat s daty o vývoji počtu obyvatel. To je jedno ze doporučení z auditu vzdělávacího systému, který představila nezisková organizace EDUin. Zatímco v Praze nebo částech středních Čech kapacity škol nestačí, odlehlé regiony se potýkají s úbytkem žáků a neefektivitou malých škol. „Školy mohou mít problém zajistit dostatek kvalifikovaných učitelů," říká Radiožurnálu analytička z organizace EDUin Nikola Šrámková.

Markéta Vozková: Psycholožka Portešová – Vyšší IQ u dětí neznamená větší nadání. Indikátorem může být spíše zvídavost

Podle České školní inspekce jsou zachyceny jen 0,3 procenta nadaných dětí ze 3 procent, které jsou v populaci. „Vytvořili jsme diagnostické hry. Dítě sedne k počítači, řeší zábavné úlohy, sbírá body a my jsme po necelé hodině schopni změřit jeho schopnosti,“ říká v Hovorech docentka katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a ředitelka Národního centra podpory nadání Invenio Šárka Portešová.

Kamila Minaříková: Zvoní víceletým gymnáziím hrana? V Česku se začala rušit, rodiče nesouhlasí

Debata o středoškolské soustavě zahrnuje i jedno téma, které spolehlivě rozděluje rodiče a odborníky. Na víceletá gymnázia, kam přecházejí žáci už z pátých nebo sedmých tříd základních škol, je každý rok přetlak, odborníci to ale rádi nevidí. Podle nich nejde vždy o výběrové školy, rodiče je navíc využívají pro děti jako výtah do vítanějších školních kolektivů. Na mnoha místech Česka se třídy víceletých gymnázií začaly rušit a kapacity se převedly na gymnázia čtyřletá, kterých je nedostatek.

 

Děti vybraly nejméně oblíbené školní předměty

Nejméně oblíbeným předmětem ve škole je pro děti český jazyk, netěší se na něj téměř pětina žáků. Druhá v pořadí neoblíbených předmětů skončila matematika, třetí cizí jazyk. Vyplývá to z výsledků loňského Minisčítání Českého statistického úřadu (ČSÚ), které úřad zveřejnil v časopise Statistika a my.

Patricie Martinů: Demografické změny neznamenají jen pokles porodnosti. Odborníci vysvětlují, jak na ně připravit školy

Zatímco někde nestíhají stavět školy, jinde řeší poloprázdné třídy. Na Kulatém stole SKAV a EDUin, tentokrát na téma demografie zvednuté v Auditu vzdělávacího systému 2025, diskutovali zástupci státní správy a zřizovatelů škol. Vyplynulo z něj, že bude záležet zejména na tom, jak se obce a města dokážou vzájemně domluvit, komunikovat s veřejností a využít příležitostí.

Zuzana Růžičková: Když náměstek sdílí fejkovou fotku a poslanec zlehčuje hajlování. Rozpad pravidel v přímém přenosu

Tohle není selhání jednotlivců, ale rozpad pravidel. Jeden politik před dětmi relativizuje symboliku nacismu – a neletí z veřejného prostoru. A náměstek z ministerstva školství vědomě šíří fejkovou fotku, která by u jiného znamenala profesní konec.

Ondřej Šteffl: AI už žije v kapsách dětí a provádí experiment, kterého si nikdo nevšímá

Nezadržitelná vlna umělá inteligence mění svět a žene se i mezi děti a do škol. Děti se adaptují rychle. Mnohé už s AI doslova žijí. AI mění to, co čekají od školy a od učitelů, jak si vytvářejí vztahy mezi sebou i vztahy s učiteli. AI mění i to, jak se děti učí, jak myslí, jaké dovednosti získávají. A změní i práci učitelů.

Jitka Polanská: Reforma inkluze nebude žádná hurá akce. Musí se to promyslet, říká náměstek ministra školství

Zdeněk Kettner je novým náměstkem ministra školství a jeho agenda se bude soustředit na regionální školství. Na ministerstvo ho vyslalo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Jak náměstek Roberta Plagy přemýšlí o základním vzdělávání a jak si představuje reformu inkluze?

Markéta Vozková: V Česku je 100 tisíc lidí, kteří uvažují, že by někdy šli učit. Cesta do škol ale není jednoduchá, říká Kroupa

Populace vyučujících stárne a podle šetření Talis problém pravděpodobně nevyřeší ani nová generace učitelů. Až pětina z nich ve věku do 30 let totiž zvažuje, že školství opustí. „I kdyby všichni začínající učitelé zůstali v praxi, stejně se kvůli demografické křivce dostaneme do situace, kdy bude ještě výrazně větší nedostatek učitelů, než je teď,“ říká pro Český rozhlas Plus Pavel Kroupa, nový ředitel organizace Začni učit.

Markéta Hronová: Radikální seškrtání oborů nevyšlo. Dokáže Plaga modernizovat středoškolské vzdělávání, nebo zase zůstane jen u slibů?

Byl to jeden z velkých plánů bývalého vedení ministerstva školství – proměnit nabídku středoškolských oborů a většinu ze současných 283 seškrtat nebo sloučit. Zároveň se také měla výuka na středních školách celkově více přizpůsobit měnícímu se světu i trhu práce. Součástí vize byla i profesní maturita, která měla nahradit výuční list. Jenže zůstalo jen u plánů. Nový ministr školství Robert Plaga (ANO) už oznámil, že reforma je úplně na začátku a bude na ní ještě hodně práce. Změny na středních školách se tak podobně jako reforma základních škol o rok odkládají.

Oldřich Botlík: Umělá inteligence odmaturovala na jedničku. Co na to české školství? – komentář

Česká vzdělávací politika se opájí „objektivitou“ dat naměřených stejným metrem na všechny. Každý rok můžeme porovnávat úspěšnost škol s přesností na desetiny. Jenže – měříme to podstatné?

Jan Křovák: Školné nebude. Ve hře je zápisné či zpoplatnění neúspěšného studia

Vysoké školy opakovaně upozorňují na své podfinancování a na posledním zasedání České konference rektorů (ČKR) otevřely téma, jak diverzifikovat finanční zdroje, včetně možného zapojení studentů. Předseda ČKR a rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milan Pospíšil a rektor Vysokého učení technického v Brně a místopředseda ČKR pro ekonomické a sociální záležitosti Ladislav Janíček pro Echo24 popsali, že školné jako takové není ve hře, debata o takzvaném zápisném je na úplném začátku. Další variantou je určitá forma zpoplatnění neúspěšného studia, respektive druhá a další studia. Vysvětlili motivaci, která k této debatě vedla.

Kondice českých dětí se rok od roku zhoršuje. Jak děti motivovat ke sportu je hlavním tématem 11. ročníku akce Díky, trenére

Dvě třetiny trenérů potvrzují, že pohybová zdatnost českých dětí se v posledních 5 letech zhoršila. Průzkum projektu Díky, trenére ukázal, že mezi hlavní bariéry sportování patří digitální technologie, nízká motivace ze strany rodičů či nedostatek času. Právě kondice a zdravá motivace dětí ke sportu je hlavním tématem 11. ročníku projektu Díky, trenére. Od dnešního dne mohou zájemci do soutěže přihlásit své oblíbené trenéry. Cílem iniciativy je každoročně vyjádřit díky a uznání trenérům z celé České republiky. Nominací se trenéři zapojí také do soutěže o titul Trenér mládeže 2026, finanční podporu a příspěvky pro své sportovní kluby.

Josef Mačí: Plaga si staví nový tým. Má dotáhnout reformu českého školství

Bývalá blízká spolupracovnice, dosavadní šéf neziskové organizace nebo odborník na nerovnosti ve vzdělávání. Takový tým si staví ministr školství Robert Plaga (za ANO). Hodlá tím zajistit, aby se dotahovaly reformní kroky.

Odborné stanovisko SKAV: Nové kurikulum má potenciál změnit české školství k lepšímu, nyní jde o vzájemné porozumění a kvalitu řízení změny

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) zveřejnila poziční dokument Kurikulární reforma jako příležitost ke snížení nerovností. Shrnuje v něm stanovisko svých členských organizací k probíhající revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). V pozičním dokumentu síť takřka 40 vzdělávacích organizací podporuje rozhodnutí ministra školství Roberta Plagy odložit o rok zavedení revidovaného RVP ZV.

Jitka Vlková: Konec rekvalifikací, které nikdo nepotřebuje? Stát slibuje velkou změnu ve vzdělávání dospělých, víc do něj bude mluvit byznys

Do roku 2030 se technologické změny na trhu práce dotknou více než milionu lidí, uvádí studie poradenské firmy BCG – minimálně 330 tisíc pozic úplně zanikne, takže pracovníci se budou muset přeškolit na úplně jinou práci. Další milion lidí si bude potřebovat doplnit alespoň základní digitální dovednosti, které jim umožní jejich práci vykonávat dál.

Ondřej Šteffl: Změna ve školách závisí na podpoře rodičů. Stát je zatím ignoruje – glosa

Revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) má přizpůsobit české školy světu, který se nám mění před očima. Jenže to vypadá, že se stále bavíme jen o papírech a metodikách – a ne o tom, jak změny opravdu zavést.

Oldřich Botlík: AI lidem. Nutíte maturanty hloubit základy mrakodrapu lžící

Nabídl jsem běžně dostupnému chatbotu celý loňský maturitní test z matematiky ve formátu PDF. Předem jsem mu odpustil jednu banalitu ‒ graf paraboly ‒ a popsal řezy krychlí na obrázku. V jeho řešení jsem nenašel chybu.

Audit vzdělávacího systému 2025: Zaměřili jsme se na téma potřebnosti učebnic a hrozící demografický náraz ve školství

EDUin dnes v Senátu představil hlavní výstupy Auditu vzdělávacího systému, který každoročně připravuje nezávisle na státu. Hlavní analýzy se věnovaly tématu učebnic v českém školství a demografickým výkyvům a tomu, jak s nimi pracovat při plánování a řízení místní sítě škol. Součástí auditu je i ohlédnutí za nejvýznamnějšími událostmi ve vzdělávání v uplynulém roce a ekonomický souhrn o výši financí vydávaných v současnosti na vzdělávání v ČR.

Tereza Hübscherová: Dětí s autismem přibývá, školek je málo. Šimonovi rodiče našli jednu na Kolínsku: ‚Je tady šťastný‘

Autismus se týká stále více českých rodin. Dětí s poruchou autistického spektra podle ministerstva zdravotnictví přibývá a rodiče pro ně často jen těžko hledají místo, kde jim opravdu pomůžou. Na Kolínsku už několik let funguje ABA školka, kam rodiny vozí děti i z velké dálky. Děti s autismem tam vzdělávají speciální metodou, která v Česku patří mezi unikátní.

Kamila Minaříková: Fígl u přijímaček? Rodiče tlačí poradny do diagnóz poruch dětí, kvůli času navíc

Skládání testů jednotných přijímacích zkoušek není jen prověrkou znalostí, ale také taktiky a schopnosti pracovat pod časovým tlakem, který nedovoluje dlouhé váhání. Delší dobu na vyplňování testů mají děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Podle učitelů a dalších odborníků toho ale chtějí někteří rodiče a děti zneužít a tlačí na pedagogicko-psychologické poradny, aby našly problém i tam, kde dosud nebyl, a děti tím získaly výhodu a čas navíc.

AI: O horečce omladnic a testování

Maďarský lékař Ingác Semmelweis učinil v letech 1847 a 1848 na porodnické klinice vídeňské všeobecné nemocnice objev zásadního významu. Zjistil, že příčinou úmrtí řady rodiček (a také pacientů po operaci či ošetření otevřeného zranění) je celková sepse organismu způsobená samotnými lékaři. Přicházeli totiž k porodům, operacím a dalším zákrokům od pitvy, aniž by si dezinfikovali ruce. Medicína přesto Semmelweisova zjištění ignorovala. Naši „AI autoři“ Ivan Illich (1) a Karel Čapek (2) vysvětlují chování systému, aniž by je omlouvali. A kromě toho nacházejí překvapivou podobnost s fascinací školského systému zaškrtávacími testy.

Barbora Vacková: Více než polovina teenagerů používá chatboty k vypracovávání úkolů do školy, ukazuje průzkum

Většina amerických teenagerů uvádí, že používá chatboty umělé inteligence, z toho asi třetina denně. Nejužívanějšími chatboty jsou ChatGPT, Copilot a Character.ai. Nejčastěji mladým slouží k vyhledávání informací, pomáhají jim s úkoly do školy nebo jsou zdrojem zábavy. Vyplývá to z průzkumu Pew Research Center, který výzkumníci provedli u amerických teenagerů mezi 13 a 17 lety v období od 25. září do 9. října 2025.

Petr Kastner: Politici se s mladými baví, ale nenaslouchají jim, říká organizátor studentské bezpečnostní konference

V Praze v minulých dnech proběhla bezpečnostní konference SECURE Prague, kterou pořádali studenti Karlovy univerzity. Řešili aktuální problémy spojené s bezpečností a válečnými konflikty. Výsledky konference předají zástupcům armády. „Vedla nás k tomu osobní frustrace,“ přibližuje v rozhovoru pro Rádio Praha spoluorganizátor a student Fakulty sociálních věd Radim Sitař.

David Klimeš: Komentář: Reforma vzdělávání – poslední bitva o důvěru učitelů vzplála

Ministr Robert Plaga minulý týden správně stopl nedotaženou revizi vzdělávacích programů. Teď má rok na to, aby se mu podařil zázrak.

Věra Štechrová: Spousta učitelů přestala reformu vzdělávání sledovat. Teď je to poslední pokus, míní šéf EDUinu Hřebecký

Větší důraz na dovednosti a méně memorování, angličtinu od první třídy a navíc statistiku či kombinatoriku slibovaly nové rámcové vzdělávací programy pro základní školy. Jejich povinné zavedení se ale o rok odkládá, to samé platí pro mateřské školy. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) školám schází podpora. „Chybí komunikační kampaň, učitele musíme přesvědčit o smyslu reformy,“ říká programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký.

Josef Mačí: Stát nápor nezvládl. Děti mají i letos složitou cestu na střední školu

Na střední školy letos nastoupí poslední ze tří výrazně silných ročníků dětí. Kapacity se přitom příliš posílit nestihly. Z dat po ukončení přihlášek vyplývá, že se taktizovalo zase jinak. Přibyly třeba ty na obchodní akademie.

Jana Přistoupilová: Plánovaná reforma výuky se odkládá, oznámil Plaga

Podle původního harmonogramu se měla výuka reformovat už od září 2027. Nyní ministr školství Robert Plaga uvedl, že se plánovaná reforma výuky posune o rok na 1. září 2028.

Univerzity nemají dost peněz, rektoři chtějí, aby studenti za studium platili

Rektoři chtějí prověřit možnost zapojení studentů do financování vysokoškolského studia, například formou zápisného. Vyplývá to z priorit České konference rektorů (ČKR) na období let 2026 až 2027, které si stanovili na zasedání v Českých Budějovicích minulý týden. Rektoři i Rada vysokých škol dlouhodobě uvádějí, že jsou vysoké školy v ČR podfinancované. Podle programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů musí být vzdělávání bezplatné, dostupné pro všechny, kvalitní a bezpečné.

Patricie Martinů: Nikdy není příliš brzy na rozvoj digitálních dovedností, ne však pomocí obrazovek, říká německá odbornice na mediální výchovu

Nová oblast digitálních kompetencí v revidovaném kurikulu pro mateřské školy vyvolala u mnoha učitelů nejistotu: měly by malé děti pracovat s digitálními nástroji či médii? Profesorka mediální výchovy Paula Bleckmann tvrdí, že cesta vede jinudy. V rozhovoru představuje svůj koncept „analogu před digitálem“, proč je podle ní nezbytný pro wellbeing a vývoj dětí, a proč narativ technologických firem o nutnosti digitalizace v raném věku neodpovídá skutečnosti. 

Tereza Hübscherová: O budoucnosti deváťáků hodně rozhoduje jejich škola. Některé ale otevírají více možností než jiné

Kam se dítě po deváté třídě vydá dál, nemusí určovat jen jeho snaha nebo zájem. Často o tom rozhoduje škola, do které chodí. Některé základní školy dokážou svým žákům otevřít více možností a inspirují je k tomu, aby se hlásili na gymnázia nebo jiné náročnější obory. Jiné to ale nezvládnou. Nová analýza České školní inspekce z let 2019 až 2025 ukazuje, nakolik může kvalita školy ovlivnit volbu dětí a jejich šance v přijímacím řízení.

Andrea Strohmaierová: ‚Bojíme se, že někoho propustí.‘ Školy v Kraslicích se od příštího roku sloučí pod jednoho ‚super ředitele‘

Kraslice sloučily školská zařízení pod jednu právnickou osobu. Týká se to základních, mateřských, středních i speciálních škol. Město tím reaguje na novelu školského zákona. Podle ní je povinné slučování škol menší velikosti v obcích s více školami, aby vznikla taková, která má přes 180 žáků. Zaměstnancům kraslických škol se krok města nelíbí, podle nich je slučování příliš rychlé. Podle školského zákona totiž mají školy čas do konce září 2028.

Hedvika Kvizová: Čtvrtina dětí nechce na školu s maturitou. Často se bojí neúspěchu

Do konce týdne mají uchazeči čas podat přihlášku na střední školu. Loni tak učinilo přes sto tisíc dětí, téměř čtvrtina se ale hlásila jen na učňovské obory a o maturitu neměla zájem. Důvody v nové zprávě popisuje školní inspekce.

Veronika Bohunická Kadlecová: Pedagogická diagnostika a intervence v mateřské škole

Publikace přibližuje význam pozorování jakožto nástroje pedagogické diagnostiky v mateřské škole. Je založená na situacích z praxe a nabízí učitelům způsoby, jak konkrétně pozorování realizovat, jak jej interpretovat a jak jeho výsledky dále použít v plánování dalšího vzdělávání jednotlivce či skupiny. Užitečnou součástí publikace jsou pozorovací formuláře, vzory plánů pro vzdělávací nabídku či ukázky již vyplněných záznamových archů z pozorování.

Nela Cesarová: Závislost na míru. Co dělají sociální sítě s dětským mozkem

V Česku se začalo hovořit o záměru zakázat sociální sítě dětem. Experti pro Seznam Zprávy popisují, jak sociální sítě pracují s emocemi, srovnáváním i pozorností – a proč mohou mít na děti jiný dopad než na dospělé.

Digitální karta žáka a Digitální karta pedagoga: dva kroky ke snížení administrativy a lepším datům ve vzdělávání

České školství dnes pracuje s obrovským množstvím dat o žácích i učitelích. Tato data jsou však roztříštěná, opakovaně přepisovaná do různých výkazů a jen obtížně využitelná pro řízení vzdělávací politiky. Výsledkem je vysoká administrativní zátěž škol a zároveň nedostatek kvalitních podkladů pro rozhodování státu.

Učitelé mizí ze škol: kapacity existují, situace je kritická – rozhodne spolupráce napříč systémem

Nedostatek učitelů přírodních věd je kritický, zejména v matematice, fyzice, chemii, informatice, ale i v případě cizích jazyků. Data přitom ukazují, že klíčovou překážkou nejsou jen kapacity přípravy, ale především rychlost vstupu do profese a schopnost učitele ve školách udržet. Dalším problémem je také obecně vnímaná malá prestiž učitelského povolání. Zásadní je proto koordinovaná spolupráce vysokých škol, státu i organizací působících v praxi.

Markéta Hronová: Školy popisují výhrady k reformě: Kompetence jsou fajn, ale nevíme, co mají děti vlastně umět

Ministr školství Robert Plaga (ANO) připustil, že očekávaná reforma školství se nejspíš o rok odloží. A navíc ji s největší pravděpodobností čekají i celkem zásadní změny. Řada škol na proměně výuky už pracuje a ministrovo konečné rozhodnutí tak napjatě očekává. Po prvotní vlně kritických připomínek jsou naplánované i první změny – změní se například počet hodin doporučených pro jednotlivé předměty. Zásadní pak bude, zda zůstane povinný druhý cizí jazyk a jestli se bude angličtina ve všech školách vyučovat už od první třídy. Co na reformě kritizují školy, které ji už vyzkoušely?

Josef Mačí: Inkluzi rušit nebudeme, reformu výuky možná odložíme, připouští Plaga

Do budoucna by mohly děti podávat ne tři, ale pět přihlášek na střední školy. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to říká ministr školství Robert Plaga (za ANO). Možná už za dva roky.

Jan Křovák: Sociální sítě mají na děti devastující dopady, jejich omezení je namístě, říká šéf NUDZ Horáček

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že by byl pro plošný zákaz sociálních sítí pro děti do patnácti let. Politická debata je sice teprve na začátku, ani ve vládě neexistuje jednotný postoj, pohled ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jiřího Horáčka na zákonné omezení je ale jednoznačně pozitivní. Sociální sítě totiž dramaticky mění fungování člověka a děti nemají, na rozdíl od dospělých, možnosti, jak se algoritmům a jiným aspektům sociálních sítí bránit.

Oldřich Botlík: Přijímačky měří, kdo se neztratí ve škole. Nikoliv v reálném světě

Cesta na střední školu má být férovější vůči žákům. Přihlášky budou podávat až podle výsledků testů. Logická změna ovšem pomíjí zásadní problém: přijímací testy měří hlavně to, co lze snadno ověřovat. Skutečná vzdělanost je něco jiného.

Patricie Martinů: Kvalitní kariérní systém nesmí být jen formální odškrtávání kurzů, shodují se odborníci

Ve vládním programovém prohlášení se stávající kabinet zavázal nahradit demotivující tarifní systém takzvaným kariérním. Jaké má být jeho ideální nastavení, abychom neopakovali chyby minulosti? A dá se to stihnout do konce volebního období? O tom diskutovali zástupci organizací, odborů, akademiků i MŠMT na lednovém kulatém stolu SKAV a EDUinu.

Patricie Martinů: Čeští učitelé čekají na kariérní řád už třicet let. Místo postupu jsou demotivovaní a špatně ohodnocení

O kariérním řádu učitelů se s různou intenzitou mluví od devadesátých let. Přesto dodnes neexistuje. Pokus o jeho zavedení skončil neúspěchem v roce 2017, kdy proti návrhu povstali sami učitelé. Odměňování v profesi, která je řazena k nejdůležitějším ve společnosti, se tak stále řídí jen tabulkami a dobrými vztahy s ředitelem.

Markéta Hronová: Mnoho dospělých si myslí, že dětem naslouchají, ale ve skutečnosti to tak není. Mezinárodní expertka radí, jak to dělat správně

Laura Lundyová je autorka jedné z nejznámějších studií v oblasti práv dětí. Její článek „Voice is Not Enough“ zachytil důležitý problém – mnoho dospělých si myslí, že dětem naslouchají, ale ve skutečnosti to tak není. „Pokud chcete, aby zapojení dětí bylo opravdu smysluplné, potřebují víc než jen hlas. Musíte jim vytvořit prostor a podmínky, ve kterých s vámi děti budou mluvit. Musí mít možnost svobodně se vyjadřovat způsoby, které si samy zvolí. A taky aby se jejich názory braly vážně a dostaly se k těm správným lidem,“ říká v rozhovoru s HN.

Škola konečně našla ideálního žáka

Nejprve odhalíme identitu „autorů“ minulých dvou fejetonů. Text Domácí úkol jako státní zakázka je napsán ve stylu Alfieho Kohna, amerického autora a lektora, který se zabývá vzděláváním, rodičovstvím a lidským chováním. Text Co vlastně znamená „učit se“ vytvořila umělá inteligence ve stylu britského filozofa Bertranda Russella.

Do škol vstoupila umělá inteligence a je zcela zřejmé, že její zakazování by dopadlo zhruba stejně jako zakazování gravitace. Dnešní text vysvětluje, co se to vlastně stalo. Ve sžíravém stylu katolického kněze Ivana Illiche rozebírá, proč se škola ‒ aby jako instituce přežila ‒ musí v éře algoritmů proměnit z továrny na stíny v dílnu svobody. Odpovídá tím na naši otázku, do jaké školy by děti chodily, i kdyby nemusely.

Otevřený dopis ministru životního prostředí (29. 1. 2026)

Nejde jen o peníze – jde o budoucnost českých dětí a jejich vztah k přírodě, který si nesmíme nechat zničit. Svaz měst a obcí ČR zasílá ministrovi životního prostředí otevřený dopis ohledně podpory environmentálního vzdělávání dětí a mládeže.

Markéta Hronová: Experti našli recept na nejlepší školství: opak českého systému. Čím se inspirovat?

Co dělají státy, které mají skvělé výsledky v mezinárodních testech svých žáků, jinak a čím by se od nich ostatní státy měly inspirovat? Na to se podívali vědci z Cambridgeské univerzity, kteří zanalyzovali 14 úspěšných zemí a vytipovali, jaká opatření pomáhají a jaká vzdělávání naopak brzdí. Řada z nich souvisí s tím, jak jsou nastavené požadavky státu na to, co mají školy žáky naučit – tedy osnovy. Pro Česko jsou to cenné postřehy, protože právě řeší jejich reformu. Co dalšího experti doporučují?

Až 48 milionů na špičkovou vědu. Nadace The Kellner FamilyFoundation podpoří přesun talentů ze zahraničí na Univerzitu Karlovu

Univerzita Karlova a Nadační fond UK podepsaly memorandum o spolupráci s Nadací The Kellner FamilyFoundation s cílem vytvořit nový program, který podpoří příchod špičkových vědců a vědkyň ze zahraničí na Univerzitu Karlovu. Rodinná nadace na program věnuje až 48 milionů korun.

Andrea Strohmaierová: Fyzioterapie, masérství, wellness. Západočeská univerzita v Karlových Varech nabízí lázeňské obory

Informační letáky, prohlídka učeben i spousty otázek – tak vypadal den otevřených dveří na Fakultě pedagogické v Karlových Varech. Zájem budoucích studentů byl velký, přišla se jich podívat téměř stovka. Budoucí studenti se zajímali nejen o samotné studium, ale taky například o uplatnění v zaměstnání. Pobočka fakulty Západočeské univerzity je v lázeňském městě otevřená dva roky a nabízí obor kinantropologie–wellness specialista.

Anežka Hesová: Učit se spolu má svá úskalí, ale také jednoznačné přínosy

Deset let po novele školského zákona, která v Česku zavedla inkluzivní vzdělávání, sílí hlasy volající po její revizi. Ideál společného vzdělávání v praxi naráží na nedostatek speciálních pedagogů, poraden a asistentů, ale také na přetrvávající mýty a protiinkluzivní nálady ve společnosti.

Zuzana Keményová: Budu dobrý učitel? Zkusit si to může každý

Organizace Začni učit! pořádá rekvalifikační program pro ty, kdo přemýšlejí o učitelské profesi, ale nejsou si jisti, jestli se na ni hodí. Na týden se stanou učiteli na základní škole a poté se mohou za katedru postavit natrvalo.

Co píše AI o domácích úkolech a o učení

Další dva fejetony o situaci, které vznikla vstupem AI do škol, stvořil v konverzaci s námi ChatGPT tak, jak by je ‒ podle něj ‒ napsali známí autoři píšící anglicky. Nabízíme vám znovu možnost trochu pátrat po tom, kteří dva to byli. A abyste to neměli tak snadné, nabízíme vám tři kandidáty. Jsou to George Orwell, Bertrand Russell a Alfie Kohn. Jistě si o nich dokážete sami najít informace, které vám v pátrání pomůžou.

Jan Beneš: Tablet jako součást výuky využívají některé mostecké školy. Cizincům pomáhá se dorozumět s učiteli

Překladač jazyků je na dvou mosteckých školách nutnou školní pomůckou. Třeba na tamní 18. základní škole tvoří cizinci pětinu ze všech žáků. Jde hlavně o ukrajinské a mongolské děti. Učitelé se s nimi snaží domluvit česky či anglicky, nebo využívají překladače, který připomíná mobilní telefon. Dětem pomáhá pochopit význam některých českých slov.

 

Jan Pokorný: Úspěch na přijímačkách? Měli bychom rozšířit všeobecné obory a omezit roztříštěnost škol, tvrdí Prokop

Žáci devátých tříd si ve středu vyzkoušeli přijímací zkoušky na střední školy nanečisto. Měli díky tomu zažít atmosféru opravdových testů, a zvýšit tak i pravděpodobnost svého přijetí na vhodnou školu. Problémů, znemožňujících dostat se dětem tam, kam chtějí, je ale podle sociologa Daniela Prokopa z agentury PAQ Research víc, přičemž popisuje jejich řešení. „Měli bychom rozšířit všeobecné obory a omezit roztříštěnost škol,“ říká pro Radiožurnál.

NKÚ: Projekty za půl miliardy korun nevedly ke zvýšení kvality vzdělávání

Kvalita vzdělávání se nezvýšila tam, kde Ministerstvo školství investovalo přes půl miliardy korun na projekty. Peníze na ně byly vyhrazeny ze státního rozpočtu i z evropských fondů. MŠMT kritiku kvality vzdělávání od NKÚ odmítlo.

Kristýna Matějková: Sociální sítě i helikoptérová výchova. Děti jsou citlivější, dnešní prostředí by ale udělalo vločku i z boomera, říká dětský psychiatr

Uzavření škol za covidu spustilo vlnu duševních problémů nezletilých. Podle uznávaného dětského psychiatra Michala Goetze se ale jen naplno projevilo něco, co v populaci bujelo už předchozí dekádu. Například nárůstu sebepoškozování a sebevražedných pokusů mladých lidí si odborníci všímali roky. Roste ale také počet případů agresivity žáků ve školách.

Markéta Vozková: Jak se pozná zkušený učitel a jak pomoci začínajícímu? S orientací by pomohl kariérní systém

Podle České školní inspekce v Česku chybí 6 000 vyučujících. Nejvíce se jich nedostává v přírodovědných oborech, informatice, cizích jazycích a v odborných a řemeslných předmětech. Varovné je, že z učitelské profese odchází do pěti let 53 procent těch, kteří absolvovali pedagogické vzdělání. Jak vypadá kariéra učitelů a manažerů školství? Může přehledný kariérní systém podpořit prestiž učitelské profese a současně zvýšit kvalitu vzdělávání?

Ondřej Šteffl: Revoluce v lavicích: Žáci utíkají učitelům do světa AI, stát zatím hledá cestu

Programové prohlášení vlády v oblasti vzdělávání má tři strany z toho jsou umělé inteligenci věnovány dva řádky. Zaplať pánbůh za ně, ale je to trochu málo. AI bude ovlivňovat vzdělávání žáků víc než všechno dohromady, co je ve zbývajícím textu – od úpravy inkluze, přes financování kuchařek, změny v přijímacím řízení i reformu na pedagogických fakultách až po platy učitelů. Jsou to všechno jistě důležité věci, ale v dnešním světě příliš pomalé.

Umělá inteligence jako ideální zdroj k opisování a ke sběru

V prvním dílu našeho nového seriálu, který vzniká ve spolupráci s umělou inteligencí, jsme nabídli otázku Co kdyby se děti učily mluvit až ve škole? Čtenáři měli uhodnout podle stylu „autora“ ukázky.

5. 3. – 7. 3., 23. 4. – 25. 4. a 11. 6. – 12. 6. 2026 Kurz pro pedagogy: Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování

Během kurzu se seznámíte s praktickým využitím Feuersteinovy metody u dětí předškolního věku s přesahem do mladšího i staršího školního věku. Většinu z probíraných instrumentů lze využít i při práci s dospělými a seniory.

Markéta Hronová: Pozor na časté napomínání dětí, snižuje odolnost a ve výchově stejně nepomůže. Jaký je správný poměr vůči pochvalám?

Rodičovství často bývá náročné, je třeba se vypořádat s výzvami, jako jsou záchvaty vzteku, sourozenecká rivalita nebo potíže ve škole. Nezanevřít na výchovu a zároveň si udržet s dětmi zdravý a láskyplný vztah lze podle odborníků díky jednoduchému pravidlu, které proslavil psycholog John Gottman. V dětech posiluje důvěru a odolnost a zlepšuje atmosféru a vztahy v rodině.

Zuzana Růžičková: Podivný konkurz na ředitele školy. Jak kauza Hnojník nasvítila systémové chyby v našem školství

V kauze školy v Hnojníku známé hlasitým dětským protestem před ředitelnou, byly zveřejněny nahrávky, jež dokazují nátlak na vítěze konkurzu. Kauza však hlavně ukazuje v koncentrované podobě hned několik chyb v systému ředitelských konkurzů u nás.

Lenka Zlámalová: Jak stát roky trápil děti u přijímaček a proč se to teď konečně může změnit

Některé věci jsou tak přirozené, pro všechny strany výhodné a ve své podstatě jednoduché, že se při jejich prosazování vnucuje otázka, proč už to tak dávno není. Proč se věci dělají složitě. Tak, že to ve svých důsledcích všechny poškozuje. Není vítězů. Odpovědí je nechuť ke změně, ke které mají státní úředníci svou mentalitou sklon víc než kdokoliv jiný. To přesně je případ přijímacích zkoušek na střední školy.

EDUin: Vzdělávání jako vládní priorita? Mělo by se to projevit i v nově sestaveném rozpočtu

Nový návrh státního rozpočtu pro tento kalendářní rok je pro vládu první příležitostí ukázat, zda je pro ni školství skutečnou prioritou. Podporujeme proto záměr ministra školství i návrhy odborníků navýšit rozpočet rezortu školství minimálně o 7,2 miliardy korun oproti návrhu předchozí vlády. Umožní to zachovat relativní výši platů učitelů i financovat novinky, které přinesly obě loňské novely školského zákona.

PedF UK: Co bude s RVP?

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy dlouhodobě podporuje modernizaci českého vzdělávacího systému a nyní považuje za klíčové, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) co nejrychleji a jednoznačně rozhodlo, zda bude současný návrh revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP) dále rozvíjen a implementován, nebo přepracován, aby se předešlo nejistotě ve školách i v přípravě budoucích učitelů.

Patricie Martinů: Kam jsme se posunuli v duševní pohodě pedagogů? Data ukazují problémy i první pozitivní změny

Wellbeing pedagogů je v českém školství stále častěji skloňovaným pojmem a některé systémové změny, které by měly učitelům pomoci, již vstoupily v platnost. Přesto je třeba o duševní pohodu pedagogických pracovníků pečovat kontinuálně a hledat další cesty podpory. Učitelé totiž budou v blízké budoucnosti čelit množství změn, a právě udržení zdravé rovnováhy mezi prací a osobním životem pro ně bude klíčové.

Co kdyby se děti učily mluvit až ve škole? 1. úkol pro umělou inteligenci

Lidí, kteří opravdu rozumějí tomu, jak umělá inteligence (AI) vytváří text, je asi málo. Téměř každý však ví, že AI bylo třeba nejdříve pořádně „nakrmit“ obrovským množstvím již hotových textů či zvukových záznamů. Analyzuje je velmi efektivně a potom s nimi překvapivě dobře pracuje. Dokáže například skvěle napodobit styl určitého člověka, pokud má dostatek ukázek jeho písemného či ústního projevu.

ScioBot vstupuje na slovenské školy: AI pomocník pro učitele je nově k dispozici zdarma a v souladu se slovenským kurikulem

Česká vzdělávací společnost Scio oficiálně uvádí svůj oceňovaný nástroj ScioBot na slovenský trh. Ve spolupráci s Ministerstvem školství SR přináší pedagogům moderní řešení pro přípravu výuky s využitím umělé inteligence. V rámci podpory digitálních kompetencí mohou pedagogové využívat prémiový balíček ScioBot+ až do konce školního roku 2025/2026 zcela zdarma, přičemž základní funkce ScioBota budou pro slovenské školy dostupné zdarma i nadále.

Andrea Strohmaierová: Stipendiem města lákají budoucí učitele. Studenti pedagogických fakult mohou získat peníze i byty

Aš na Chebsku začne od nového roku nabízet studentům pedagogických fakult stipendia. Učitelé ve městě stárnou a nemá je kdo nahradit. Podpora by tak mohla problém vyřešit, určená je prozatím pro zájemce z Aše, říká starosta Vítězslav Kokoř z hnutí ANO. Dotace kvůli nedostatku pedagogů mají i jiná města.

Do německých škol se rozšiřuje AI, dětem pomůže s látkou i úkoly školní chatbot

Dvě třetiny německých učitelů a také žáků získávají s koncem roku přístup ke školnímu chatbotu Telli, který pohání umělá inteligence (AI). Tvůrci i úřady si od něj slibují, že Telli pomůže učitelům ve výuce a dětem s pochopením a procvičením probírané látky. Bavorská veřejnoprávní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) uvedla, že je to poprvé, co německé školy nabídnou AI nejen učitelům, ale také školákům.

Markéta Hronová: Umět řešit problémy a vždycky si poradit. Reportáž ze školy, která se zaměřuje na posilování odolnosti žáků

Při příchodu do páté třídy pozornost na první pohled upoutá vánoční stromeček ozdobený barevnými hrnečky. „Ráno jsme tu ještě neměli ozdoby, tak jsme to vyřešili takhle,“ pohotově odpovídá Tobiáš. Když po skončení hodiny češtiny paní učitelka přinesla ozdoby, děti se samy sebe zeptaly: Chceme je vůbec vyměňovat? „Pojďme hlasovat,“ okamžitě navrhla jedna z dívek. Vyhráli zastánci přezdobení stromečku z hrníčků na běžné vánoční ozdoby. Skupina vyměnila hrnečky, když někdo omylem ozdobu rozbil, někdo jiný hned přiskočil a bez řečí automaticky střepy zametl.

Jitka Polanská: Mohly být reformy zásadnější? Terén by to nepřijal, říká odcházející náměstek ministra školství Jiří Nantl

Bilanční rozhovor s Jiřím Nantlem reflektuje vzdělávací politiku posledních dvou let, kdy Nantl zastával pozici náměstka ministra školství. Tematizuje nejen (pod)financování školství, ale i pokus o reformu středních odborných škol – pomocí trojského koně nového typu lycea – nebo to, proč Česká republika tak málo sleduje zahraniční praxi.

Kristýna Matějková: Mobily plné kontaktů, ale kvalitní vztahy má jen třetina lidí. Přední kouč radí, jak se stát odolnějším a jít na předsevzetí chytře

Naše mozky si vlivem sociálních sítí navykly na daleko rychlejší tempo zpracování informací. Výsledkem je, že se při klasickém rozhovoru tváří v tvář tak trochu nudíme, říká uznávaný psycholog a kouč Radvan Bahbouh. Je pro nás proto složitější budovat a udržovat mezilidské vztahy, které jsou ovšem základem pro celkovou odolnost člověka. Zejména ta psychická dostává v posledních letech s rychle se měnícím světem zabrat.

Zuzana Růžičková: Pohledem učitelky – nejdůležitější změny v českých školách od 1. ledna 2026

Nejdůležitější změny se týkají zřizovatelů škol, kteří začnou nově platit kuchařky či uklízečky. Dále budoucích prvňáčků, kterým ruší odklady, ale také ředitelů škol. Ti musí nově sehnat pro svoji školu psychologa. A novinky čekají i velmi malé školy.

Markéta Hronová: „Revoluce“ ve školách v ohrožení. Nové osnovy čekají změny, Plaga je připraven je odložit i zrušit

Základní školy už půl roku testují nové modelové vzdělávací programy, podle nichž se ve třídách učí. A už nyní se ukazují první nedostatky, které je třeba řešit. Podle ředitelů jsou totiž pro běžné základní školy jako vzory nepoužitelné. Problém je také se špatně rozvrženými počty hodin, které týdně připadají na jednotlivé předměty. Zatímco v některých by učitelé měli problém vůbec stihnout povinné učivo, jinde mají naopak prostoru až příliš. A avizované „provzdušnění“ probírané látky tak padá. I to se má teď změnit.

Gabriela Pokorná: Ostrava – Radvanice a Bartovice připravují otevření nové Montessori školy na Trnkovecké. Zahájení provozu je naplánováno na září 2026

V oblasti Trnkovce v Radvanicích je plánována nová obytná výstavba, která v budoucnu přivede do lokality nové rodiny s dětmi. Městský obvod společně s městem Ostrava reaguje už nyní a připravuje úpravu školské infrastruktury, aby byl na očekávaný vývoj kapacit včas připraven. Jedním z kroků je proměna současné základní školy na Trnkovecké na Montessori školu, která bude fungovat jako součást Základní školy Vrchlického v Radvanicích.

EDUin: Rok 2025 v českém školství – shrnujeme zásadní události

Rok 2025 přinesl do českého vzdělávání několik zásadních změn a složitých situací. Přinášíme výběr toho nejdůležitějšího, co se za uplynulých 12 měsíců událo v oblasti vzdělávací politiky.

Vojtěch Kadaňka: „Problémové“? Děti s ADHD mohou ve škole vzkvétat, porozumění ale chybí

Počet dětí s ADHD stabilně stoupá, školy s nimi ale často neumí naložit nebo je dokonce odmítají přijmout. Rodiče řeší předsudky a těžko se orientují ve vlastních právech. Mnozí učitelé zatím neznají strategie, jak děti efektivně vzdělávat. Vhodná podpora přitom podle expertů představuje zásadní rozdíl.