Tahle země není pro starý, chtělo by se říci poté, co sněmovnou prošlo zpřísnění předčasných důchodů a změna valorizace penzí. Bez ohledu na množství komentářů k důchodové (ne)reformě ale fakticky platí, že tahle země není daleko víc pro mladý. A to včetně těch nejmladších.
Zdroj: Hospodářské noviny 28. 7. 2023
Nový návrh vlády, že je
na obcích, aby od podzimu povinně zařídily místa v předškolních zařízeních
pro děti už od tří let, je logickou a velmi dobrou reakcí na problémy,
kterým dlouho čelí mladé rodiny včetně samoživitelů. Nemožnost výběru
mezi péčí o dítě, pracovním uplatněním, ale také časem „pro sebe“ (nejde jen o
peníze) nese dlouhodobě problémy, které různé typy statistik jen průběžně
potvrzují.
Plánované rozvolnění stavebních či hygienických pravidel pro mateřské školky, kterými vláda povinnost najít místo pro děti doprovodila, je prostě jen prostředek, jak obcím ulehčit situaci. Výsledkem je ovšem naprosté nepochopení. Obce jsou proti, tvrdí, že nic takového není možné, protože na poslední chvíli nelze najít spoustu míst a nové školky se přece nepostaví za pár týdnů. „Experti“ na výchovu dětí pak varují před tím, že když nebudou děti v plnohodnotné školce, ale v mateřské skupině, půjde jen o hlídání, dětem se nedostane náležité péče a deficit školkového vzdělání už nikdy v životě nedoženou. A konečně další „experti“ se obávají, že když nebude v každé třídě umyvadlo a školka nebude obehnaná plotem (nejlépe ostnatým), pustí se do dětí svrab a cholera a nakonec se nekontrolovatelně rozutečou jak švábi na světle.
Takže v zájmu zdraví, rodiny a obcí bude prý vůbec nejlepší, když se nic měnit nebude.
Milí experti a drazí
zástupci obcí, kteří tvrdí, že nic nejde, by si měli uvědomit, že podobná
situace už v české historii několikrát nastala a podařilo se ji vyřešit, byť za
pomoci nestandardních nástrojů. Jak vyplývá z údajů ministerstva školství, v
letech 1998–2006 klesl kvůli prudkému propadu porodnosti počet mateřských škol
v ČR o 23 procent. Poté začala porodnost stoupat a s tím i zájem o tato
zařízení. A vznikl problém. Součástí řešení se staly dětské skupiny, ale také
mimo jiné například lesní školky a ekoškolky, které nesplňovaly všechny
standardy kamenné tradiční školky.
I těm v roce 2014 hrozil
zánik, poslanci tehdy odsouhlasili zákon, podle něhož měla být jedinou
povolenou formou pravidelné péče o děti předškolního věku tzv. dětská skupina.
Což bylo přímým ohrožením existence tří tisíc míst pro děti, které navštěvovaly
lesní školky. O rok později byly zachráněny i lesní školky, zákon tehdy
odsouhlasili poslanci napříč stranami s výjimkou komunistů. Připomeňme, že
lesní školky nemusí plnit hygienické předpisy, protože v lese se těžko postaví
daný počet umyvadel a toalet.
Dětské
skupiny, lesní školky a další alternativy klasických zařízení se v systému
předškolní péče zabydlely. Protože spoléhat na to, že obce a města
dokážou pružně reagovat na změny v demografické křivce (tedy s
několikaletým předstihem), je jako spoléhat se na zázrak.
Ze zkušeností rodičů i
resortu vyplývá, že výsledky alternativních školek nejsou o nic horší než těch
tradičních. A víc než na formě předškolní výuky záleží na lidech (jejich
přístupu, empatii i schopnosti předávat znalosti), kteří se v předškolních
zařízeních o děti starají.
Jenže zapojení těchto
alternativ bylo spíše výjimkou. Podpora pracujících rodičů, především žen, má
mezi politiky velké výkyvy. V roce 2018 poslanci zrušili povinnost přijímat do
školek děti od dvou let, což mělo platit od roku 2020. Novelu
tehdy prosadil Václav Klaus mladší z ODS za potlesku a podpory exministra
školství Roberta Plagy z ANO. Obcím se ulevilo a bohatí rodiče se přestali
spoléhat na stát (nejen při výchově předškolních dětí). Ti méně bohatí se i
kvůli nemožnosti najít místo pro dítě, a tedy i práci dál propadají do potíží a
zaplétají se do sítí sociálního systému, aby následně byli osočováni z toho, že
jej zneužívají.
„Školky nejsou kapacitně připraveny,“ slyšíme při každém demografickém boomu. Jenže nikdy ani nebudou, pokud se nám nepodaří změnit mentalitu politiků na všech úrovních.
0 komentářů:
Okomentovat