Markéta Hronová: Chytré využití AI ve výuce? Chatbot si s dětmi povídá o tom, jak se cítil šlechtic nebo učitel za první republiky

Co bylo pro německého šlechtice po vzniku první republiky horší – ztráta majetku, nebo ztráta úcty a postavení? I takhle se ptá speciálně vytvořený chatbot deváťačky Ester při hodině dějepisu. Ve čtyřčlenné skupince mají zjistit, jak se německému šlechtici žilo, co pro něj znamenal vznik republiky, jestli se mu dařilo hůř, nebo líp než za Rakouska-Uherska.

Vojtěch Wolf: Děti už nevyrůstají s internetem, ale s umělou inteligencí. Co to udělá s jejich vztahy, kritickým myšlením a psychikou?

Pro dnešní děti se hranice mezi online a offline světem stírá. „Jsou v jednom propojeném prostoru,“ říká psychoterapeutka Tereza Komárková. Popisuje, proč lidé hledají oporu u chatbotů, jak se mění role rodičů a proč bude v době AI důležitější než kdy dřív schopnost kriticky myslet. Závislost na umělé inteligenci není dosud popsaná a prozkoumaná, proto nevíme, kde je hranice, kdy do ní člověk již padá.

Pavel Kasík: AI ve školách až zázračně pomáhá. Dopad na výsledky žáků je tragický

Nástup AI do škol probíhá živelně. Učitelé i studenti se stávají pokusnými králíky. A výsledky experimentů ukazují, že chatboti umí ve škole ochotně pomoci skoro se vším. Což je problém, pokud nám na vzdělání záleží.

Josef Mačí: Méně zájemců o dříve žádané střední školy. Může za tím být umělá inteligence

Během tří let poklesl počet zájemců o IT obory o čtvrtinu. Naopak častěji žáci volí třeba všeobecnější obory lyceí. Jedním z důvodů by podle odborníků mohl být i nástup umělé inteligence.

Jan Beránek: Nejdou vašim potomkům počty? Pomoci může doučování pod dohledem umělé inteligence

Český start-up Learniva nabízí digitální platformu pro jednodušší zvládnutí matematiky. Tento předmět vyšel z projektu Minisčítání Českého statistického úřadu jako největší školní strašák – takto ho označila zhruba pětina žáků. Novinka na trhu výukových pomůcek přináší možnost ukázat žákům nebo rodičům chybu při řešení úlohy, pokud výsledek nevyšel správně.

David Klimeš: Rodiče selhávají. Plošný zákaz mobilů a sociálních sítí ale není řešením

Po zákazech mobilů ve školách může přijít i plošný zákaz sociálních sítí pro děti. To by ovšem nejspíš nešlo zařídit jinak než modelem „Velký bratr tě sleduje“.

Jak být rodičem v digitální době

Naše děti dnes vyrůstají v prostředí, kde je digitální svět stejně samozřejmý jako ten skutečný. Sociální sítě, hry, videa i online komunikace jsou běžnou součástí jejich dne. Spolu s příležitostmi však přicházejí i rizika, která mohou ovlivnit jejich psychiku, vztahy a bezpečí.

Jiří Chum: Kdy se z AI kamaráda stává problém? Hraniční je hodina denně, zazní v pořadu Antivirus

Teenager tráví hodiny chatováním s virtuálním kamarádem. Svěří mu toho více než skutečným přátelům nebo rodičům. Je to problém, nebo běžná věc, kterou přinesl boom AI technologií? Odpověď nabízí pravidelný pořad Radiožurnálu nazvaný Antivirus.

Zuzana Keményová: Budou žáci kvůli AI hloupější? Ne, myšlení žáků naopak pomůže rozvíjet

Umělá inteligence se rychle zabydluje na českých základních a středních školách. Problém ale je, že se na školy dostává rychleji, než se stíhá adaptovat samotný školský systém. Z dostupných průzkumů – například od agentury IPSOS z letošního ledna – vyplývá, že AI dnes používá zhruba 80 procent žáků, ale jen kolem 30 procent učitelů. A ti ji navíc využívají spíš při přípravě výuky než přímo v hodinách. „Běžnou součástí výuky tedy AI ještě není, ale rozhodně už nejde o okrajový jev,“ říká Eva Nečasová, spoluzakladatelka neziskové organizace AI dětem.

Vladimír Vokál: Děti možná brzy přestanou chodit do školy, zaznělo v iDNES Lounge

Umělá inteligence může během několika let proměnit samotný smysl školy. Podle Vojtěcha Komendy z AIExcellence, Ladislava Mrklase z CEVRO Univerzity a Jana Vöröše Mušuty z EDUinu už dnes část rodičů přemýšlí o domácím vzdělávání a školy podle expertů stále připravují děti spíš na svět, který mizí. Klíčové budou praxe, sociální dovednosti a schopnost učit se celý život.

Karel Kilián: Umělá inteligence ve školství usnadňuje učení, ale zároveň oslabuje kritické myšlení i vztah k učiteli

Umělá inteligence rychle zaplavuje školy, avšak potřebná pravidla zatím chybí. Žáci při úkolech spoléhají na stroje, čímž ztrácejí schopnost myslet. Technologie přináší pedagogům cennou pomoc, vyžaduje ovšem opatrný přístup. 

Ondřej Šteffl: AI už žije v kapsách dětí a provádí experiment, kterého si nikdo nevšímá

Nezadržitelná vlna umělá inteligence mění svět a žene se i mezi děti a do škol. Děti se adaptují rychle. Mnohé už s AI doslova žijí. AI mění to, co čekají od školy a od učitelů, jak si vytvářejí vztahy mezi sebou i vztahy s učiteli. AI mění i to, jak se děti učí, jak myslí, jaké dovednosti získávají. A změní i práci učitelů.

Oldřich Botlík: Umělá inteligence odmaturovala na jedničku. Co na to české školství? – komentář

Česká vzdělávací politika se opájí „objektivitou“ dat naměřených stejným metrem na všechny. Každý rok můžeme porovnávat úspěšnost škol s přesností na desetiny. Jenže – měříme to podstatné?

Oldřich Botlík: AI lidem. Nutíte maturanty hloubit základy mrakodrapu lžící

Nabídl jsem běžně dostupnému chatbotu celý loňský maturitní test z matematiky ve formátu PDF. Předem jsem mu odpustil jednu banalitu ‒ graf paraboly ‒ a popsal řezy krychlí na obrázku. V jeho řešení jsem nenašel chybu.

AI: O horečce omladnic a testování

Maďarský lékař Ingác Semmelweis učinil v letech 1847 a 1848 na porodnické klinice vídeňské všeobecné nemocnice objev zásadního významu. Zjistil, že příčinou úmrtí řady rodiček (a také pacientů po operaci či ošetření otevřeného zranění) je celková sepse organismu způsobená samotnými lékaři. Přicházeli totiž k porodům, operacím a dalším zákrokům od pitvy, aniž by si dezinfikovali ruce. Medicína přesto Semmelweisova zjištění ignorovala. Naši „AI autoři“ Ivan Illich (1) a Karel Čapek (2) vysvětlují chování systému, aniž by je omlouvali. A kromě toho nacházejí překvapivou podobnost s fascinací školského systému zaškrtávacími testy.

Barbora Vacková: Více než polovina teenagerů používá chatboty k vypracovávání úkolů do školy, ukazuje průzkum

Většina amerických teenagerů uvádí, že používá chatboty umělé inteligence, z toho asi třetina denně. Nejužívanějšími chatboty jsou ChatGPT, Copilot a Character.ai. Nejčastěji mladým slouží k vyhledávání informací, pomáhají jim s úkoly do školy nebo jsou zdrojem zábavy. Vyplývá to z průzkumu Pew Research Center, který výzkumníci provedli u amerických teenagerů mezi 13 a 17 lety v období od 25. září do 9. října 2025.

Patricie Martinů: Nikdy není příliš brzy na rozvoj digitálních dovedností, ne však pomocí obrazovek, říká německá odbornice na mediální výchovu

Nová oblast digitálních kompetencí v revidovaném kurikulu pro mateřské školy vyvolala u mnoha učitelů nejistotu: měly by malé děti pracovat s digitálními nástroji či médii? Profesorka mediální výchovy Paula Bleckmann tvrdí, že cesta vede jinudy. V rozhovoru představuje svůj koncept „analogu před digitálem“, proč je podle ní nezbytný pro wellbeing a vývoj dětí, a proč narativ technologických firem o nutnosti digitalizace v raném věku neodpovídá skutečnosti. 

Nela Cesarová: Závislost na míru. Co dělají sociální sítě s dětským mozkem

V Česku se začalo hovořit o záměru zakázat sociální sítě dětem. Experti pro Seznam Zprávy popisují, jak sociální sítě pracují s emocemi, srovnáváním i pozorností – a proč mohou mít na děti jiný dopad než na dospělé.

Digitální karta žáka a Digitální karta pedagoga: dva kroky ke snížení administrativy a lepším datům ve vzdělávání

České školství dnes pracuje s obrovským množstvím dat o žácích i učitelích. Tato data jsou však roztříštěná, opakovaně přepisovaná do různých výkazů a jen obtížně využitelná pro řízení vzdělávací politiky. Výsledkem je vysoká administrativní zátěž škol a zároveň nedostatek kvalitních podkladů pro rozhodování státu.

Jan Křovák: Sociální sítě mají na děti devastující dopady, jejich omezení je namístě, říká šéf NUDZ Horáček

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že by byl pro plošný zákaz sociálních sítí pro děti do patnácti let. Politická debata je sice teprve na začátku, ani ve vládě neexistuje jednotný postoj, pohled ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jiřího Horáčka na zákonné omezení je ale jednoznačně pozitivní. Sociální sítě totiž dramaticky mění fungování člověka a děti nemají, na rozdíl od dospělých, možnosti, jak se algoritmům a jiným aspektům sociálních sítí bránit.