Jan Zeman: Učitelská kvalita není konstanta. Významně ji ovlivňuje pedagogický leadership, říká Alexis Katakalidis

Spolupráce učitelů nemusí být vyprázdněným pojmem. Jedná se o systém sdílené odpovědnosti mezi ředitelem, učitelem i dalšími pedagogickými pracovníky (psychologové, výchovní poradci). Společné reflexe výuky, návštěvy v hodinách nebo možnost obrátit se na kolegy ve chvíli, kdy se učitel v hodině dostává do složité situace, může ovlivnit, jaký postoj si kolektiv školy vytváří k výuce, k dětem a ke své práci obecně. Následně může vzniknout kvalitní škola s pedagogickým optimismem a snahou zlepšit každého žáka. Opakem je skupina jednotlivců rezignujících na snahu o změnu vlivem zanedbaného pedagogického vedení školy. 

Stanovisko odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících

Úvodem je třeba říci, že novela zákona o pedagogických pracovnících obsahuje řadu pozitivních a potřebných změn, které oceňujeme. Konkrétně se jedná o systémovou podporu začínajících učitelů, včetně zavedení tzv. adaptačního období, legislativní ukotvení uvádějícího, provázejícího i třídního učitele a dalších podpůrných profesí a pozic ve školství, jako je např. speciální pedagog či psycholog. Pro stabilizaci a kvalitu učitelů je důležitá také garance platů pedagogických pracovníků navázáním na průměrnou mzdu v ČR.

Lucie Römer: Bez poznámek a úkolů na doma. Jak učí na inspirativní škole v Chrašticích?

Budík v 5:30. Sto padesát kilometrů po namrzlé dálnici. Shánění suplování na celý den. To vše koncem listopadu investovalo deset učitelů z Kutnohorska do návštěvy základní školy v Chrašticích. Ta se otevřela v rámci programu inspirativních návštěv, kterým Nadační fond Eduzměna pedagogům umožňuje sdílení příkladů dobré praxe i mimo region.

Jan Pokorný: Je důležité se zaměřit na vylepšení učebnic a vzdělávání učitelů, říká sociolog k reformě školství

Reforma školství je podle sociologa Daniela Prokopa z výzkumné organizace PAQ Research na spadnutí. Česko má podle něj jedno z nejvíce decentralizovaných základních vzdělávání v Evropě, kvůli čemu se utrácejí obrovské prostředky navíc. Ušetřit by se podle něj dalo také snížením počtu dětí, které mají odklad, nebo sdílením administrativy a správních budov mezi školami.

Lucie Kocurová: Kam s ním? Na výběr střední školy už mnoho času nezbývá. Kariérová poradkyně sdílí své tipy pro rodiče

Už se to blíží! Prvního března 2023 je nejzazší termín, do kdy musejí žáci 9. ročníků doručit středním školám své přihlášky ke studiu. Některé děti už dlouho vědí, čemu se chtějí věnovat. Pak je tu ale masa těch, co v lepším případě mlhavě tuší a v horším vůbec nemají potuchy, kam je srdce táhne. A rodiče tedy stojí před nelehkou volbou: kam s ním? 

Markéta Hronová: Aby méně nadané děti neskončily v zadních řadách. Plánované dělení žáků na dvě kategorie padlo

Učiva už nebude tolik, protože by si děti měly ze školy odnést spíše schopnost rozumět textu než vyjmenovat básníky z období romantismu. A komu nějaký předmět půjde, může se jej učit na škole více do hloubky. Plány týkající se největší změny ve fungování základních škol za posledních 20 let však narazily na odpor pedagogů a odborníků. Ministerstvo školství teď proto muselo rychle jednat. Pokud by změny neschválilo do ledna, přišlo by o stovky milionů z Evropské unie.

EDUin: Co hrozí kvůli zpoždění revize RVP ZV?

Dokument Hlavní směry revize RVP ZV, který vypracoval expertní panel, stále leží na ministerstvu školství a čeká na schválení od ministra Vladimíra Balaše. EDUin upozorňuje na zbytečné plýtvání peněz a času kvůli prodlevě při jeho schvalování a vyjadřuje zároveň pochybnosti nad využitím 860 milionů pro implementaci změn do roku 2028. Kompletní podklad najdete ZDE.

Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání podle Gogolu

Shrnutí obsahu výzkumné zprávy vypracované firmou Google na základě zjištění získaných od 94 odborníků z 24 zemí.

Jana Hrubá: Mají u nás ředitelé škol dostatečnou podporu?

Zajímavou a užitečnou konferenci Pedagogický leadership v ČR uspořádala 20. 1. 2023 v Poslanecké sněmovně poslankyně Renáta Zajíčková, spolupořadateli byly organizace Učitel naživo a časopis Řízení školy. Moderovala šéfredaktorka Naďa Eretová. Zájem o téma byl velký, výběr panelistů opravdu zdařilý.

EDUin: komentujeme, co si Petr Pavel, kandidát na prezidenta, myslí o vzdělávání

Připomínáme vybraná vyjádření z předvolebního rozhovoru s Petrem Pavlem o vzdělávání a školství v ČR a doplňujeme je komentářem za EDUin. Celý rozhovor, který s kandidátem vedla Radka Hrdinová, si můžete přečíst na webu eduin.cz. O rozhovor UDUin požádal i Andreje Babiše, ten však možnost vyjádřit se k situaci ve školství nevyužil.  

Anna Brzybohatá: Prázdné auly a znudění studenti minulostí? Přednášející se mají naučit, jak lépe vzdělávat

Obvykle se jim říká „uspávači hadů“ a obvykle jich je na každé škole několik. Učitelé, jejichž výkon studenty spíše uspává, než vzdělává, by ale měli do budoucna z českých vysokých škol zmizet. Národní akreditační úřad chce, aby se nově kantoři na univerzitách museli odborně zdokonalovat i v tom, jak mají studenty učit. Zajistit to mají nová pravidla pro akreditace. Ty by měly nově kvalifikační požadavky přímo obsahovat.

Iva Špačková: Jak získat práci, která ještě neexistuje. Vyhrává, kdo se umí změnit

Svět ztratil své jistoty a lidé musejí se změnami počítat také ve své práci. Co je třeba umět, aby člověk uspěl a byl se svým životem spokojený? Expertka na vztahy popisuje, co je třeba ovládat a jak to trénovat.

Matouš Hrdina: Pod čarou – všeobecný přehled je k ničemu. Pestřejší musí být hlavně život

Rádi jej vyžadujeme nejen od studentů a politiků a ušklíbáme se, když jím někdo nedisponuje. Jen málokdy se ale rozebírá, podle čeho si vlastně všeobecný přehled definujeme a k čemu je přesně dobrý.

Helena Zitková: Domácí úkoly v moderní škole

Zadávání povinných domácích úkolů, vyžadování podpisu rodičů jako pojistky, že byl úkol vypracován doma, a trestání za nedonesené či nepodepsané domácí úkoly je na některých základních školách běžnou praxí. 

Kateřina Lichtenberková, Renata Majvaldová, Monika Houšková, Jana Doležalová: Jak učit finanční gramotnost? Tipy a podněty do výuky

Praktický průvodce přehledně zpracovává téma finanční gramotnosti a pedagogům nabízí řadu podnětů do výuky na ZŠ i SŠ, tipy pro činnosti, pracovní listy či ukázky dobré praxe.

Pedagog: Studenti mají o volby zájem, ale jsou jako nepopsaná deska. Neznají souvislosti

Nadcházející prezidentské volbě věnují pozornost i učitelé ve školách. Studenti jsou ale v tomto ohledu jako „nepopsaná deska“, jak popisuje v rozhovoru pro server iRozhlas.cz Marcel Mahdal, středoškolský pedagog na gymnáziu Pavla Tigrida v Ostravě – Porubě a člen asociace Občankáři. Ve výuce společenských věd je možné se na volby dívat jak z pohledu práva či politologie, ale například i sociologie a psychologie, vysvětluje Mahdal.

Ve čtení nahlas nalézají děti prostor nekonečného bezpečí

Karin Hirschberger žije ve Vídni. 20 let působila v oblasti designu a nyní vytváří dětský dvojjazyčný magazín Papperlapapp pro děti od pěti let věku. Jeho cílem je podpořit čtení u nejmenších a například město Vídeň jej aktivně využívá ve veřejných předškolních zařízeních k rozvoji jazykových dovedností u dětí, které mají němčinu jako druhý jazyk.

Kateřina Lánská: Doučování má spoustu pozitiv pro jednotlivce, z pohledu školy nebo vzdělávací politiky už tak bezproblémové není, říká výzkumník

Poptávka po tzv. stínovém vzdělávání, jak se systém soukromého doučování označuje v odborné literatuře, v posledních letech z různých důvodů stoupá. Roli zde hrají motivace rodičů, demografické faktory, ale třeba i podoba přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy. „Když se změní něco ve školách, ať už jde o kurikulum nebo metody výuky, stínové vzdělávání na to vždy reaguje. Dnes se ukazuje, že dokonce zpětně ovlivňuje i to formální vzdělávání,” říká Vít Šťastný z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK, který ve svém výzkumu mapuje podoby soukromého doučování.

Helena Singerová: Mikroskop, laser, tablet, počítač, projektor. Tak vypadá běžná výuka v Estonsku

Malá pobaltská země drtí v přístupu k digitálním technologiím ostatní státy. Informatika na školách není v Estonsku nic exotického, ale standard, který jednoduše funguje. „Prostě všichni učitelé technologie používají a využívají,” popisuje estonská učitelka základní školy Kadri Haavandi. Informatika tam ovšem není v rozvrhu jako extra předmět, znalosti ze světa technologií se prolínají napříč všemi předměty. 

Šárka Štočková: Česká badatelská učebnice soudobých dějin slaví mezinárodní úspěch

Jaroslav Najbert je bezesporu učitel, který reprezentuje změnu ve výuce dějepisu. Učí s nadšením, jeho práce ho naplňuje a hlavně – učí jinak. Kromě toho je spoluautorem učebnice Soudobé dějiny pro žáky 9. tříd ZŠ a stejně staré studenty SŠ, která se na prestižní soutěži BELMA (Best European Learning Materials Awards) na knižním veletrhu ve Frankfurtu stala druhou nejlepší evropskou učebnicí. 

Lucie Slejšková: Trochu víc spolupráce, prosím. Co ještě přát do nového roku českému vzdělávání?

V českém prostředí bývá zvykem odpovídat na otázku Jak se vede? alespoň mírně nejistě. Jde to, jakž takž, no to víš, pořád stejně… Jdou nám lépe negativa, snadno vidíme to, co je tak nějak na pytel. Tento postoj často prosakuje i do debat o tom, jak se daří našemu vzdělávání. Vidíme, co se nedotáhlo, stále se nedaří, a i když jsme pokročili, stále nemáme…

Bára Procházková: Léčba lesem. Jak se pohybovat s dětmi v přírodě, aby to bylo jako medicína

Že pobyt v lese může na dospělé i děti působit blahodárně, asi není velké překvapení. Nejde však o to, abychom ušli desítky kilometrů, naopak někdy za celý den stačí pouze pár set metrů. Jak se v lese pohybovat, aby to na nás mělo co největší ozdravný efekt, prozrazuje německý lektor lesní terapie Rudolf Hettich ve dvojrozhovoru s ředitelkou Asociace lesních mateřských škol Terezou Valkounovou.

Jitka Polanská: Jsme dopaminová společnost, svoboda je nebezpečná, říká František Tichý

Svůj nový román „Rekrut 244“ umístil František Tichý někde na pomezí sci-fi a fantasy. Zakladatel a ředitel pražského Gymnázia Přírodní škola a autor oceněných knih pro mládež v něm tentokrát vypráví příběh zasazený do blízké budoucnosti, kdy budou lidé s technologiemi propojeni pomocí myšlenek. „Dnešní lidé jsou většinou technooptimisté, ale já vidím odvrácenou stranu měsíce,” říká František Tichý, který si odmítá pořídit chytrý telefon. 

Josef Mačí: Méně kroužků, zdražení obědů i změny ve výuce. To čeká děti v roce 2023

Největším tématem roku 2023 bude změna výuky na základních školách, kterou chystá Ministerstvo školství. Od února ale také patrně zdraží obědy v jídelnách a méně dostupné mohou být kroužky.

Zuzana Hronová: Karel Gargulák – Desegregace? Zlepší se vzdělání, zaměstnanost i rozpočet

Karel Gargulák je analytik specializující se na vzdělávání. Pracuje ve výzkumné společnosti PAQ Research, která nyní přichází s projektem Desegregace.cz. Ten se snaží zrušit oddělené vyučování především romských žáků, snižovat neúspěchy dětí ve vzdělávání a naopak zvyšovat kvalitní výuku pro všechny děti bez rozdílu. V rozhovoru pro Deník.cz Karel Gargulák vysvětluje, proč se spravedlivější rozdělování romských a dalších vyloučených dětí mezi jednotlivé školy vyplatí danému městu i celému státu.

Karel Gargulák: Nový projekt PAQ Research

Dali jsme dohromady sérii opatření od skvělých praktiků a praktiček, která – pokud se kvalitně realizují – pomáhají uspět každému dítěti – se znevýhodněním i nadáním – ve městě či regionu. 

Cyklus Dát škole křídla

Na základě zájmu z řad veřejnosti město Ostrava připravilo cyklus veřejných debat s názvem „Dát škole křídla“, který obsáhne pět besed k tématu vzdělávání a vyvrcholí v říjnu konferencí Talent City 2023. 

Jana Hrubá: Kulaté stoly SKAV v toku času a reforem vzdělávání

Tento článek byl napsán pro Řízení školy a vyšel v čísle 12/2022, str. 12–17. Možná si ho bude chtít přečíst i někdo z našich čtenářů. Jako příklad témat kulatých stolů SKAV jsou v něm zachyceny již téměř dvacetileté peripetie příběhu kurikulární reformy. V současném kontextu revize RVP můžete porovnávat.