Josef Mačí: Češi chtějí víc peněz pro vysoké školy, třetina by zavedla školné

České vysoké školy jsou kvalitní, reformu ale potřebují, vyplývá z průzkumu agentury NMS. S novelou teď přichází ministerstvo školství, školy se ale bojí ztráty samosprávy a politizace.

Výzkum: Čím rizikovější online aktivita, tím méně často o ní rodiče dospívajících ví

Čím rizikovější aktivitě se čeští dospívající na internetu věnují, tím méně obvyklé je, že o tom jejich rodiče vědí. Z aktuální studie vědců IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity vyplývá, že rodiče, kteří online chování a zážitky svých dětí takto podceňují, jsou zároveň často přesvědčeni, že se jejich dítěte problém netýká. Pozitivní je ale fakt, že více rizikové online aktivity nebo situace jsou mezi dospívajícími méně časté než ty, u kterých jsou rizika nižší. Rodiče by podle vědců měli se svými potomky více komunikovat, zákaz digitálních technologií je až krajním řešením.

Martin Kříž: V přírodovědné, matematické i čtenářské gramotnosti se dlouhodobě zhoršujeme. Českým žákům chybí především zvídavost, vytrvalost a víra ve schopnost měnit svět kolem sebe

Pro ty, kteří raději čtou souvislé texty, přinášíme komentář z analýzy mezinárodního šetření PISA 2025 uveřejněného Get The Point 14. 9. 2026 (samozřejmě s doprovodnými grafy, link naleznete níže).

České děti přestávají rozumět psanému textu. Dramaticky ubylo i nejlepších čtenářů

Českým patnáctiletým žákům se zhoršují čtenářské dovednosti a problém se netýká jen nejslabších. Podle nejnovějšího šetření PISA (Programme for International Student Assessment) výrazně přibylo dětí, které nedosahují ani základní úrovně čtenářské gramotnosti, zároveň však citelně ubylo těch nejlepších. Analýza testových odpovědí navíc naznačuje, že žákům dělá stále větší problém soustředěné čtení delších a náročnějších textů. V Česku se dlouhodobě mluví o problému, že školství nedokáže pracovat jak s žáky, kteří dosahují nejnižších výsledků, tak ani s těmi talentovanými.

Čeští žáci se zhoršili v matematice i čtení, mezinárodně byli nad průměrem

Ministr školství Robert Plaga představil výsledky mezinárodního testování středoškoláků za rok 2025. Čeští žáci se zhoršili v matematice i čtení. Nadprůměrně se jim ale dařilo při řešení úloh v digitálním prostředí.

Marie Starostová, Kateřina Vrbatová: ANKETA – Největší problém českého školství? Nikdo ho neřídí. Odborníci zmiňují i neustálé změny a málo peněz

Málo peněz, nekoncepčnost a nerovná kvalita jednotlivých škol. To jsou podle deseti expertů, které web iRozhlas.cz oslovil ve velké anketě, některé z největších problémů českého školství. Odborníci se ve většině shodnou na tom, že školství neprospívá například to, že se neustále mění pravidla a požadavky ze strany státu.

Matyáš Zrno: Máte doma knihovnu? Vaše dítě má vyhráno, tvrdí vědci. Prozradili ideální počet knih

Máte doma velkou knihovnu? Pak má vaše dítě vyhráno! Je to už více než patnáct let od vydání přelomové studie, podle které je fyzická přítomnost knih od narození dítěte stejně důležitá (nebo i důležitější) než vaše vzdělání nebo příjmy. Ideální počet knih? Rovných pět set kousků!

7 z 10 Čechů a Češek se ve své současné práci nerozvíjí. Vzdělávání jim komplikuje únava i nedostatek času, letní měsíce mohou být prvním krokem ke změně

Jen 29 % Čechů a Češek vnímá své zaměstnání jako příležitost učit se novým věcem. Cestu k dalšímu vzdělávání jim nejčastěji komplikuje nedostatek času a únava spojená s vysokým pracovním vytížením. Tyto bariéry mohou být jedním z důvodů, proč se řada lidí svému dalšímu rozvoji nevěnuje tak, jak by si přála, ukazuje aktuální průzkum Nadace České spořitelny a agentury Ipsos.

SYRI: Psychologický kapitál chrání učitele před vyhořením, ukázala nová studie

Riziko učitelského vyhoření výrazně klesá s vyšší úrovní psychologického kapitálu. Naopak nadměrné pracovní zatížení se přelévá do rodinného života vyučujících a riziko vyhoření zvyšuje. Účinná prevence vyhoření musí kombinovat rozvoj psychologických dovedností pedagogů se systémovými změnami ve školách. 

Markéta Lankašová: Neumíme změřit, jestli je žák dobrý. Školy nemají zpětnou vazbu, říká Daniel Prokop

O změnách, které se ve školství zavádějí, neumíme v Česku dost dobře říct, jestli mají dopad a tedy smysl. Státu totiž chybějí nástroje, jak to změřit a posoudit. Výzkumná organizace PAQ Research přišla s návodem, jak řízení vzdělávání zlepšit.

Kristýna Matějková: Žebříček, který „shodil“ vysoké školy: hodnocení platí, univerzity se špatnými výsledky neuspěly

Letošní národní hodnocení vysokých škol ministerstva školství vyvolalo u části univerzit vlnu nespokojenosti. To, jakou jim mezinárodní komise vždy jednou za pět let přidělí v žebříčku známku, má totiž vliv na jejich prestiž i výši státních příspěvků. Osm z nich se proti nejnovějším závěrům hodnotitelů odvolalo a některé upozorňují na zásadní mezery v metodice, ministerstvo si ale za závěrem stojí.

Sebejistí, ale nepřipravení: Na změny trhu práce se připravuje třetina Čechů, silně ohrožen se cítí jen každý šestý. Jejich digitální dovednosti tomu však příliš neodpovídají.

Naprostá většina Čechů věří, že se dokáží přizpůsobit změnám na trhu práce, 72 % z nich navíc předpokládá, že si své pracovní uplatnění udrží i v budoucnu. Aktivně se však na proměny pracovního trhu připravuje jen 37 % lidí, ukázal průzkum Nadace České spořitelny a agentury Ipsos.

Jiří Münich: Zbytečná panika nad dotazníky ČŠI

Informace o vzdělávání chybí. Pobouřené posty nesou jen lajky, my ale potřebujeme konstruktivní diskuzi.

Milan Hausner: Slepá data a úřednický absolutismus: Proč stát při měření přidané hodnoty škol fatálně selhal

„České školství potřebuje data, ne alibismus!“ Škola, kde se bojíte odpovědět, protože odpovědi končí u inspektora!

 

Nové šetření České školní inspekce (ČŠI) má ambiciózní cíl: měřit přidanou hodnotu škol. Teorie je krásná; školy, které posouvají žáky i z náročných poměrů, by měly být odměněny, zatímco školy se silným rodinným zázemím by neměly být chváleny jen za startovní čáru.

 

Realita je ale v troskách a školní chodby ovládla panika. V mém komentáři rozkrývám, proč se úřednický absolutismus a neschopnost státu transparentně komunikovat mění v totalitu (ne) dat.

 

Proč se všichni hrozí takových dotazníků? Co nutí rodiče, kterých se nikdo neptal na souhlas, k nepříčetnému vzteku?

 

A proč se ředitelé hroutí pod tlakem byrokracie a strachu z DPIA, zatímco stát si s informační povinností neláme hlavu? Proč i ty nejlepší vzdělávací úmysly krachují na neschopnosti centrálních institucí garantovat bezpečí a důvěru.

Marek Adler: Několik mých poznámek k zjišťování informací o dětech a jejich rodinách prostřednictvím dotazníku ČŠI

Ředitel Základní školy Be Open Marek Adler komentuje na sociální síti Facebook causu testování ČŠI: "Učitelé se dozvěděli obsah dotazníku až ve stejnou chvíli jako děti. Nebo vůbec, pokud se jim nedívali přes rameno. Takže neměli možnost jakkoliv ošetřit znepokojení a jiné emoce dětí. Toto mělo být ošetřeno v instrukcích pro učitele. včetně soupisu všech otázek, který měl být veřejný."

Vojtěch Štěpán: První školy ruší testy, které se ptají dětí, zda se chtějí zabít

Ve srovnávacích testech pro žáky 5. a 9. tříd základních škol jsou otázky směřující na osobní pocity testovaných. Podle kritiků měly být dotazy na citlivá témata dopředu ohlášené. Střední školy nyní testování pozastavují. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli reakcím hodlá předvolat ústředního školního inspektora. Není tak jasné, zda se bude v testování pokračovat.

Jan Zeman, Jakub Špalek, Benjamin Šimsa, Michaela Röschová: PAQ Research. Matoucí systém, drahá příprava. Přijímačky na střední prohlubují nerovnosti.

Nerozhodují pouze studijní předpoklady. Roli hraje i informovanost, aspirace a investice do přípravy.

Eliška Straková: Vysokoškoláků v Česku přibývá. Za posledních šest let jich je o 15 procent víc

Počet studentů na českých vysokých školách v posledních letech stoupá. Od roku 2019 se zvýšil o 15 procent, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi vysokoškoláky zároveň roste podíl nových studentů, kteří se na vysokou školu v Česku zapsali poprvé. Věk studentů se také snižuje, čím dál více jich je mladších 25 let.

Průzkum: Finance brání rozvoji talentu v Česku. Nový grantový program Nastartuj talent podpoří mladé ve sportu, umění i vědě

Rozvoj talentovaných dětí v Česku stojí především na rodinách a naráží na řadu bariér, ukazuje aktuální průzkum společnosti MOL Česká republika. Přestože dvě třetiny dotázaných věří, že příležitosti pro růst v zemi existují, podmínky pro jejich rozvoj nejsou vždy dostatečné. Největší překážkou jsou podle 84 % respondentů finanční náklady spojené se vzděláváním, tréninky nebo vybavením. Na potřebu dostupnější podpory reaguje nový grantový program Nastartuj talent, který realizuje Nadace CEF ve spolupráci se společností MOL Česká republika.

Tomáš Pancíř: Praze chybí místa ve školách, odlehlým regionům žáci. ‚A hrozí nedostatek učitelů,‘ říká analytička

V českém školství je nutné pracovat s daty o vývoji počtu obyvatel. To je jedno ze doporučení z auditu vzdělávacího systému, který představila nezisková organizace EDUin. Zatímco v Praze nebo částech středních Čech kapacity škol nestačí, odlehlé regiony se potýkají s úbytkem žáků a neefektivitou malých škol. „Školy mohou mít problém zajistit dostatek kvalifikovaných učitelů," říká Radiožurnálu analytička z organizace EDUin Nikola Šrámková.