Matěj Skalický: Školy mají začít pracovat s emocemi a stresem, ministerstvo chystá změnu osnov

Kdo je v pohodě, lépe se učí. Kdo je v pohodě, lépe učí. Wellbeing na školách – duševní zdraví jako priorita ministerstva školství. Je to tak doopravdy? A jak se budou nově žáci a žačky učit na základkách pracovat s emocemi? Ví Eva Mikulka Šelepová z domácí redakce. Ptá se Matěj Skalický.

Kristýna Matějková: Vystudovali jste dvě vysoké? No a? Firmy mají větší zájem o „novolímečkáře“ bez titulu

Na pracovním trhu doposud platilo základní rozdělení pracovníků: manuální pracovníci jsou modré límečky, kancelářští zase bílé. S proměnou zejména technologických odvětví, kterou tlačí umělá inteligence, se ale k základní sestavě přidal další zaměstnanec – takzvaný novolímečkář. A postupně se stává ideálem člověka, o něhož mají zájem všechny firmy. Jak vypadá a proč by se o něj měly firmy zajímat?

Jana Straková: Systém přijímacích zkoušek je setrvačný, testy jsou samoúčelné a děti se na ně učí nesmysly

Skončilo přihlašování na střední školy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mimořádně prodloužil. Žáky nyní čekají jednotné přijímací zkoušky. „Zkoušky by měly psát všechny děti. Je třeba otevřít systém středního vzdělání, aby celá ta záležitost nebyla tak kompetitivní,“ zdůrazňuje v podcastu Chyba systému Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Jan Břížďala: Elektronické podávání přihlášek je za námi. Teď ještě změnit přijímačky

Ve středu uplynula lhůta pro podávání přihlášek na střední školy. Ty je budou aktuálně zpracovávat a na základě nich zvát uchazeče o studium ke konání přijímacích zkoušek.

Petr Honzejk: Guerilla na Cermatu. Český stát hází klacky pod nohy sám sobě

Konec dobrý všechno dobré, řeklo by se. Systém elektronického přihlašování na střední školy nakonec, přes počáteční škobrtání, celkově nehavaroval, ustál i hackerské útoky. Využila ho drtivá většina rodičů, přihlášek přišlo 143 tisíc. Papírovým přihláškám tak můžeme konečně zamávat jako ozvěně minulého století. Hurá.

Gabriela Vávrovská: Hravé pohybovky. Kniha plná kreativních her pro děti, které spojují vzdělání s radostí z pohybu

V on-line nakladatelství Pointa vyšla nedávno kniha Hravé pohybovky, která je souborem pohybových her pro děti zaměřených na různé oblasti rozvoje dítěte, které vás provedou vybranými tématy v průběhu celého školního roku.

Pavel Černý: A co děti, žijí zdravě?

Data sbíraná na českých školách v roce 2022 ukazují, že za předchozích 12 let došlo ke zlepšení charakteristik týkajících se zdraví a zdravého životního stylu dětí v Česku. Sběr a vyhodnocení dat proběhly v rámci studie HBSC, která ve čtyřletých intervalech sleduje faktory ovlivňující zdraví dětské populace ve více než padesáti zemích světa.

Zuzana Hronová: Obce mají garantovat místo ve školce hned po třetích narozeninách, navrhuje NERV

Už nyní některá města a obce nabízejí místa pro čerstvě tříleté děti. Činí tak ale pouze dobrovolně, rodiče na ně zatím nemají nárok. Odborníci navrhují zavedení povinnosti.

Barbora Doubravová: Až sedm tisíc na vysokoškolský život. Stát jedná o zavedení půjček pro studenty

Vysokoškolákům by mohly usnadnit živobytí vratné granty. Měsíčně by si mohli půjčit mezi třemi a sedmi tisíci korunami. Půjčky mají pomoci hlavně studentům, kteří by si jinak studium na univerzitě nemohli z finančních důvodů dovolit. Dluh by spláceli po nástupu do práce. Podobně fungují studentské programy například ve Velké Británii či Německu.

Veronika Michalíková: "Kdo se nechce učit, může si hrát." V této škole rozhodují i děti, být pozadu nevadí

Děti si tu mohou klidně celý den hrát, číst nebo něco vyrábět. Není výjimkou, že se tak oproti žákům z běžných škol naučí psát, číst nebo počítat i o několik let později. Znalosti si totiž v Osvobozené škole osvojují hravou formou podle svých možností i zájmů. "Tento typ vzdělávání je vhodný pro téměř všechny děti, ale málokteré rodiče," říká ředitelka. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak škola funguje.

Zuzana Hronová: Čeští učitelé jsou vyhořelí a ve stresu. Pomohla by jim péče o duši

Dvě třetiny českých učitelů zažívají chronický stres, další pětinu už postihl syndrom vyhoření. Řešením je aktivně dbát o osobní pohodu a duševní zdraví.

Jana Nováčková: Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování

Po útlé knížce psychologa P. Graye Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje vyšla i další kniha z této série Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování. Je také výběrem z článků autora, které byly publikované na webu Psychology Today.

Jana Potužníková: Vysoký intelekt a k tomu dys-. Když musíte být připraveni úplně na všechno

Na první pohled je šestnáctiletý Michal Stefanov v tom nejlepším smyslu slova normální dospívající kluk. Ale když posloucháte jeho i jeho maminku, víte, že to tak úplně není. Michal je typickou ukázkou dvojí výjimečnosti. Na jedné straně stojí proti dyslexii, dysortografii a dysgrafii v písemném projevu a vývojové dysfázii, jež ho brzdí v komunikaci ústní. Má i mírnou formu poruchy pozornosti. Ale na druhé straně má také vysoký intelekt a sám velmi klidně říká, že právě díky němu umí dys-poruchy vyvažovat. O tom, že navíc vyniká v informatice, se zmiňuje jen okrajově. Jako by o nic nešlo.

Michaela Ryšavá: Zavedeme terénní chůvy, mohou předejít katastrofě. Dnes stát umí dítě jen odebrat

Když člověk cítí kouř, přesně ví, že má zavolat hasiče a oni oheň uhasí. U rodin ale nic takového podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové neexistuje. I přesto, že signály jsou vidět ve škole, u lékařů nebo sousedů, nechávají se rozhořet až do chvíle, kdy už uhasit nejdou. „Když rodiny přestanou zvládat, stát dítě odebere a dá ho na lůžko. To stojí nemalé peníze a u řady dětí se po mnoha letech útrap rozvíjí vážné obtíže,“ popisuje Šimáčková Laurenčíková.

Svaz měst a obcí ČR nesouhlasí s předloženou redukcí peněžních prostředků pro regionální školství

V reakci na aktuálně zveřejněné informace o financování regionálního školství důrazně apelujeme na vládu, aby přehodnotila navržené škrty.

AŘZŠ: Propouštět se nemusí, ale problémy se jenom odsouvají

13. února 2024 došlo kvůli nedostatečnému financování mzdových prostředků nepedagogických zaměstnanců škol k jednání mezi zástupci vlády, školských asociací a odborů. Výsledkem tohoto jednání je slib zrušení závaznosti limitu počtu nepedagogických zaměstnanců na jednotlivých školách a slib opětovného setkání na začátku prázdnin, kdy bude jasný výsledek hospodaření státu za první pololetí tohoto roku. Školy byly zároveň vyzvány, aby chybějící finanční prostředky hledaly u krajů či u svých zřizovatelů.

Anežka Hesová: Kde vězí klíč k lepším šancím na vzdělání

Co všechno dětem usnadňuje nebo komplikuje cestu k úspěchu? Mapa vzdělávání ukazuje, jak předcházet nerovným podmínkám a sociálním problémům.

Zuzana Hronová: Školní agresoři nebývají psychopati, ale normální děti, říká odborník na šikanu

Šikana vzniká ve třídě postupně. Nejvíce zranitelní a odlišní se ocitají na okraji skupiny, zažívají ponižování. „Důležité je dbát na prevenci a ve škole vytvářet bezpečné a vlídné prostředí,“ říká v rozhovoru pro Deník psychoterapeut a přední odborník na šikanu Michal Kolář.

Jitka Polanská: Máme zájem na tom udržovat státní správu ve stavu naučené bezmoci?

Co přináší změnu k lepšímu? Jak nereálné požadavky a očekávání paralyzují veřejnou debatu o potřebných systémových změnách, nad tím se zamýšlí redaktorka EDUinu Jitka Polanská.

Vladimír Kroc: Děti můžeme posílit v jejich sebehodnotě. Nejtěžší je batolecí fáze a puberta, říká psycholožka Miková

Nejtěžší fáze ve výchově dětí je fáze batolecí a puberta. Alespoň to říká psycholožka a autorka knihy Milovat nestačí Šárka Miková pro Radiožurnál. „Rodiče mohou pomoci především tím, že se budou snažit zůstat klidní, když na ně začne puberťák chrlit emoce. I když to tak nevypadá, tak je pořád potřebuje. Potřebuje se od nich oddělit, přitom potřebuje hledat své místo v budoucím světě. A měli by být přístavem, kotvou,“ vysvětluje psycholožka.

Daniel Pražák: Učitelská profese je stálé hledání

Daniel Pražák učí přírodopis a dějepis na pražské základní škole. V roce 2022 se umístil v soutěži Global Teacher Prize v kategorii inspirativní učitel. A inspirace je s Danielem spjatá stejně silně jako kočka Dis a učitelský optimismus. O tom, jaké byly jeho začátky i jakým způsobem učí dnes, jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

Anna Brzybohatá: Jak se hledá nejinspirativnější učitel? Je to práce na celý rok, říká manažerka GTP CZ Hana Matoušů

Na jednom ročníku pracuje tým lidí celý rok. Letos přišly do Global Teacher Prize Czech Republic během prvních dnů stovky nominací. Žáci píší třeba: „Nikdy jsem nezažila tak moc lidského učitele.” „Milý přístup a radost do výuky, kterou vedla hrou.” „Vždy pro nás měla pochopení.” Jak se ale ten nejinspirativnější učitel Česka hledá? „Dlouho, a musí toho hodně splnit,” říká manažerka GTP CZ Hana Matoušů.

Anna Brzobohatá: Většina středoškoláků není dobře připravená na první ročník. Tápou v řešení problémů, v samostatnosti nebo jak se vlastně vůbec mají učit, ukazují data České školní inspekce

Do prvního ročníku střední školy nastoupilo v roce 2022/2023 necelých 135 tisíc mladých lidí. Bývalí deváťáci zamířili na střední odborné školy, učiliště či gymnázia a na novou vzdělávací kapitolu nejsou dobře připraveni. Podle výroční zprávy České školní inspekce více než 60 procent středních škol hodnotí celkovou připravenost žáků na studium jako nízkou. A to i u gymnazistů.

Zuzana Keményová: Učení bez známek a testů? Zájem sílí

Čeští rodiče stále více umisťují své děti na alternativní školy. Stojí mimo hlavní proud, nenajdete v nich známky, někdy ani lavice a učebnice. Tyto školy tvrdí, že učení nemusí bolet, aby bylo účinné. 

Marek Švehla: Na ministerstvu se všichni bojí dělat chyby a zároveň všichni hledají chyby

S ministerským úředníkem Jakubem Drbohlavem o tom, co ho frustruje ve státní správě a proč vláda nepřijímá reformy

Barbora Sochorová: Moderní přijímačky klopýtly hned na startu. „Vzbuzuje to napětí“

Zásadní modernizace přihlášek na střední školy mohutně klopýtla hned na začátku. Elektronický systém měl být k dispozici od 1. února, Ministerstvo školství spolu s Cermatem ale kvůli programátorské chybě jeho spuštění odložilo. Kde se stala chyba?

Žáci devátých tříd mají reálná očekávání v tom, co chtějí dále studovat

Z testování bezmála 22 tisíc deváťáků vyplývá, že nejúspěšnější řešitelé úloh z češtiny a matematiky se hlásí na gymnázia, nejslabší na učební obory, průměrní řešitelé pak volí ostatní typy středních škol.

EDUin: Jen digitalizace přijímacího řízení nestačí

Cermat tento týden spustil systém DiPSy. Digitální přihlašovací systém k přijímacím zkouškám je zatím přístupný pouze pro ředitele škol. Pro rodiče se možnost podat elektronickou přihlášku na střední školu otevře 1. února. EDUin upozorňuje, že pouze digitalizace v celém procesu přijímacích zkoušek nestačí.