Petr Kain: Pomoz mi, abych to dokázal sám. Manželé Janečkovi učí děti tvořit si vlastní budoucnost

Před osmnácti lety hledali pro svého tříletého syna bilingvní školku, a když zjistili, že na trhu chybí, rozhodli se založit vlastní. Dnes pod skupinu Duhovka Group manželů Ivany a Tomáše Janečkových patří jesle, školka, základní škola, gymnázium i vlastní vzdělávací institut pro pedagogy.

V otevřeném rozhovoru zakladatelé popisují, proč pro Duhovku zvolili cestu Montessori pedagogiky, jak čelili předsudkům veřejnosti i jak zvládají míchat profesní život s manželským. Vysvětlují také, jak zajistili, aby se z jejich školy nestala elitářská bublina, jak pracují s přetlakem zájemců a z jakých zdrojů chystají stavbu nové školní budovy přibližně za 600 milionů korun.

Pět let svobodné školy: jaké výsledky demokracie a sebeřízeného vzdělávání vidí výzkumníci v experimentální základní škole?

Soukromá základní škola svobodného demokratického vzdělávání v Košicích („Svobodná škola“) si v těchto dnech připomíná pět let od svého otevření. Jako jediná škola na Slovensku v praxi experimentálně ověřuje model svobodného demokratického vzdělávání se sebeřízeným učením.

Markéta Hronová: Nečekaný zásah ministerstva: Unikátní model online a expediční ScioŠkoly musí skončit

Tři týdny v měsíci mají žáci převážně online výuku, týden tráví na výpravách po celém Česku. Unikátní model expediční ScioŠkoly však musí od září skončit. Ministerstvo školství nyní nečekaně ke konci června ukončilo pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání pro základní školy, v němž expediční ScioŠkola fungovala. Rodiče žáků nyní nevědí, co dělat.

Jitka Polanská: Absolutní svoboda je romantická iluze, říká zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavel Kraemer

Celosvětové hnutí alternativních škol prochází v poslední době určitou revizí vlastních myšlenek i kroků. Možná bychom měli ubrat na energii vzdoru, myslí si Pavel Kraemer.

Vojtěch Kadaňka: Seškrtali povinné předměty, cení si svobody. Jak to funguje na alternativním gymnáziu

Povinné předměty srazili na naprosté minimum. Místo toho se na gymnáziu da Vinci rozhodli dát studentům co nejvyšší míru svobody. A podpořit je v jejich vlastních projektech. Za přístupem, který se odvrací od klasické výuky, si tu učitelé stojí. Přiznávají však, že se nehodí pro každého. Jak funguje jedno z nejstarších alternativních gymnázií v Česku, zjišťovala redakce Aktuálně.cz v reportáži.

Martin Petříček: Výuka se mění. Učitelům, kteří jen odvykládají látku a dají test, sebere AI práci

Jsou školy, které vnímají umělou inteligenci jako hrozbu pro kvalitu výuky. Bojí se, že studenti budou opisovat, přestanou přemýšlet a ztratí motivaci učit se, když jim odpovědi poskytne nástroj jako ChatGPT. Snaží se tedy AI spíše vytěsnit. Naopak na Smíchovské střední průmyslové škole a gymnáziu ji přijímají jako běžný nástroj, stejně jako kalkulačku nebo textový editor.

Jitka Polanská: Chystané „všeobecné lyceum“ je odbornější než odborné školy. Možná si spletli fascikl, diví se ředitel

„Když ministerstvo přišlo s tím, že chce vypustit do světa lyceum, které bude mít vyšší podíl všeobecné vzdělávací složky, líbilo se mi to, otevíralo to možnosti pro školu 21. století,“ říká ředitel pražského lycea Ivan Smolka. Nad tím, co se ze záměru stalo v procesu přípravy, teď ale jen kroutí hlavou.

Jitka Polanská: K návrhu nového kurikula se nyní kriticky vyjadřují i ti, kteří změnu chtěli, říká učitelka matematiky a členka Expertního panelu pro revizi RVP ZV

Expertní panel pro Revizi RVP se probudil z hibernace a popsal ministrovi kritická místa chystaného kurikula pro základní vzdělávání. Naslouchal nám, říká členka panelu.

Pavel Kraemer: Inovace škol jako podmínka kvalitního vzdělávání? Technologický vývoj stejně nedohoníme

Posledních dvacet let je v Česku široká shoda na tom, že vzdělávání je třeba inovovat. Stalo se z toho klišé: „Svět se rychle mění, školy se tudíž také musí rychle změnit, protože vzdělávání musí se světem držet krok…” Jsou o tom kulaté stoly, panelové debaty, konference, je to pozice většiny osobností, kteří ve vzdělávání něco znamenají. Když řeknete, že je třeba inovovat, uděláte si čárku a nic nezkazíte. Maximálně trochu naštvete obyčejné učitele.

Jana Divinová: Česko se otevřelo „jiným“ školám. Děti chtějí být brány jako osobnosti, říká expert

Počet alternativních škol rok od roku roste. Dřív šlo převážně o školy základní, od loňského roku ale přibývají i ty střední. „Stát si uvědomil, že má obrovský průšvih, protože na střední školy se začaly ze základek přelévat populačně silné ročníky,“ říká Pavel Kraemer, zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání a učitel.

Veronika Michalíková: "Kdo se nechce učit, může si hrát." V této škole rozhodují i děti, být pozadu nevadí

Děti si tu mohou klidně celý den hrát, číst nebo něco vyrábět. Není výjimkou, že se tak oproti žákům z běžných škol naučí psát, číst nebo počítat i o několik let později. Znalosti si totiž v Osvobozené škole osvojují hravou formou podle svých možností i zájmů. "Tento typ vzdělávání je vhodný pro téměř všechny děti, ale málokteré rodiče," říká ředitelka. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak škola funguje.

Zuzana Keményová: Učení bez známek a testů? Zájem sílí

Čeští rodiče stále více umisťují své děti na alternativní školy. Stojí mimo hlavní proud, nenajdete v nich známky, někdy ani lavice a učebnice. Tyto školy tvrdí, že učení nemusí bolet, aby bylo účinné. 

Jitka Polanská: Absolutní svoboda je romantická iluze, říká zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavel Kraemer

Celosvětové hnutí alternativních škol prochází v poslední době určitou revizí vlastních myšlenek i kroků. Možná bychom měli ubrat na energii vzdoru, myslí si Pavel Kraemer.

Co je sebeřízené vzdělávání? (Self-Directed Education)

7. 11. 2023 jsem měla možnost zúčastnit se Fóra sebeřízeného vzdělávání a vyslechnout příběhy studentů. Bylo to zajímavé. Už jste tento termín někdy slyšeli? Třeba by vás to také zajímalo.

Během natáčení jsem zažil hodně silných setkání, říká průvodce seriálem Jak se dělá dobrá škola Jiří Havelka

Škola by dětem měla předat nástroje k sebepoznání a seberozvoji, myslí si herec a režisér Jiří Havelka, který provádí novým dokumentárním seriálem České televize Jak se dělá dobrá škola. Se štábem České televize se vydal do deseti různých škol, aby hledal odpověď na otázku, jak vytvořit školu, do které všichni chodí rádi. Existuje na to jednotný recept?

Markéta Hronová: Střední škola s režimem vysoké. Žáci mají svobodu i zodpovědnost, na práci dostávají omluvenky

Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. Tento nápis visí hned naproti vchodovým dveřím Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia. A máloco vystihuje zdejší prostředí lépe. Ředitel Radko Sáblík nechal studenty, aby převzali iniciativu a školu si utvářeli sami.

„Než dojdete od vchodu do sborovny, víte o škole všechno,“ říká Tomáš Feřtek

Se začátkem nového školního roku Česká televize začíná vysílat nový dokumentární seriál. V deseti dílech dokumentu Jak se dělá dobrá škola představí deset škol. O jejich výběru a o tom, co dělá dobrou školu, si s Tomášem Feřtekem povídala Radka Hrdinová.

Marek Tvrdoň: Ludvík Zimčík je ředitelem Škol na konci světa – v Březové

Když v Březové, malé obci kousek od slovenských hranic, zastavíte u školy, jste na konci světa. To není klišé, dál už silnice opravdu nevede. Takže i škola na konci světa? Nabízí se to. A právě tady řediteluje Ludvík Zimčík, jeho škola má víc dětí než vesnice obyvatel.

Jitka Polanská: Máme buď gymnázia, nebo odborné školy. V nabídce chybí školy pro 21. století, říká Ivan Smolka

Touha po všeobecném vzdělání a nedostatek míst na gymnáziích chtě nechtě obrací pozornost rodičovské veřejnosti k dostupným alternativám. Toho se chopily odborné školy a na svém půdorysu zakládají lycea, která mají sice větší podíl všeobecně vzdělávacích předmětů, ve své podstatě ale zůstávají odbornou školou s poměrně úzkým profilem. Waldorfské lyceum v Praze jde odlišnou cestou. „V dnešní době má význam širší, všeobecné vzdělání, ale jde o to, co si pod tím představujeme,“ říká jeho ředitel Ivan Smolka. Debata by se podle něj neměla vést jen o tom, jak zvýšit počty míst na gymnáziích, ale i o tom, jak proměnit způsob středoškolského vzdělávání. Na jeho školu míří žáci, kteří na gymnázium nechtějí, i když by tam jít mohli.

Patricie Strouhalová: „Učitel má být režisér, žáci mají rozhodovat.“ Autoři projektu Mapa otevírají nové možnosti výuky

Tři věci, které jsou ve škole často opomíjeny, jsou komunikace, kreativita a kooperace – mají se ve škole cvičit, ale moc se to nedělá. To je názor zakladatele Didaktické dílny Miroslava Slowika. A s ním souhlasí i učitel dějepisu Martin Brzóska: „Zbytečností je ve školství tolik, že se v tom děti utápí jako v moři.“ Oba dva stojí za pilotním projektem Mapa, který žákům nabízí možnost rozhodovat o tom, jak by měla výuka vypadat.