Robert Čapek: Vysoké školy a „hodina pravdy“: kde ale pravda je ve skutečnosti?

Na Den učitelů proběhla akce, nazvaná poněkud pompézně „hodina pravdy“. Zapojili se vysokoškolští učitelé ze třinácti fakult z devíti měst a chtěli zvýšit mzdy. Napsali: „Požadujeme důstojné podmínky pro univerzitní výuku humanitních a společenských věd, které budou srovnatelné s podmínkami pro univerzitní výuku jiných věd nebo s podmínkami středoškolských vyučujících„. K tomu bych rád uvedl několik poznámek – nebo snad palčivých otázek. 

Pavlína Nečásková: Ekonom Münich – víc peněz dostávají nákladnější, ne užitečnější obory. Vina je na straně vysokých škol

Akademičtí pracovníci v humanitních oborech jsou dlouhodobě placeni mnohem hůř než akademici z přírodních věd. Mzdy vyučujících na vysokých školách jsou tak často pod celorepublikovým průměrem. Podle Daniela Münicha, který je výkonným ředitelem akademického think-tanku při centru CERGE-EI, nedělá chybu stát. Přiznává však, že nedostatek financí na vysokých školách je i politický problém. 

Petr Král: Šéfka vysokoškolské sekce ministerstva – univerzity se musí samy podílet na řešení nízkých platů

Den učitelů. Někteří svůj den oslavili protestem. V osmi českých městech plánovali upozornit na nízké platy. Předseda Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Švec dodal: „Naše platy jsou na úrovni nekvalifikované pracovní síly v supermarketu.“ Problematiku nízkých platů vysvětlovala pro Radiožurnál Radka Vildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu školství.

Josef Mačí, Klára Šotková: Podívejte se na srovnání platů na fakultách, nerovnost vyvolala protest

Pedagogové na některých vysokých školách pobírají daleko nižší plat než jejich kolegové na základních a středních, kam také řada z nich odchází. Humanitní fakulty žádají ministerstvo o srovnání podmínek.

Patricie Strouhalová: „Učitel má být režisér, žáci mají rozhodovat.“ Autoři projektu Mapa otevírají nové možnosti výuky

Tři věci, které jsou ve škole často opomíjeny, jsou komunikace, kreativita a kooperace – mají se ve škole cvičit, ale moc se to nedělá. To je názor zakladatele Didaktické dílny Miroslava Slowika. A s ním souhlasí i učitel dějepisu Martin Brzóska: „Zbytečností je ve školství tolik, že se v tom děti utápí jako v moři.“ Oba dva stojí za pilotním projektem Mapa, který žákům nabízí možnost rozhodovat o tom, jak by měla výuka vypadat.

Návrh: Školáci by se v budoucnu nemuseli věnovat výtvarné a hudební výchově

Na některých základních školách v Česku by se školáci v budoucnu nemuseli věnovat výtvarné a hudební výchově. Namísto nich by mohly dostat přednost výchovy taneční a pohybová, filmová nebo dramatická. Navrhují to někteří experti, kteří pro ministerstvo školství (MŠMT) a Národní pedagogický institut (NPI) připravují nové vzdělávací programy pro ZŠ.

Filip Šára: Hudební a výtvarná výchova se rušit nemá, školy ale mají dostat větší možnost volby

Zprávy o možném zrušení předmětů výtvarná a hudební výchova zarezonovaly v médiích i ve společnosti, mnozí lidé i organizace s tím vyjádřili nesouhlas. Členové pracovní skupiny, která pro ministerstvo školství (MŠMT) a Národní pedagogický institut (NPI) připravuje nové vzdělávací programy pro základní školy, se to nyní snaží uvést na pravou míru.

Magdalena Synková: Když probíráme ptáky, jdeme postavit hnízdo. Domoškola učí děti v reálných situacích

Za několik posledních let se téměř zdvojnásobil počet dětí v domácím vzdělávání. Všechny se ale neučí pouze doma, některé navštěvují například komunitní školy. Reportérka Aktuálně.cz navštívila brněnskou Domoškolu Líšeň, kde se žáci učí na dlouhodobých projektech namísto tradičních předmětů. Získané znalosti si pak upevňují během expedičních dnů v terénu.

Lucie Kocurová: Už téměř šest tisíc dětí se učí doma. Je domškoláctví leháro?

Docházka do školy nám nesedí, svoje děti budeme učit doma. Toto rozhodnutí činí rok od roku víc rodičů. Počty „domškoláků” narůstají a přispěla k tomu i covidová distanční výuka. Každá rodina je jiná a k domácí výuce přistupuje po svém. „Trochu mě mrzí, když si lidé myslí, že si jen ulehčujeme život,” říká jedna z matek–učitelek v jedné osobě. „Domškoláctví je všechno, jen ne snadné.”

Novým čestným členem SKAV se stal nestor digitálního vzdělávání Bořivoj Brdička

SKAV krátce představuje tuto neopomenutelnou osobnost české vzdělávací komunity, dlouholetého vysokoškolského pedagoga, který se podílel na vzniku Strategie digitálního vzdělávání nebo na přípravě tzv. malé revize digitálního vzdělávání, podle níž začaly první školy učit v roce 2021.

Markéta Hronová: Více gymnázií, méně učilišť. Budoucnost je ve všeobecném vzdělávání, míní experti

V Česku je druhý nejnižší podíl žáků na gymnáziích oproti odborným středním školám ze všech zemí Evropské unie. Vyplývá to z dat Evropské komise. Počet studentů průmyslovek a dalších odborných škol navíc stále stoupá, podle expertů to však není ani tak díky jejich atraktivitě, ale spíše kvůli tomu, že na gymnázia se kvůli nízké kapacitě nedostanou. A to i přesto, že studijní výsledky na ně mají.

Milan Vácha: Proč chybí místa ve školách a chybět budou i nadále?

Chybějící systém financování výstavby veřejné infrastruktury, jejíž potřebnost je vyvolána novou bytovou výstavbou a s ní spojeným dynamickým přírůstkem obyvatelstva, způsobuje zásadní problémy v mnoha oblastech. V segmentu školství je situace nejvážnější a hrozí faktické zhroucení. Odhodlání a chuť podpořit novou výstavbu bytů (zejména v Praze) může ve velmi krátké době kolaps dokonat. Z tohoto důvodu je nutné se bezodkladně problematikou zabývat, a to napříč jednotlivými resorty. 

Anna Francová: Provázející učitel jako slepá skvrna přípravy učitelů

Český vzdělávací systém zahrnuje spletitou síť mnoha aktérů a problémů, které si všechny zaslouží naši pozornost. Těžko tedy budeme hledat jeden pomyslný klíč ke zlepšení našeho školství, ale můžeme se vždy držet jednoho vodítka: vše, co pro jeho zkvalitnění a modernizaci děláme, musí ve výsledku vždy prospívat dětem ve školách. S ohledem na to se nabízí možnost zaměřit se s podporou primárně na ty, kteří mají na děti a jejich učení nejpřímější vliv – na učitele.

Jen lepší plat učitele ve školách neudrží. Proč potřebujeme provázející a uvádějící učitele?

Tisková zpráva SKAV k novele zákona o pedagogických pracovnících a konkrétně k problematice provázejícího a uvádějícího učitele, které projednávaná legislativní norma slibuje ukotvit do českého vzdělávacího systému. Tento krok zůstává tak trochu ve stínu diskuze o garanci pedagogických platů na úrovni 130 % průměrného příjmu nebo otevření učitelské profese pro nepedagogy, přestože může pomoci ovlivnit zájem o studium učitelství, snížit odliv mladých učitelů ze školství a slibuje také zvýšit profesionalitu pedagogického sboru a zvýšit kvalitu výuky na školách. 

Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Prevence už od školek, pomůcek přibývá. Přesto roste počet dětí s vadou řeči. Čím to je?

Zdá se nám to, nebo se o tom v poslední době jen více diskutuje? Vypadá to, že dětí v předškolním věku, které mají obtíže s mluvením, je čím dál více. Logopedi i speciální pedagogové hlásí, že zdání neklame: dětí s poruchami řeči skutečně přibývá. Logopedické vady jsou druhým nejčastějším důvodem odkladu školní docházky. Loni kvůli nim podle České školní inspekce do první třídy nenastoupilo 23 procent dětí, o rok dříve to bylo 21 procent dětí, které přišly k zápisu. A to přesto, že prevence těchto poruch se posiluje.

Koalice řeší, zda nechat poslední ročník v mateřinkách i nadále povinný

Povinný poslední ročník v mateřských školách je v Česku zavedený už skoro šest let. Koalice se teď vrátila k úvahám o tom, jestli ho nenechat dobrovolným. Předběžně se kloní spíš k zachování nynější varianty, rozhodnout chtějí politici ještě letos.

Josef Valenta: „Na filozofické fakultě“ aneb Můj život pod průměrem a co na to pomáhá

„Za ty tvoje prachy bych do třídy jenom nakouknul…“, sdělil mi na třídním srazu před pár lety ex-spolužák, tehdy kantor na základní škole. No, a to bylo, prosím, ještě před tím, než se učitelům začalo přidávat! Jasně, má to háčky. Jako zaměstnanec univerzity nejsem učitel, jsem „akademický pracovník“, spadám pod „vědu a výzkum“ a učím podstatně méně hodin, než učil bývalý spolužák – učení je „pouze“ jednou ze tří rolí akademiků. Jeho bonmot si ale nebylo možné nezapamatovat.

Daniel Kroupa: Hodina pravdy na vysokých školách

Vysokoškolští učitelé humanitních a společenskovědních oborů protestují proti nízkým platům, jestli jste si toho nevšimli. Nejspíš nevšimli i přesto, že protesty se ozývají již pár měsíců.

Jitka Polanská: Známkování má na základkách nahradit kriteriální hodnocení. Jak to změní školství?

MŠMT se chystá zrušit známkování v prvních třech ročnících základní školy. Co tato změna přinese? Ke slovu by se mělo dostat tzv. kriteriální hodnocení, které ocení znalosti, dovednosti či pokroky žáka v rámci předmětu.

Matouš Hrdina: Vzdělávací politika českých vlád nás vrací do středověku

Na střední školy v září nastoupí mimořádně početný ročník 2008 a u přijímaček tak bude panovat ještě větší stres než obvykle. Je jisté, že spousta talentovaných a motivovaných dětí skončí na horších školách a oborech, než po jakých toužily, a budou tak už v patnácti letech do velké míry předurčeny k horším životním šancím a perspektivám.

Annette Lies: Ne je moje superschopnost. Jak vylepšit svůj život jedním slovíčkem

Kdybych matce řekla, že na to nemám čas, tak se mnou už v životě nepromluví! Podobná prohlášení důvěrně znají mnozí z nás. Potýkají se s kulturně podmíněným vzorcem chování, kvůli němuž jsou přesvědčeni, že musejí za každých okolností všem vycházet vstříc na úkor vlastních potřeb. To vede k pocitům úzkosti, ztráty identity, k potlačovanému vzteku a někdy i k vyhoření.

Konference o trendech výuky venku nabídne přednášky i praktické workshopy

Nejnovější informace o výuce venku nabídne veřejnosti konference Žijeme v Zahradě hrou, pořádaná Nadací Proměny Karla Komárka. Proběhne na Den učitelů, 28. března 2023, v kulturním centru Vzlet v Praze – Vršovicích. Účastníci se na ní dozvědí, jaké aktivity dětem připravit, aby se všestranně rozvíjely, nebo proč je pro školu tak důležitá chytře vytvořená zahrada. Přednášky doplní praktické workshopy, na nichž se bude hovořit o pozitivních dopadech přírodního prostředí na dětský kolektiv nebo o roli architekta při navrhování školní zahrady. Řeč bude i o tom, proč je učení venku důležité pro motivaci učitelů. 

Tereza Čapková: Školní knihovny mohou být srdcem školy. Zázemí poskytují všem bez rozdílu

Místo pro setkávání, prostor pro vzdělávání, úkryt před šikanou, zázemí pro odpočinek a v neposlední řadě hlavně police plné knih, tím vším jsou – anebo mohou být – školní knihovny. V České republice jich existuje podle posledních údajů Centra pro školní knihovny z roku 2019 přibližně tři a půl tisíce. 

Lucie Slejšková: Kam investovat energii zřizovatelů a vedení škol? Úspěšné země ukazují směr

Země, které mají lepší vzdělávací výsledky než Česko, jsou v mnohém velmi rozdílné. Přesto v jejich vzdělávacích politikách najdeme společné rysy. V knize Chytrozemě je popsala britská učitelka a výzkumnice Lucy Crehan. Naší snahou by nemělo být inspiraci z těchto zemí bezhlavě kopírovat, ale zkoumat, co může fungovat v našich podmínkách.

Václav Pešička, Vendula Kryštofová: Převis na gymnáziích. Roste zájem o všeobecné vzdělávání, míní ekonom Münich

Letos bude nezvykle tvrdý boj o střední školy. Důvodem je přestup deváťáků základních škol jako populačně nejsilnějšího ročníku potomků tzv. Husákových dětí. Ti už bojovali o školky, základní školy a teď o ty střední. Bojovat budou ale asi i o ty vysoké, protože školství se na tento zvýšený zájem dosud nijak zvlášť nepřipravovalo. Jak moc vzdělané lidi potřebuje česká ekonomika?

Barbora Janauerová: Česko se potýká s nedostatkem učitelů a může být hůř. Pomoci má novela zákona

Pedagogické fakulty generují nedostatečné množství absolventů na to, aby pokryli volná místa ve školách. Část z nich přitom ještě odejde do jiných oborů. Ty, kteří do škol nastoupí, často odradí první měsíce a roky. K tomu si připočtěme silné populační ročníky a stárnoucí učitele, kteří odchází do penze. To jsou podle experta organizace EDUin Miroslava Hřebeckého hlavní faktory, které v Česku zadělávají na problém. Ten by se v budoucnu mohl ještě zásadně zhoršit. Pomoci by mohla novela zákona o pedagogických pracovnících, která se právě nachází ve sněmovně.

Kateřina Lánská: Umělá inteligence vstupuje do škol. Jak využít její potenciál?

Jako každá nová, prudce se rozvíjející disciplína vzbuzuje zatím umělá inteligence (AI) více otázek, než nabízí odpovědí. Přesněji řečeno, na poli vědy nejsou umělá inteligence a strojové učení zas takovou novinkou, nové je jejich rozšiřování a působení v běžných oblastech našeho života. Aktuálně míří mimo jiné do škol a jednou z otázek je, jak se ji podaří pedagogům integrovat do výuky.

Zuzana Hronová: Žít ve Velkých Hamrech býval horor. Radnice problém vyřešila chytře a lidsky

Městečko pod Jizerskými horami Velké Hamry důsledně řešilo situaci lidí z vyloučených lokalit. Nabídlo jim městský byt, podmínkou byla stálá práce a docházka dětí ve škole. Úspěchy se dostavily za několik let. 

EDUin: Doporučení pro aktéry vzdělávací politiky v Auditu vzdělávacího systému 2022

EDUin zveřejnil Audit vzdělávacího systému za rok 2022. Nezávislá analýza se letos věnuje tématům nedostatečných kapacit na základních školách, nedostatku učitelů přírodovědných předmětů, odkladům školní docházky a vzdělávání vícejazyčných žáků. Všechny analýzy od roku 2014 si můžete přečíst na webu.

Josef Mačí: Konec domácích úkolů? Děti přetěžují, znechucují jim školu a jsou diskriminační

Domácí úkoly děti rozvíjí, jen pokud jsou motivační a neslouží jako forma trestu. Nová iniciativa upozorňuje, že úkoly nemohou být povinné a hodnocené.