Michaela Ryšavá, Markéta Hronová: Doktorandy mají z mizérie vytáhnout studentské půjčky i mateřská. Čeká se na zelenou od Stanjury

Jen sedm procent doktorandů dokončí studium v řádném termínu. Odborníci dlouhodobě upozorňují na nefunkční a nedostatečně motivující systém, a to jak pro školy, tak pro studenty. První pomoc má přinést nedávná novela vysokoškolského zákona: doktorandů ubude a dostanou dvakrát tolik peněz. Některé důležité benefity ale řeší až nový návrh, který mají HN k dispozici. Ministři se jím budou zabývat na příští koaliční schůzce. Jedná se o šest bodů, na kterých se shodly tři resorty a jež nyní čekají na zelenou od vlády.

Konec živoření doktorandů? Má jich být méně, zato budou lépe placeni

Upravit podmínky studia doktorandů má vládní novela vysokoškolského zákona, kterou sněmovna 16. 4. v prvním kole projednávání podpořila. Univerzity by podle předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni, uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. Novela byla posledním bodem úterního jednání sněmovny.

Petr Fischer: Falešná nezralost českých dětí

Čtvrtina českých dětí, tedy skoro třicet tisíc ročně, chodí do školy o rok později. Je to nejvíc z celé Evropy: v sousedním Německu jsou to jen necelá tři procenta, na Slovensku sedm. Čím to je, se můžeme jen dohadovat, podle odborníků se nabízí několik vysvětlení.

Zuzana Kopuletá: Polovina předškoláků u zápisu špatně mluví. Odklad nepomůže, když se doma nevěnují, namítá lékařka

Až čtvrtina dětí nastupuje do školy o rok později, než by měly, mají takzvaný odklad. Nejčastějším nedostatkem, na který u zápisu do první třídy upozorňují pedagogové, je to, že dítě špatně vyslovuje. Některé děti se špatně vyslovovat učí třeba z pohádek. „Postavy jsou roztomilé, huhňají a šišlají. A protože se to dětem líbí, tak to opakují,“ soudí v pořadu Host dne na Moravě lékařka a popularizátorka medicíny Jana Martincová.

Kamila Minaříková: Na dětské skupiny půjdou miliardy. Dejte jim už pravidla, žádají odborníci

Přijímají děti už od šesti měsíců věku, nejčastěji do nich chodí dvouleté, ale část dětí v nich zůstává až do začátku povinné školní docházky. Podle odborníků ale dětem v dětských skupinách může uniknout předškolní vzdělávání, které je důležité pro další studium i zařazení do společnosti. Volají proto po tom, aby pro dětské skupiny platila vzdělávací pravidla jako pro mateřské školy. V nové výzvě ministerstvo práce a sociálních věcí pro jejich rozvoj rozdělí až sedm miliard korun.

Jana Potužníková: V českém školství je i mezi učiteli příliš přítomná obava ze selhání, říká Blanka Pravdová

Wellbeing dětí se stal v posledních měsících velmi důležitým tématem. Ale stejně zásadním je také wellbeing učitelů. Protože stejně jako říkáváme „šťastná máma, šťastné dítě“, platí bez pochyby i to, že spokojené děti potřebují spokojené učitele. S Blankou Pravdovou z organizace Učitel naživo jsem mluvila nejen o tom, co aktuálně v pedagogických sborech k pocitu wellbeingu chybí, ale dostaly jsme se i k několika důležitým posunům, které už se povedlo realizovat.

Tereza Hübscherová: Nenaplněné školy jsou nejdražší. Nižší počet žáků ale nepřináší lepší výsledky. Máme řešení, tvrdí analýza

Výzkumná agentura PAQ Research představila další analýzu ze série Odpovědní zřizovatelé – lepší školy. Tentokrát se zaměřila na financování a kapacity škol, přičemž z šetření podle agentury vyplývá, že nejdražší školy jsou ty nenaplněné. Výsledky přitom nemají.

Kariérové poradenství pracuje s jakýmsi budoucím já. Volba střední školy není fatální, ujišťuje konzultantka

Více než 120 tisíc deváťáků a deváťaček v Česku se letos snaží dostat na střední školu. Už její výběr je přitom pro rodiny velkou výzvou. Dnešní mladá generace se připravuje na povolání, která často ještě neexistují, je taky možné, že bude muset svoji práci několikrát za život změnit. Stres z rozhodování může zmírnit třeba využití kariérového poradenství.

Martin Stříbrný: Nedostatek času je problém většiny učitelů. My máme řešení

Možná to znáte i Vy. Někde se dozvíte o nějaké nové metodě nebo aktivitě, kterou byste rádi použili v hodině. Nadchnete se pro ni, přemýšlíte, jak vše zapojit do hodiny, ale nakonec dojedete na to, že nemáte čas vše nachystat tak, aby to bylo podle Vašich představ. Ukazuje se, že v tom rozhodně nejste sami. Vždy když se bavím s dalšími kolegy učiteli, tak po nějaké době dojdeme k tomu, že máme stále nedostatek času.

Barbora Doubravová: Gymnázia jsou přeplněná, rodiče taktizují. Šestileté obory hlásí enormní zájem

V úterý a ve středu psali žáci přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Rekordní zájem je o ta šestiletá, zejména v Praze a na jižní Moravě. Rodiče šestiletý obor často vnímají jako pojistku k zajištění místa na škole. Část expertů ale tuto strategii nedoporučuje i kvůli tomu, že děti zbytečně stresuje.

Učitelská příprava zažívá průlom, nové požadavky ji posunou k učení dětí

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dnes vydalo nové požadavky pro učitelské vzdělávání. Jsou výsledkem několikaleté spolupráce celého systému na reformě přípravy učitelů a učitelek a představují zásadní posun učitelské přípravy směrem k rozvoji kompetencí, jimiž mohou učitelé a učitelky podporovat děti v učení. Jako Otevřeno, Učitel naživo, Začni učit! a Učitelská platforma považujeme tyto změny za průlom pro rozvoj českého školství.

MŠMT schválilo nová pravidla pro přípravu učitelů. Čeká je více praxe i tzv. klinický rok

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo začátkem dubna 2024 nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy, které vedou ke kvalifikaci pedagogických pracovníků. Tato nová pravidla, tzv. Rámcové požadavky, upravují podobu vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků na všech fakultách připravujících učitele (pedagogických, přírodovědeckých, filozofických, tělovýchovných a dalších) a jsou součástí probíhající Reformy přípravy učitelů. Reforma má za cíl zajistit, aby systém přípravy učitelů v ČR do roku 2030 patřil k nejlepším v Evropě.

Pavel Kraemer: Inovace škol jako podmínka kvalitního vzdělávání? Technologický vývoj stejně nedohoníme

Posledních dvacet let je v Česku široká shoda na tom, že vzdělávání je třeba inovovat. Stalo se z toho klišé: „Svět se rychle mění, školy se tudíž také musí rychle změnit, protože vzdělávání musí se světem držet krok…” Jsou o tom kulaté stoly, panelové debaty, konference, je to pozice většiny osobností, kteří ve vzdělávání něco znamenají. Když řeknete, že je třeba inovovat, uděláte si čárku a nic nezkazíte. Maximálně trochu naštvete obyčejné učitele.

Tomáš Chrobák: Čtenářská gramotnost žáků není jen věcí češtinářů. Pěstovat ji musíme i v matematice, a nejen kvůli přijímačkám

Nedávno se konaly jednotné přijímací zkoušky. Nemusím mít ani křišťálovou kouli, abych věděl, že jeden z největších problémů v matematice byly slovní úlohy. Ne proto, že by žáci neuměli počítat, ale proto, že často nerozumí zadání, nedokážou si situaci představit či jim úloha nezapadá do klasicky naučených postupů. Selhává zde jejich čtenářská gramotnost.

18. 4. 2024 Kulatý stůl SKAV a EDUin ve 14.00–16.00

Zveme vás na další kulatý stůl SKAV a EDUin na téma: Odpovídá návrh nového kurikula vzdělávání pro budoucnost?

Mikuláš Bek: Revize učebních plánů by měla reagovat i na zjištění školní inspekce

Revize rámcového vzdělávacího programu musí podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) reagovat i na výsledky mezinárodních testování a zjištění České školní inspekce (ČŠI). Řekl to na jednání Národního konventu o vzdělávání 12. 4. 2024. 

Šárka Štočková: Fakulta sociálních věd vybudovala v Jinonicích jeden z nejmodernějších univerzitních areálů

Na konci loňského roku dokončila Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy dostavbu a rekonstrukci původního fakultního areálu v Jinonicích. Sídlí zde tři z pěti fakultních institutů a přesune se sem i děkanát, který dosud sídlí v centru Prahy. Studenti najdou v Jinonicích jeden z nejmodernějších a nejlépe vybavených univerzitních areálů včetně knihovny s nočním provozem, který minimálně v pražských podmínkách nemá konkurenci. O realizaci projektu jsme si povídali s proděkanem pro rozvoj FSV UK Davidem Emlerem.

Bořivoj Brdička: K vývoji revize RVP

Vážení přátelé! Cítím potřebu se vyjádřit k vývoji Revize RVP ZV, která vstoupila do fáze veřejné konzultace, jež se má nést ve znamení střetu názorů a zájmů různých skupin prosazujících svůj postoj ke vzdělávání. Situace silně připomíná stav celého světa, v němž převládá rozpolcenost, a když dojde na lámání chleba, je přibližně polovina pro pokrok a polovina chce zachovat status quo.

EDUin: Co se dá vyčíst z dat žáků přihlášených k přijímacím zkouškám?

V Česku už zítra začínají přijímací zkoušky na střední školy. Jako první čekají testy žáky devátých tříd, v dalších dnech pak i uchazeče z pátých a sedmých tříd. Česká školní inspekce ve spolupráci s Cermatem a Ministerstvem školství v březnu zveřejnila přehled počtu přihlášek na střední školy. EDUin teď přináší analýzu nejzajímavějších dat. Celou si ji můžete přečíst ZDE.

Václav Dolejší: Změnit školství? Ministr může narazit ve sborovnách

Úspěch reformy školství závisí na několika faktorech: nadšení učitelů, zapojení rodičů i aktivním přístupu ministerstva. Bez toho bude revize rámcových vzdělávacích programů jen další idealistický papír.

Josef Mačí: Co je v nových osnovách: pět hlavních bodů, které změní školy v Česku

Ministerstvo školství představilo nové osnovy výuky na základních a v mateřských školách. Proměnit se má výuka přírodopisu, dějepisu, jazyků, ale také výtvarné výchovy. K plánu se nyní může vyjádřit – a pozměnit ho – i veřejnost.

Anna Brzybohatá: Revize kurikula pro základní školy nabrala výrazné zpoždění, předem stanovené termíny chce ale ministerstvo stále stihnout

V minulém týdnu ministerstvo školství společně s Národním pedagogickým institutem spustilo veřejné připomínkové řízení k návrhu revize RVP ZV a aktualizace RVP PV a školy by podle nového kurikula mohly postupně začít učit ve školním roce 2025/2026. Povinně pak všechny o dva roky později.

Václav Pešička: Děláme ze vzdělávání Velkou pardubickou. Přijímačky netestují znalosti, ale distribuují žáky, upozorňuje ekonom Münich

Blíží se datum, kdy uchazeči o učňovské obory, střední školy a gymnázia usednou do lavic a budou o své vysněné školy soupeřit s vrstevníky. Přijímací řízení má letos modernější háv díky částečné digitalizaci. Nic se ale nemění na roli přípravných kurzů na přijímací zkoušky, které právě v těchto dnech vrcholí a žáky základních škol na testy od Cermatu připravují. Proč nestačí příprava jen ze základní školy? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonom Daniel Münich z CERGE-EI.

Václav Petráš: Jak vychovat z dítěte sportovce. Bez typických rodičovských chyb

Cílem knihy je na základě řady příkladů ze života mladých sportovců a jejich rodin, s nimiž autor pracuje, lépe porozumět tomu, v čem může být sport pro život a růst mladého člověka užitečný a jak tyto možnosti naplno rozvinout – ale také tomu, jak lehce se může ze sportu stát primárně zdroj negativních emocí, frustrace a demotivace.

Michaela Prešinská: Aby se děti v informacích neutopily a poznaly lež. Kritické myšlení prověří i učitele

Aby si lidé dokázali utvářet postoje na základě věrohodných zdrojů, musí se naučit kriticky myslet. K tomu má podle strategie ministerstva školství děti vést už základní škola. I proto učitelé v Hovorčovicích u Prahy spojují běžnou výuku s lekcemi kritického čtenářství a pisatelství. Rozeznávat emočně zabarvená tvrzení od faktů učí žáky už na prvním stupni.

Šárka Miková: Jak zmírnit stres z přijímaček?

V první polovině dubna probíhají přijímačky na střední školy. Někteří rodiče se bojí, aby se jejich dítě vůbec někam dostalo. Jiní tlačí dítě na prestižní školy, protože ty podle nich zaručují úspěšnost v dalším životě. Vůbec to tak ale nemusí být. Úspěch v přijímačkách z velké míry ovlivňuje schopnost dítěte zvládnout stres.

SKAV: Začala veřejná konzultace k návrhu revidovaného kurikula. Je to diskuze o tom, jak by mělo vypadat vzdělávání pro rychle se měnící svět

Revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP) vstoupila do další fáze. Národní pedagogický institut (NPI), který nese za úpravu kurikula zodpovědnost, zahájil veřejnou konzultaci k pracovní verzi vznikajícího dokumentu a otevřel ji k připomínkám pro odbornou i laickou veřejnost.

Jak se inkluze podaří, nebo nepodaří, záleží hlavně na samotném přístupu školy, ukazuje šetření ČŠI

Česká školní inspekce zavítala do deseti vytipovaných škol, kde se zaměřila na výuku v běžných a speciálních třídách a v hodinách, kdy mají žáci běžných a speciálních tříd výuku společně. Výsledky ukazují, že inkluzivní vzdělávání těchto tříd v rámci společných aktivit žáků má smysl, když má podporu. A to jak ze strany vedení školy, tak celého pedagogického sboru a samotného zřizovatele.

Stanovisko spolku Svatopluk ke Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ a připravované kurikulární reformě

V poště se nám objevil tento názor na Strategii 2030+ a připravovanou kurikulární reformu. Domníváme se, že i když je to názor skupinový, měla by ho široká pedagogická veřejnost znát. Je ale poněkud zvláštní, že se objevil až za tak dlouhou dobu po publikování Strategie a za ještě delší dobu od schválení školského zákona. 

Cíle vzdělávání jsou stanoveny Zákonem 561/2004 Sb. (školským zákonem) v aktuálním znění, § 2 (viz Školský zákon ve znění účinném ode dne 1. 1. 2024, MŠMT ČR (msmt.cz). Najdete je za článkem.

Tomáš Pospíchal: Další fakulta ruší bakalářské práce. „Jsou už překonané,“ říká expert

Bakalářské práce už nebudou muset psát studenti ekonomicko-správní fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Přesněji ti, kteří na škole studují od tohoto akademického roku. K podobnému kroku dříve přistoupila podnikohospodářská fakulta VŠE. V obou případech se jedná o reakci na rozvoj umělé inteligence, která má podle odborníka už dnes významný vliv.

Anna Brzybohatá: Tahanice o peníze do školství se pravděpodobně povedou i v dalších letech. Ve výhledu je naplánované dát resortu o zhruba 15 miliard korun méně

Příští rok na podzim proběhnou nové volby do Poslanecké sněmovny. Nyní vládne pětikoalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, která deklarovala jako jednu ze svých priorit školství. Ostatně jako každá předchozí vláda prakticky od začátku samostatné České republiky. Školství stejně jako jiné resorty ale potřebuje peníze, oproti jiným je ale podfinancované dlouhodobě.

Roman Petrenko: Zhoršená psychika u mladých? Dospělí je nenaučili zvládat stres. Sociolog popsal znepokojivý průzkum v jednom z nejchudších krajů

Pětina mladých lidí v Ústeckém kraji přemýšlela o sebevraždě, ukazují data výzkumu o duševním zdraví. „Mě osobně to šokovalo. Když jsme ale výsledky konzultovali s psychology a s psychiatry, tak oni zas tak šokovaní nebyli,“ říká sociolog a ředitel výzkumné agentury Anreva Solution Roman Petrenko. Podle něj je zásadní problém to, že dospělí nenaučili děti zvládat stresové situace.

Nora Jakobová: Proč žijí mladí v nejistotě? Nemohou se spolehnout na rady rodičů

Nejen nejistá budoucnost, ale také dlouhá doba distanční výuky během covidu nebo válka na Ukrajině. To všechno se odráží na psychické pohodě dětí a mladých. Jak s tím pracovat, říká v rozhovoru školní psycholožka Nora Jakobová.

Emma Fousková: Na každé střední škole myslí na sebevraždu nejméně čtyři žáci, varují psychologové

Na běžné střední škole potřebuje psychologickou pomoc v průměru jedenáct až dvacet studentů. Nejčastěji trpí pocity úzkosti, sebepoškozováním, panickými atakami či depresivními stavy. Mezi studenty jsou časté i sebevražedné myšlenky. Vyplynulo to z průzkumu společnosti GTS Alive, která oslovila 41 psychologů ze středních škol. Vidí problém hlavně v nedostatku financí a systému psychiatrické péče.

NÁRODNÍ GALERIE Praha: aktuální výstavy + kompletní program

Dovolujeme si vás pozvat na výstavy, doprovodné programy, programy pro školy, pro děti a rodiny s dětmi i další akce.        AKTUALIZOVÁNO 

Šárka Miková: Jak vybrat školu pro mé dítě

V dnešní době máme my rodiče zpravidla víc možností než dát dítě do spádové školy. Mnozí hledáme něco jiného, než jsme zažili sami – chceme pro své děti zábavnější výuku, individuální přístup nebo víc kritického myšlení. Podvědomě tíhneme k tomu, co by ve výuce vyhovovalo nám. Proto psycholožka Šárka Miková doporučuje položit si otázku: „Hledáme školu pro sebe, nebo pro naše dítě?“

Jana Divinová: Česko se otevřelo „jiným“ školám. Děti chtějí být brány jako osobnosti, říká expert

Počet alternativních škol rok od roku roste. Dřív šlo převážně o školy základní, od loňského roku ale přibývají i ty střední. „Stát si uvědomil, že má obrovský průšvih, protože na střední školy se začaly ze základek přelévat populačně silné ročníky,“ říká Pavel Kraemer, zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání a učitel.

Stanislav Biler: Přijímací zkoušky na školy jsou přípravou na život v trestanecké kolonii

Za měsíc se desítky tisíc dětí začnou potit u jednotných přijímacích testů. Ty existují jen proto, že stát nechce zajistit dostupné všeobecné vzdělání pro všechny.

17.–23. 8. 2024 Prázdniny trochu jinak XXXII.

Dovolujeme si pozvat širokou pedagogickou veřejnost na již 32. ročník vzdělávacího a relaxačního pobytu pořádaného v rekreačním středisku Nesměř u Velkého Meziříčí.

Patří sociální práce do škol a kdo s ní má školám pomoci?

Odpovědi hledá analýza EDUinu i diskuse na kulatém stole příští týden.

Daniel Prokop: Segregaci platíme všichni. Když sociálně slabé dítě nedokončí školu, stojí nás to tři miliony, tvrdí sociolog

Už před šestnácti lety vytkl Evropský soud pro lidská práva Česku, že stále diskriminuje romské děti ve školách a že je přeřazuje do speciálních škol. Ministerstvo školství teď slibuje, že má plán, jak situaci řešit. „Náš problém je, že když děti integrujete, tak výnosy přijdou za desítky let. Zatímco náklady jsou okamžité a vyžadují velké úsilí v celé lokalitě,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research v rozhovoru pro Radiožurnál.

Segregace romských dětí je nepřípustná, přicházíme tím o talenty, říká náměstek Nantl

Je to šestnáct let, co Česko prohrálo u Evropského soudu pro lidská práva kvůli diskriminaci romských žáků. Dodnes je ale v zemi 130 segregovaných škol. Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) tím česká společnost vyrábí klienty sociálního státu. Pokud se situace nezlepší, mohlo by podle něj dojít k rušení škol.

Risa Williams: Jak zvládnout organizaci času. 25 metod a strategií

Stále nestíháte, a ať děláte, co děláte, nikdy nepřijdete včas? Váš seznam úkolů se rychle zaplňuje, ale že byste je stíhali i řešit, o tom se mluvit nedá? Jak vystoupit ze začarovaného kolečka pro křečky, určit si priority a vytřídit balast, který k ničemu nevede?

Nadace České spořitelny podporuje vzdělávací aktivity na třetině škol v celé republice

Nadace České spořitelny za více jak 20 let svého fungování investovala 866 milionů korun do vzdělávacích a sociálních aktivit. V posledních letech se zaměřuje na podporu projektů ve školách, kde se vyučuje tak, aby mladá generace obstála ve svém profesním i osobním životě. Projekty zacílené zejména na rozvoj dovedností a postojů zažívají žáci a studenti na 1900 základních a středních (tj. na 36 %) školách v celé republice.

Anna Brzybohatá: Kde to dělají školy tak dobře, že si z nich ostatní mohou brát příklad? PAQ Research vytvořil mapu vzdělávání, která taková místa ukazuje.

České školství je na tom ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi průměrně – ani nejlépe, ale ani nejhůře. Pokud vezmeme srovnání mezinárodních výsledků vzdělávání dětí v rámci zemí OECD prostřednictvím testů PISA, i tam je Česko zhruba ve středu. A to i přesto, že je vzdělávání jednoznačnou prioritou prakticky každé vlády od vzniku samostatné České republiky. Za více než 30 let jednoznačné vládní priority bez ohledu na to, která partaj je momentálně u moci, by na tom tedy mohlo být české školství lépe.

Vladimír Barák: Kreativita, vůdčí schopnosti a inteligence. To budou klíčové dovednosti v éře AI

Trh práce se mění a reaguje na extrémně rychlý rozvoj umělé inteligence. Zatímco starší generace se s generativní AI pomalu učí zacházet, pro ty nejmladší bude naprostou samozřejmostí.

Kamila Minaříková: Jeden superředitel pro několik škol? Kritici se bojí nezájmu o ty malé

Ušetří to peníze a zefektivní i ulehčí práci ředitelů, kterým se zmenšuje prostor na výuku a drtí je stále hutnější administrativa. Na ministerstvu školství čím dál častěji skloňují návrh slučovat malé školy do větších celků pod jedno vedení. Budí to rozporuplné reakce. Část ředitelů by úlevu uvítala, druhá ale namítá, že o škole, kterou formovali desítky let, začnou rozhodovat cizí lidé bez vazeb na místní komunity.

Markéta Hronová: Více práce s výukou má přinést i více peněz. Ministerstvo chce podpořit školy nejen z vyloučených lokalit

Vést školu plnou dětí z vyloučených lokalit nebo s hodně žáky nemluvícími dobře česky je náročné a žádá si více odborníků, kteří s výukou pomohou. Ministerstvo školství proto předložilo novelu zákona, která by umožnila poslat do takových škol více peněz. Jestli by kvůli tomu jiné školy o finance přišly, se ale zatím neví.

Anna Brzybohatá: Debata mě naučila mluvit tak, aby to mělo hlavu a patu, říká český debatér Kryštof Olša

K debatě přišel zcela náhodou přes kamarády, kteří ho do ní navedli. Už u ní zůstal a nyní byl s českým národním týmem na historicky prvním mistrovství Evropy, kde se umístili na 10. místě. Přípravy jim zabírají hodiny, přesto ale někdy mění celou obhajobu i pár minut před začátkem. „Občas zjistíme, že jsou naše argumenty slabé, potřebujeme je vylepšit, a tak děláme poznámky na poslední chvíli,” popisuje v rozhovoru pro EDUzín debatér Kryštof Olša.

Anna Brzybohatá: Dobrá debata je jako ping pong argumentů. Nejlepší středoškolští debatéři se sjeli do Prahy na mistrovství Evropy

Pražské Gymnázium Nad Alejí by mělo být kvůli jarním prázdninám prázdné. Místo toho je tady ale na 200 středoškoláků. Na historicky první mistrovství Evropy se do Česka sjeli debatéři z 20 států, aby zjistili, kdo umí stavět argumenty nejlépe na starém kontinentu.

Markéta Hronová: Učí se tu matika i programování, ale taky o kolik si říct na pohovoru. IT gymnázium boří mýty

Dvacet let pracovala v softwarové firmě, pak se rozhodla zbořit mýtus o ajťácích jako o nerdech, kteří jen o samotě vysedávají u počítače. A uprostřed covidu otevřela soukromé 1. IT Gymnázium v pražských Satalicích. Markéta Fibigerová staví na lidech z praxe, které zaměstnává jako učitele. Další si do školy pravidelně zve jako hosty na workshopy. Mladé lidi učí nejen programování a AI, ale i všeobecný rozvoj včetně toho, jak by se měli „prodávat“ na trhu práce. Hodně se věnují také péči o psychiku.

Petr Holub: Prestižní gymnázia stát vytvářet nemá. Klíčové jsou jiné školy

Kvalitní vzdělání pro naše děti je jeden z mála požadavků, které tuzemské rodiny po sociálním státu opravdu chtějí. Frustrace a stres z období přijímaček dnes opět připomínají, že stát úkol nezvládá. Není to jenom jeho chyba.

Anna Brzybohatá: Plány psát umíme a jsou hodně sexy, ale pak je neplníme, říká k první fázi Strategie 2030+ Miroslav Hřebecký

EDUin na půdě Senátu představil letošní Audit vzdělávání, kde se programový ředitel Miroslav Hřebecký v analýze věnuje naplňování Strategie 2030+. Výsledky nejsou příliš uspokojivé, protože v první fázi se naplnila zhruba čtvrtina. „A aby nedošlo k mýlce, zdůrazňuji, že jde o 20 až 30 procent v prvním období. To vůbec neznamená, že jsme naplnili 20 až 30 procent celé Strategie,” říká expert na vzdělávací politiku.

Jitka Polanská: Ředitelé škol jsou ochotni ministerstvu s úspornými kroky pomoct. Když se nebudou dělat zbrkle, říká Jan Kuzebauch

Kolem reforem se má budovat shoda, říká ředitel ZŠ Kraslice a člen výkonného výboru Učitelské platformy Jan Kuzebauch.

MŠMT implementuje Dlouhodobý záměr vycházející ze Strategie 2030+

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájilo z pokynu ministra Mikuláše Beka práce na další fázi implementace Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ prostřednictvím implementace příslušných opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky pro období let 2023–2027.

Česko umí dobře dokumenty psát, ale hůře je naplňovat. V Auditu se EDUin věnuje inovaci oborové soustavy, sociální roli školy a Strategii 2030+

Na půdě Senátu představí EDUin letos již jedenáctý nezávislý Audit českého vzdělávacího systému, který bude 5. března možné sledovat od 10 hodin online na sociální síti Facebooku nebo na Youtube.

Andrea Cibulková: Podporujme potenciál každého dítěte

O podpoře NPI ČR, kterou poskytuje učitelům a dalším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům při práci s heterogenním kolektivem, jsme mluvili s Andreou Cibulkovou, ředitelkou odboru Podpora žáků, poradenství a společné vzdělávání.

Jana Potužníková: Sněhové vločky? Děti jsou takové, jaké jsme je vychovali, říká Lenka Felcmanová

„Cítit se někde dobře“ ještě pořád nepovažujeme za úplně důležitý parametr spokojeného života. To už mnohem spíš (a často právě dětem) říkáme, co je třeba vydržet nebo překonat. Přesto dnes vrcholí projekt Týden wellbeingu ve školách, který téma spokojenosti vytahuje na světlo. Ať už ve vztahu ke vzdělávání, nebo v souvislostech se zráním dětské osobnosti a celoživotního nastavení. V čem nejvíce pokulháváme a kde můžeme pomoct my rodiče?

Matěj Skalický: Školy mají začít pracovat s emocemi a stresem, ministerstvo chystá změnu osnov

Kdo je v pohodě, lépe se učí. Kdo je v pohodě, lépe učí. Wellbeing na školách – duševní zdraví jako priorita ministerstva školství. Je to tak doopravdy? A jak se budou nově žáci a žačky učit na základkách pracovat s emocemi? Ví Eva Mikulka Šelepová z domácí redakce. Ptá se Matěj Skalický.

Kristýna Matějková: Vystudovali jste dvě vysoké? No a? Firmy mají větší zájem o „novolímečkáře“ bez titulu

Na pracovním trhu doposud platilo základní rozdělení pracovníků: manuální pracovníci jsou modré límečky, kancelářští zase bílé. S proměnou zejména technologických odvětví, kterou tlačí umělá inteligence, se ale k základní sestavě přidal další zaměstnanec – takzvaný novolímečkář. A postupně se stává ideálem člověka, o něhož mají zájem všechny firmy. Jak vypadá a proč by se o něj měly firmy zajímat?

Jana Straková: Systém přijímacích zkoušek je setrvačný, testy jsou samoúčelné a děti se na ně učí nesmysly

Skončilo přihlašování na střední školy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mimořádně prodloužil. Žáky nyní čekají jednotné přijímací zkoušky. „Zkoušky by měly psát všechny děti. Je třeba otevřít systém středního vzdělání, aby celá ta záležitost nebyla tak kompetitivní,“ zdůrazňuje v podcastu Chyba systému Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Jan Břížďala: Elektronické podávání přihlášek je za námi. Teď ještě změnit přijímačky

Ve středu uplynula lhůta pro podávání přihlášek na střední školy. Ty je budou aktuálně zpracovávat a na základě nich zvát uchazeče o studium ke konání přijímacích zkoušek.

Petr Honzejk: Guerilla na Cermatu. Český stát hází klacky pod nohy sám sobě

Konec dobrý všechno dobré, řeklo by se. Systém elektronického přihlašování na střední školy nakonec, přes počáteční škobrtání, celkově nehavaroval, ustál i hackerské útoky. Využila ho drtivá většina rodičů, přihlášek přišlo 143 tisíc. Papírovým přihláškám tak můžeme konečně zamávat jako ozvěně minulého století. Hurá.

Gabriela Vávrovská: Hravé pohybovky. Kniha plná kreativních her pro děti, které spojují vzdělání s radostí z pohybu

V on-line nakladatelství Pointa vyšla nedávno kniha Hravé pohybovky, která je souborem pohybových her pro děti zaměřených na různé oblasti rozvoje dítěte, které vás provedou vybranými tématy v průběhu celého školního roku.

Pavel Černý: A co děti, žijí zdravě?

Data sbíraná na českých školách v roce 2022 ukazují, že za předchozích 12 let došlo ke zlepšení charakteristik týkajících se zdraví a zdravého životního stylu dětí v Česku. Sběr a vyhodnocení dat proběhly v rámci studie HBSC, která ve čtyřletých intervalech sleduje faktory ovlivňující zdraví dětské populace ve více než padesáti zemích světa.

Zuzana Hronová: Obce mají garantovat místo ve školce hned po třetích narozeninách, navrhuje NERV

Už nyní některá města a obce nabízejí místa pro čerstvě tříleté děti. Činí tak ale pouze dobrovolně, rodiče na ně zatím nemají nárok. Odborníci navrhují zavedení povinnosti.

Barbora Doubravová: Až sedm tisíc na vysokoškolský život. Stát jedná o zavedení půjček pro studenty

Vysokoškolákům by mohly usnadnit živobytí vratné granty. Měsíčně by si mohli půjčit mezi třemi a sedmi tisíci korunami. Půjčky mají pomoci hlavně studentům, kteří by si jinak studium na univerzitě nemohli z finančních důvodů dovolit. Dluh by spláceli po nástupu do práce. Podobně fungují studentské programy například ve Velké Británii či Německu.

Veronika Michalíková: "Kdo se nechce učit, může si hrát." V této škole rozhodují i děti, být pozadu nevadí

Děti si tu mohou klidně celý den hrát, číst nebo něco vyrábět. Není výjimkou, že se tak oproti žákům z běžných škol naučí psát, číst nebo počítat i o několik let později. Znalosti si totiž v Osvobozené škole osvojují hravou formou podle svých možností i zájmů. "Tento typ vzdělávání je vhodný pro téměř všechny děti, ale málokteré rodiče," říká ředitelka. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak škola funguje.

Zuzana Hronová: Čeští učitelé jsou vyhořelí a ve stresu. Pomohla by jim péče o duši

Dvě třetiny českých učitelů zažívají chronický stres, další pětinu už postihl syndrom vyhoření. Řešením je aktivně dbát o osobní pohodu a duševní zdraví.

Jana Nováčková: Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování

Po útlé knížce psychologa P. Graye Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje vyšla i další kniha z této série Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování. Je také výběrem z článků autora, které byly publikované na webu Psychology Today.

Jana Potužníková: Vysoký intelekt a k tomu dys-. Když musíte být připraveni úplně na všechno

Na první pohled je šestnáctiletý Michal Stefanov v tom nejlepším smyslu slova normální dospívající kluk. Ale když posloucháte jeho i jeho maminku, víte, že to tak úplně není. Michal je typickou ukázkou dvojí výjimečnosti. Na jedné straně stojí proti dyslexii, dysortografii a dysgrafii v písemném projevu a vývojové dysfázii, jež ho brzdí v komunikaci ústní. Má i mírnou formu poruchy pozornosti. Ale na druhé straně má také vysoký intelekt a sám velmi klidně říká, že právě díky němu umí dys-poruchy vyvažovat. O tom, že navíc vyniká v informatice, se zmiňuje jen okrajově. Jako by o nic nešlo.

Michaela Ryšavá: Zavedeme terénní chůvy, mohou předejít katastrofě. Dnes stát umí dítě jen odebrat

Když člověk cítí kouř, přesně ví, že má zavolat hasiče a oni oheň uhasí. U rodin ale nic takového podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové neexistuje. I přesto, že signály jsou vidět ve škole, u lékařů nebo sousedů, nechávají se rozhořet až do chvíle, kdy už uhasit nejdou. „Když rodiny přestanou zvládat, stát dítě odebere a dá ho na lůžko. To stojí nemalé peníze a u řady dětí se po mnoha letech útrap rozvíjí vážné obtíže,“ popisuje Šimáčková Laurenčíková.

Svaz měst a obcí ČR nesouhlasí s předloženou redukcí peněžních prostředků pro regionální školství

V reakci na aktuálně zveřejněné informace o financování regionálního školství důrazně apelujeme na vládu, aby přehodnotila navržené škrty.

AŘZŠ: Propouštět se nemusí, ale problémy se jenom odsouvají

13. února 2024 došlo kvůli nedostatečnému financování mzdových prostředků nepedagogických zaměstnanců škol k jednání mezi zástupci vlády, školských asociací a odborů. Výsledkem tohoto jednání je slib zrušení závaznosti limitu počtu nepedagogických zaměstnanců na jednotlivých školách a slib opětovného setkání na začátku prázdnin, kdy bude jasný výsledek hospodaření státu za první pololetí tohoto roku. Školy byly zároveň vyzvány, aby chybějící finanční prostředky hledaly u krajů či u svých zřizovatelů.

Anežka Hesová: Kde vězí klíč k lepším šancím na vzdělání

Co všechno dětem usnadňuje nebo komplikuje cestu k úspěchu? Mapa vzdělávání ukazuje, jak předcházet nerovným podmínkám a sociálním problémům.

Zuzana Hronová: Školní agresoři nebývají psychopati, ale normální děti, říká odborník na šikanu

Šikana vzniká ve třídě postupně. Nejvíce zranitelní a odlišní se ocitají na okraji skupiny, zažívají ponižování. „Důležité je dbát na prevenci a ve škole vytvářet bezpečné a vlídné prostředí,“ říká v rozhovoru pro Deník psychoterapeut a přední odborník na šikanu Michal Kolář.

Jitka Polanská: Máme zájem na tom udržovat státní správu ve stavu naučené bezmoci?

Co přináší změnu k lepšímu? Jak nereálné požadavky a očekávání paralyzují veřejnou debatu o potřebných systémových změnách, nad tím se zamýšlí redaktorka EDUinu Jitka Polanská.

Vladimír Kroc: Děti můžeme posílit v jejich sebehodnotě. Nejtěžší je batolecí fáze a puberta, říká psycholožka Miková

Nejtěžší fáze ve výchově dětí je fáze batolecí a puberta. Alespoň to říká psycholožka a autorka knihy Milovat nestačí Šárka Miková pro Radiožurnál. „Rodiče mohou pomoci především tím, že se budou snažit zůstat klidní, když na ně začne puberťák chrlit emoce. I když to tak nevypadá, tak je pořád potřebuje. Potřebuje se od nich oddělit, přitom potřebuje hledat své místo v budoucím světě. A měli by být přístavem, kotvou,“ vysvětluje psycholožka.

Daniel Pražák: Učitelská profese je stálé hledání

Daniel Pražák učí přírodopis a dějepis na pražské základní škole. V roce 2022 se umístil v soutěži Global Teacher Prize v kategorii inspirativní učitel. A inspirace je s Danielem spjatá stejně silně jako kočka Dis a učitelský optimismus. O tom, jaké byly jeho začátky i jakým způsobem učí dnes, jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

Anna Brzybohatá: Jak se hledá nejinspirativnější učitel? Je to práce na celý rok, říká manažerka GTP CZ Hana Matoušů

Na jednom ročníku pracuje tým lidí celý rok. Letos přišly do Global Teacher Prize Czech Republic během prvních dnů stovky nominací. Žáci píší třeba: „Nikdy jsem nezažila tak moc lidského učitele.” „Milý přístup a radost do výuky, kterou vedla hrou.” „Vždy pro nás měla pochopení.” Jak se ale ten nejinspirativnější učitel Česka hledá? „Dlouho, a musí toho hodně splnit,” říká manažerka GTP CZ Hana Matoušů.

Anna Brzobohatá: Většina středoškoláků není dobře připravená na první ročník. Tápou v řešení problémů, v samostatnosti nebo jak se vlastně vůbec mají učit, ukazují data České školní inspekce

Do prvního ročníku střední školy nastoupilo v roce 2022/2023 necelých 135 tisíc mladých lidí. Bývalí deváťáci zamířili na střední odborné školy, učiliště či gymnázia a na novou vzdělávací kapitolu nejsou dobře připraveni. Podle výroční zprávy České školní inspekce více než 60 procent středních škol hodnotí celkovou připravenost žáků na studium jako nízkou. A to i u gymnazistů.

Zuzana Keményová: Učení bez známek a testů? Zájem sílí

Čeští rodiče stále více umisťují své děti na alternativní školy. Stojí mimo hlavní proud, nenajdete v nich známky, někdy ani lavice a učebnice. Tyto školy tvrdí, že učení nemusí bolet, aby bylo účinné. 

Marek Švehla: Na ministerstvu se všichni bojí dělat chyby a zároveň všichni hledají chyby

S ministerským úředníkem Jakubem Drbohlavem o tom, co ho frustruje ve státní správě a proč vláda nepřijímá reformy

Barbora Sochorová: Moderní přijímačky klopýtly hned na startu. „Vzbuzuje to napětí“

Zásadní modernizace přihlášek na střední školy mohutně klopýtla hned na začátku. Elektronický systém měl být k dispozici od 1. února, Ministerstvo školství spolu s Cermatem ale kvůli programátorské chybě jeho spuštění odložilo. Kde se stala chyba?

Žáci devátých tříd mají reálná očekávání v tom, co chtějí dále studovat

Z testování bezmála 22 tisíc deváťáků vyplývá, že nejúspěšnější řešitelé úloh z češtiny a matematiky se hlásí na gymnázia, nejslabší na učební obory, průměrní řešitelé pak volí ostatní typy středních škol.

EDUin: Jen digitalizace přijímacího řízení nestačí

Cermat tento týden spustil systém DiPSy. Digitální přihlašovací systém k přijímacím zkouškám je zatím přístupný pouze pro ředitele škol. Pro rodiče se možnost podat elektronickou přihlášku na střední školu otevře 1. února. EDUin upozorňuje, že pouze digitalizace v celém procesu přijímacích zkoušek nestačí.

Daniela Krásenská: Známky nemají, vysvědčení si píšou sami

Žáci po celém Česku si dnes vyzvedávají pololetní vysvědčení. Na střední ScioŠkole v Brně ale nedostanou známky – hodnocení je pouze slovní. A studenti si je navíc píšou sami.

Petr Chára: Přijímačky na střední 2024. Jak vybírat?

V únoru se budou podávat přihlášky na gymnázia, lycea, střední školy a učební obory s maturitou. Je zde každoroční rozhodování desetitisíců mladých lidí a jejich rodin.

Josef Mačí: Online přihlášky na střední se blíží. Nevíme, co to udělá, říkají ředitelé

Letos poprvé se budou žáci přihlašovat na střední školy elektronicky. Dostanou také třetí přihlášku navíc. S novým systémem se ale objevuje spousta otazníků, které se zodpoví až ostrým startem.

Ivo Strejček: Procitněme aneb tři alarmující poznámky k českému školství

Blíží se pololetí školního roku 2023–24 a žáci i studenti základních a středních škol budou dostávat vysvědčení. Zřejmě i v tomto kontextu se v posledních dnech objevila celá řada informací souvisejících s aktuálním stavem českého vzdělávání i návrhy, jak neradostná data „napravit“. Všimněme si některých.

Hana Košťálová: Pedagogové jako lídři reformy vzdělávání

Učitelé na celém světě se sdružují do profesních učících se společenství, aby průběžně vytvářeli nezbytné inovace a adaptovali svou výuku pro měnící se potřeby společnosti a nových generací dětí. Dobrou zkušenost s tím máme i v projektu Pomáháme školám k úspěchu. Účelem a smyslem neustálých úprav vzdělávacích cílů i vyučovací praxe je péče o to, aby školní výuka vedla k učení a spokojenosti každého žáka, přispívala ke společenské soudržnosti, k péči o demokracii i o budoucnost planety.

Jitka Polanská: Podpoříme spojování malých škol pod jednoho ředitele, říká náměstek ministra školství Jiří Nantl

V ČR je rekordní počet malotřídek a celkem 20 % z celkového počtu škol je takzvaně podlimitních, tudíž nemají předepsaný minimální počet žáků. Jak roztříštěnou školskou soustavu propojit? Podle mnohých by to zlepšilo i kvalitu výuky.

Jiří Mach: Obce nechtějí na učitele připlácet, věří v další úpravy

Změny ve financování základních škol se dotýkají zejména těch malých venkovských, kde by snížení úvazků učitelů, byť o desetiny procent, znamenalo velký problém. Zřizovatelé, tedy obce, ale nemají chuť nic doplácet na platy pedagogů. Je však naděje, že ministerstvo školství bude brát na některé menší školy zvláštní ohledy.

Kamila Minaříková: Školy vyhlíží propouštění, slučování tříd a zastaralou výuku. Přijdou o peníze

Představitelé ministerstva školství chtějí seškrtat maximální počty hodin výuky, které školám proplácí stát. Takzvaný PHmax se plošně sníží u základních i středních škol o pět procent. Resort tak chce šetřit veřejné peníze. Návrh ale tvrdě kritizují zástupci škol, samospráv i ombudsman. Některé školy stojí před volbou propouštět nebo slučovat třídy. Menší se obávají zániku.

Josef Mačí: Učitele by nezajímalo, že jsem smutný, myslí si většina dětí. Má se to změnit

V současných osnovách škol je jen málo prostoru věnováno zvládání emocí. Děti mají navíc pocit, že učitele jejich problémy nezajímají. Změnit by se to mělo po reformě výuky. Více času bude během hodin věnováno emočnímu rozvoji.

Kristýna Matějková: Žáci nemají ve školách oporu, ukázal průzkum. Stát chce, aby se v hodinách věnovali péči o psychiku

Duševní zdraví českých žáků je v žalostném stavu. Průzkumy ukazují, že více než třetina dětí žije ve středně těžké až těžké depresi. Ve srovnání se zahraničím si také méně věří a nemají tak dobrý vztah s učiteli. Ministerstvo školství plánuje, že by se do rozvoje jejich duševní odolnosti měli zapojit samotní pedagogové, a to už od prvního ročníku základní školy.

Michal Šafařík: Změna v hodnocení na školách. Projekt Vysvědčení jinak si dává za cíl komplexní zhodnocení žáků

Vědci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s deseti školami, více než osmi sty žáky a jejich rodiči vytvořili návrh nové podoby školního vysvědčení. Nazvali ho Vysvědčení jinak. A jiné má být především v tom, že žákům a rodičům poskytne lepší zpětnou vazbu.

Návrh nového vysvědčení hodnotí u žáků ZŠ jejich silné stránky i pokrok

Odborníci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně vytvořili nové vysvědčení pro základní školy, kde vyučující žáky hodnotí slovně podle kritérií. Věnují se v něm silným stránkám žáka i jeho pokroku. Mohou udělit i známku, není ale stěžejním motivem, řekla dnes novinářům jedna z autorek projektu Jana Kratochvílová. Dosavadní vysvědčení je podle fakulty neúplné a neodráží dovednosti a schopnosti žáků. Ministerstvo školství chce, aby školy tento typ vysvědčení mohly rozdávat už na závěr letošního školního roku, doplnil ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání ministerstva Michal Černý.

Anna Brzybohatá: Stále se nedaří vyřešit vysoké množství odkladů dětí, nástup povinné docházky odsouvá zhruba 20 procent rodin. Školství také troskotá na individualizaci ve vzdělávání.

Do školky musí děti chodit povinně od pěti let věku, povinné předškolní vzdělávání se v Česku zavedlo od školního roku 2017/2018. Do posledního ročníku školky tak musí nastupovat děti, kterým má být v první třídě šest let. S odkladem ale nastupují do školy až sedmileté děti. Fakt, že se dlouhodobě nedaří snížit počet dětí, které mají o rok odloženou povinnou docházku, potvrzují i data výroční zprávy České školní inspekce.

Markéta Hronová, Johana Kadeřábková: Malá škola vyjde až třikrát dráž než velká. Stát je chce sdružovat, ročně by to ušetřilo miliardy

Vzdělávání v Česku trpí tím, že tu je obrovské množství škol pro málo žáků. Zhruba každá třetí obec dnes zřizuje školu, v 90 procentech jen jednu. Malé obce mají častěji menší školy, a proto za jejich provoz platí více peněz, a to až trojnásobně. A způsobuje to i velké rozdíly v kvalitě vzdělávání. Upozorňuje na to nová studie výzkumné agentury PAQ Research, kterou mají HN k dispozici. Finanční neefektivitu malých škol potvrzuje i ministerstvo školství, které vidí budoucnost v jejich slučování.

Budoucnost malotřídek je v ohrožení, míní jejich zastánci. Problém vidí ve financování

Ministerstva školství, vnitra a financí připravují model, podle kterého by bylo možné malotřídky slučovat do větších celků s jedním vedením. Na podzim předloží návrhy ředitelům. S nimi teď řeší i dopad sníženého počtu financovaných hodin. Od příštího školního roku má klesnout na pětadevadesát procent. Na změny jsou nejcitlivější právě malotřídní školy. Část z nich se bojí, že přijde o učitele.

Jan Pánik: Ředitel školy Sáblík. Stávku si přivlastnili dezoláti. Učitelé mi nebyli schopni přesně říct, za co stávkují

„Jsou učitelé, kteří mají peněz až až. Někteří jsou totiž v uvozovkách rutinéři, kteří využívají pouze ten čas, který mají na přímou vyučovací povinnost, a nikoli už ten čas, který je v nepřímé vyučovací povinnosti,“ říká v rozhovorou pro deník Forum 24 o platech učitelů ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík. Podle něj je však nemalá část učitelů, kteří by si zasloužili daleko větší peníze.

Michal Komárek: Žádná reforma školství nebyla nikdy myšlena vážně. Komentář

Děti se něco učí, podle systému školy a kvality učitelů se nějak rozvíjejí. A pak je na řadě státní test. Ten vůbec neodpovídá tomu, co stát v reformách říká o smyslu a cílech výuky, ale prostě tu je.

Lucie Výborná: Práce bude v budoucnu vypadat jinak. Klíčová bude kreativita, říká autor knihy Budoucnost nepráce

Pomáhá různým firmám zavádět digitální inovace včetně AI. Filip Dřímalka je manažer zabývající se novými trendy a inovacemi, aktuálně vydal knihu Budoucnost nepráce. „Moderní technologie nemusí být strašákem, důležité je přijít na to, v čem spočívá moje přidaná hodnota,“ vysvětluje v rozhovoru pro Radiožurnál.

Markéta Hronová: Na gymnázium jde i žák s 21 body ze 100. Rozšíření by je otevřelo úplně všem, bojí se kraje

Gymnázia vždy platila za výběrové školy, dnes na ně odchází dvacet procent žáků a podle ministerstva školství by to v součtu s lycei měla být až polovina. Míst by tak mělo být víc. Podle expertů to může motivovat více studentů s dobrými výsledky se na gymnázia přihlásit. Někteří politici i ředitelé škol se ale obávají, že s vyšší kapacitou se úroveň gymnázií rapidně sníží nebo je řada žáků nezvládne dostudovat.

Gymnázia tady nechceme, musíme „krmit“ průmysl. Kraje se vzpírají tlaku ministerstva na všeobecné vzdělávání

Některé obory zrušit, jiné pospojovat, aby měly mnohem širší záběr – to je plán ministerstva školství, který ještě před koncem roku schválila vláda. Do roku 2027 by tak měla být až polovina středoškolských oborů všeobecně zaměřená, tedy aby byl v celkové nabídce stejný podíl gymnázií a lyceí jako odborných maturitních a učňovských škol.

Anna Brzybohatá: Prevence proti syndromu vyhoření. Anketa o tom, kde berou inspiraci ti nejlepší učitelé Česka

Na konci roku si užívají klidu děti, rodiče i učitelé. Během svátků nabírají síly i inspiraci do dalšího roku. Ti nejinspirativnější pedagogové v Česku se shromažďují v soutěži Global Teacher Prize Czech Republic. Co pozitivního jim účast v GTP CZ přinesla? Třeba nadhled nad sebou samými nebo profesní postup a sdílení zkušeností s ostatními. 

 

Zdroj: Magazín Eduzín 30. 12. 2023

Markéta Hronová: Jupí, píšeme test! Slovní hodnocení žákům svědčí, pro pedagogy bude ale nutné školení, říká oceněná učitelka

Třikrát do roka jezdí s dětmi na školu v přírodě, hodně času tráví venku, na výletech a exkurzích. Učitelka 4. B Základní školy Trojská Tereza Vítková letos obsadila třetí místo v soutěži o nejlepšího učitele Global Teacher Prize, kterou pořádá nezisková vzdělávací organizace EDUin. Za „recept na úspěch“ považuje práci na vztazích uvnitř třídy. Žáky hodnotí slovně a vítá iniciativu ministerstva školství zrušit do třetí třídy známkování na všech školách. Žáci se tak podle ní méně porovnávají mezi sebou a na testy se těší, protože z nich nemají strach. 

Hana Vaverková: Jak šel čas jedné učitelky, ředitelky a učitelky v důchodu

Jste typická trojkařka, říkala mi často němčinářka na gymplu. Pravdou je, že jsem to s učením nepřeháněla a když jsem svatý týden probrečela nad nešťastnou láskou, bylo rozhodnuto. Místo na medicínu, jak chtěl táta doktor, šla jsem na pajdák a stala se učitelkou.

Miroslava Baxová: Ve školce si hrajeme, rádi se tam smějeme. Veselé aktivity pro celý rok

Kniha zavedené a známé autorky celoročních programů pro mateřské školy obsahuje pět projektů pro práci s dětmi.

Jitka Polanská: Absolutní svoboda je romantická iluze, říká zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavel Kraemer

Celosvětové hnutí alternativních škol prochází v poslední době určitou revizí vlastních myšlenek i kroků. Možná bychom měli ubrat na energii vzdoru, myslí si Pavel Kraemer.

Kateřina Lánská: Pokud chceme ve školách prosadit osobnostně rozvíjející pojetí vzdělání, musíme se zaměřit především na růst učitelských osobností, říká Vladimíra Spilková

Osobnost vzdělávání. Rozhovor s Vladimírou Spilkovou vznikl v rámci série: Rozhovory s laureáty Auly slávy ceny EDUína. Jak hodnotí zpětně decentralizaci školství, která proběhla v 90. letech, a jak se proměnila za tři dekády příprava budoucích učitelů?

Kateřina Lánská: Pro školu nic není problém. Někdy dokonce hledají řešení ještě, než to přání stačíte vyslovit, říká maminka dívky se zdravotním omezením

Bára je drobná desetiletá dívka. Když není ve škole, tráví většinu svého volného času se zvířaty nebo si ráda čte. Doma má kocourky a rybičky, chodí se starat o poníky a každou volnou chvilku jezdí společně s maminkou do zoo ve Dvoře Králové, kterou mají nedaleko. „Pravidelně v týdnu chodí pomáhat kousek od nás, kde mají poníka a dva koně. Musí jim vyčistit kopýtka a učesat hřívu, a to ji hodně baví,” popisuje její maminka Lenka Grohová dceřiny zájmy a dodává, že to samozřejmě ale závisí na tom, jak se Bára cítí. Péče a kontakt se zvířaty jsou pro ni totiž nejen zálibou, ale pomáhají jí navíc snižovat důsledky jejích zdravotních obtíží.

Lucie Kocurová: Každé ráno vítám děti úsměvem, říká recepční z pražské základky

V jeho domovské ZŠ Jeremenkova v Praze mu učitelé i děti říkají „náš Marcel“. Oficiálně má roli recepčního, neoficiálně je ale i hledačem ztracených tělocviků a klíčů a důvěrníků všech, kteří si chtějí povykládat. Marcel Maša už sedmým rokem hlídá, aby si každý rodič odvedl to správné dítě. „Samozřejmě jsem nahraditelný,“ říká. „Ale učitelé, děti i rodiče si už zvykli na to, že je každé ráno vítám s úsměvem.“

Marcela Murgašová: Školy jako dílny lidskosti

Jako lidstvo jsme hodně pokročili – nikdy jsme o našem světě nevěděli tolik, co teď. Nikdy jsme neměli tak pokročilé technologie – usnadňují nám život, pracují za nás, někdy dokonce myslí.