Markéta Hronová: Lifehack pro úspěch školáků? Žádné elitářství a důraz na jednu konkrétní vlastnost, ukazuje příklad premiantského Estonska

Estonsko patří dlouhodobě k evropské špičce ve vzdělávání. A nové výsledky mezinárodního testování PISA úspěch jeho žáků znovu potvrdily. V přírodních vědách a v matematice se umístili nejlépe z celé Evropy, ve čtení byli druzí hned za Irskem. Země se tak dostává před dříve opěvované Finsko, kterým se ale svým přístupem hodně inspirovala. Estonský úspěch nelze vysvětlit jednou velkou školskou reformou, tamní úřady spíše dlouhodobě budují systém, který průběžně upravují v reakci na nové poznatky a okolnosti.

Daniela Kučerová: Kvůli AI zpátky k papíru a tužce. Školy mění způsob zkoušení

Umělá inteligence dál urychluje obrat, který už v části evropských škol začal – návrat k ústnímu přezkušování, kontrolovanému psaní, tištěným učebnicím a staré metodě „tužka a papír“.

Miloš Čermák: Norové přitvrzují. Po mobilech u dětí dostala stopku i AI

Norsko nechrání děti před nebezpečnou hračkou. Chrání to, co bude v éře AI skutečně vzácné – schopnost fungovat bez ní. Říká dětem: Na začátku je dřina a otrava, ale je potřeba tím projít.

Jitka Polanská: Školy posílily důraz na základní znalosti a dovednosti a na rozvoj exekutivních funkcí. Tak bojujeme proti nerovnostem v Anglii, říká odborník na kurikulum Tim Oates

Tim Oates stál v čele expertního panelu pro revizi kurikula v Anglii, která proběhla v letech 2010–2013. V této roli se zajímal o vzdělávací materiály a zejména o školní učebnice a v rozhovoru vysvětluje proč. Od té doby se zasazuje o (znovu)zavedení kvalitních učebnic do vzdělávání. Dotkli jsme se také hlavních rysů anglické vzdělávací reformy a důvodů, proč země přijala kurikulum bohaté na znalosti.

Markéta Hronová: Mnoho dospělých si myslí, že dětem naslouchají, ale ve skutečnosti to tak není. Mezinárodní expertka radí, jak to dělat správně

Laura Lundyová je autorka jedné z nejznámějších studií v oblasti práv dětí. Její článek „Voice is Not Enough“ zachytil důležitý problém – mnoho dospělých si myslí, že dětem naslouchají, ale ve skutečnosti to tak není. „Pokud chcete, aby zapojení dětí bylo opravdu smysluplné, potřebují víc než jen hlas. Musíte jim vytvořit prostor a podmínky, ve kterých s vámi děti budou mluvit. Musí mít možnost svobodně se vyjadřovat způsoby, které si samy zvolí. A taky aby se jejich názory braly vážně a dostaly se k těm správným lidem,“ říká v rozhovoru s HN.

Markéta Hronová: Experti našli recept na nejlepší školství: opak českého systému. Čím se inspirovat?

Co dělají státy, které mají skvělé výsledky v mezinárodních testech svých žáků, jinak a čím by se od nich ostatní státy měly inspirovat? Na to se podívali vědci z Cambridgeské univerzity, kteří zanalyzovali 14 úspěšných zemí a vytipovali, jaká opatření pomáhají a jaká vzdělávání naopak brzdí. Řada z nich souvisí s tím, jak jsou nastavené požadavky státu na to, co mají školy žáky naučit – tedy osnovy. Pro Česko jsou to cenné postřehy, protože právě řeší jejich reformu. Co dalšího experti doporučují?

Do německých škol se rozšiřuje AI, dětem pomůže s látkou i úkoly školní chatbot

Dvě třetiny německých učitelů a také žáků získávají s koncem roku přístup ke školnímu chatbotu Telli, který pohání umělá inteligence (AI). Tvůrci i úřady si od něj slibují, že Telli pomůže učitelům ve výuce a dětem s pochopením a procvičením probírané látky. Bavorská veřejnoprávní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) uvedla, že je to poprvé, co německé školy nabídnou AI nejen učitelům, ale také školákům.

Zuzana Růžičková: Rodičům pokuta, nebo veřejně prospěšné práce. Kdy u nás začnou platit postihy za záškoláctví dětí?

Záškoláctví je na vzestupu a začalo to covidem. S bojem proti němu se tedy nějak začít musí . A začne se sběrem dat. Pravidelně a o každém žákovi. Následovat pak ale musí diskuse o postihu nezodpovědných rodičů. V zahraničí se chodí i za mříže.

Jitka Polanská: Není úlohou učitele ani školy určovat, jaké znalosti má žák získat, říká vzdělávací expert ze Skotska

V roce 2004 přišlo Skotsko s unikátním, moderním a progresivním kurikulem, které staví na první místo kompetence žáků. Vymezení učiva – potřebných znalostí – není součástí dokumentu a je ponecháno na rozhodnutí škol – jako je tomu v České republice. Profesor Edinburské univerzity Lindsay Paterson je ve Skotsku známou osobností a kritikem tohoto přístupu. Jeho argumenty mohou rezonovat i v české vzdělávací debatě, a to tím spíš, že se připravujeme na zavedení nového kurikula s podobnými charakteristikami, kde upřesnění učební látky opět chybí.

Jitka Polanská: Proč jsme si na sebe upletli takový bič? Ve Skotsku se chodí do spádové střední školy

Na rozdíl od Česka si Skotsko s tím, jak děti roztřídit do středních škol podle studijních předpokladů, hlavu neláme. Přichází o něco? Zdá se, že ne.

Barbora Doubravová: Osekat osnovy a učitele brát jako profíky. Autorka Chytrozemě nabízí recept i Česku

Učitelka střední školy v Londýně Lucy Crehanová prožívala rozčarování z britského školství a neustále se měnící politiky. Rozhodla se proto odjet do zemí, jejichž studenti patří ke světové špičce ve čtení, matematice i přírodních vědách. Crehanová vystoupí 17. září v Praze na konferenci FutureEdu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, v čem úspěch spočívá a jak změnit i české školy.

Jitka Polanská: Škola plná dětí, které se umí učit i radovat. Dobré žáky dělají dobré podmínky

Ve městě Siliguri v Západním Bengálsku na severovýchodě Indie vznikla před skoro šesti lety internátní škola pro děti z horských vesnic v Himalájích na nepálské i indické straně. Děti z nejchudších poměrů tu rychle rozkvetou a mají stejné touhy, sny a plány jako děti z lépe situovaných rodin. „Od dětství jsem chtěla být tanečnicí. Pak jsem si ale uvědomila, že tak dobrá zase nejsem, a teď spíš chci jít dál studovat a pak si zřídit vlastní byznys s bio potravinami. U nás v horách je všechno jídlo bio,“ říká Mamata, která je teď v osmém ročníku a do školy přišla, když se otevírala. 

Vladimír Srb: Které činnosti pracovníků kanadského středního článku ve vzdělávání mají největší dopad na učení žáků?

Kanadská provincie Ontario je známá tím, že patří mezi země s nejlepšími vzdělávacími výsledky žáků a s nejmenšími vzdělávacími nerovnostmi na světě, a to navzdory trvale vysoké úrovni imigrace. Článek popisuje kontext místní školské správy a shrnuje hlavní zjištění výzkumu činností, které školám nejvíce pomáhají.

Arnošt Veselý: Různá pojetí a podoby středního článku ve vzdělávání

Sousloví „střední článek podpory“ se v poslední době stalo jedním z nejdiskutovanějších pojmů vzdělávací politiky v České republice. I na stránkách Řízení školy mu byla a je věnována velká pozornost. Stále však nemáme jasno, co to vlastně „střední článek“ je, a živě diskutujeme o tom, jak by měl vypadat. Jakých podob tedy může nabývat? A lze říct, že nějaká podoba je lepší než jiná?

Kateřina Lánská: Pokud budeme věřit tomu, že všichni žáci mohou uspět, pak jich skutečně uspěje více, říká Lucy Crehan

Českou debatu provází poslední rok diskuse kolem revize kurikula pro základní vzdělávání. Hledání optimální podoby vzdělávacího obsahu se neobejde bez vášnivých debat o tom, co je podstatné zachovat a jak definovat očekávané výstupy vzdělávání. O tom, jaké další problémy s sebou přináší samotná koncepce rámcového kurikula jako takového a jak pojmout proces implementace, jsme mluvili s britskou pedagožkou a nezávislou konzultantkou Lucy Crehan, která v úterý 25. dubna vystoupí v Praze na konferenci Úspěch pro každého žáka.

Lucie Slejšková: Kam investovat energii zřizovatelů a vedení škol? Úspěšné země ukazují směr

Země, které mají lepší vzdělávací výsledky než Česko, jsou v mnohém velmi rozdílné. Přesto v jejich vzdělávacích politikách najdeme společné rysy. V knize Chytrozemě je popsala britská učitelka a výzkumnice Lucy Crehan. Naší snahou by nemělo být inspiraci z těchto zemí bezhlavě kopírovat, ale zkoumat, co může fungovat v našich podmínkách.

Helena Singerová: Mikroskop, laser, tablet, počítač, projektor. Tak vypadá běžná výuka v Estonsku

Malá pobaltská země drtí v přístupu k digitálním technologiím ostatní státy. Informatika na školách není v Estonsku nic exotického, ale standard, který jednoduše funguje. „Prostě všichni učitelé technologie používají a využívají,” popisuje estonská učitelka základní školy Kadri Haavandi. Informatika tam ovšem není v rozvrhu jako extra předmět, znalosti ze světa technologií se prolínají napříč všemi předměty. 

Pavel Kasík: V cizině se mladí naučí skvělou vědu. Česko je musí lákat zpět, říká lékař

Působil na prestižních univerzitách v USA a Francii, patří mezi špičky v oboru. Přesto se Radek Špíšek vrátil do Česka. Obává se však, že zde stále nejsou ideální podmínky pro vznik excelentní vědy. Chybí třeba výuka v angličtině.

Zuzana Tascas: Cizí jazyk se v australské škole nenaučíte

Cizí jazyk v Austrálii, ve státě Viktorie, se pravděpodobně nenaučíte ve škole. Buď máte štěstí a žijete v oblasti, kde se váš rodný jazyk nebo jazyk, který chcete studovat, vyučuje v rámci Viktoriánské školy jazyků (Victorian School of Languages VSL), nebo si musíte najít soukromého učitele.

Zuzana Tascas: „Buddies program“ je na většině australských základních školách běžná součást školního programu

Zkušenější buddies (děti z vyšších ročníků) svým svěřencům z nižších ročníků pomáhají nejen začlenit se do školy, ale také pochopit složitější učivo, čtou jim knížky nebo si jen tak povídají a sdílejí své zážitky i pocity. Celý program má za úkol propojit děti mezi sebou a vytvořit přátelskou a bezpečnou atmosféru ve škole.