Ludmila Bakonyi Selingerová: Podpora vysoce citlivých dětí a práce s pohádkou

Termín vysoká citlivost se u nás v pedagogických a rodičovských vodách teprve usazuje, ale pro mnoho dětí jsou tyto poznatky a přístupy doslova průlomové. Pojďme se podívat, co vysoká citlivost je, jak je častá, čím se projevuje a jak k ní přistupovat tak, abychom dětem pomohli pochopit jejich nastavení a provedli je dětstvím a dospíváním jako zdravě sebevědomé, odolné a spokojené. 

Ondřej Šteffl: Rodiče – brzda pokroku ve vzdělávání

Většina z nás má dojem, že jsme vzdělaní a dobře připravení do života. A i když máme ke školám, kterými jsme prošli, výhrady a je nám jasné, že naše děti budou žít v jiném světě, stejně chceme pro své děti podobné vzdělání, jako bylo to naše. Jiné možnosti nám nikdo nevysvětluje, změny si neumíme představit, a tak je odmítáme.

Dominik Stein: Končíme, hrozí učitelky z mateřinek. Jako „hlídačky“ by měly méně stresu a vyšší plat

Dětské skupiny rezonují mezi rodiči i učitelkami mateřských škol čím dál víc. „Když o tomto návrhu mluvím s učitelkami, je mezi nimi znát rozladění z toho, jaký plat dostávají při 28 dětech ve třídě a za jakých podmínek by měly plat přibližně stejný nebo i vyšší při čtyřech dětech,“ popisuje situaci pro Lidovky.cz Natália Toflová, která je ředitelkou mateřské školy již 20 let.

Tereza Čapková: Nebát se učit a za katedrou zůstat. Mladí učitelé popisují svoje začátky

Jako učitelé jsou zatím na začátku své pedagogické dráhy. Nechybí jim elán, motivace, nadšení. Svou profesi berou velmi zodpovědně. Jaký byl jejich první den ve škole? Co ve svých začátcích ve školách nejvíce potřebovali – a co jim pomáhalo? Co by rádi změnili? Přinášíme příběhy tří pedagogů, kteří čerstvě vstoupili do školství.  

MŠMT: Podpora pohybových aktivit dětí, žáků a studentů ve školách

Ministr školství Vladimír Balaš spolu s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem z České školní inspekce představili výsledky šetření na téma podpory pohybových aktivit ve školách, jehož součástí bylo také poprvé po zhruba třiceti letech zhodnotit stav tělesné zdatnosti žáků 3. a 7. ročníku základních škol a 2. ročníku středních škol. „Je velmi dobře, že máme nyní díky šetření České školní inspekce k dispozici velmi rozsáhlá data o aktuální tělesné zdatnosti žáků základních a středních škol i o podpoře pohybových aktivit žáků ve školách, s nimiž budeme moci dále efektivně pracovat a na evidence-based principu cílit konkrétní opatření,“ řekl ministr školství Vladimír Balaš.

Josef Mačí: Kluci mají kondici jako holky před 30 lety, ukázaly testy

Kondice dětí je horší než dřív. Zároveň trochu překvapivě vyšlo při testování tělesné zdatnosti ve školách najevo, že městské děti porážejí ty venkovské a gymnazisté zase žáky učebních oborů.

Obavy stačit nebudou. Je třeba se pustit do nápravy

Jak mluvit s dětmi a studenty o změně klimatu? Jak zmírnit environmentální žal? Co můžeme dokázat sami a v čem bude třeba jednat jako společnost? Tyto a mnohé další otázky zkoumá ve své nové knize Klima je příležitost Petr Daniš, přední český odborník na environmentální vzdělávání.

Kateřina Lánská: Pokud budeme věřit tomu, že všichni žáci mohou uspět, pak jich skutečně uspěje více, říká Lucy Crehan

Českou debatu provází poslední rok diskuse kolem revize kurikula pro základní vzdělávání. Hledání optimální podoby vzdělávacího obsahu se neobejde bez vášnivých debat o tom, co je podstatné zachovat a jak definovat očekávané výstupy vzdělávání. O tom, jaké další problémy s sebou přináší samotná koncepce rámcového kurikula jako takového a jak pojmout proces implementace, jsme mluvili s britskou pedagožkou a nezávislou konzultantkou Lucy Crehan, která v úterý 25. dubna vystoupí v Praze na konferenci Úspěch pro každého žáka.

Markéta Hronová: Boj proti zápisové turistice. Dítě musí bydlet s rodičem, nařizují některé obce

V pátek probíhaly v Říčanech u Prahy zápisy do prvních tříd základních škol. O přijetí by podle zákona mělo rozhodovat především trvalé bydliště dítěte. Kvůli rozbujelé zápisové turistice, tedy zřizování virtuálního trvalého bydliště jen za účelem zápisu do vybrané školy, se ale město poprvé rozhodlo zpřísnit kritéria. Ten, kdo změnil trvalý pobyt před rokem a půl či kratší dobou nebo nebydlí se svým dítětem na stejné adrese, měl nevýhodu.

Jan Zeman: Jak probíhá revize RVP? Zeptali jsme se členů jednotlivých pracovních skupin

S jakými problémy se aktuálně potýká proces revize RVP pro základní vzdělávání? Zeptali jsme se členů pracovních skupin. Nejčastěji bývá zmiňována komunikace mezi jednotlivými aktéry procesu, nabíhající zpoždění a hledání ideální hranice mezi participativní tvorbou RVP ZV a efektivitou práce.

Josef Mačí: Prospěch by nemusel rozhodovat o přijetí na střední, plánuje ministerstvo

Střední školy nyní musí, alespoň částečně, brát při přijímacím řízení v potaz vysvědčení ze ZŠ. Do budoucna by to ale nemuselo být povinné.

Jana Ustohalová: Jednotné přijímačky jsou slepá ulička. V současné podobě škodí dětem, státu i celé společnosti

Začaly jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Uchazeči o studium jimi musí povinně procházet již šestý rok a za tu dobu je jasné, že politické rozhodnutí zavést tento typ plošných přijímaček je slepá ulička.

20. 4. 2023 Kulatý stůl SKAV a EDUin: O čem svědčí vysoký počet odkladů povinné školní docházky?

Odkladů školní docházky přibývá, podle České školní inspekce nenastoupí v šesti letech do 1. třídy již každé páté dítě. Vzniká začarovaný kruh, kdy část dětí do školy nejde jen proto, “aby nebyly nejmladší” nebo “aby všechno zvládly”. Prospěch z toho nemají ani děti, ani školský systém. Problematice odkladů se bude věnovat kulatý stůl SKAV a EDUin 20. 4. 2023, na který vás srdečně zveme.

Pavel Baroch: Trpí celá rodina. Kvůli neschopnosti politiků se z přijímaček stal hazard s osudy dětí

Neschopnost české politické reprezentace dohlédnout dále než za hranice volebního cyklu v těchto dnech dopadá na ty, o nichž všichni tak rádi mluví, že to je budoucnost národa – na děti.

Zdeňka Petáková: Nová brožura pro zájemkyně o geologii a příbuzné obory

Dvanáct čtivě zpracovaných životopisů světově významných vědkyň různorodých geovědních specializací je soustředěno v nové půvabně ilustrované publikaci GEAS Ženy, které studují Zemi. Cílovou čtenářskou skupinou jsou dívky od 14 a do 18 let.

Josef Valenta: Osobnostní, sociální a etická výchova jako obor!(?)

„ …a tak učím „osobnostní a sociální výchovu“ v jedné třídě toho ročníku“, uzavírala svého vyprávění u kávy učitelka, kterou jsem znal od jejích studií na naší fakultě. „A víš co? Kolegové, kteří tam chodí, říkají, že od doby, co mají ta děcka OSV, se v té třídě učí lépe. A navíc přišli žáci z paralelní třídy toho ročníku. OSV nemají, a že by ji taky mít chtěli…“, zapointovala nakonec. 

Radka Hrdinová: Stát by měl jasně říct, že v tom nejsme sami, myslí si o malotřídce starosta Popelína

Kam chodí vítr spát je série reportáží z pěti malotřídních škol, které byly v roce 2022 součástí projektu EDUin na podporu malotřídek v periferních oblastech. Téma periferie a jejích regionálních specifik nás bude jako červená nit doprovázet všemi texty, přestože v každém z nich budeme zaznamenávat jinou situaci, ve které se daná škola nachází. Přečtěte si reportáž Radky Hrdinové, která navštívila malotřídní školu v Popelíně. 

Radka Hrdinová: Inovace a krize mají na systém velký dopad, proto musíme vědět, co chceme ve vzdělávání měnit. Mít strategii, říká Arnošt Veselý

Po dvou letech pilotování dostalo na ministerstvu školství zelenou zavedení tzv. středního článku podpory. Systémový prvek, který by fungoval v nyní prázdném místě mezi školou a ministerstvem, je součástí Strategie 2030+. O tom, jak o středním článku uvažovali tvůrci strategického dokumentu nebo jak se dívá na současnou diskusi o středním článku, jsme hovořili s profesorem Arnoštem Veselým z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který tým připravující Strategii 2030+ vedl. 

Michal Pěchouček: Je umělá inteligence opravdu taková hrozba, jak si myslí Elon Musk? Ano. Ale řešení je jiné, než navrhuje

Umělá inteligence je pokročilá technologie, která již více než 50 let automatizuje lidskou činnost závislou na naší inteligenci. Je to opravdu užitečná věc, která dělá z mobilního telefonu to, čím je, překládá nám texty na internetu z jazyků, kterým nerozumíme, organizuje Uber taxíky po celém světě, postupně přebírá řízení auta, vybírá nám filmy na Netflixu, hraje s námi šachy nebo cvičí vojáky v bojových situacích.

Petr Honzejk: Pět nečekaných důvodů pro zachování domácích úkolů na školách

Společností hýbe debata o školních domácích úkolech. Není divu. Problému rozumí každý, podobně jako sestavě fotbalového nároďáku, vakcinaci nebo měnové politice. A každý na to má tím pádem příslušně silný názor: „Děti se víc naučí,“ volají jedni. „Je to zbytečnost, která je jen poškozuje,“ reagují druzí. Bum, prásk, křach.

Renata Zajíčková: Jaký chceme vzdělávací systém za 10 let?

Při jednání u kulatého stolu pod záštitou premiéra Petra Fialy jsem představila balíček reformních opatření pro mateřské, základní a střední školy. 

Jitka Polanská: Máme buď gymnázia, nebo odborné školy. V nabídce chybí školy pro 21. století, říká Ivan Smolka

Touha po všeobecném vzdělání a nedostatek míst na gymnáziích chtě nechtě obrací pozornost rodičovské veřejnosti k dostupným alternativám. Toho se chopily odborné školy a na svém půdorysu zakládají lycea, která mají sice větší podíl všeobecně vzdělávacích předmětů, ve své podstatě ale zůstávají odbornou školou s poměrně úzkým profilem. Waldorfské lyceum v Praze jde odlišnou cestou. „V dnešní době má význam širší, všeobecné vzdělání, ale jde o to, co si pod tím představujeme,“ říká jeho ředitel Ivan Smolka. Debata by se podle něj neměla vést jen o tom, jak zvýšit počty míst na gymnáziích, ale i o tom, jak proměnit způsob středoškolského vzdělávání. Na jeho školu míří žáci, kteří na gymnázium nechtějí, i když by tam jít mohli.

Třikrát o budoucích učitelích i o rodičovských aspiracích

Projděte si tři nové studie, které vyšly v posledních týdnech. Věnují se stále aktuálnějšímu problému nedostatku učitelů (respektive důvodům, proč odcházejí ze školství), ale také tomu, jak zkušenost s online výukou ovlivnila sebevědomí rodičů při vzdělávání vlastních dětí.

Společné memorandum MŠMT a fakult připravujících učitele

U příležitosti Dne učitelů podepsali ministr školství Vladimír Balaš a zástupci fakult připravujících učitele společné memorandum týkající se přípravy učitelů a dalších pedagogických pracovníků. Dokument vznikl v návaznosti na naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

Dejme revizi RVP ZV několik měsíců navíc a využijme je k zásadnímu zkvalitnění procesu tvorby – vyplatí se to!

Jménem SKAV, která zastřešuje 35 asociací a organizací působících v oblasti vzdělávání, Centra občanského vzdělávání a CEDU – Centra pro demokratické učení předkládáme stanovisko k procesu tvorby a naplňování harmonogramu revize RVP ZV. Za nutné považujeme navýšení časové dotace pro tvorbu tohoto dokumentu v řádu měsíců a také zkvalitnění designu celého procesu a jeho řízení. Tlak na rychlost revize RVP ZV ohrožuje kvalitu dokumentu a přijetí změny! 

Vladimír Just: Nevzdělanost, která imponuje. Pohrdání humanitní vzdělaností je pohrdání sebou

Včera vyvrcholily po celé republice pokojné, nesmělé, ba ostýchavé protestní akce vysokoškolských pedagogů humanitního směru, a konkrétně filosofických fakult. Akce, zaměřené proti ostudnému finančnímu ohodnocení jejich práce.