Petr Kain: V Česku může být až 220 tisíc nadaných dětí. Víme jen o dvou procentech z nich

Česko zcela bezostyšně mrhá potenciálem intelektově nadaných dětí. V populaci od tří do patnácti let věku jich je v republice diagnostikováno jen 4200. Podle propočtů Miriam Janyškové, ředitelky nadačního fondu Qiido, který se podpoře a rozvoji těchto dětí věnuje, jich přitom může být padesátkrát více.

Markéta Hronová: Asistenti nestačí. Inkluze ještě fakticky nezačala, rušit ji by byla chyba, říká její „otec“ v Česku. Co se pokazilo?

Byl jsem to já, kdo spustil inkluzi v Česku, přihlásil se na Facebooku po volbách bývalý předseda Zelených a někdejší ministr školství Ondřej Liška. Reagoval tak na fakt, že nová politická reprezentace chce inkluzi buď zrušit, nebo výrazně revidovat. To, že společné vzdělávání v Česku nefunguje, je podle něj vina politiků a toho, že ji nepochopili a dostatečně nepodporovali.

Na úpravy kurikula bude dohlížet Národní kurikulární rada. Její členkou se stala ředitelka SKAV Petra Keprtová

Národní kurikulární rada byla zřízena jako stálý poradní tým ministra školství. Jmenováni do ní byli zástupci a zástupkyně veřejných institucí a nezávislí odborníci a odbornice z různých oblastí vzdělávání, včetně ředitelky Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) Petry Keprtové. Aktuálně se Národní kurikulární rada zaměřuje na problematiku implementace revidovaného kurikula pro základní školy.

Kristýna Matějková: Za minulého ředitele nechodili zaměstnanci rádi do práce. Úředník tu bere víc než špičkový vědec, říká nový šéf ústavu duševního zdraví

Vznikl před deseti lety jako místo, kde se má propojovat kvalitní péče o duševně nemocné a prestižní vědecký výzkum. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), státní organizace s rozpočtem půl miliardy korun, si ale poslední roky v tichosti procházel krizí. Ta vyvrcholila letos protesty nespokojených vědců a dalších zaměstnanců, které vyústily v rezignaci ředitele Petra Winklera. Kolegové ho obvinili z vytváření toxického pracovního prostředí i nevhodného zacházení s rozpočtem ústavu. Ten loni skončil v deficitu téměř 50 milionů korun. Po volbě ho od letošního září nahradil jeden z nejuznávanějších českých psychiatrů Jiří Horáček. Ten se podle svých slov snaží ústav vrátit k původnímu účelu. 

Šimon Kačírek: Zrušení inkluze je nesmysl. Věřím, že najdeme shodu, říká k povolebnímu vyjednávání exministr školství Plaga

Hnutí ANO vyhrálo letošní volby do Poslanecké sněmovny. Nyní ho čekají obtížná vyjednávání o budoucí vládě, která započala už v sobotu večer se zástupci Motoristů a SPD. Priority hnutí v oblasti vzdělávacího systému a nepřekročitelné programové linie přibližuje v rozhovoru pro e15.cz bývalý ministr školství a horký kandidát na tento post v příští vládě Robert Plaga.

Vojtěch Kadaňka: Co potřebují školy? Peníze, důvěru a změny, které leží v šuplíku už od Plagy

Nové vedení školství čeká po volbách nevděčný úkol prosadit změny. Kvalitní plán přitom existuje, příklady z praxe také. Potřebným úpravám ale brání nedostatek financí i nutnost odvážných rozhodnutí. Analýza Aktuálně.cz ukazuje, s jakými problémy se české školství potýká a jakými cestami k řešení by se nový šéf nebo šéfka ministerstva školství mohli vydat.

Patricie Martinů, Tomáš Matoušek: Představa, že děti budou takové, jak je vychováváme, je mylná, říká Tomáš Feřtek k seriálu Ratolesti

Jak dobře znáte své ratolesti? Na to se ptá stejnojmenný desetidílný seriál, jehož témata vycházejí z reálných zkušeností škol a rodin. „Jde o příběhy, které nejsou veřejně známé, ale ukazují, s čím se dnes rodiče i učitelé musí umět vyrovnat,“ říká scenárista Tomáš Feřtek. V rozhovoru přibližuje, proč s tvůrčím týmem zvolili právě tyto příběhy a jak se do nich propsalo i město Tábor, kde se seriál natáčel. První díl uvede Česká televize už v neděli 5. října.

Denisa Šindlerová: Proč dnes tolik dětí špatně mluví? Může za to výchova, ale i pozdní diagnóza

Šišlání, ráčkování, komolení slov či koktání trápí dnešní děti čím dál více. Podle statistik v Česku roste počet těch, kteří dochází kvůli potížím s mluvením a výslovností k logopedovi. Rozpoznání problému je dnes lepší než v minulosti, ale mnohdy rodiče nebo pediatři dobře vadu řeči neodhadnou a s péčí se začne zbytečně pozdě. Ambulance klinických logopedů jsou navíc přetížené a rodiče dlouho čekají, než se na jejich dítě dostane řada, někde to trvá klidně i půl roku.

Tereza Hübscherová: Pravidla českého pravopisu u maturity? Dříve samozřejmost, nově o tom rozhodnou ředitelé škol

Pravidla českého pravopisu u maturity – ano, nebo ne? Doteď to byla samozřejmost. Od příštího jara ale jistota končí. Rozhodovat o tom budou totiž ředitelé škol a záleží jen na nich, jestli studentům pravidla dovolí. Podle některých učitelů, ředitelů i samotných maturantů to ale může být nespravedlivé. Někdo bude mít při zkoušce pravidla k ruce třeba i digitální, zatímco jiný se bude muset spoléhat jen na vlastní znalosti.

Patricie Martinů: Českému školství chybí odvaha k reformám, volby se točí kolem zbytečností, říká ekonom Daniel Münich

Volby do Poslanecké sněmovny se neúprosně blíží. Mezi hlavními tématy, která před nimi hýbou společností, je i vzdělávání – od rušení inkluze přes reformu přijímacího řízení až po chronický nedostatek peněz ve školství. Nejen nad tím se v posledním EDUcastu zamýšlel ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE-EI. Jak hodnotí předvolební kampaně stran a co podle něj čeká české vzdělávání?

Petr Chaluš: České školství za Fialovy vlády

Vzdělávání se mělo být jednou z vládních priorit. Časté výměny ministrů, podfinancování a další problémy ale zpomalily plánované změny. Co se podařilo a jaké kroky by měly následovat?

Petr Kain: Je vaše dítě nový Einstein? Jaký je klíč k rozpoznání nadaných dětí a proč to české školství neumí

Váš potomek nosí ze školy poznámky, že se odmítá učit, během hodiny vyrušuje a je nezvladatelný. Případně ráno ve všední den odmítá vstát, stěžuje si na bolesti břicha, či dokonce zvrací. Asi vás to překvapí, ale možná máte doma nadané dítě. „V naší představě stále přetrvává pod pojmem nadaný žák obraz poslušného premianta, který se hlásí, má vždy perfektně vypracované domácí úkoly a bezchybně plní zadání,“ říká psycholožka Šárka Portešová. Skutečnost je však mnohem komplikovanější.

Silvie Pýchová: Vzdělávací politika má umět vyvažovat názory a potřeby různých aktérů

Pro sedmý rozhovor o vzdělávací politice jsme si vybrali prof. PhDr. Arnošta Veselého, Ph.D., který je proděkanem pro vědu a výzkum na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a uznávaným expertem na vzdělávací politiku v ČR. Ve své výzkumné činnosti se vedle tématu vzdělávací politiky zabývá analýzou a tvorbou veřejné politiky a výzkumem veřejné správy. Od roku 2018 je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) na Univerzitě Karlově. V roce 2019 se stal předsedou externí expertní skupiny pro přípravu Hlavních směrů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Mezi jeho významné publikace patří „Vybrané problémy vzdělávací politiky“, „Teorie a nástroje vzdělávací politiky“, „Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu“ nebo „Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe“. V roce 2023 převzal Arnošt Veselý medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1. stupně za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost.

Posílání žáků do výchovných ústavů nebo rušení povinné předškolní docházky. Co překvapivého skrývají volební programy

Politici se krátce před volbami nedohadují pouze o tom, jak vysoký by měl být plat učitelů a dalších pedagogických či nepedagogických pracovníků. Přichází i s prozatím nepříliš medializovanými návrhy, jejichž uskutečnění by mohlo být pro český vzdělávací systém rizikové. EDUin přináší přehled těch nejvýraznějších.

Josef Mačí: Problémy s maturitami nekončí. Na podzim studenty zaskočila nečekaná změna

Změny v hodnocení se dotkly i podzimního termínu maturity. Oproti jaru se jinak bodoval stejný typ úlohy a doplatil na to student. Podle Cermatu vše proběhlo zcela v pořádku.