Markéta Hronová: Jak pozvednout české školy? Máme recept a není to ani tak drahé, hodnotí pětiletý projekt šéf nadačního fondu

lNadační fond Eduzměna pod vedením expertů na vzdělávání vyzkoušel na Kutnohorsku, co by mohlo pomoci zvednout kvalitu škol v celém Česku. Teď po pěti letech už jeho zástupci vědí, co funguje. Na základě svých zkušeností představili osvědčené postupy a rozšiřují je do dalších regionů.

Ředitelé jako pedagogičtí lídři, inovativní učitelé, aktivní zřizovatelé, spokojenější rodiče. Eduzměně se na Kutnohorsku podařilo postavit základy pro dlouhodobou a udržitelnou změnu vzdělávání

Nadační fond Eduzměna představil na své konferenci výsledky ojedinělého projektu, jehož cílem bylo zjistit, jak co nejefektivněji podporovat všechny školy ve vybraném regionu, zlepšit vzdělávací ekosystém a učení dětí. Ambicí bylo pohnout celým vzdělávacím systémem, proto Eduzměna během svého pětiletého působení na Kutnohorsku systematicky pracovala s řediteli, učiteli, žáky, rodiči i zřizovateli.

Radek Bartoníček: Úplně mi to změnilo přemýšlení. Kantoři si pochvalují unikátní vzdělávací projekt

Je to projekt, který byl v mnohém výjimečný. Do úsilí Nadačního fondu Eduzměna se na Kutnohorsku zapojilo 59 mateřských, základních a středních škol. Fond do jejich rozvoje investoval 163 milionů korun. Ještě důležitější než peníze byl však pro školy osobní rozvoj kantorů a vzájemných vztahů. Školy, které se do Eduzměny na Kutnohorsku zapojily, projekt po pěti letech hodnotí jako velmi přínosný.

Nadace České spořitelny podporuje vzdělávací aktivity na třetině škol v celé republice

Nadace České spořitelny za více jak 20 let svého fungování investovala 866 milionů korun do vzdělávacích a sociálních aktivit. V posledních letech se zaměřuje na podporu projektů ve školách, kde se vyučuje tak, aby mladá generace obstála ve svém profesním i osobním životě. Projekty zacílené zejména na rozvoj dovedností a postojů zažívají žáci a studenti na 1900 základních a středních (tj. na 36 %) školách v celé republice.

Anastasija Kriušenko: Nedostatek míst ve školkách: dětské skupiny mají být řešením, narážejí ale na dotační pravidla

Čtyřicetiletá státní úřednice Marcela Jurečková z Prahy má dceru ve věku 2,5 roku a chtěla by co nejdříve nastoupit do práce. Jenže míst ve školkách je dlouhodobě nedostatek a děti pod tři roky nemají zejména v největších městech šanci. I proto zamířila na den otevřených dveří do nově vzniklé soukromé dětské skupiny U malých cestovatelů na pražských Vinohradech. 

Patricie Strouhalová: „Učitel má být režisér, žáci mají rozhodovat.“ Autoři projektu Mapa otevírají nové možnosti výuky

Tři věci, které jsou ve škole často opomíjeny, jsou komunikace, kreativita a kooperace – mají se ve škole cvičit, ale moc se to nedělá. To je názor zakladatele Didaktické dílny Miroslava Slowika. A s ním souhlasí i učitel dějepisu Martin Brzóska: „Zbytečností je ve školství tolik, že se v tom děti utápí jako v moři.“ Oba dva stojí za pilotním projektem Mapa, který žákům nabízí možnost rozhodovat o tom, jak by měla výuka vypadat.

Tomáš Matoušek: Zákazy proměnili v pozitivní pokyny, nyní žáci s učiteli táhnou za jeden provaz

Na první pohled obyčejná Základní škola v Zelenči u Prahy. Změnou filozofie v přístupu k žákům i učitelům mezi sebou se ale podařilo docílit změny školního klimatu. K úsměvům na tvářích obou skupin dopomohly kromě motivačních citátů i úpravy vzorců chování, které se snaží stavět na pozitivním tónu, nikoliv negaci. „Dost mě to ovlivnilo,“ kvituje jeden z deváťáků.

Zuzana Hronová: Karel Gargulák – Desegregace? Zlepší se vzdělání, zaměstnanost i rozpočet

Karel Gargulák je analytik specializující se na vzdělávání. Pracuje ve výzkumné společnosti PAQ Research, která nyní přichází s projektem Desegregace.cz. Ten se snaží zrušit oddělené vyučování především romských žáků, snižovat neúspěchy dětí ve vzdělávání a naopak zvyšovat kvalitní výuku pro všechny děti bez rozdílu. V rozhovoru pro Deník.cz Karel Gargulák vysvětluje, proč se spravedlivější rozdělování romských a dalších vyloučených dětí mezi jednotlivé školy vyplatí danému městu i celému státu.

Karel Gargulák: Nový projekt PAQ Research

Dali jsme dohromady sérii opatření od skvělých praktiků a praktiček, která – pokud se kvalitně realizují – pomáhají uspět každému dítěti – se znevýhodněním i nadáním – ve městě či regionu. 

Eduzměna: Unikátní projekt měnící vzdělávání hledá cesty, jak se šířit dál

Nadační fond Eduzměna pracuje na systémové změně vzdělávání. Na Kutnohorsku hledá společně s pedagogy, dětmi, rodiči, vedením škol a jejich zřizovateli, co je třeba udělat pro to, aby se všechny školy v regionu dál rozvíjely. A aby děti chodily do školy rády a škola je dokázala připravit do života. Nyní je pilotní projekt v poločase – má za sebou řadu výsledků a dat, popsané slepé uličky i příklady dobré praxe. A tak Eduzměna začne ověřovat postupy, jak to, co funguje v jedné obci s rozšířenou působností, šířit do dalších: rychleji, jednodušeji, efektivněji. A pro toto ověřování nyní hledá partnerské regiony.

Projekt K budoucnosti mění život studentů ve Středočeském kraji. Kraj získá 30 milionů korun na zkvalitnění výuky

Prostřednictvím projektu K budoucnosti, který Nadace rozvoje občanské společnosti realizuje, se mění přístup studentů i pedagogů k odborné výuce. Jeho cílem je podpořit modernizaci školství, zapojit studenty aktivně do výuky a zvýšit kvalitu studia. V následujících pěti letech bude do Středočeského kraje investováno téměř 30 milionů korun.

Projekt K budoucnosti mění život studentů ve Středočeském kraji. Kraj získá 30 milionů korun na zkvalitnění výuky

Prostřednictvím projektu K budoucnosti, který Nadace rozvoje občanské společnosti realizuje, se mění přístup studentů i pedagogů k odborné výuce. Jeho cílem je podpořit modernizaci školství, zapojit studenty aktivně do výuky a zvýšit kvalitu studia. V následujících pěti letech bude do Středočeského kraje investováno téměř 30 milionů korun.

Obchodná akadémia Žilina (SR): Odborná prax žiakov v Dubline v roku 2022

Zajímavá zkušenost kolegů ze Slovenské republiky.

Měsíc školních zahrad: Můj soused strom

Zažij, bádej, konej. Tak zní leitmotiv Měsíce školních zahrad, akce, která podporuje výuku všemi smysly, vlastní bádání i společenskou angažovanost dětí pomocí venkovních her a aktivit. Díky Nadaci Proměny Karla Komárka a platformě Učíme se venku probíhá už popáté. 

Devět z deseti dětí pociťuje obavy o přírodu. Každé šesté o ní přitom nemá dostatek informací. Pomoci chce nový projekt Čtení pomáhá přírodě

Sonda Čtení pomáhá zjistila, že pro české děti a dospívající hraje příroda významnou roli. Oceňují hlavně čistý vzduch, ticho a klid. Nejvíc jim vadí klíšťata. Informace čerpají z dokumentů a sociálních sítí, o přírodě si čte necelá třetina. Každý šestý dotázaný má pocit, že nemá dostatek informací o tom, jak přírodu chránit. Na tato zjištění reaguje Čtení pomáhá, spojuje síly se společností RD Rýmařov a spouští iniciativu Čtení pomáhá přírodě. Ta pomůže dětem zorientovat se v otázkách ochrany přírody a nabídne jim knihu jako vhodný zdroj informací. Děti navíc čtením vysází Les Čtení pomáhá.

Nový program má v Praze pomoct snížit počet žáků, kteří nedokončí školu

Ke snížení počtu žáků, kteří nedokončí školu, by mohl pomoct nový program na posílení spolupráce škol a sociálních služeb. Do škol v Praze ho chce zavést Česká asociace streetwork. Prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání mají ve školách podpořit týmy odborníků na sociální práce a sociální pedagogiku. Program vychází z projektu pražského krajského akčního plánu iKAP II – Inovace ve vzdělávání. Jeho autoři věří, že se programem inspirují i další kraje. 

Lenka Beznosková: Jak Týmy duševního zdraví pro děti bojovaly za úsměvy v uplynulém roce

502 intervencí, 132 klientů, 5 zrealizovaných seminářů, 3 školení pro pedagogy, několik osvětových akcí v rámci Týdnů duševního zdraví, nespočet mezioborových setkání, spolupráce s mnoha institucemi, neustávající snaha o vzdělávání se… Tak vypadaly první měsíce působení Týmů duševního zdraví pro děti na Kutnohorsku, které jsou financované z fondů EHP a Norska. 

Anna Brzobohatá: Konec biflování, žáci se mají učit historii jako badatelé. Může to pomoci při výuce novodobých dějin

Naučit se nazpaměť letopočty, udělat test a zapomenout. Způsob, jakým se dnes učí zlomové události z dob Mezopotámie, Egypta či světových válek, by se měl do budoucna změnit. Dějepis se má stát zábavným předmětem, kde děti budou zkoumat historické příběhy či události a pátrat po tom, co se stalo. Na vybraných školách už běží pilotní projekt Dějepis+, kde je hlavní myšlenkou učení dětí založené právě na badatelské výuce.

Kateřina Kmínková: Péče o duševní zdraví dětí má smysl

Od září 2021 je v ORP Kutná Hora realizován v ČR unikátní projekt „Duševní zdraví pro děti“. Základem projektu jsou dva mobilní týmy pro duševní zdraví dětí, které stojí na multidisciplinární spolupráci odborníků ze školského, sociálního a zdravotního sektoru. Jejich společným cílem je podpora psychického zdraví a prevence rozvoje psychických onemocnění dětí a mládeže, osvěta a destigmatizace duševního onemocnění.

Jan Markovič: Duševní zdraví nesmí být tabu

Zatímco v českých školách je péče o duševní zdraví do určité míry opomíjena, v zahraničí existují programy, které děti učí, jak by měly se svou psychikou zacházet. To nejlepší z nich, ale zároveň upravené pro zdejší potřeby chtějí nyní zavést do školních osnov Lenka Eckertová, ředitelka Nadace RSJ, a Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví. "Chceme toto téma detabuizovat. Lidé by ho měli znát a třeba mít i kompetence k tomu, aby pomáhali ostatním. To je základ," říká Winkler.