Anna Hynešová: Bořivoj Brdička – Pedagogika nejistoty v éře AI. Recenze

Publikace Bořivoje Brdičky Pedagogika nejistoty v éře AI rozebírá témata spjatá s rychle se měnícím technologickým světem a tím, jak nástup umělé inteligence ovlivňuje současné vzdělávání. Zdůrazňuje nutnost zásadní reformy pedagogických přístupů a upozorňuje na riziko, že učitelé, kteří nebudou schopni držet krok s technologiemi, mohou být nahrazeni.

Jitka Polanská: Učebnice mělo nahradit sdílení materiálů mezi učiteli, ale tahle cesta se neosvědčila, říká analytička EDUin

„Při zavádění současného kurikula před dvaceti lety se s učebnicemi moc nepočítalo. Idea byla taková, že je nahradí portál rvp.cz, kam budou kreativní učitelé dávat materiály, které vytvořili, a budou je sdílet s kolegy. Ukázalo se ale, že takové rozvolnění je pro většinu učitelů nekomfortní a neumí se v něm pohybovat,” říká Lucie Slejšková, analytička EDUinu.

Jitka Polanská: Britský vědec pověřený revizí anglického kurikula tvrdí, že systematická práce s učebnicí je ve vzdělávání nezastupitelná

Podle dat z roku 2011 se 95 % finských učitelů při výuce opírá o učebnici jako o hlavní vzdělávací zdroj. V anglických školách to ve stejné době bylo jen 10 % učitelů. Někteří vědci to přisuzují silnému vlivu postmodernismu na anglosaskou pedagogiku. Filozofie tohoto směru zformovala i českou vzdělávací soustavu.

19. září v 14.00–16.00 kulatý stůl SKAV a EDUin online

Tématem zářijové debaty bude výuka cizích jazyků a jejich možná proměna. Debatu můžete sledovat ZDE.

Silvie Pýchová: Kvalita vzdělávacího systému stojí na nás všech

Často se mě někdo ptá, co by mělo udělat ministerstvo školství, aby došlo k takové proměně škol, která bude více odpovídat potřebám současné společnosti. Nebo se dokonce paradoxně ptají, jak to zařídím já sama, když se tomu ve své práci věnuji. Podle mě jsou obě tyto otázky do určité míry mimo realitu, pokud vycházejí z přesvědčení, že nějaký jednotlivec nebo i instituce (i třeba z úrovně ministerstva školství) může mít v současném českém kontextu významný vliv na to, jak vypadá výuka v každé jednotlivé škole. Domnívám se, že bychom si spíš měli položit otázku, co pro to, aby všechny školy výrazně modernizovaly svou výuku, uděláme my všichni, kdo na to máme v českém vzdělávacím systému určitý vliv.

NÁRODNÍ GALERIE Praha: aktuální výstavy + kompletní program

Dovolujeme si vás pozvat na výstavy, doprovodné programy, programy pro školy, pro děti a rodiny s dětmi i další akce.        AKTUALIZOVÁNO 

Povinná školní docházka ať trvá i dva roky na střední škole, navrhuje ODS. Nesmysl, oponuje ředitel

Zkrácení základní školy a prodloužení povinné školní docházky o dva ročníky střední školy – o takové možnosti diskutují politici vládních stran. „Chybí nám povinná školní docházka na střední škole,“ míní poslankyně ze školského sněmovního výboru Renáta Zajíčková (ODS). Takový krok by ale podle předsedy Unie školských asociací Jiřího Zajíčka přinesl celou řadu problémů. „Musíme dělat postupné změny v tom, jak učíme a co učíme,“ řekl pro Český rozhlas Plus v pořadu Pro a proti.

Josef Mačí: Odkladům odzvoní. Nastoupit do školy později bude možné jen výjimečně

Vládní i opoziční poslanci se shodli a společně podávají návrh, který mění přístup k odkladům školní docházky. Přechod mezi školkou a školou by měl být postupnější a odkladů by mělo výrazně ubýt.

Dopady slučování obcí nelze vyčíslit sečtením nákladů, shodli se odborníci

Dopady slučování obcí nelze vyčíslovat pouze účetním sečtením administrativních nákladů na jejich řízení, daleko důležitější je dopad slučování na společnost i jednotlivce, a to i za desítky let, shodli se účastníci dnešního semináře Národního institutu SYRI ve Sněmovně.

Lucie Stuchlíková, Jaroslav Hroch: Víc psychologů do škol? Utopie. Nejsou, ani když na ně je

Školy mají o služby školních psychologů zájem, jenže na ně často nemají dost peněz. A navíc hrozí, že se situace spíš zhorší. „Financování školních psychologů je teď zajištěno hlavně z peněz Evropské unie. Ty ale do konce roku končí, takže je otázka, co bude potom,“ varuje Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin, neziskové organizace zabývající se vzděláváním.

Markéta Lankašová: Víc škol, jeden ředitel. Bekův návrh vadí v obcích i ministerstvu financí

Školám s méně žáky hrozí, že přijdou o svého ředitele. Místo toho by jeden „superředitel“ zaštiťoval a vedl více pedagogických sborů a řešil pro více budov papírování. Obce se bojí, že návrh ohrozí kvalitu výuky. Ministerstvo financí varuje, že školské novince chybí propočty a mohla by provoz škol spíš prodražit.

Tomáš Pancíř: Nedokončování škol stojí Česko miliardy, je třeba snížit neúspěšnost studentů, upozorňuje Prokop

Českému školství chybí nejen finance, ale i zásadní reformy, upozorňuje sociolog Daniel Prokop. Podle něj by měl být státní rozpočet pro resort o 32 miliard vyšší, aby dosáhl úrovně z roku 2020. Stát ale může najít úspory i jinde, a to například optimalizací malých škol či snížením neúspěšnosti na vysokých školách, které nedokončí až třetina studentů.

Martina Mašková: Nechme rozpočet školství na stejné úrovni, nic se nestane? Tohle dopadne na příští generace

Rozpočet ministerstva školství hodnotí Daniel Münich.

Karel Lippmann: Myslím, tedy jsem. Ale jak myslím a jak jsem?

Procházíme právě dosti zásadní společenskou, kulturní a politickou změnou. Z těchto hledisek se společnost začala značně radikálně rozdělovat na tradice respektující konzervativce a výrazné permanentní změny prosazující a mnohé tradice opouštějící progresivisty. Tím je dokonce významně zastíněno tradiční moderní soupeření mezi levicí a pravicí.

Největší síť soukromých škol v ČR se rozšiřuje o 5 dalších ScioŠkol

Od září 2024 se rozšíří síť ScioŠkol o pět dalších škol. Nová základní ScioŠkola, střední ScioŠkola (gym) a základní umělecká škola ScioArt budou sídlit ve společné budově v Holešovicích. Další základní ScioŠkola začne působit v Dobříši. A původní soukromá ZŠ Hučák v Hradci Králové se začlení do sítě ScioŠkol. V rámci celé ČR bude od září 2024 v síti ScioŠkol celkem 23 škol, které bude navštěvovat cca 2500 žáků.

Pro české učitele je komunikace s rodiči mnohdy náročnější než práce se studenty, zjistili vědci

Učitele stále více vyčerpává komunikace s rodiči dětí, pro většinu z nich je náročnější než práce se studenty, vyplývá z výzkumu vědců Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu v úterý informoval mluvčí institutu Filip Vrána. Podle školní psycholožky Elišky Jandové rodiče přicházejí do školy často jako zákazníci, na což pedagogové vždy nejsou připraveni.

Školy: Sehnat učitele některých předmětů je problém, chybí například fyzikáři

Některé školy v Česku se potýkají s nedostatkem učitelů některých předmětů. Chybí například učitelé fyziky, informatiky a matematiky, jinde postrádají i učitele prvního stupně či cizích jazyků. V některých školách fyziku a informatiku učí například matematikáři. Vyplývá to z vyjádření zástupců škol. 

Záviš Dobiášovský: Konec devátých tříd, tři stupně ZŠ. Rodí se nová architektura vzdělávacího systému

Rodí se plán, který má v desetiletém horizontu výrazně proměnit nynější strukturu vzdělávacího systému. Stojí na myšlence, že problémy nynějšího školství nelze vyřešit jen změnami obsahu vzdělávání, změnit se musí i jeho „architektura“. To v praxi znamená zásadní změny věcí, na které se nesahalo posledních třicet let. Mimo jiné třeba návrat k osmileté základní škole, přenastavení dosavadního systému přijímacích zkoušek i maturit, změnu jednotlivých stupňů na základních školách. Zásadní je pak v návrhu otázka prodloužení povinné školní docházky i na první dva ročníky středních škol.

Barbora Doubravová: Osekat osnovy a učitele brát jako profíky. Autorka Chytrozemě nabízí recept i Česku

Učitelka střední školy v Londýně Lucy Crehanová prožívala rozčarování z britského školství a neustále se měnící politiky. Rozhodla se proto odjet do zemí, jejichž studenti patří ke světové špičce ve čtení, matematice i přírodních vědách. Crehanová vystoupí 17. září v Praze na konferenci FutureEdu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, v čem úspěch spočívá a jak změnit i české školy.

Kateřina Lánská: Vysoké absence hovoří nejen o problémech jednotlivců, ale o celkovém klimatu školy, upozorňuje Dominik Dvořák

„Podle našich dosavadních zjištění je průměrná omluvená absence přes 10 %, což se v mnoha zahraničních systémech považuje za příliš vysoké číslo,“ říká výzkumník.

EDUin: Jaké výzvy nás čekají v novém školním roce 2024/2025?

Už příští týden začíná nový školní rok. Do lavic se vrátí na základních a středních školách přes milion žáků. EDUin přináší přehled témat, která bude potřeba v novém školním roce řešit.

Expertka: Vnímání návratu do školy ovlivňují předchozí zkušenosti dětí

Zda bude návrat do školy pozitivní nebo negativní, ovlivňují předchozí zkušenosti dítěte se školou a lidmi v ní. Konec prázdnin a návrat do školy způsobuje stres jako každá změna. ČTK to řekla předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová. Podle ní je dobré si s dětmi v posledních dnech prázdnin promluvit o tom, jak se cítí, z čeho mají obavy a na co se do školy těší. Situace je podle ní náročnější v takzvaných přechodových obdobích, jako je nástup do první třídy, přechod na druhý stupeň či nástup na střední školu.

Jan Křovák: „Lživá informace o školství“ ovlivnila jednání. Chybí v něm desítky miliard, ukázala analýza

Informace o tom, že ministerstvo financí navrhuje resortu školství na příští rok nižší rozpočet než letos, je lživá. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že se neplánuje ani snižování ani stagnace. Jen v souvislosti s platy učitelů se podle něj rozpočet bude muset navýšit. S původní informací přitom pracovala agentura PAQ Research, která uvedla, že ve školství bude chybět 92 miliard korun.

Kateřina Lánská: Kraj má mít ve vzdělávací politice vyšší ambice než obstarávat fabrikám levnou pracovní sílu, říká analytička EDUinu

Začátek loňského školního roku provázely debaty o rozpočtu resortu, stávka školských odborů a chystaná digitalizace přihlášek na střední školy. Na co se máme připravit letos? „Ministerstvo školství slibuje, že na konci roku představí finální návrh nové oborové soustavy středních škol. To je reforma, kterou nutně potřebujeme,“ říká Nikola Šrámková, analytička organizace EDUin. Řešit se podle ní ale budou i odklady školní docházky nebo konec financování z programových výzev Evropské unie.

Průzkum: Tři ze čtyř studentů používají na domácí úkoly AI. Jen půlce ale pomůže látku pochopit

Umělá inteligence (AI) je ve školách stále oblíbenější. Naznačují to výsledky průzkumu, který v červnu provedla v sedmi evropských zemích agentura Gostudent. Podle jejího šetření využívají tři čtvrtiny studentů (72 procent) umělou inteligenci při domácích úkolech. Tento poměrně nový trend ale také vyvolává diskuse mezi odborníky a učiteli o dopadu rozvoje AI na vzdělávací proces. Přestože mnoho z nich vidí v AI potenciál pro úsporu času a lepší pochopení témat, pouze 53 procent dotázaných uvedlo, že jim nástroje jako ChatGPT skutečně pomohly lépe porozumět obsahu. Píše deník Der Standard.

Partnerství pro vzdělávání 2030+: Do konkursů na ředitele se hlásí málo kandidátů, bez uceleného systému podpory se to nezmění

O kvalitě výuky ve škole rozhoduje do značné míry ředitel školy. Jeho schopnost pedagogicky vést školu má podle výzkumů přímý dopad na učení žáků – ovlivňuje až 25 procent jejich vzdělávacích výsledků. Zhruba v polovině konkurzů na ředitele školy ale podle České školní inspekce ale zřizovatel vybírá jen ze dvou zájemců.

Jan Křovák: MŠMT tlačí na snížení počtu doktorandů. Alibisticky hází odpovědnost na univerzity, zní z UK

Připravovaná reforma doktorského studia má skokově zvýšit takzvaná doktorská stipendia, která se vyplácí studentům v postgraduálním studiu, tedy například budoucím vědcům, vysokoškolským pedagogům či vedoucím pracovníkům. Zároveň ale toto navýšení ministerstvo školství nepokryje větším objemem prostředků a logicky tak dojde ke snížení počtu studentů. MŠMT si slibuje větší úspěšnost, fakulty však varují před nekoncepčností a problémy, které tento krok může způsobit.

Martin Ťopek, Markéta Hronová: Malá škola je fajn…, ale drahá. „Trpaslíci“ s málo žáky by se měli nově spojovat s těmi většími

Skoro každá druhá obecní škola má méně než sto dětí. S čímž není spokojené ministerstvo školství. To hodlá zavést limit pro minimální počet žáků. Uplatňovat se bude ve městech či obcích, jež zřizují dvě či více škol. Pokud některá z nich bude mít pod 200 žáků, měla by se sloučit s jinou. Resort si od toho slibuje snížení nákladů, například na platy ředitelů nebo účetní služby. Teď ministerstvo sbírá k návrhu připomínky, pak o něm bude rozhodovat vláda.

Julie Hrstková: Tajný rozpočet? Školství je první, kdo vyšel s pravdou ven

Vypadalo to jako pohádka, když ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vysvětloval, že letos nebude resort oznamovat, jaké peníze na příští rok ostatním ministerstvům přidělí. Vše se odehraje ve skrytu a koalice bude – slovy vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) – rozhodovat jako tým a představí až rozpočet, který odráží jeho priority jako celku.

Michaela Lišková: Rodiče mohou ovlivnit u dětí zásadní věc. V dospělosti se jim může šeredně vymstít

Děti, které byly čtvrtý rok doma s rodičem, dosahují podle výzkumu nižšího vzdělání. "Méně často nastupují na vysoké školy, nedokončují je. V rané fázi dospělosti se tedy nevzdělávají ani nepracují," vysvětluje ekonomka Klára Kalíšková z Fakulty informatiky a statistiky na VŠE v Praze a think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Tajný učitel: Zákaz mobilů ve školách ukazuje jen neschopnost domnělých autorit

V minulých týdnech opět vzplála diskuse nad mobilními telefony na našich školách, tentokrát po jejich zákazu na vsetínských základních školách. Emoce už opadly, ideální čas na další názor.

Otevřený dopis poslankyním a poslancům Poslanecké sněmovny České republiky

Asociace sociálních pedagogů dne 25. července 2024 zaslala všem poslankyním a poslancům Poslanecké sněmovny České republiky otevřený dopis, kterým žádáme o jejich podporu v procesu legislativního ukotvení pozice sociálního pedagoga mezi pedagogické pracovníky a do navazující legislativy.

Kateřina Lánská: K čemu je školám dobrý sociální pedagog a proč se zabývat sociální rolí školy?

Kde začíná a končí sociální role školy a proč by vůbec měla škola takovou roli přijímat? Tomu se věnovala jedna z analýz Auditu vzdělávacího systému ČR za rok 2023, kterou odborné i laické veřejnosti nabízí každoročně organizace EDUin. Text vyšel původně v dubnovém vydání časopisu Řízení školy.

Michaela Ryšavá: Dočasné vyloučení z výuky? Agresivních dětí přibývá a stát se školami hledá páky, jak na ně

Nejde o sprostá slova, na to jsme si už zvykli. Řešíme případy, kdy dítě vezme židli a začne ji házet kolem sebe. Slova ředitelky jedné z ústeckých základních škol ukazují, že situace s agresivitou některých dětí je poměrně vážná. Učitelé proto tlačí na poslance, aby jim dali nástroj, jak ochránit spolužáky a také přimět rodiče, aby situaci řešili. Poslanci diskutovaný návrh řešení je ale citlivý, protože by se mohl dotknout i práv samotných zákonných zástupců dětí.

Někteří žáci stále nevědí, zda se dostanou na SŠ. Můžou se hlásit do dalších kol

Uchazeči o studium na středních školách, kteří ještě nejsou nikam přijatí, se stále můžou hlásit do třetích a dalších kol přijímacího řízení. Seznam škol, které aktuálně nabízejí místa v různých oborech, najdou zájemci na webu systému DiPSy. Ve třetích a dalších kolech se podávají přihlášky výhradně listinnou formou, nikoliv přes systém DiPSy. Konkrétní termíny pro podání přihlášek a konání zkoušek v dalších kolech stanovuje vedení školy, na různých školách se tak liší. Vyplývá to z informací na webu DiPSy prihlaskynastredni.cz a informací, které poskytlo ministerstvo školství.

Kristýna Matějková: Děti na sebe berou trable rodičů a následky si mohou nést do dospělosti. Jak na ně nepřenášet stres?

Chybějící peníze, nepovedený den v práci nebo partnerské hádky. Když mají rodiče starosti, potomek to nejen vycítí, ale může to na něj mít vliv i v pozdějším věku. Studie ukazují, že zásadní jsou první roky života, kdy ještě není dítě schopné samo pochopit stres svých rodičů a může si ho dávat za vinu. Jak tomu předcházet?

Vladimír Ševela: Vykřičníky českých dětí. Rodiče si myslí, že jejich ratolesti se mají lépe, než se cítí ony samy, zjistil výzkum

Emoce dětí jsou na tom hůře než jejich materiální zabezpečení,“ tvrdí průzkum, který na začátku roku zveřejnily pražský think-tank Solvo a agentura SC&C. Jejich pracovníci kladli různé otázky 877 dětem ve věku 6 až 18 let a také jejich 797 rodičům, případně vychovatelům.

Bohumila Čiháková: Dítě musí zažít i frustrace. Trénuje tím odolnost vůči stresu, říká Šárka Miková

Moje dítě je rozbité. Neposlouchá, odmlouvá, nerespektuje pravidla a je úplně jiné, než bychom si přáli, stěžují si mnozí rodiče. Ke vzájemnému respektu a pochopení by přitom stačilo znát vlastní typ osobnosti a pak se zaměřit na typ osobnosti dítěte. „Rodičům to pomůže chápat rozdíly, zefektivnit výchovu, ale také se cítit lépe skrze naplňování vlastních potřeb a předcházet chronickému stresu,“ vysvětluje v rozhovoru psycholožka Šárka Miková.

Lucie Výborná, Věra Matulíková: Aby děti četly, potřebují vidět, že sami čteme, říká spoluautorka projektu Mravenčí chůva

Marie Podvalová vystudovala speciální pedagogiku a pracovala jako logopedka. Ráda pracuje na smysluplných projektech a jeden takový se svojí kamarádkou Julií vytvořila během covidu. Jmenuje se Mravenčí chůva. Společně čtenáře provází světem současné literatury pro děti. A jak děti, tak i dospělí se mohou s Mravenčí chůvou zapojit také do akce Pročtené léto. Jaký je rozdíl mezi tím, když si děti čtou samy, a když jim čtou dospělí?

Bob Kartous: Zrušme ministerstvo školství

Zrušme úřad, který zjevně nemůže řídit změny v českém vzdělávání. Anebo mu dejme pravomoce, aby je skutečně řídit mohl.

Záviš Dobiášovský: Napětí mezi školami a Bekem opět stoupá. Začal do revizí vstupovat politicky

Ředitelé a učitelé škol si dlouhodobě stěžují na to, že ve školství neexistuje žádná dlouhodobá vize, koncepce, kterou by se dařilo naplňovat. S novým ministrem přijde konec změnám, na které se školy složitě adaptovaly, odborné debaty vyjdou vniveč. Podobné pocity teď u některých ředitelů či pedagogů opět vyvolal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po dlouhých měsících rozepří mezi odborníky, zda rušit povinnost výuky druhého cizího jazyka, se ujal rozhodnout politicky. Jenže místo prostého rozhodnutí rozetnul debatu zcela novým návrhem.

Julie Hrstková: Jazyky ve škole potřebujeme, biflování gramatických tvarů ne

Babička pocházela z malé horské vesnice na území Rakouska – Uherska a měla jen základní vzdělání. Ale mluvila plynně šesti jazyky. Stejně jako všichni ostatní v onom bohem polozapomenutém kraji. Na její osud si vzpomenu vždy, když dojde na přetřes výuka jazyků v Česku. Babičce evidentně nikdo neřekl, že si druhým a každým dalším jazykem „zabordelí“ mozek a nebude vlastně umět žádný. Ačkoliv po ní nikdo nechtěl, aby poznala příčestí trpné, minulé či větu vztažnou vedlejší, uměla se v oněch cizích řečech domluvit, uměla v nich číst a psát.

Konstantin Sulimenko: Další změna ve výuce jazyků je nefér, hlavně vůči učitelům

Další plán na reformu výuky cizích jazyků z pera Mikuláše Beka dopadne jako všechny předchozí plány před ministrů školství: způsobí chaos, hodí vidle do už tak složité debaty a nakonec se nikdy neprosadí.

Josef Mačí: V Česku se chystá slučování malých škol

Obec má dvě školy a do jedné z nich chodí méně než 200 žáků. Podle Ministerstva školství by se proto nově měly sloučit. Chce to navrhnout v připravované novele. Opatření má zvednout kvalitu výuky, naráží však na odpor starostů.

SYRI: Nižší střední třída upřednostňuje praktické vzdělání, vysoká škola je pro ni nejistá

V České republice existuje řada bariér, které ztěžují dětem z nižší střední třídy získat vysokoškolské vzdělání. Kromě těch institucionálních, vyplývajících z nastavení českého vzdělávacího systému, a ekonomických, které vycházejí z omezených finančních prostředků, jsou to také bariéry pocházející z kulturně zakořeněného postoje rodičů.

Ondřej Katz: České školství neumí naučit to nejdůležitější. Sebevědomí

Česko v posledních letech investovalo do vzdělávání obyvatel zhruba stejně jako průměr EU. Kýžené výsledky to však nepřináší. Mladých s diplomem je málo, starší se vzdělávají jen velmi neradi. Vzdělávací systém je neefektivní.

Michaela Ryšavá: Nerušte němčinu, na výuku vám přidáme. Velvyslanci u Beka orodovali za zachování cizích jazyků

Už dva roky Česko řeší, jak by měly vypadat nové osnovy, podle nichž se budou děti učit na základních školách. Nejvyhrocenější debaty se odehrávají kolem výuky cizích jazyků. Výuka druhého jazyka by už totiž neměla být povinná. To se ale nelíbí některým zemím – zejména sousednímu Německu.

Šest paradoxů výchovy a vzdělávání

Výchova a výuka ve školách jsou složité procesy. Filosof Eugen Fink představil šest zajímavých paradoxů výchovně vzdělávacího procesu.

Jitka Polanská: Většina učitelů neučí podle učebnice, ale podle sebe – a často to není velká výhra, říká akademička

Čeští učitelé na prvním stupni si často věří, že hodinu vymyslí lépe sami než s podporou učebnice,“ říká docentka Jana Stará, vedoucí katedry preprimární a primární pedagogiky PedF UK.

Luboš Vedral: Pedagogika je umění, ne soubor pravidel a metod, říká Johan Ahlbom

Hnutí intuitivní pedagogiky vzniklo už před čtyřmi desítkami let ve Švédsku. Učitelé v jedné waldorfské škole ve Švédsku začali usilovat o to, aby se jejich žáci stali vnitřně svobodnými – k čemuž potřebovali mít i takové učitele. Z této komunity pochází i Johan Ahlbom, který se po pětatřiceti letech učitelské praxe stal lektorem a přednáší tzv. intuitivní pedagogiku. Učí je zejména umění hrát si.

Josef Mačí: Už se nebude sedět pouze ve škole. Domácí studium ale bude jenom pro některé

Část výuky ve škole, část během týdne doma. Tři roky se různé modely kombinované výuky ve školách testovaly, teď by se měly dostat i do zákona. Spíše se ale počítá s jejich zapojením na středních školách.

Josef Mačí: Boom soukromých škol? Je potřeba zlepšit ty veřejné, říká ministr Bek

Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) bude potřeba řešit vztah mezi veřejnými a soukromými školami.

Josef Mačí: V Česku mezi rodiči stoupá zájem o soukromé školy

Do soukromých škol chodí v Česku skoro o 50 tisíc dětí více než před deseti lety. Rodiče o ně totiž mají velký zájem, což vyplývá i z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy. Dokonce větší než například o luxusnější dovolenou.

Radka Hrdinová: První třída by měla být více jako mateřská škola, shodli se experti v diskusi

Jak by měla vypadat spolupráce mezi MŠ a ZŠ a jak by měla být řešena na systémové úrovni? Tyto a další otázky zazněly na Kulatém stole SKAV a EDUin věnovaném plynulému přechodu mezi předškolním vzděláváním a základní školou. Přečtěte si shrnutí nebo se podívejte na záznam debaty.

Tereza Remisová, Eliška Drobná: V příštím roce se nestane, že by rodič neměl kam umístit dítě, sliboval loni Jurečka. Jaká je realita?

Nepřijato. V minulých týdnech dostávali rodiče rozhodnutí o tom, zda se jejich dítě dostalo do školky či jiného předškolního zařízení. A v řadě případů bylo zamítavé. Loňský slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), že místa pro děti budou, tak zůstává nenaplněn. A i od něj nakonec zní, že jich chybí desítky tisíc. Kapacity jsou stále nedostatečné a nepomohlo ani to, že od loňského ledna vzniklo na tři sta dětských skupin.

Jitka Vlková: Plné střední školy vyhánějí děti na „pracák“. Úřad eviduje rekordní počet mladistvých

Silné ročníky dětí, které se nedostaly na střední školu, se začínají propisovat také do rostoucího počtu mladistvých v evidenci Úřadu práce ČR. Letos jich je téměř o šestinu víc než loni v květnu, celkem úřady evidují 5141 mladistvých ve věku 15 až 18 let.

Ondřej Šteffl: Socialistické financování škol. Zaplatíme cokoliv, co odučíte

Když se v Řecku začala řešit v roce 2009 finanční krize, ukázalo se mimo jiné, že tam byla financovaná i škola, která měla sedm žáků a k tomu dvanáct učitelů. České regionální školství se potýká s nedostatkem financí, což negativně ovlivňuje nejen platy učitelů, ale i celkovou kvalitu vzdělávání. Málokdo přitom vzpomene, že jsme v roce 2017 schválili a v roce 2020 zavedli socialistický systém financování škol na principu „každému podle jeho potřeb“. Pravda s jistými hranicemi, kterým se říká „PhMax“ a které 12 učitelů na sedm žáků neumožňují. I tak jde ale o rozhazovačný systém.

Michael Mareš: Největší česká AI naděje. Matyáš Boháček zazářil už na gymnáziu, teď na Stanfordu řeší deepfaky s hvězdami oboru

Matyáš Boháček je zázračné dítě české vědy a největší naděje ve vývoji umělé inteligence. Studuje na Stanfordu, zaujal CNN, jeho aplikace pomáhají neslyšícím i v boji s dezinformacemi. A to je pořád teprve na začátku.

MŠMT: Konvent jednal o odkladech docházky a přípravě vyučujících

Snížení celkového počtu odkladů školní docházky a příprava budoucích učitelů a učitelek byly tématem pátého jednání Národního konventu o vzdělávání. Na Konventu, který se konal 24. června v Brně, se projednávalo také budování dobrých vztahů ve škole a práce s různorodým kolektivem.

Vláda bude jednat o podpoře výstavby SŠ v Praze a okolí

O podpoře navyšování kapacit středních škol tam, kde chybí, otevře vláda debatu ve výboru pro strategické investice. Míst není dost zejména v Praze a Středočeském kraji. Po dnešní schůzce zástupců vlády, kraje a metropole to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podpora by mohla mít formu dotací nebo zvýhodněných úvěrů od Národní rozvojové banky (NRB). Možným řešením by do budoucna mohlo být budování větších středoškolských kampusů na hranici Prahy a Středočeského kraje, shodli se politici.

Matěj Hejduk: Plýtváme potenciálem žáků. Míst na osmiletých gymnáziích je zbytečně moc, říká expert

Místo rozšiřování osmiletých gymnázií by měly kraje nabízet více středních škol s všeobecným vzděláním, říká analytik výzkumné organizace PAQ Research Jan Zeman. Zatímco v Česku na ně chodí třetina žáků, ve většině Evropy až polovina. Stávající systém podle něj navíc odrazuje hlavně děti z hůře situovaných rodin.

Anna Brzybohatá: Jestli jsme byli jako učitelé úspěšní, se často vůbec nedozvíme, protože výsledky ukáže až život a ne vysvědčení, říká inspirativní učitel Jaroslav Najbert

„Když vychovávám s láskou pro život vlastní děti, nevidím důvod, proč bych podobně neměl přistupovat také k dětem ve škole jako učitel,“ popisuje svůj přístup jeden z finalistů letošního ročníku Global Teacher Prize CZ.

Petr Šabata: Končící školní rok byl ve znamení tahanic o peníze a neplnění vládních slibů

Kdyby dostal ministr Mikuláš Bek jako školáci teď v pátek vysvědčení, měl by problém jak s prospěchem, tak s chováním. Za využití majáčku a jízdu záchranářskou uličkou na dálnici D1 kdoví proč by dostal aspoň ředitelskou důtku. Je to smutná tečka za nevydařeným školním rokem.

Jana Kudyvejsová: Princip PPP u nenásilné komunikace s dětmi: Pocit, Potřeba a Přání, radí psychoterapeutka Virtová

Děti mají před sebou dlouho očekávané letní prázdniny. Ovšem s těmi se také blíží konec školního roku a vysvědčení. Jak by tohle období měli zvládat také rodiče, na co by se měli zaměřit? „Přijde mi velká škoda, když se rodiče soustředí pouze na závěrečné písemné hodnocení. Podle mne je důležité být s dítětem po celou dobu školního roku,“ říká pro Český rozhlas Hradec Králové psychoterapeutka a speciální pedagožka Michaela Virtová.

Bez veřejné vysoké školy nelze podle Pavla vyřešit problémy Karlovarského kraje

Vláda musí vyjádřit vůli zřídit v Karlovarském kraji veřejnou vysokou školu, protože bez ní nelze problémy regionu úspěšně řešit. Na tiskové konferenci po návštěvě Karlovarského kraje to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Se zástupci kraje jednal mimo jiné o problémech chudoby, které je podle hlavy státu potřeba nahlížet komplexně, vzít v úvahu všechny faktory a řešit je vyváženě.

Lucie Kocurová: Propojení teorie s praxí, méně strachu a víc naslouchání. Co by na českém školství změnili učitelé?

Přeplněné třídy, krátké přestávky, ošklivé učebnice, přísné hodnocení známkami. Každý z nás by asi na českém školství změnil něco jiného. Co by ale změnili nadšení a skvělí učitelé, kteří dnes a denně stojí před tabulí? Zeptali jsme se finalistů ceny pro nejinspirativnějšího učitele Česka Global Teacher Prize CZ za rok 2024.

Markéta Hronová: Kvalitní škola dostane více peněz. Umožní to testování v pátých a devátých třídách, plánuje ministr Bek

Systém financování, v němž všechny školy dostávají stejně peněz bez ohledu na to, jaké děti vzdělávají a jestli to dělají dobře, se ministrovi školství Mikuláši Bekovi (STAN) nelíbí. „Je to fatální selhání dosavadního modelu financování,“ řekl v rozhovoru pro HN. Připravil proto novelu zákona, která to má změnit. Do budoucna by rád prosadil také změny v přijímacích zkouškách a maturitách, do hry by se mohla například vrátit povinná maturita z matematiky.

Lucie Korcová: Počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami enormně roste, školy přitom už praskají ve švech

V Česku přibývá dětí s takzvanými speciálními vzdělávacími potřebami, nejčastěji s poruchami autistického spektra nebo s kombinovaným postižením. Kapacity základních speciálních škol jsou ale omezené, řada dětí nebyla vylosována u zápisu a jejich rodiče teď čekají, co bude dál. Především v Praze je to už kritické.

Josef Mačí: Když nejlepší kandidát nemůže být ředitel. Školy se obávají politikaření

Ředitelé základních škol jsou ohrožený druh. Do náročné pozice se hlásí velmi málo kandidátů. Při jejich výběru se navíc ne vždy přihlíží k názoru odborných komisí. Stalo se to nyní i v Karlových Varech.

Barbora Doubravová: Vítěz je jasný. V polovině škol stojí o post ředitele jediný člověk, škodí to i dětem

Ředitel má zásadní vliv na kvalitu vzdělávání i na děti ve škole. O pozici má však zájem jen šestina učitelů, což se projevuje nízkým počtem uchazečů při konkurzech. V polovině případů je dokonce jen jeden. Vyplývá to ze studie Učitele naživo, kterou zpracovala výzkumná organizace PAQ Research.

Jiří Mach: Chce-li vláda naplnit slib, musí do školství přisypat nejméně 37 miliard

Vláda se bude muset prásknout přes kapsu, pokud chce naplnit cíl svého programového prohlášení vydávat na vzdělávání takový objem prostředků, aby odpovídal v poměru k HDP průměru zemí OECD. Oproti schváleným výhledům by měla pro příští rok zvýšit výdaje na školství alespoň o 37 miliard korun, uvádí studie institutu IDEA při CERGE-EI.

MŠMT: Ministr Bek o potřebách českého školství

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek na konferenci Česko na křižovatce 2 připomněl potřebné změny ve školství. Mezi hlavní výzvy patří revize oborové soustavy středních škol, která se připravuje ve spolupráci se zaměstnavateli a která navazuje na revizí RVP pro předškolní a základní vzdělávání. Úpravy se dotknou i financování vysokých škol, které se musí připravit na příliv populačně silných ročníků. 

Barbora Doubravová, Michaela Prešinská: Škola je nepřipravila. Zaměstnavatelé popisují, co nejvíc chybí čerstvým absolventům

Začínajícím pracovníkům chybí praktické zkušenosti, ale také psychická odolnost nebo všeobecný přehled. V anketě Aktuálně.cz to říkají oslovení zaměstnavatelé v různých oborech. Školy podle nich nedostatečně připravují absolventy na požadavky trhu práce. Firmy tak musí investovat do dalšího vzdělávání a tréninku nových zaměstnanců, aby mezery v jejich znalostech a dovednostech vyplnily.

Jitka Polanská: Po učitelích se chce nemožné, mají učit něco, co je nikdo nenaučil, říká lektor a matematikář

„Učitelů je mi až líto. Není divu, že neumí učit kompetenčně. Nikdy to nezažili, nikdo je to neučil a mnohdy to nikdy ani neviděli. Je to složité i pro skalní příznivce moderních výukových metod,“ říká učitel matematiky a lektor vzdělávacích kurzů Tomáš Chrobák.

EDUin: Volnější vzdělávací program učitelé nepřijali, nemalá část se jich chce vrátit k jasným osnovám, vychází z veřejných připomínek k RVP

Do konce května mohla veřejnost podávat připomínky k chystané revizi toho, co se děti učí a budou učit na základních školách. Ministerstvo školství, potažmo Národní pedagogický institut ČR (NPI), na změnách dělá přes dva roky a už se má blížit ke konci. To, co už má hotové, mohl okomentovat prakticky kdokoliv, ale zájem nebyl vysoký.

Tereza Hübscherová: Další změna v přijímačkách na střední. Přihlášky by se mohly podávat až po vyhodnocení testů, řekl Nantl

Přijímací zkoušky na střední školy ještě zcela neskončily a mezi odborníky se již začínají probírat změny, ke kterým by v nich mohlo v příštích letech dojít. V budoucnu bychom měli mít společnou zkoušku pro všechny děti ukončující základní školu, jejíž výsledky by děti znaly už před podáním přihlášky, prozradil deníku Forum 24 náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Martina Vošková, Adam Hanka: České školství umělou inteligenci nevítá. Naopak, spí v 19. století

Nástup umělé inteligence nejde zastavit a mění svět a studenti se musí naučit být dobří v tom, v čem je AI špatná. České školy ale usnuly v 19. století, píší v komentáři experti Creative Dock Martina Vošková a Adam Hanka.

Barbora Doubravová: Nechtějí být influencery ani youtubery. České žáky nejvíce láká povolání učitele

Žáci osmých a devátých tříd je sice často sledují na sociálních sítích, sami se ale influencery či youtubery stát nechtějí. Volí tradičnější profese. Nejčastěji chtějí být učiteli, následují veterináři a sportovci, vyplývá z ankety Nadace České spořitelny. Často ale mají o povoláních zkreslené představy, upozorňují experti. Podle nich Česko zaostává v kariérním poradentství.

Jitka Polanská: Hledáme neviditelné talenty, a to i ty ze znevýhodněného prostředí, říká Patrick Gaule

Na pozvání CERGE – EI byl nedávno v Praze profesor ekonomie na univerzitě v anglickém Bristolu Patrick Gaule. Mimo jiné tu měl veřejnou přednášku o tom, jak podporovat matematicky nadané děti.

Daniela Vrbová, Markéta Vozková: Maturita nemá být síto. Přicházíme tak o talenty, říká autor výzkumu o neúspěšných studentech

75 600 prvomaturantů v těchto dnech čeká ústní část maturitní zkoušky. Přibližně 2 000 z nich ale opakovaně zkoušku nesloží. S hosty Reparátu mluvíme o tom, jak zásadní je neúspěch pro další vzdělávání a pro uplatnění na trhu práce. O fungování vzdělávacího systému vypovídají nejen ti, kteří v něm uspějí, ale i ti neúspěšní, říká Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, autor výzkumu zaměřeného na opakovanou neúspěšnost maturantů.

Martin Fendrych: Máme málo škol s maturitou, takže i málo vysokoškoláků

Znovu a znovu slyšíme volání politiků, že máme být „vzdělanostní společností“. Myslí se tím, že co nejvíc tuzemců má mít maturitu a vysokou školu. Vzdělání se chápe jako cesta k úspěchu jedince i celé země.

Jan Křovák: Ministr Bek žádá pro školství desítky miliard navíc. Populismus, zlobí se Pekarová

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) žádá na příští rok navýšení rozpočtu pro svůj resort o desítky miliard korun. Pro Echo24 sdělil, že vláda musí odpovídajícím způsobem dát najevo, že chce plnit sliby z programového prohlášení. Rezignací prý při nesplnění požadavků nevyhrožuje, nechce ale obhajovat rozpočet, se kterým by vnitřně nesouhlasil. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro Echo24 označila Bekův přístup za populistický.

SKAV: Nové RVP lépe popisuje, jak rozvíjet kompetence, bez dobré metodické podpory ale stále mohou zůstat jen na papíře

Aktuálnímu tématu revize RVP se věnoval další z řady kulatých stolů SKAV a EDUin. Tentokrát účastníci panelu diskutovali na téma: Odpovídá návrh nového kurikula vzdělávání pro budoucnost? V současné době Národní pedagogický institut pořádá veřejnou konzultaci k návrhu nového kurikula.

Tomáš Bouda: Jak české školství spravovaly školské úřady a co z toho plyne pro Strategii 2030+

Společnost Wolters Kluwer vydala publikaci „Jak české školství spravovaly školské úřady a co z toho plyne pro Strategii 2030+“.

EDUin: Na schválení RVP musí být víc času

V pátek končí veřejná konzultace nového Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Po zapracování připomínek chce ministerstvo školství dokument ještě tento rok schválit. Připomínkové řízení ale ukazuje, že by bylo rozumnější celý proces posunout a dát víc prostoru na zapracování změn i na přípravu podpory pro školy. 

Štěpánka Baierlová: Je třeba vyvinout tlak na MŠMT, jinak revize RVP zůstane jen na papíře

Štěpánka Baierlová je učitelka matematiky, informatiky a robotiky na ZŠ Labyrinth v Brně. Jak vidí probíhající revizi kurikula pro základní školy?

Daniel Münich: Reforma přijímaček neskončila. Je třeba ji dotáhnout

Dnešní systém je lepší, než byl ten minulý, ale stále má daleko k dokonalosti. Stále není ani spravedlivý, ani efektivní. Nemá smysl si jej hýčkat a na dlouho jej betonovat.

Petr Švihel: Čas je proti nám! Zaplatíme. Jurečka přemlouvá starosty k dětským skupinám

Ministr práce Marian Jurečka a jeho tým se snažili napřímo přesvědčit starosty, že je jedinečná šance na zřízení dětských skupin, které budou mít proplacené z dotace. Starostové zase líčili problémy koexistence školek a skupin.

Teodor Kolář: Stát má pět miliard na kurzy pro 100 tisíc lidí. Podívali jsme se, jaké jsou v nabídce

Mám se učit programovat, nebo jít na truhláře? Nepřijdu kvůli umělé inteligenci o práci? Proč jsem se víc nezajímal o počítače? Co by měly studovat moje děti? Podobné otázky si klade asi většina rodičů, studentů nebo zaměstnanců. Zjistili jsme, o jaké profese bude v příštích letech zájem a jak se novým dovednostem téměř zdarma naučit třeba s využitím peněz od Úřadu práce.

Markéta Hronová: Písmenka na prádelní šňůře a pohřbívání odpadků. Jak se učí ve škole, která předbíhá systém?

Teploměr ukazuje jen šest stupňů, děti jsou ale zvyklé být venku. Na školní zahradě se chystají na pohřeb odpadků. Tedy aktivitu, kterou si žáci prvního stupně připravili pro předškoláky na Den Země. Na zahradě se tu ale děti učí třeba i číst. „Natáhneme šňůru na prádlo a prvňáci si na ni z popsaných kolíčků skládají slova,“ popisuje učitelka Kateřina Vrtišková ze Základní školy Vrané nad Vltavou. Výuku venku, důraz na environmentální témata, ale i blokové učení a budování vztahů ve třídě má přinést reforma, která do tří let čeká všechny základní školy v Česku. Vrtišková spolu s dalšími kolegyněmi ale učí podle nových zásad už nyní, přečtěte si jak.

Michaela Ryšavá, Markéta Hronová: Nedáte peníze? Tak vaše studenty do Prahy nepustíme. Boj o místa na středních školách se vyhrocuje

Přes tisíc pražských dětí zůstává zatím bez jistoty, kam v září nastoupí na střední školu. A to poté, co se v prvním kole přijímacích zkoušek v metropoli nikam nedostalo 16 procent uchazečů. V nejbohatším kraji země je tak paradoxně nejméně dosažitelné vzdělání. Magistrát kvůli tomu čelí kritice veřejnosti, že dostatečně nenavýšil počet míst na školách, zejména na poptávaných oborech. Zástupci metropole viní Středočeský kraj, odkud k nim jezdí tisíce dětí. A dokonce od nich zaznívá, že by hlavní město v budoucnu pustilo na své školy jen pražské žáky.

Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Ministerstvo připravuje „gymnázium pro trojkaře“. První žáci by ho mohli vyzkoušet už příští rok

Budoucnost je ve všeobecném vzdělávání. Na tom se shodují mezinárodní studie i odborníci zabývající se školstvím. Jenže řada kritiků namítala, že ne všichni žáci mají na to vystudovat gymnázium, a kdyby přestala být výběrová, klesla by jejich úroveň. Ministerstvo školství proto připravuje nový obor pro lycea, který by plnil úlohu všeobecně vzdělávací školy, ale nebyl by výběrový a výuka by neměla být tak náročná.

Věra Štechrová: Pro pražské děti je na středních školách míst dost. Na místa pro ty středočeské chybí peníze, tvrdí radní

Po prvním kolem přijímacích zkoušek na střední školy se na jednu z vybraných dostalo 94 procent deváťáků, v Praze to bylo ale jen 84 procent. Neuspělo 1524 z nich. Pražskou úspěšnost ovlivňuje i to, že dvě pětiny míst zde obsazují mimopražští studenti. Podle pražského radního pro oblast školství Antonína Klecandy (STAN) je nutné zvýšit kapacity, Praha na to však nemá peníze. Pomoci by tak dle něj mělo ministerstvo i Středočeský kraj.

Josef Mačí: V Praze se na střední nedostalo nejvíc dětí. Bojují s konkurencí odjinud

Dostat se v hlavním městě na střední školu je tradičně nejtěžší v republice. V Praze je největší převis zájemců. Kapacity tady oproti jiným regionům nestačí. Nikdo ale teď nemůže říct, jak to nakonec dopadne.

Třičtvrtě dětí se dostalo na svou prioritní školu. Obrovské rozdíly jsou ale v tom, kolik bodů k tomu stačilo žákům v různých částech republiky

Letošní přijímací zkoušky se dají označit za revoluční. Nikoli ale v podobě testů, nýbrž v procesu zpracování přihlášek. Nově bylo možné podávat přihlášky na střední školy elektronicky. Po velkých porodních bolestech, které byly jak u samotného vytváření systému, tak u jeho spuštění, se podařilo systém zprovoznit a díky tomu se přihlášky podávaly zájemcům snadněji.

Čeští žáci jsou ve výuce ukáznění, ale řeší málo obtížných úkolů

České školní třídy jsou si z hlediska kvality výuky hodně podobné. Zároveň platí, že učitelé dokážou lépe udržet pracovní kázeň ve třídě a vytvořit podpůrné klima nežli žáky aktivizovat k přemýšlení. Tyto závěry vyplývají ze studie Národního institutu SYRI.

Konference SYRI v Senátu se zabývala vzděláváním

Téma vzdělávání jako nástroj pro budování odolné společnosti rezonovalo sněmovním sálem Senátu PČR. Národní institut SYRI odborníkům nastínil výsledky svých výzkumů. Konference se konala 15. 5. pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Drahoše. Institut SYRI, který sdružuje vědce a vědkyně Masarykovy univerzity, Akademie věd a Univerzity Karlovy, představil svoje výzkumy v Senátu už podruhé, loni byla tématem válka na Ukrajině a její dopady na českou společnost.

Denisa Dvořáková: Kdo buduje zahradu, věří v budoucnost, říká Johana Passerin. A naději děti potřebují

Květen je měsícem školních zahrad. Ačkoliv to tak možná nevypadá, vlastní zahrada je – nebo aspoň může být – pro školku nebo školu požehnáním. Může být místem, kde si děti nejen hrají, ale kde se také hodně učí. Jak funguje příroda, jak namáhavé je vypěstovat něco k jídlu. „Děti uchvacuje práce s půdou,” říká zakladatelka a ředitelka lesní školky Johana Passerin. „Zahrada je v našem pojetí nejvíce ze všeho milovaný domov a živá bytost.”

Bohumil Čiháková: Pohyb a vypnout od práce. Mozek musí odpočívat, říká neurovědec Stuchlík

Algoritmy sociálních sítí jsou postaveny na tom, aby nám aktivovaly mozkový systém odměny. Působí tedy podobně jako jiné příjemné aktivity, ale také jako návykové látky. A když nedostaneme to, co očekáváme, dopaminový pulz je negativní. To pak může aktivovat emoční oblasti mozku, které nám signalizují, že máme spustit nějakou negativní emoci, například úzkost, nebo se může rozběhnout i stresová reakce. Jak mozek na stres reaguje, zda si umí poradit s traumatem nebo se liší pohlavím, a co dělat, aby nevyhořel, prozradí v rozhovoru neurovědec a fyziolog profesor Aleš Benjamín Stuchlík.

Markéta Hronová: Správné aktivity mohou zvýšit IQ vašeho dítěte. Co s ním dělat a čemu se raději vyhnout?

Tři čtvrtiny procent vývoje mozku probíhají do sedmi let věku, největší potenciál vědci přisuzují období do tří let. Zbylých 25 procent se tvoří do 12 let a tím je mozek připravený pro další život.

Kristýna Matějková: Češi se vrhli na rekvalifikace. Mladí se chtějí učit a těm ve středním věku nic jiného nezbývá

Trh práce se proměňuje stále rychlejším tempem. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v zemi v následujících letech vlivem digitalizace zanikne 300 tisíc pracovních pozic a další milion výrazně změní svou náplň. Stát proto plánuje velké investice do rekvalifikací. A o další vzdělávání nebo i přeučení na jiný obor má zájem i stále větší počet Čechů.

Markéta Hronová: Školy musely mezi žáky losovat. Nová pravidla pro rozřazování dětí u přijímaček některé ředitele překvapila

Letos poprvé rozřazoval žáky v přijímacím řízení na střední školy algoritmus. Kvůli tomu, aby s výsledky mohl pracovat stroj, nikdo nemohl skončit na stejném místě. Mezi uchazeči, kteří na dané škole získali stejný počet bodů, se proto muselo losovat. Týkalo se to zejména škol, které nenastavily dostatečně podrobná dodatečná kritéria. V některých případech tak hrozí, že se kvůli losu žák na vybranou školu nedostane. Kam byl kdo skutečně přijat, se žáci oficiálně dozvědí ve středu.

České děti na tom nejsou s porozuměním světu nebo textu nejlépe, mezery mají ve čtenářské i přírodovědné gramotnosti

Česká školní inspekce v prvním pololetí loňského školního roku zjišťovala, jak jsou na tom žáci v otázce přírodovědné a čtenářské gramotnosti. Prošli jsme obě tematické zprávy od inspektorů. Výsledky potvrzují jejich dřívější zjištění i poslední data mezinárodního srovnávání PISA. Jak to vypadá řečí čísel?

Petr Král: Umělá inteligence a interaktivní úlohy. Dojde k velké proměně finálních zkoušek, předpovídá ministr Bek

Ministr školství Mikuláš Bek ze STAN nastínil v rozhovoru pro Radiožurnál možnou budoucnost českého školství. „Od zaškrtávacích testů se budeme nepochybně posouvat k interaktivním úlohám, kde se budou úlohy řešit online,“ popsal. A zmínil, že při vyhodnocování zkoušek by se dala použít umělá inteligence. Závěrečná zkouška by na středních školách navíc podle něj nemusela být jednotná.

Otevřeno: Pomohli jsme nastartovat změnu, uzavíráme dosavadní cestu a hledáme novou

Vážení přátelé, dovolte, abychom Vás informovali o milníku, k němuž jsme dospěli, o změnách naší činnosti a o našich dalších vyhlídkách. Jako Otevřeno jsme pomohli nastartovat proměnu učitelské přípravy v Česku. Naplňuje nás radostí, že tato změna dnes žije ve stovkách lidí a v celém systému vlastním životem. Naši dosavadní úlohu jsme splnili, pro její hlubší rozvíjení nenacházíme podmínky, proto opouštíme dosavadní strategii, do konce roku 2024 postupně dokončíme rozběhlou činnost a od roku 2025 budeme pokračovat v nové podobě, kterou pro sebe hledáme.

Daniel Münich: Vysoká hra. Špatné řízení vědy vede ke špatnému vládnutí

Pokud je hodnocení vědy a základního výzkumu nastaveno špatně, vyvolává špatné motivace. Výzkum je neefektivní a peníze na něj mizí jako v černé díře. Právě zde začíná i český příběh a „kauza Tuleja“.

Josef Mačí: Cermat chystá veřejnou databázi úloh k přijímačkám. Až 100 tisíc příkladů

Devadesát procent dětí by se mohlo na střední školu dostat hned v prvním kole. Tři čtvrtiny navíc na tu, kterou si přály nejvíc, odhaduje ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.

Janek Wagner: Závěry z kulatého stolu v Poslanecké sněmovně. Učitelé volají po oficiální zastřešující organizaci pro svou profesi

V pondělí 29. dubna 2024 se uskutečnil kulatý stůl v Poslanecké sněmovně, kde se sešlo přes 100 aktérů regionálního školství – učitelů, ředitelů, zástupců asociací a spolků, zástupců zřizovatelů i Ministerstva školství.

Ministr Mikuláš Bek: V příštím roce se přiblížíme 130 procentům na platy učitelů

Do Senátu už nekandiduje, protože se hodlá plně soustředit na to, kvůli čemu je členem Fialovy vlády za hnutí STAN, tedy na vzdělávání. Ministr školství Mikuláš Bek toho chce za rok a půl ještě stihnout hodně, například snížit velké množství odkladů nástupu do první třídy základní školy.

Caren Baruch-Feldman, Rebecca Comizio: Tohle zvládnu! Psychická odolnost pro děti

Opravdu zvládnu všechno? Co když se na některé věci necítím? Jak posílím svou psychickou odolnost? 

Dominika Machová: „Dobrou školu dělá dobré vedení.“ Vzdělávací program připravuje budoucí ředitele

Tento týden se konalo poslední setkání studentů programu Lídr školy, který připravuje budoucí ředitele škol. Studenti toho pilotního ročníku mají nyní necelý měsíc přípravy na závěrečné zkoušky. Absolvování programu ale hodnotí velmi pozitivně. „Předčil moje očekávání,“ popsala jedna ze studentek.

Eduzměna: Regionální průvodci škol se na Kutnohorsku osvědčili, jejich práce pomáhá ředitelům i učitelům, ukázala studie

Zavedení regionálních průvodců škol na Kutnohorsku se osvědčilo a prokazatelně pomáhá ředitelům i učitelům v jejich práci. Vyplývá to ze studie, kterou po dvou letech testování této nové role ve školách ve vybraném regionu sestavil na základě sesbíraných dat Nadační fond Eduzměna.

Michaela Ryšavá, Markéta Hronová: Doktorandy mají z mizérie vytáhnout studentské půjčky i mateřská. Čeká se na zelenou od Stanjury

Jen sedm procent doktorandů dokončí studium v řádném termínu. Odborníci dlouhodobě upozorňují na nefunkční a nedostatečně motivující systém, a to jak pro školy, tak pro studenty. První pomoc má přinést nedávná novela vysokoškolského zákona: doktorandů ubude a dostanou dvakrát tolik peněz. Některé důležité benefity ale řeší až nový návrh, který mají HN k dispozici. Ministři se jím budou zabývat na příští koaliční schůzce. Jedná se o šest bodů, na kterých se shodly tři resorty a jež nyní čekají na zelenou od vlády.

Konec živoření doktorandů? Má jich být méně, zato budou lépe placeni

Upravit podmínky studia doktorandů má vládní novela vysokoškolského zákona, kterou sněmovna 16. 4. v prvním kole projednávání podpořila. Univerzity by podle předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni, uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. Novela byla posledním bodem úterního jednání sněmovny.

Petr Fischer: Falešná nezralost českých dětí

Čtvrtina českých dětí, tedy skoro třicet tisíc ročně, chodí do školy o rok později. Je to nejvíc z celé Evropy: v sousedním Německu jsou to jen necelá tři procenta, na Slovensku sedm. Čím to je, se můžeme jen dohadovat, podle odborníků se nabízí několik vysvětlení.

Zuzana Kopuletá: Polovina předškoláků u zápisu špatně mluví. Odklad nepomůže, když se doma nevěnují, namítá lékařka

Až čtvrtina dětí nastupuje do školy o rok později, než by měly, mají takzvaný odklad. Nejčastějším nedostatkem, na který u zápisu do první třídy upozorňují pedagogové, je to, že dítě špatně vyslovuje. Některé děti se špatně vyslovovat učí třeba z pohádek. „Postavy jsou roztomilé, huhňají a šišlají. A protože se to dětem líbí, tak to opakují,“ soudí v pořadu Host dne na Moravě lékařka a popularizátorka medicíny Jana Martincová.

Kamila Minaříková: Na dětské skupiny půjdou miliardy. Dejte jim už pravidla, žádají odborníci

Přijímají děti už od šesti měsíců věku, nejčastěji do nich chodí dvouleté, ale část dětí v nich zůstává až do začátku povinné školní docházky. Podle odborníků ale dětem v dětských skupinách může uniknout předškolní vzdělávání, které je důležité pro další studium i zařazení do společnosti. Volají proto po tom, aby pro dětské skupiny platila vzdělávací pravidla jako pro mateřské školy. V nové výzvě ministerstvo práce a sociálních věcí pro jejich rozvoj rozdělí až sedm miliard korun.

Jana Potužníková: V českém školství je i mezi učiteli příliš přítomná obava ze selhání, říká Blanka Pravdová

Wellbeing dětí se stal v posledních měsících velmi důležitým tématem. Ale stejně zásadním je také wellbeing učitelů. Protože stejně jako říkáváme „šťastná máma, šťastné dítě“, platí bez pochyby i to, že spokojené děti potřebují spokojené učitele. S Blankou Pravdovou z organizace Učitel naživo jsem mluvila nejen o tom, co aktuálně v pedagogických sborech k pocitu wellbeingu chybí, ale dostaly jsme se i k několika důležitým posunům, které už se povedlo realizovat.

Tereza Hübscherová: Nenaplněné školy jsou nejdražší. Nižší počet žáků ale nepřináší lepší výsledky. Máme řešení, tvrdí analýza

Výzkumná agentura PAQ Research představila další analýzu ze série Odpovědní zřizovatelé – lepší školy. Tentokrát se zaměřila na financování a kapacity škol, přičemž z šetření podle agentury vyplývá, že nejdražší školy jsou ty nenaplněné. Výsledky přitom nemají.

Kariérové poradenství pracuje s jakýmsi budoucím já. Volba střední školy není fatální, ujišťuje konzultantka

Více než 120 tisíc deváťáků a deváťaček v Česku se letos snaží dostat na střední školu. Už její výběr je přitom pro rodiny velkou výzvou. Dnešní mladá generace se připravuje na povolání, která často ještě neexistují, je taky možné, že bude muset svoji práci několikrát za život změnit. Stres z rozhodování může zmírnit třeba využití kariérového poradenství.

Martin Stříbrný: Nedostatek času je problém většiny učitelů. My máme řešení

Možná to znáte i Vy. Někde se dozvíte o nějaké nové metodě nebo aktivitě, kterou byste rádi použili v hodině. Nadchnete se pro ni, přemýšlíte, jak vše zapojit do hodiny, ale nakonec dojedete na to, že nemáte čas vše nachystat tak, aby to bylo podle Vašich představ. Ukazuje se, že v tom rozhodně nejste sami. Vždy když se bavím s dalšími kolegy učiteli, tak po nějaké době dojdeme k tomu, že máme stále nedostatek času.

Barbora Doubravová: Gymnázia jsou přeplněná, rodiče taktizují. Šestileté obory hlásí enormní zájem

V úterý a ve středu psali žáci přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Rekordní zájem je o ta šestiletá, zejména v Praze a na jižní Moravě. Rodiče šestiletý obor často vnímají jako pojistku k zajištění místa na škole. Část expertů ale tuto strategii nedoporučuje i kvůli tomu, že děti zbytečně stresuje.

Učitelská příprava zažívá průlom, nové požadavky ji posunou k učení dětí

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dnes vydalo nové požadavky pro učitelské vzdělávání. Jsou výsledkem několikaleté spolupráce celého systému na reformě přípravy učitelů a učitelek a představují zásadní posun učitelské přípravy směrem k rozvoji kompetencí, jimiž mohou učitelé a učitelky podporovat děti v učení. Jako Otevřeno, Učitel naživo, Začni učit! a Učitelská platforma považujeme tyto změny za průlom pro rozvoj českého školství.

MŠMT schválilo nová pravidla pro přípravu učitelů. Čeká je více praxe i tzv. klinický rok

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo začátkem dubna 2024 nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy, které vedou ke kvalifikaci pedagogických pracovníků. Tato nová pravidla, tzv. Rámcové požadavky, upravují podobu vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků na všech fakultách připravujících učitele (pedagogických, přírodovědeckých, filozofických, tělovýchovných a dalších) a jsou součástí probíhající Reformy přípravy učitelů. Reforma má za cíl zajistit, aby systém přípravy učitelů v ČR do roku 2030 patřil k nejlepším v Evropě.

Pavel Kraemer: Inovace škol jako podmínka kvalitního vzdělávání? Technologický vývoj stejně nedohoníme

Posledních dvacet let je v Česku široká shoda na tom, že vzdělávání je třeba inovovat. Stalo se z toho klišé: „Svět se rychle mění, školy se tudíž také musí rychle změnit, protože vzdělávání musí se světem držet krok…” Jsou o tom kulaté stoly, panelové debaty, konference, je to pozice většiny osobností, kteří ve vzdělávání něco znamenají. Když řeknete, že je třeba inovovat, uděláte si čárku a nic nezkazíte. Maximálně trochu naštvete obyčejné učitele.

Tomáš Chrobák: Čtenářská gramotnost žáků není jen věcí češtinářů. Pěstovat ji musíme i v matematice, a nejen kvůli přijímačkám

Nedávno se konaly jednotné přijímací zkoušky. Nemusím mít ani křišťálovou kouli, abych věděl, že jeden z největších problémů v matematice byly slovní úlohy. Ne proto, že by žáci neuměli počítat, ale proto, že často nerozumí zadání, nedokážou si situaci představit či jim úloha nezapadá do klasicky naučených postupů. Selhává zde jejich čtenářská gramotnost.

18. 4. 2024 Kulatý stůl SKAV a EDUin ve 14.00–16.00

Zveme vás na další kulatý stůl SKAV a EDUin na téma: Odpovídá návrh nového kurikula vzdělávání pro budoucnost?

Mikuláš Bek: Revize učebních plánů by měla reagovat i na zjištění školní inspekce

Revize rámcového vzdělávacího programu musí podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) reagovat i na výsledky mezinárodních testování a zjištění České školní inspekce (ČŠI). Řekl to na jednání Národního konventu o vzdělávání 12. 4. 2024. 

Šárka Štočková: Fakulta sociálních věd vybudovala v Jinonicích jeden z nejmodernějších univerzitních areálů

Na konci loňského roku dokončila Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy dostavbu a rekonstrukci původního fakultního areálu v Jinonicích. Sídlí zde tři z pěti fakultních institutů a přesune se sem i děkanát, který dosud sídlí v centru Prahy. Studenti najdou v Jinonicích jeden z nejmodernějších a nejlépe vybavených univerzitních areálů včetně knihovny s nočním provozem, který minimálně v pražských podmínkách nemá konkurenci. O realizaci projektu jsme si povídali s proděkanem pro rozvoj FSV UK Davidem Emlerem.

Bořivoj Brdička: K vývoji revize RVP

Vážení přátelé! Cítím potřebu se vyjádřit k vývoji Revize RVP ZV, která vstoupila do fáze veřejné konzultace, jež se má nést ve znamení střetu názorů a zájmů různých skupin prosazujících svůj postoj ke vzdělávání. Situace silně připomíná stav celého světa, v němž převládá rozpolcenost, a když dojde na lámání chleba, je přibližně polovina pro pokrok a polovina chce zachovat status quo.

EDUin: Co se dá vyčíst z dat žáků přihlášených k přijímacím zkouškám?

V Česku už zítra začínají přijímací zkoušky na střední školy. Jako první čekají testy žáky devátých tříd, v dalších dnech pak i uchazeče z pátých a sedmých tříd. Česká školní inspekce ve spolupráci s Cermatem a Ministerstvem školství v březnu zveřejnila přehled počtu přihlášek na střední školy. EDUin teď přináší analýzu nejzajímavějších dat. Celou si ji můžete přečíst ZDE.

Václav Dolejší: Změnit školství? Ministr může narazit ve sborovnách

Úspěch reformy školství závisí na několika faktorech: nadšení učitelů, zapojení rodičů i aktivním přístupu ministerstva. Bez toho bude revize rámcových vzdělávacích programů jen další idealistický papír.

Josef Mačí: Co je v nových osnovách: pět hlavních bodů, které změní školy v Česku

Ministerstvo školství představilo nové osnovy výuky na základních a v mateřských školách. Proměnit se má výuka přírodopisu, dějepisu, jazyků, ale také výtvarné výchovy. K plánu se nyní může vyjádřit – a pozměnit ho – i veřejnost.

Anna Brzybohatá: Revize kurikula pro základní školy nabrala výrazné zpoždění, předem stanovené termíny chce ale ministerstvo stále stihnout

V minulém týdnu ministerstvo školství společně s Národním pedagogickým institutem spustilo veřejné připomínkové řízení k návrhu revize RVP ZV a aktualizace RVP PV a školy by podle nového kurikula mohly postupně začít učit ve školním roce 2025/2026. Povinně pak všechny o dva roky později.

Václav Pešička: Děláme ze vzdělávání Velkou pardubickou. Přijímačky netestují znalosti, ale distribuují žáky, upozorňuje ekonom Münich

Blíží se datum, kdy uchazeči o učňovské obory, střední školy a gymnázia usednou do lavic a budou o své vysněné školy soupeřit s vrstevníky. Přijímací řízení má letos modernější háv díky částečné digitalizaci. Nic se ale nemění na roli přípravných kurzů na přijímací zkoušky, které právě v těchto dnech vrcholí a žáky základních škol na testy od Cermatu připravují. Proč nestačí příprava jen ze základní školy? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonom Daniel Münich z CERGE-EI.

Václav Petráš: Jak vychovat z dítěte sportovce. Bez typických rodičovských chyb

Cílem knihy je na základě řady příkladů ze života mladých sportovců a jejich rodin, s nimiž autor pracuje, lépe porozumět tomu, v čem může být sport pro život a růst mladého člověka užitečný a jak tyto možnosti naplno rozvinout – ale také tomu, jak lehce se může ze sportu stát primárně zdroj negativních emocí, frustrace a demotivace.

Michaela Prešinská: Aby se děti v informacích neutopily a poznaly lež. Kritické myšlení prověří i učitele

Aby si lidé dokázali utvářet postoje na základě věrohodných zdrojů, musí se naučit kriticky myslet. K tomu má podle strategie ministerstva školství děti vést už základní škola. I proto učitelé v Hovorčovicích u Prahy spojují běžnou výuku s lekcemi kritického čtenářství a pisatelství. Rozeznávat emočně zabarvená tvrzení od faktů učí žáky už na prvním stupni.

Šárka Miková: Jak zmírnit stres z přijímaček?

V první polovině dubna probíhají přijímačky na střední školy. Někteří rodiče se bojí, aby se jejich dítě vůbec někam dostalo. Jiní tlačí dítě na prestižní školy, protože ty podle nich zaručují úspěšnost v dalším životě. Vůbec to tak ale nemusí být. Úspěch v přijímačkách z velké míry ovlivňuje schopnost dítěte zvládnout stres.

SKAV: Začala veřejná konzultace k návrhu revidovaného kurikula. Je to diskuze o tom, jak by mělo vypadat vzdělávání pro rychle se měnící svět

Revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP) vstoupila do další fáze. Národní pedagogický institut (NPI), který nese za úpravu kurikula zodpovědnost, zahájil veřejnou konzultaci k pracovní verzi vznikajícího dokumentu a otevřel ji k připomínkám pro odbornou i laickou veřejnost.

Jak se inkluze podaří, nebo nepodaří, záleží hlavně na samotném přístupu školy, ukazuje šetření ČŠI

Česká školní inspekce zavítala do deseti vytipovaných škol, kde se zaměřila na výuku v běžných a speciálních třídách a v hodinách, kdy mají žáci běžných a speciálních tříd výuku společně. Výsledky ukazují, že inkluzivní vzdělávání těchto tříd v rámci společných aktivit žáků má smysl, když má podporu. A to jak ze strany vedení školy, tak celého pedagogického sboru a samotného zřizovatele.

Stanovisko spolku Svatopluk ke Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ a připravované kurikulární reformě

V poště se nám objevil tento názor na Strategii 2030+ a připravovanou kurikulární reformu. Domníváme se, že i když je to názor skupinový, měla by ho široká pedagogická veřejnost znát. Je ale poněkud zvláštní, že se objevil až za tak dlouhou dobu po publikování Strategie a za ještě delší dobu od schválení školského zákona. 

Cíle vzdělávání jsou stanoveny Zákonem 561/2004 Sb. (školským zákonem) v aktuálním znění, § 2 (viz Školský zákon ve znění účinném ode dne 1. 1. 2024, MŠMT ČR (msmt.cz). Najdete je za článkem.

Tomáš Pospíchal: Další fakulta ruší bakalářské práce. „Jsou už překonané,“ říká expert

Bakalářské práce už nebudou muset psát studenti ekonomicko-správní fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Přesněji ti, kteří na škole studují od tohoto akademického roku. K podobnému kroku dříve přistoupila podnikohospodářská fakulta VŠE. V obou případech se jedná o reakci na rozvoj umělé inteligence, která má podle odborníka už dnes významný vliv.

Anna Brzybohatá: Tahanice o peníze do školství se pravděpodobně povedou i v dalších letech. Ve výhledu je naplánované dát resortu o zhruba 15 miliard korun méně

Příští rok na podzim proběhnou nové volby do Poslanecké sněmovny. Nyní vládne pětikoalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, která deklarovala jako jednu ze svých priorit školství. Ostatně jako každá předchozí vláda prakticky od začátku samostatné České republiky. Školství stejně jako jiné resorty ale potřebuje peníze, oproti jiným je ale podfinancované dlouhodobě.

Roman Petrenko: Zhoršená psychika u mladých? Dospělí je nenaučili zvládat stres. Sociolog popsal znepokojivý průzkum v jednom z nejchudších krajů

Pětina mladých lidí v Ústeckém kraji přemýšlela o sebevraždě, ukazují data výzkumu o duševním zdraví. „Mě osobně to šokovalo. Když jsme ale výsledky konzultovali s psychology a s psychiatry, tak oni zas tak šokovaní nebyli,“ říká sociolog a ředitel výzkumné agentury Anreva Solution Roman Petrenko. Podle něj je zásadní problém to, že dospělí nenaučili děti zvládat stresové situace.

Nora Jakobová: Proč žijí mladí v nejistotě? Nemohou se spolehnout na rady rodičů

Nejen nejistá budoucnost, ale také dlouhá doba distanční výuky během covidu nebo válka na Ukrajině. To všechno se odráží na psychické pohodě dětí a mladých. Jak s tím pracovat, říká v rozhovoru školní psycholožka Nora Jakobová.

Emma Fousková: Na každé střední škole myslí na sebevraždu nejméně čtyři žáci, varují psychologové

Na běžné střední škole potřebuje psychologickou pomoc v průměru jedenáct až dvacet studentů. Nejčastěji trpí pocity úzkosti, sebepoškozováním, panickými atakami či depresivními stavy. Mezi studenty jsou časté i sebevražedné myšlenky. Vyplynulo to z průzkumu společnosti GTS Alive, která oslovila 41 psychologů ze středních škol. Vidí problém hlavně v nedostatku financí a systému psychiatrické péče.

Šárka Miková: Jak vybrat školu pro mé dítě

V dnešní době máme my rodiče zpravidla víc možností než dát dítě do spádové školy. Mnozí hledáme něco jiného, než jsme zažili sami – chceme pro své děti zábavnější výuku, individuální přístup nebo víc kritického myšlení. Podvědomě tíhneme k tomu, co by ve výuce vyhovovalo nám. Proto psycholožka Šárka Miková doporučuje položit si otázku: „Hledáme školu pro sebe, nebo pro naše dítě?“

Jana Divinová: Česko se otevřelo „jiným“ školám. Děti chtějí být brány jako osobnosti, říká expert

Počet alternativních škol rok od roku roste. Dřív šlo převážně o školy základní, od loňského roku ale přibývají i ty střední. „Stát si uvědomil, že má obrovský průšvih, protože na střední školy se začaly ze základek přelévat populačně silné ročníky,“ říká Pavel Kraemer, zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání a učitel.

Stanislav Biler: Přijímací zkoušky na školy jsou přípravou na život v trestanecké kolonii

Za měsíc se desítky tisíc dětí začnou potit u jednotných přijímacích testů. Ty existují jen proto, že stát nechce zajistit dostupné všeobecné vzdělání pro všechny.

17.–23. 8. 2024 Prázdniny trochu jinak XXXII.

Dovolujeme si pozvat širokou pedagogickou veřejnost na již 32. ročník vzdělávacího a relaxačního pobytu pořádaného v rekreačním středisku Nesměř u Velkého Meziříčí.

Patří sociální práce do škol a kdo s ní má školám pomoci?

Odpovědi hledá analýza EDUinu i diskuse na kulatém stole příští týden.

Daniel Prokop: Segregaci platíme všichni. Když sociálně slabé dítě nedokončí školu, stojí nás to tři miliony, tvrdí sociolog

Už před šestnácti lety vytkl Evropský soud pro lidská práva Česku, že stále diskriminuje romské děti ve školách a že je přeřazuje do speciálních škol. Ministerstvo školství teď slibuje, že má plán, jak situaci řešit. „Náš problém je, že když děti integrujete, tak výnosy přijdou za desítky let. Zatímco náklady jsou okamžité a vyžadují velké úsilí v celé lokalitě,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research v rozhovoru pro Radiožurnál.

Segregace romských dětí je nepřípustná, přicházíme tím o talenty, říká náměstek Nantl

Je to šestnáct let, co Česko prohrálo u Evropského soudu pro lidská práva kvůli diskriminaci romských žáků. Dodnes je ale v zemi 130 segregovaných škol. Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) tím česká společnost vyrábí klienty sociálního státu. Pokud se situace nezlepší, mohlo by podle něj dojít k rušení škol.

Risa Williams: Jak zvládnout organizaci času. 25 metod a strategií

Stále nestíháte, a ať děláte, co děláte, nikdy nepřijdete včas? Váš seznam úkolů se rychle zaplňuje, ale že byste je stíhali i řešit, o tom se mluvit nedá? Jak vystoupit ze začarovaného kolečka pro křečky, určit si priority a vytřídit balast, který k ničemu nevede?

Nadace České spořitelny podporuje vzdělávací aktivity na třetině škol v celé republice

Nadace České spořitelny za více jak 20 let svého fungování investovala 866 milionů korun do vzdělávacích a sociálních aktivit. V posledních letech se zaměřuje na podporu projektů ve školách, kde se vyučuje tak, aby mladá generace obstála ve svém profesním i osobním životě. Projekty zacílené zejména na rozvoj dovedností a postojů zažívají žáci a studenti na 1900 základních a středních (tj. na 36 %) školách v celé republice.

Anna Brzybohatá: Kde to dělají školy tak dobře, že si z nich ostatní mohou brát příklad? PAQ Research vytvořil mapu vzdělávání, která taková místa ukazuje.

České školství je na tom ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi průměrně – ani nejlépe, ale ani nejhůře. Pokud vezmeme srovnání mezinárodních výsledků vzdělávání dětí v rámci zemí OECD prostřednictvím testů PISA, i tam je Česko zhruba ve středu. A to i přesto, že je vzdělávání jednoznačnou prioritou prakticky každé vlády od vzniku samostatné České republiky. Za více než 30 let jednoznačné vládní priority bez ohledu na to, která partaj je momentálně u moci, by na tom tedy mohlo být české školství lépe.

Vladimír Barák: Kreativita, vůdčí schopnosti a inteligence. To budou klíčové dovednosti v éře AI

Trh práce se mění a reaguje na extrémně rychlý rozvoj umělé inteligence. Zatímco starší generace se s generativní AI pomalu učí zacházet, pro ty nejmladší bude naprostou samozřejmostí.

Kamila Minaříková: Jeden superředitel pro několik škol? Kritici se bojí nezájmu o ty malé

Ušetří to peníze a zefektivní i ulehčí práci ředitelů, kterým se zmenšuje prostor na výuku a drtí je stále hutnější administrativa. Na ministerstvu školství čím dál častěji skloňují návrh slučovat malé školy do větších celků pod jedno vedení. Budí to rozporuplné reakce. Část ředitelů by úlevu uvítala, druhá ale namítá, že o škole, kterou formovali desítky let, začnou rozhodovat cizí lidé bez vazeb na místní komunity.

Markéta Hronová: Více práce s výukou má přinést i více peněz. Ministerstvo chce podpořit školy nejen z vyloučených lokalit

Vést školu plnou dětí z vyloučených lokalit nebo s hodně žáky nemluvícími dobře česky je náročné a žádá si více odborníků, kteří s výukou pomohou. Ministerstvo školství proto předložilo novelu zákona, která by umožnila poslat do takových škol více peněz. Jestli by kvůli tomu jiné školy o finance přišly, se ale zatím neví.

Anna Brzybohatá: Debata mě naučila mluvit tak, aby to mělo hlavu a patu, říká český debatér Kryštof Olša

K debatě přišel zcela náhodou přes kamarády, kteří ho do ní navedli. Už u ní zůstal a nyní byl s českým národním týmem na historicky prvním mistrovství Evropy, kde se umístili na 10. místě. Přípravy jim zabírají hodiny, přesto ale někdy mění celou obhajobu i pár minut před začátkem. „Občas zjistíme, že jsou naše argumenty slabé, potřebujeme je vylepšit, a tak děláme poznámky na poslední chvíli,” popisuje v rozhovoru pro EDUzín debatér Kryštof Olša.

Anna Brzybohatá: Dobrá debata je jako ping pong argumentů. Nejlepší středoškolští debatéři se sjeli do Prahy na mistrovství Evropy

Pražské Gymnázium Nad Alejí by mělo být kvůli jarním prázdninám prázdné. Místo toho je tady ale na 200 středoškoláků. Na historicky první mistrovství Evropy se do Česka sjeli debatéři z 20 států, aby zjistili, kdo umí stavět argumenty nejlépe na starém kontinentu.

Markéta Hronová: Učí se tu matika i programování, ale taky o kolik si říct na pohovoru. IT gymnázium boří mýty

Dvacet let pracovala v softwarové firmě, pak se rozhodla zbořit mýtus o ajťácích jako o nerdech, kteří jen o samotě vysedávají u počítače. A uprostřed covidu otevřela soukromé 1. IT Gymnázium v pražských Satalicích. Markéta Fibigerová staví na lidech z praxe, které zaměstnává jako učitele. Další si do školy pravidelně zve jako hosty na workshopy. Mladé lidi učí nejen programování a AI, ale i všeobecný rozvoj včetně toho, jak by se měli „prodávat“ na trhu práce. Hodně se věnují také péči o psychiku.

Petr Holub: Prestižní gymnázia stát vytvářet nemá. Klíčové jsou jiné školy

Kvalitní vzdělání pro naše děti je jeden z mála požadavků, které tuzemské rodiny po sociálním státu opravdu chtějí. Frustrace a stres z období přijímaček dnes opět připomínají, že stát úkol nezvládá. Není to jenom jeho chyba.

Anna Brzybohatá: Plány psát umíme a jsou hodně sexy, ale pak je neplníme, říká k první fázi Strategie 2030+ Miroslav Hřebecký

EDUin na půdě Senátu představil letošní Audit vzdělávání, kde se programový ředitel Miroslav Hřebecký v analýze věnuje naplňování Strategie 2030+. Výsledky nejsou příliš uspokojivé, protože v první fázi se naplnila zhruba čtvrtina. „A aby nedošlo k mýlce, zdůrazňuji, že jde o 20 až 30 procent v prvním období. To vůbec neznamená, že jsme naplnili 20 až 30 procent celé Strategie,” říká expert na vzdělávací politiku.

Jitka Polanská: Ředitelé škol jsou ochotni ministerstvu s úspornými kroky pomoct. Když se nebudou dělat zbrkle, říká Jan Kuzebauch

Kolem reforem se má budovat shoda, říká ředitel ZŠ Kraslice a člen výkonného výboru Učitelské platformy Jan Kuzebauch.

MŠMT implementuje Dlouhodobý záměr vycházející ze Strategie 2030+

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájilo z pokynu ministra Mikuláše Beka práce na další fázi implementace Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ prostřednictvím implementace příslušných opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky pro období let 2023–2027.

Česko umí dobře dokumenty psát, ale hůře je naplňovat. V Auditu se EDUin věnuje inovaci oborové soustavy, sociální roli školy a Strategii 2030+

Na půdě Senátu představí EDUin letos již jedenáctý nezávislý Audit českého vzdělávacího systému, který bude 5. března možné sledovat od 10 hodin online na sociální síti Facebooku nebo na Youtube.

Andrea Cibulková: Podporujme potenciál každého dítěte

O podpoře NPI ČR, kterou poskytuje učitelům a dalším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům při práci s heterogenním kolektivem, jsme mluvili s Andreou Cibulkovou, ředitelkou odboru Podpora žáků, poradenství a společné vzdělávání.

Jana Potužníková: Sněhové vločky? Děti jsou takové, jaké jsme je vychovali, říká Lenka Felcmanová

„Cítit se někde dobře“ ještě pořád nepovažujeme za úplně důležitý parametr spokojeného života. To už mnohem spíš (a často právě dětem) říkáme, co je třeba vydržet nebo překonat. Přesto dnes vrcholí projekt Týden wellbeingu ve školách, který téma spokojenosti vytahuje na světlo. Ať už ve vztahu ke vzdělávání, nebo v souvislostech se zráním dětské osobnosti a celoživotního nastavení. V čem nejvíce pokulháváme a kde můžeme pomoct my rodiče?

Matěj Skalický: Školy mají začít pracovat s emocemi a stresem, ministerstvo chystá změnu osnov

Kdo je v pohodě, lépe se učí. Kdo je v pohodě, lépe učí. Wellbeing na školách – duševní zdraví jako priorita ministerstva školství. Je to tak doopravdy? A jak se budou nově žáci a žačky učit na základkách pracovat s emocemi? Ví Eva Mikulka Šelepová z domácí redakce. Ptá se Matěj Skalický.

Kristýna Matějková: Vystudovali jste dvě vysoké? No a? Firmy mají větší zájem o „novolímečkáře“ bez titulu

Na pracovním trhu doposud platilo základní rozdělení pracovníků: manuální pracovníci jsou modré límečky, kancelářští zase bílé. S proměnou zejména technologických odvětví, kterou tlačí umělá inteligence, se ale k základní sestavě přidal další zaměstnanec – takzvaný novolímečkář. A postupně se stává ideálem člověka, o něhož mají zájem všechny firmy. Jak vypadá a proč by se o něj měly firmy zajímat?

Jana Straková: Systém přijímacích zkoušek je setrvačný, testy jsou samoúčelné a děti se na ně učí nesmysly

Skončilo přihlašování na střední školy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mimořádně prodloužil. Žáky nyní čekají jednotné přijímací zkoušky. „Zkoušky by měly psát všechny děti. Je třeba otevřít systém středního vzdělání, aby celá ta záležitost nebyla tak kompetitivní,“ zdůrazňuje v podcastu Chyba systému Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Jan Břížďala: Elektronické podávání přihlášek je za námi. Teď ještě změnit přijímačky

Ve středu uplynula lhůta pro podávání přihlášek na střední školy. Ty je budou aktuálně zpracovávat a na základě nich zvát uchazeče o studium ke konání přijímacích zkoušek.

Petr Honzejk: Guerilla na Cermatu. Český stát hází klacky pod nohy sám sobě

Konec dobrý všechno dobré, řeklo by se. Systém elektronického přihlašování na střední školy nakonec, přes počáteční škobrtání, celkově nehavaroval, ustál i hackerské útoky. Využila ho drtivá většina rodičů, přihlášek přišlo 143 tisíc. Papírovým přihláškám tak můžeme konečně zamávat jako ozvěně minulého století. Hurá.

Gabriela Vávrovská: Hravé pohybovky. Kniha plná kreativních her pro děti, které spojují vzdělání s radostí z pohybu

V on-line nakladatelství Pointa vyšla nedávno kniha Hravé pohybovky, která je souborem pohybových her pro děti zaměřených na různé oblasti rozvoje dítěte, které vás provedou vybranými tématy v průběhu celého školního roku.

Pavel Černý: A co děti, žijí zdravě?

Data sbíraná na českých školách v roce 2022 ukazují, že za předchozích 12 let došlo ke zlepšení charakteristik týkajících se zdraví a zdravého životního stylu dětí v Česku. Sběr a vyhodnocení dat proběhly v rámci studie HBSC, která ve čtyřletých intervalech sleduje faktory ovlivňující zdraví dětské populace ve více než padesáti zemích světa.

Zuzana Hronová: Obce mají garantovat místo ve školce hned po třetích narozeninách, navrhuje NERV

Už nyní některá města a obce nabízejí místa pro čerstvě tříleté děti. Činí tak ale pouze dobrovolně, rodiče na ně zatím nemají nárok. Odborníci navrhují zavedení povinnosti.

Barbora Doubravová: Až sedm tisíc na vysokoškolský život. Stát jedná o zavedení půjček pro studenty

Vysokoškolákům by mohly usnadnit živobytí vratné granty. Měsíčně by si mohli půjčit mezi třemi a sedmi tisíci korunami. Půjčky mají pomoci hlavně studentům, kteří by si jinak studium na univerzitě nemohli z finančních důvodů dovolit. Dluh by spláceli po nástupu do práce. Podobně fungují studentské programy například ve Velké Británii či Německu.

Veronika Michalíková: "Kdo se nechce učit, může si hrát." V této škole rozhodují i děti, být pozadu nevadí

Děti si tu mohou klidně celý den hrát, číst nebo něco vyrábět. Není výjimkou, že se tak oproti žákům z běžných škol naučí psát, číst nebo počítat i o několik let později. Znalosti si totiž v Osvobozené škole osvojují hravou formou podle svých možností i zájmů. "Tento typ vzdělávání je vhodný pro téměř všechny děti, ale málokteré rodiče," říká ředitelka. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak škola funguje.

Zuzana Hronová: Čeští učitelé jsou vyhořelí a ve stresu. Pomohla by jim péče o duši

Dvě třetiny českých učitelů zažívají chronický stres, další pětinu už postihl syndrom vyhoření. Řešením je aktivně dbát o osobní pohodu a duševní zdraví.

Jana Nováčková: Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování

Po útlé knížce psychologa P. Graye Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje vyšla i další kniha z této série Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování. Je také výběrem z článků autora, které byly publikované na webu Psychology Today.