Třičtvrtě dětí se dostalo na svou prioritní školu. Obrovské rozdíly jsou ale v tom, kolik bodů k tomu stačilo žákům v různých částech republiky

Letošní přijímací zkoušky se dají označit za revoluční. Nikoli ale v podobě testů, nýbrž v procesu zpracování přihlášek. Nově bylo možné podávat přihlášky na střední školy elektronicky. Po velkých porodních bolestech, které byly jak u samotného vytváření systému, tak u jeho spuštění, se podařilo systém zprovoznit a díky tomu se přihlášky podávaly zájemcům snadněji.

 

Zdroj: Beduín 21/2024

 

K dispozici jsou i rozsáhlá data. A jsou zajímavá. 

 

— 94 procent zájemců se dostalo na střední školu v prvním kole

— 75 procent zájemců se dostalo na svou prioritní střední školu

— 97 procent – to je úspěšnost uchazečů v Ústeckém kraji a na Vysočině. Na Vysočině neudělalo první kolo přijímací zkoušky jen 122 žáků, což je nejméně ze všech. V Ústeckém kraji bylo 189 neúspěšných zájemců, kteří musí do druhého kola

— 1 524 zájemců neuspělo v Praze, což je 16 procent. Úspěšných jich bylo 84 procent 

— 1 245 zájemců neuspělo ve Středočeském kraji, což je necelých osm procent. Úspěšných jich bylo přes 92 procent 

— 6 068 uchazečů o studium na střední škole se musí přihlásit do druhého kola

— 53 procent zájemců se nedostalo na osmiletá gymnázia

— 68 procent zájemců se nedostalo na šestiletá gymnázia

 

Datových sad je k dispozici mnohem více, rozdělit se mohou na děvčata a chlapce, obory a další. Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí, který má testy pro jednotné přijímací zkoušky na starosti a stojí také za elektronizací přihlášky, na středeční tiskové konferenci slíbil, že všechna data budou otevřená a dostupná. Jsou totiž ideálním materiálem, ze kterého by se mohlo a mělo odvíjet plánování změn ve školství. Údaj „na střední školu se dostalo 94 procent zájemců už v prvním škole” zní sice velice hezky, ale je třeba také číst mezi excelovými řádky.

 

Ukazují se totiž obrovské rozdíly v tom, kolik bodů potřebovaly děti v různých koutech republiky k tomu, aby se na střední školu dostaly. Maximální počet bodů je u jednotné přijímací zkoušky 100, polovina je z českého jazyka, druhá z matematiky. Jak popisuje Deník N, některým dětem pro přijetí na víceleté gymnázium v Praze nestačilo ani více než 80 nebo i 90 bodů, kdežto například v Bruntále či Kadani stačilo zájemcům i 30 bodů. V Rumburku dokonce stačilo 18 bodů z testů jednotné přijímací zkoušky, škola přičítala body také za prospěch a soutěže.

 

Ve výsledku proto zní informace o 94 procentech přijatých zájemců podobně, jako je tomu například u kapacity školek – „míst je pro děti dost,” jak se dozvídáme každoročně z ministerstva školství. A úřad má skutečně pravdu, celorepublikově je v průměru opravdu míst pro předškolní i mladší děti dostatek, jenže extrémně exponované jsou kapacity v Praze, jejím prstenci a v okolí dalších velkých městech. Fakt, že dostatek míst mají školky na Olomoucku, nebude zajímat rodiče ze Středočeského kraje a celé kapacity v Praze by se daly shrnout do hesla „moc dětí, málo škol”. A to i přesto, že do hlavního města chodí na střední školy zhruba 30 procent dětí ze Středočeského kraje, k tomu ještě děti z dalších koutů republiky. Je to pravda, současně je ale třeba říct i to, že nejde o novou informaci, víme o tom již několik let. Poptávka by se ale měla pokrýt.

 

Příkladem dobré práce s daty mohou být výsledky uchazečů ve zmíněném Ústeckém kraji a na Vysočině, kde je úspěšnost přes 97 procent. Jak ukazuje mapa vzdělávání od společnosti PAQ Research, na Ústecku je vysoká míra chudoby a vysoké socioekonomické znevýhodnění, kraj tak dlouhodobě „vede” tabulky neúspěšnosti ve vzdělávání. Vysočina má zase rozdrobené samosprávy a spousty zřizovatelů škol. V kraji ale například na základě dat výrazně navýšili kapacity na žádaných oborech a díky tomu byl pro zájemce dostatek míst.

 

Ministr školství Mikuláš Bek na středeční tiskové konferenci ke shrnutí výsledků letošních přijímacích zkoušek řekl, že v budoucnu chce problém velkého rozpětí potřebných bodů k přijetí na střední školu řešit, konkrétnější ale zatím nebyl. 

 

Ti žáci, kteří v prvním kole neuspěli, mohli do 20. května podat odvolání. V systému DiPSy je také od 20. května vyvěšený seznam škol, které mají volné kapacity a druhé kolo vypisují. K němu se lze přihlásit mezi 21. a 24. květnem.