Vláda se bude muset prásknout přes kapsu, pokud chce naplnit cíl svého programového prohlášení vydávat na vzdělávání takový objem prostředků, aby odpovídal v poměru k HDP průměru zemí OECD. Oproti schváleným výhledům by měla pro příští rok zvýšit výdaje na školství alespoň o 37 miliard korun, uvádí studie institutu IDEA při CERGE-EI.
MŠMT: Ministr Bek o potřebách českého školství
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek na konferenci Česko na křižovatce 2 připomněl potřebné změny ve školství. Mezi hlavní výzvy patří revize oborové soustavy středních škol, která se připravuje ve spolupráci se zaměstnavateli a která navazuje na revizí RVP pro předškolní a základní vzdělávání. Úpravy se dotknou i financování vysokých škol, které se musí připravit na příliv populačně silných ročníků.
NÁRODNÍ GALERIE Praha: aktuální výstavy + kompletní program
Barbora Doubravová, Michaela Prešinská: Škola je nepřipravila. Zaměstnavatelé popisují, co nejvíc chybí čerstvým absolventům
Začínajícím pracovníkům chybí praktické zkušenosti, ale také psychická odolnost nebo všeobecný přehled. V anketě Aktuálně.cz to říkají oslovení zaměstnavatelé v různých oborech. Školy podle nich nedostatečně připravují absolventy na požadavky trhu práce. Firmy tak musí investovat do dalšího vzdělávání a tréninku nových zaměstnanců, aby mezery v jejich znalostech a dovednostech vyplnily.
Jitka Polanská: Po učitelích se chce nemožné, mají učit něco, co je nikdo nenaučil, říká lektor a matematikář
EDUin: Volnější vzdělávací program učitelé nepřijali, nemalá část se jich chce vrátit k jasným osnovám, vychází z veřejných připomínek k RVP
Do konce května mohla veřejnost podávat připomínky k chystané revizi toho, co se děti učí a budou učit na základních školách. Ministerstvo školství, potažmo Národní pedagogický institut ČR (NPI), na změnách dělá přes dva roky a už se má blížit ke konci. To, co už má hotové, mohl okomentovat prakticky kdokoliv, ale zájem nebyl vysoký.
Tereza Hübscherová: Další změna v přijímačkách na střední. Přihlášky by se mohly podávat až po vyhodnocení testů, řekl Nantl
Přijímací zkoušky na střední školy ještě zcela neskončily a mezi odborníky se již začínají probírat změny, ke kterým by v nich mohlo v příštích letech dojít. V budoucnu bychom měli mít společnou zkoušku pro všechny děti ukončující základní školu, jejíž výsledky by děti znaly už před podáním přihlášky, prozradil deníku Forum 24 náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Martina Vošková, Adam Hanka: České školství umělou inteligenci nevítá. Naopak, spí v 19. století
Barbora Doubravová: Nechtějí být influencery ani youtubery. České žáky nejvíce láká povolání učitele
Žáci osmých a devátých tříd je sice často sledují na sociálních sítích, sami se ale influencery či youtubery stát nechtějí. Volí tradičnější profese. Nejčastěji chtějí být učiteli, následují veterináři a sportovci, vyplývá z ankety Nadace České spořitelny. Často ale mají o povoláních zkreslené představy, upozorňují experti. Podle nich Česko zaostává v kariérním poradentství.
Jitka Polanská: Hledáme neviditelné talenty, a to i ty ze znevýhodněného prostředí, říká Patrick Gaule
Daniela Vrbová, Markéta Vozková: Maturita nemá být síto. Přicházíme tak o talenty, říká autor výzkumu o neúspěšných studentech
75 600 prvomaturantů v těchto dnech čeká ústní část maturitní zkoušky. Přibližně 2 000 z nich ale opakovaně zkoušku nesloží. S hosty Reparátu mluvíme o tom, jak zásadní je neúspěch pro další vzdělávání a pro uplatnění na trhu práce. O fungování vzdělávacího systému vypovídají nejen ti, kteří v něm uspějí, ale i ti neúspěšní, říká Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, autor výzkumu zaměřeného na opakovanou neúspěšnost maturantů.
Martin Fendrych: Máme málo škol s maturitou, takže i málo vysokoškoláků
Jan Křovák: Ministr Bek žádá pro školství desítky miliard navíc. Populismus, zlobí se Pekarová
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) žádá na příští rok navýšení rozpočtu pro svůj resort o desítky miliard korun. Pro Echo24 sdělil, že vláda musí odpovídajícím způsobem dát najevo, že chce plnit sliby z programového prohlášení. Rezignací prý při nesplnění požadavků nevyhrožuje, nechce ale obhajovat rozpočet, se kterým by vnitřně nesouhlasil. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro Echo24 označila Bekův přístup za populistický.
SKAV: Nové RVP lépe popisuje, jak rozvíjet kompetence, bez dobré metodické podpory ale stále mohou zůstat jen na papíře
Tomáš Bouda: Jak české školství spravovaly školské úřady a co z toho plyne pro Strategii 2030+
EDUin: Na schválení RVP musí být víc času
V pátek končí veřejná konzultace nového Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Po zapracování připomínek chce ministerstvo školství dokument ještě tento rok schválit. Připomínkové řízení ale ukazuje, že by bylo rozumnější celý proces posunout a dát víc prostoru na zapracování změn i na přípravu podpory pro školy.
Štěpánka Baierlová: Je třeba vyvinout tlak na MŠMT, jinak revize RVP zůstane jen na papíře
Daniel Münich: Reforma přijímaček neskončila. Je třeba ji dotáhnout
Petr Švihel: Čas je proti nám! Zaplatíme. Jurečka přemlouvá starosty k dětským skupinám
Teodor Kolář: Stát má pět miliard na kurzy pro 100 tisíc lidí. Podívali jsme se, jaké jsou v nabídce
Mám se učit programovat, nebo jít na truhláře? Nepřijdu kvůli umělé inteligenci o práci? Proč jsem se víc nezajímal o počítače? Co by měly studovat moje děti? Podobné otázky si klade asi většina rodičů, studentů nebo zaměstnanců. Zjistili jsme, o jaké profese bude v příštích letech zájem a jak se novým dovednostem téměř zdarma naučit třeba s využitím peněz od Úřadu práce.
Markéta Hronová: Písmenka na prádelní šňůře a pohřbívání odpadků. Jak se učí ve škole, která předbíhá systém?
Teploměr ukazuje jen šest stupňů, děti jsou ale zvyklé být venku. Na školní zahradě se chystají na pohřeb odpadků. Tedy aktivitu, kterou si žáci prvního stupně připravili pro předškoláky na Den Země. Na zahradě se tu ale děti učí třeba i číst. „Natáhneme šňůru na prádlo a prvňáci si na ni z popsaných kolíčků skládají slova,“ popisuje učitelka Kateřina Vrtišková ze Základní školy Vrané nad Vltavou. Výuku venku, důraz na environmentální témata, ale i blokové učení a budování vztahů ve třídě má přinést reforma, která do tří let čeká všechny základní školy v Česku. Vrtišková spolu s dalšími kolegyněmi ale učí podle nových zásad už nyní, přečtěte si jak.
Michaela Ryšavá, Markéta Hronová: Nedáte peníze? Tak vaše studenty do Prahy nepustíme. Boj o místa na středních školách se vyhrocuje
Přes tisíc pražských dětí zůstává zatím bez jistoty, kam v září nastoupí na střední školu. A to poté, co se v prvním kole přijímacích zkoušek v metropoli nikam nedostalo 16 procent uchazečů. V nejbohatším kraji země je tak paradoxně nejméně dosažitelné vzdělání. Magistrát kvůli tomu čelí kritice veřejnosti, že dostatečně nenavýšil počet míst na školách, zejména na poptávaných oborech. Zástupci metropole viní Středočeský kraj, odkud k nim jezdí tisíce dětí. A dokonce od nich zaznívá, že by hlavní město v budoucnu pustilo na své školy jen pražské žáky.
Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Ministerstvo připravuje „gymnázium pro trojkaře“. První žáci by ho mohli vyzkoušet už příští rok
Budoucnost je ve všeobecném vzdělávání. Na tom se shodují mezinárodní studie i odborníci zabývající se školstvím. Jenže řada kritiků namítala, že ne všichni žáci mají na to vystudovat gymnázium, a kdyby přestala být výběrová, klesla by jejich úroveň. Ministerstvo školství proto připravuje nový obor pro lycea, který by plnil úlohu všeobecně vzdělávací školy, ale nebyl by výběrový a výuka by neměla být tak náročná.
Věra Štechrová: Pro pražské děti je na středních školách míst dost. Na místa pro ty středočeské chybí peníze, tvrdí radní
Po prvním kolem přijímacích zkoušek na střední školy se na jednu z vybraných dostalo 94 procent deváťáků, v Praze to bylo ale jen 84 procent. Neuspělo 1524 z nich. Pražskou úspěšnost ovlivňuje i to, že dvě pětiny míst zde obsazují mimopražští studenti. Podle pražského radního pro oblast školství Antonína Klecandy (STAN) je nutné zvýšit kapacity, Praha na to však nemá peníze. Pomoci by tak dle něj mělo ministerstvo i Středočeský kraj.
Josef Mačí: V Praze se na střední nedostalo nejvíc dětí. Bojují s konkurencí odjinud
Třičtvrtě dětí se dostalo na svou prioritní školu. Obrovské rozdíly jsou ale v tom, kolik bodů k tomu stačilo žákům v různých částech republiky
Letošní přijímací zkoušky se dají označit za revoluční. Nikoli ale v podobě testů, nýbrž v procesu zpracování přihlášek. Nově bylo možné podávat přihlášky na střední školy elektronicky. Po velkých porodních bolestech, které byly jak u samotného vytváření systému, tak u jeho spuštění, se podařilo systém zprovoznit a díky tomu se přihlášky podávaly zájemcům snadněji.
Čeští žáci jsou ve výuce ukáznění, ale řeší málo obtížných úkolů
České školní třídy jsou si z hlediska kvality výuky hodně podobné. Zároveň platí, že učitelé dokážou lépe udržet pracovní kázeň ve třídě a vytvořit podpůrné klima nežli žáky aktivizovat k přemýšlení. Tyto závěry vyplývají ze studie Národního institutu SYRI.
Konference SYRI v Senátu se zabývala vzděláváním
Téma vzdělávání jako nástroj pro budování odolné společnosti rezonovalo sněmovním sálem Senátu PČR. Národní institut SYRI odborníkům nastínil výsledky svých výzkumů. Konference se konala 15. 5. pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Drahoše. Institut SYRI, který sdružuje vědce a vědkyně Masarykovy univerzity, Akademie věd a Univerzity Karlovy, představil svoje výzkumy v Senátu už podruhé, loni byla tématem válka na Ukrajině a její dopady na českou společnost.
Denisa Dvořáková: Kdo buduje zahradu, věří v budoucnost, říká Johana Passerin. A naději děti potřebují
Květen je měsícem školních zahrad. Ačkoliv to tak možná nevypadá, vlastní zahrada je – nebo aspoň může být – pro školku nebo školu požehnáním. Může být místem, kde si děti nejen hrají, ale kde se také hodně učí. Jak funguje příroda, jak namáhavé je vypěstovat něco k jídlu. „Děti uchvacuje práce s půdou,” říká zakladatelka a ředitelka lesní školky Johana Passerin. „Zahrada je v našem pojetí nejvíce ze všeho milovaný domov a živá bytost.”
Bohumil Čiháková: Pohyb a vypnout od práce. Mozek musí odpočívat, říká neurovědec Stuchlík
Algoritmy sociálních sítí jsou postaveny na tom, aby nám aktivovaly mozkový systém odměny. Působí tedy podobně jako jiné příjemné aktivity, ale také jako návykové látky. A když nedostaneme to, co očekáváme, dopaminový pulz je negativní. To pak může aktivovat emoční oblasti mozku, které nám signalizují, že máme spustit nějakou negativní emoci, například úzkost, nebo se může rozběhnout i stresová reakce. Jak mozek na stres reaguje, zda si umí poradit s traumatem nebo se liší pohlavím, a co dělat, aby nevyhořel, prozradí v rozhovoru neurovědec a fyziolog profesor Aleš Benjamín Stuchlík.
Markéta Hronová: Správné aktivity mohou zvýšit IQ vašeho dítěte. Co s ním dělat a čemu se raději vyhnout?
Kristýna Matějková: Češi se vrhli na rekvalifikace. Mladí se chtějí učit a těm ve středním věku nic jiného nezbývá
Trh práce se proměňuje stále rychlejším tempem. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v zemi v následujících letech vlivem digitalizace zanikne 300 tisíc pracovních pozic a další milion výrazně změní svou náplň. Stát proto plánuje velké investice do rekvalifikací. A o další vzdělávání nebo i přeučení na jiný obor má zájem i stále větší počet Čechů.
Markéta Hronová: Školy musely mezi žáky losovat. Nová pravidla pro rozřazování dětí u přijímaček některé ředitele překvapila
Letos poprvé rozřazoval žáky v přijímacím řízení na střední školy algoritmus. Kvůli tomu, aby s výsledky mohl pracovat stroj, nikdo nemohl skončit na stejném místě. Mezi uchazeči, kteří na dané škole získali stejný počet bodů, se proto muselo losovat. Týkalo se to zejména škol, které nenastavily dostatečně podrobná dodatečná kritéria. V některých případech tak hrozí, že se kvůli losu žák na vybranou školu nedostane. Kam byl kdo skutečně přijat, se žáci oficiálně dozvědí ve středu.
České děti na tom nejsou s porozuměním světu nebo textu nejlépe, mezery mají ve čtenářské i přírodovědné gramotnosti
Česká školní inspekce v prvním pololetí loňského školního roku zjišťovala, jak jsou na tom žáci v otázce přírodovědné a čtenářské gramotnosti. Prošli jsme obě tematické zprávy od inspektorů. Výsledky potvrzují jejich dřívější zjištění i poslední data mezinárodního srovnávání PISA. Jak to vypadá řečí čísel?
Petr Král: Umělá inteligence a interaktivní úlohy. Dojde k velké proměně finálních zkoušek, předpovídá ministr Bek
Ministr školství Mikuláš Bek ze STAN nastínil v rozhovoru pro Radiožurnál možnou budoucnost českého školství. „Od zaškrtávacích testů se budeme nepochybně posouvat k interaktivním úlohám, kde se budou úlohy řešit online,“ popsal. A zmínil, že při vyhodnocování zkoušek by se dala použít umělá inteligence. Závěrečná zkouška by na středních školách navíc podle něj nemusela být jednotná.
Otevřeno: Pomohli jsme nastartovat změnu, uzavíráme dosavadní cestu a hledáme novou
Vážení přátelé, dovolte, abychom Vás informovali o milníku, k němuž jsme dospěli, o změnách naší činnosti a o našich dalších vyhlídkách. Jako Otevřeno jsme pomohli nastartovat proměnu učitelské přípravy v Česku. Naplňuje nás radostí, že tato změna dnes žije ve stovkách lidí a v celém systému vlastním životem. Naši dosavadní úlohu jsme splnili, pro její hlubší rozvíjení nenacházíme podmínky, proto opouštíme dosavadní strategii, do konce roku 2024 postupně dokončíme rozběhlou činnost a od roku 2025 budeme pokračovat v nové podobě, kterou pro sebe hledáme.
Daniel Münich: Vysoká hra. Špatné řízení vědy vede ke špatnému vládnutí
Josef Mačí: Cermat chystá veřejnou databázi úloh k přijímačkám. Až 100 tisíc příkladů
Janek Wagner: Závěry z kulatého stolu v Poslanecké sněmovně. Učitelé volají po oficiální zastřešující organizaci pro svou profesi
Ministr Mikuláš Bek: V příštím roce se přiblížíme 130 procentům na platy učitelů
Dominika Machová: „Dobrou školu dělá dobré vedení.“ Vzdělávací program připravuje budoucí ředitele
Tento týden se konalo poslední setkání studentů programu Lídr školy, který připravuje budoucí ředitele škol. Studenti toho pilotního ročníku mají nyní necelý měsíc přípravy na závěrečné zkoušky. Absolvování programu ale hodnotí velmi pozitivně. „Předčil moje očekávání,“ popsala jedna ze studentek.
Eduzměna: Regionální průvodci škol se na Kutnohorsku osvědčili, jejich práce pomáhá ředitelům i učitelům, ukázala studie
Zavedení regionálních průvodců škol na Kutnohorsku se osvědčilo a prokazatelně pomáhá ředitelům i učitelům v jejich práci. Vyplývá to ze studie, kterou po dvou letech testování této nové role ve školách ve vybraném regionu sestavil na základě sesbíraných dat Nadační fond Eduzměna.
Michaela Ryšavá, Markéta Hronová: Doktorandy mají z mizérie vytáhnout studentské půjčky i mateřská. Čeká se na zelenou od Stanjury
Jen sedm procent doktorandů dokončí studium v řádném termínu. Odborníci dlouhodobě upozorňují na nefunkční a nedostatečně motivující systém, a to jak pro školy, tak pro studenty. První pomoc má přinést nedávná novela vysokoškolského zákona: doktorandů ubude a dostanou dvakrát tolik peněz. Některé důležité benefity ale řeší až nový návrh, který mají HN k dispozici. Ministři se jím budou zabývat na příští koaliční schůzce. Jedná se o šest bodů, na kterých se shodly tři resorty a jež nyní čekají na zelenou od vlády.
Konec živoření doktorandů? Má jich být méně, zato budou lépe placeni
Upravit podmínky studia doktorandů má vládní novela vysokoškolského zákona, kterou sněmovna 16. 4. v prvním kole projednávání podpořila. Univerzity by podle předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni, uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. Novela byla posledním bodem úterního jednání sněmovny.
Petr Fischer: Falešná nezralost českých dětí
Zuzana Kopuletá: Polovina předškoláků u zápisu špatně mluví. Odklad nepomůže, když se doma nevěnují, namítá lékařka
Až čtvrtina dětí nastupuje do školy o rok později, než by měly, mají takzvaný odklad. Nejčastějším nedostatkem, na který u zápisu do první třídy upozorňují pedagogové, je to, že dítě špatně vyslovuje. Některé děti se špatně vyslovovat učí třeba z pohádek. „Postavy jsou roztomilé, huhňají a šišlají. A protože se to dětem líbí, tak to opakují,“ soudí v pořadu Host dne na Moravě lékařka a popularizátorka medicíny Jana Martincová.
Kamila Minaříková: Na dětské skupiny půjdou miliardy. Dejte jim už pravidla, žádají odborníci
Přijímají děti už od šesti měsíců věku, nejčastěji do nich chodí dvouleté, ale část dětí v nich zůstává až do začátku povinné školní docházky. Podle odborníků ale dětem v dětských skupinách může uniknout předškolní vzdělávání, které je důležité pro další studium i zařazení do společnosti. Volají proto po tom, aby pro dětské skupiny platila vzdělávací pravidla jako pro mateřské školy. V nové výzvě ministerstvo práce a sociálních věcí pro jejich rozvoj rozdělí až sedm miliard korun.
Jana Potužníková: V českém školství je i mezi učiteli příliš přítomná obava ze selhání, říká Blanka Pravdová
Wellbeing dětí se stal v posledních měsících velmi důležitým tématem. Ale stejně zásadním je také wellbeing učitelů. Protože stejně jako říkáváme „šťastná máma, šťastné dítě“, platí bez pochyby i to, že spokojené děti potřebují spokojené učitele. S Blankou Pravdovou z organizace Učitel naživo jsem mluvila nejen o tom, co aktuálně v pedagogických sborech k pocitu wellbeingu chybí, ale dostaly jsme se i k několika důležitým posunům, které už se povedlo realizovat.
Tereza Hübscherová: Nenaplněné školy jsou nejdražší. Nižší počet žáků ale nepřináší lepší výsledky. Máme řešení, tvrdí analýza
Kariérové poradenství pracuje s jakýmsi budoucím já. Volba střední školy není fatální, ujišťuje konzultantka
Více než 120 tisíc deváťáků a deváťaček v Česku se letos snaží dostat na střední školu. Už její výběr je přitom pro rodiny velkou výzvou. Dnešní mladá generace se připravuje na povolání, která často ještě neexistují, je taky možné, že bude muset svoji práci několikrát za život změnit. Stres z rozhodování může zmírnit třeba využití kariérového poradenství.
Martin Stříbrný: Nedostatek času je problém většiny učitelů. My máme řešení
Možná to znáte i Vy. Někde se dozvíte o nějaké nové metodě nebo aktivitě, kterou byste rádi použili v hodině. Nadchnete se pro ni, přemýšlíte, jak vše zapojit do hodiny, ale nakonec dojedete na to, že nemáte čas vše nachystat tak, aby to bylo podle Vašich představ. Ukazuje se, že v tom rozhodně nejste sami. Vždy když se bavím s dalšími kolegy učiteli, tak po nějaké době dojdeme k tomu, že máme stále nedostatek času.
Barbora Doubravová: Gymnázia jsou přeplněná, rodiče taktizují. Šestileté obory hlásí enormní zájem
V úterý a ve středu psali žáci přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Rekordní zájem je o ta šestiletá, zejména v Praze a na jižní Moravě. Rodiče šestiletý obor často vnímají jako pojistku k zajištění místa na škole. Část expertů ale tuto strategii nedoporučuje i kvůli tomu, že děti zbytečně stresuje.
Učitelská příprava zažívá průlom, nové požadavky ji posunou k učení dětí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dnes vydalo nové požadavky pro učitelské vzdělávání. Jsou výsledkem několikaleté spolupráce celého systému na reformě přípravy učitelů a učitelek a představují zásadní posun učitelské přípravy směrem k rozvoji kompetencí, jimiž mohou učitelé a učitelky podporovat děti v učení. Jako Otevřeno, Učitel naživo, Začni učit! a Učitelská platforma považujeme tyto změny za průlom pro rozvoj českého školství.
MŠMT schválilo nová pravidla pro přípravu učitelů. Čeká je více praxe i tzv. klinický rok
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo začátkem dubna 2024 nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy, které vedou ke kvalifikaci pedagogických pracovníků. Tato nová pravidla, tzv. Rámcové požadavky, upravují podobu vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků na všech fakultách připravujících učitele (pedagogických, přírodovědeckých, filozofických, tělovýchovných a dalších) a jsou součástí probíhající Reformy přípravy učitelů. Reforma má za cíl zajistit, aby systém přípravy učitelů v ČR do roku 2030 patřil k nejlepším v Evropě.
Pavel Kraemer: Inovace škol jako podmínka kvalitního vzdělávání? Technologický vývoj stejně nedohoníme
Posledních dvacet let je v Česku široká shoda na tom, že vzdělávání je třeba inovovat. Stalo se z toho klišé: „Svět se rychle mění, školy se tudíž také musí rychle změnit, protože vzdělávání musí se světem držet krok…” Jsou o tom kulaté stoly, panelové debaty, konference, je to pozice většiny osobností, kteří ve vzdělávání něco znamenají. Když řeknete, že je třeba inovovat, uděláte si čárku a nic nezkazíte. Maximálně trochu naštvete obyčejné učitele.
Tomáš Chrobák: Čtenářská gramotnost žáků není jen věcí češtinářů. Pěstovat ji musíme i v matematice, a nejen kvůli přijímačkám
Nedávno se konaly jednotné přijímací zkoušky. Nemusím mít ani křišťálovou kouli, abych věděl, že jeden z největších problémů v matematice byly slovní úlohy. Ne proto, že by žáci neuměli počítat, ale proto, že často nerozumí zadání, nedokážou si situaci představit či jim úloha nezapadá do klasicky naučených postupů. Selhává zde jejich čtenářská gramotnost.
18. 4. 2024 Kulatý stůl SKAV a EDUin ve 14.00–16.00
Mikuláš Bek: Revize učebních plánů by měla reagovat i na zjištění školní inspekce
Šárka Štočková: Fakulta sociálních věd vybudovala v Jinonicích jeden z nejmodernějších univerzitních areálů
Na konci loňského roku dokončila Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy dostavbu a rekonstrukci původního fakultního areálu v Jinonicích. Sídlí zde tři z pěti fakultních institutů a přesune se sem i děkanát, který dosud sídlí v centru Prahy. Studenti najdou v Jinonicích jeden z nejmodernějších a nejlépe vybavených univerzitních areálů včetně knihovny s nočním provozem, který minimálně v pražských podmínkách nemá konkurenci. O realizaci projektu jsme si povídali s proděkanem pro rozvoj FSV UK Davidem Emlerem.
Bořivoj Brdička: K vývoji revize RVP
Vážení přátelé! Cítím potřebu se vyjádřit k vývoji Revize RVP ZV, která vstoupila do fáze veřejné konzultace, jež se má nést ve znamení střetu názorů a zájmů různých skupin prosazujících svůj postoj ke vzdělávání. Situace silně připomíná stav celého světa, v němž převládá rozpolcenost, a když dojde na lámání chleba, je přibližně polovina pro pokrok a polovina chce zachovat status quo.
EDUin: Co se dá vyčíst z dat žáků přihlášených k přijímacím zkouškám?
V Česku už zítra začínají přijímací zkoušky na střední školy. Jako první čekají testy žáky devátých tříd, v dalších dnech pak i uchazeče z pátých a sedmých tříd. Česká školní inspekce ve spolupráci s Cermatem a Ministerstvem školství v březnu zveřejnila přehled počtu přihlášek na střední školy. EDUin teď přináší analýzu nejzajímavějších dat. Celou si ji můžete přečíst ZDE.
Václav Dolejší: Změnit školství? Ministr může narazit ve sborovnách
Josef Mačí: Co je v nových osnovách: pět hlavních bodů, které změní školy v Česku
Anna Brzybohatá: Revize kurikula pro základní školy nabrala výrazné zpoždění, předem stanovené termíny chce ale ministerstvo stále stihnout
V minulém týdnu ministerstvo školství společně s Národním pedagogickým institutem spustilo veřejné připomínkové řízení k návrhu revize RVP ZV a aktualizace RVP PV a školy by podle nového kurikula mohly postupně začít učit ve školním roce 2025/2026. Povinně pak všechny o dva roky později.
Václav Pešička: Děláme ze vzdělávání Velkou pardubickou. Přijímačky netestují znalosti, ale distribuují žáky, upozorňuje ekonom Münich
Blíží se datum, kdy uchazeči o učňovské obory, střední školy a gymnázia usednou do lavic a budou o své vysněné školy soupeřit s vrstevníky. Přijímací řízení má letos modernější háv díky částečné digitalizaci. Nic se ale nemění na roli přípravných kurzů na přijímací zkoušky, které právě v těchto dnech vrcholí a žáky základních škol na testy od Cermatu připravují. Proč nestačí příprava jen ze základní školy? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonom Daniel Münich z CERGE-EI.
Václav Petráš: Jak vychovat z dítěte sportovce. Bez typických rodičovských chyb
Cílem knihy je na základě řady příkladů ze života mladých sportovců a jejich rodin, s nimiž autor pracuje, lépe porozumět tomu, v čem může být sport pro život a růst mladého člověka užitečný a jak tyto možnosti naplno rozvinout – ale také tomu, jak lehce se může ze sportu stát primárně zdroj negativních emocí, frustrace a demotivace.
Michaela Prešinská: Aby se děti v informacích neutopily a poznaly lež. Kritické myšlení prověří i učitele
Aby si lidé dokázali utvářet postoje na základě věrohodných zdrojů, musí se naučit kriticky myslet. K tomu má podle strategie ministerstva školství děti vést už základní škola. I proto učitelé v Hovorčovicích u Prahy spojují běžnou výuku s lekcemi kritického čtenářství a pisatelství. Rozeznávat emočně zabarvená tvrzení od faktů učí žáky už na prvním stupni.
Šárka Miková: Jak zmírnit stres z přijímaček?
V první polovině dubna probíhají přijímačky na střední školy. Někteří rodiče se bojí, aby se jejich dítě vůbec někam dostalo. Jiní tlačí dítě na prestižní školy, protože ty podle nich zaručují úspěšnost v dalším životě. Vůbec to tak ale nemusí být. Úspěch v přijímačkách z velké míry ovlivňuje schopnost dítěte zvládnout stres.
SKAV: Začala veřejná konzultace k návrhu revidovaného kurikula. Je to diskuze o tom, jak by mělo vypadat vzdělávání pro rychle se měnící svět
Revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP) vstoupila do další fáze. Národní pedagogický institut (NPI), který nese za úpravu kurikula zodpovědnost, zahájil veřejnou konzultaci k pracovní verzi vznikajícího dokumentu a otevřel ji k připomínkám pro odbornou i laickou veřejnost.
Jak se inkluze podaří, nebo nepodaří, záleží hlavně na samotném přístupu školy, ukazuje šetření ČŠI
Česká školní inspekce zavítala do deseti vytipovaných škol, kde se zaměřila na výuku v běžných a speciálních třídách a v hodinách, kdy mají žáci běžných a speciálních tříd výuku společně. Výsledky ukazují, že inkluzivní vzdělávání těchto tříd v rámci společných aktivit žáků má smysl, když má podporu. A to jak ze strany vedení školy, tak celého pedagogického sboru a samotného zřizovatele.
Stanovisko spolku Svatopluk ke Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ a připravované kurikulární reformě
V poště se nám objevil tento názor na Strategii 2030+ a připravovanou kurikulární reformu. Domníváme se, že i když je to názor skupinový, měla by ho široká pedagogická veřejnost znát. Je ale poněkud zvláštní, že se objevil až za tak dlouhou dobu po publikování Strategie a za ještě delší dobu od schválení školského zákona.
Cíle vzdělávání jsou stanoveny Zákonem 561/2004 Sb.
(školským zákonem) v aktuálním znění, § 2 (viz Školský
zákon ve znění účinném ode dne 1. 1. 2024, MŠMT ČR (msmt.cz). Najdete je za
článkem.
Tomáš Pospíchal: Další fakulta ruší bakalářské práce. „Jsou už překonané,“ říká expert
Bakalářské
práce už nebudou muset psát studenti ekonomicko-správní fakulty brněnské
Masarykovy univerzity. Přesněji ti, kteří na škole studují od tohoto
akademického roku. K podobnému kroku dříve přistoupila podnikohospodářská
fakulta VŠ
Anna Brzybohatá: Tahanice o peníze do školství se pravděpodobně povedou i v dalších letech. Ve výhledu je naplánované dát resortu o zhruba 15 miliard korun méně
Příští rok na podzim proběhnou nové volby do Poslanecké sněmovny. Nyní vládne pětikoalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, která deklarovala jako jednu ze svých priorit školství. Ostatně jako každá předchozí vláda prakticky od začátku samostatné České republiky. Školství stejně jako jiné resorty ale potřebuje peníze, oproti jiným je ale podfinancované dlouhodobě.
Roman Petrenko: Zhoršená psychika u mladých? Dospělí je nenaučili zvládat stres. Sociolog popsal znepokojivý průzkum v jednom z nejchudších krajů
Pětina mladých lidí v Ústeckém kraji přemýšlela o sebevraždě, ukazují data výzkumu o duševním zdraví. „Mě osobně to šokovalo. Když jsme ale výsledky konzultovali s psychology a s psychiatry, tak oni zas tak šokovaní nebyli,“ říká sociolog a ředitel výzkumné agentury Anreva Solution Roman Petrenko. Podle něj je zásadní problém to, že dospělí nenaučili děti zvládat stresové situace.
Nora Jakobová: Proč žijí mladí v nejistotě? Nemohou se spolehnout na rady rodičů
Emma Fousková: Na každé střední škole myslí na sebevraždu nejméně čtyři žáci, varují psychologové
Na běžné střední škole potřebuje psychologickou pomoc v průměru jedenáct až dvacet studentů. Nejčastěji trpí pocity úzkosti, sebepoškozováním, panickými atakami či depresivními stavy. Mezi studenty jsou časté i sebevražedné myšlenky. Vyplynulo to z průzkumu společnosti GTS Alive, která oslovila 41 psychologů ze středních škol. Vidí problém hlavně v nedostatku financí a systému psychiatrické péče.
Šárka Miková: Jak vybrat školu pro mé dítě
V dnešní době máme my rodiče zpravidla víc možností než dát dítě do spádové školy. Mnozí hledáme něco jiného, než jsme zažili sami – chceme pro své děti zábavnější výuku, individuální přístup nebo víc kritického myšlení. Podvědomě tíhneme k tomu, co by ve výuce vyhovovalo nám. Proto psycholožka Šárka Miková doporučuje položit si otázku: „Hledáme školu pro sebe, nebo pro naše dítě?“
Jana Divinová: Česko se otevřelo „jiným“ školám. Děti chtějí být brány jako osobnosti, říká expert
Počet alternativních škol rok od roku roste. Dřív šlo převážně o školy základní, od loňského roku ale přibývají i ty střední. „Stát si uvědomil, že má obrovský průšvih, protože na střední školy se začaly ze základek přelévat populačně silné ročníky,“ říká Pavel Kraemer, zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání a učitel.
Stanislav Biler: Přijímací zkoušky na školy jsou přípravou na život v trestanecké kolonii
17.–23. 8. 2024 Prázdniny trochu jinak XXXII.
Daniel Prokop: Segregaci platíme všichni. Když sociálně slabé dítě nedokončí školu, stojí nás to tři miliony, tvrdí sociolog
Už před šestnácti lety vytkl Evropský soud pro lidská práva Česku, že stále diskriminuje romské děti ve školách a že je přeřazuje do speciálních škol. Ministerstvo školství teď slibuje, že má plán, jak situaci řešit. „Náš problém je, že když děti integrujete, tak výnosy přijdou za desítky let. Zatímco náklady jsou okamžité a vyžadují velké úsilí v celé lokalitě,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research v rozhovoru pro Radiožurnál.
Segregace romských dětí je nepřípustná, přicházíme tím o talenty, říká náměstek Nantl
Je to šestnáct let, co Česko prohrálo u Evropského soudu pro lidská práva kvůli diskriminaci romských žáků. Dodnes je ale v zemi 130 segregovaných škol. Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) tím česká společnost vyrábí klienty sociálního státu. Pokud se situace nezlepší, mohlo by podle něj dojít k rušení škol.
Risa Williams: Jak zvládnout organizaci času. 25 metod a strategií
Nadace České spořitelny podporuje vzdělávací aktivity na třetině škol v celé republice
Nadace České spořitelny za více jak 20 let svého fungování investovala 866 milionů korun do vzdělávacích a sociálních aktivit. V posledních letech se zaměřuje na podporu projektů ve školách, kde se vyučuje tak, aby mladá generace obstála ve svém profesním i osobním životě. Projekty zacílené zejména na rozvoj dovedností a postojů zažívají žáci a studenti na 1900 základních a středních (tj. na 36 %) školách v celé republice.
Anna Brzybohatá: Kde to dělají školy tak dobře, že si z nich ostatní mohou brát příklad? PAQ Research vytvořil mapu vzdělávání, která taková místa ukazuje.
České školství je na tom ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi průměrně – ani nejlépe, ale ani nejhůře. Pokud vezmeme srovnání mezinárodních výsledků vzdělávání dětí v rámci zemí OECD prostřednictvím testů PISA, i tam je Česko zhruba ve středu. A to i přesto, že je vzdělávání jednoznačnou prioritou prakticky každé vlády od vzniku samostatné České republiky. Za více než 30 let jednoznačné vládní priority bez ohledu na to, která partaj je momentálně u moci, by na tom tedy mohlo být české školství lépe.
Vladimír Barák: Kreativita, vůdčí schopnosti a inteligence. To budou klíčové dovednosti v éře AI
Kamila Minaříková: Jeden superředitel pro několik škol? Kritici se bojí nezájmu o ty malé
Ušetří to peníze a zefektivní i ulehčí práci ředitelů, kterým se zmenšuje prostor na výuku a drtí je stále hutnější administrativa. Na ministerstvu školství čím dál častěji skloňují návrh slučovat malé školy do větších celků pod jedno vedení. Budí to rozporuplné reakce. Část ředitelů by úlevu uvítala, druhá ale namítá, že o škole, kterou formovali desítky let, začnou rozhodovat cizí lidé bez vazeb na místní komunity.
Markéta Hronová: Více práce s výukou má přinést i více peněz. Ministerstvo chce podpořit školy nejen z vyloučených lokalit
Vést školu plnou dětí z vyloučených lokalit nebo s hodně žáky nemluvícími dobře česky je náročné a žádá si více odborníků, kteří s výukou pomohou. Ministerstvo školství proto předložilo novelu zákona, která by umožnila poslat do takových škol více peněz. Jestli by kvůli tomu jiné školy o finance přišly, se ale zatím neví.
Anna Brzybohatá: Debata mě naučila mluvit tak, aby to mělo hlavu a patu, říká český debatér Kryštof Olša
K debatě přišel zcela náhodou přes kamarády, kteří ho do ní navedli. Už u ní zůstal a nyní byl s českým národním týmem na historicky prvním mistrovství Evropy, kde se umístili na 10. místě. Přípravy jim zabírají hodiny, přesto ale někdy mění celou obhajobu i pár minut před začátkem. „Občas zjistíme, že jsou naše argumenty slabé, potřebujeme je vylepšit, a tak děláme poznámky na poslední chvíli,” popisuje v rozhovoru pro EDUzín debatér Kryštof Olša.
Anna Brzybohatá: Dobrá debata je jako ping pong argumentů. Nejlepší středoškolští debatéři se sjeli do Prahy na mistrovství Evropy
Markéta Hronová: Učí se tu matika i programování, ale taky o kolik si říct na pohovoru. IT gymnázium boří mýty
Dvacet let pracovala v softwarové firmě, pak se rozhodla zbořit mýtus o ajťácích jako o nerdech, kteří jen o samotě vysedávají u počítače. A uprostřed covidu otevřela soukromé 1. IT Gymnázium v pražských Satalicích. Markéta Fibigerová staví na lidech z praxe, které zaměstnává jako učitele. Další si do školy pravidelně zve jako hosty na workshopy. Mladé lidi učí nejen programování a AI, ale i všeobecný rozvoj včetně toho, jak by se měli „prodávat“ na trhu práce. Hodně se věnují také péči o psychiku.
Petr Holub: Prestižní gymnázia stát vytvářet nemá. Klíčové jsou jiné školy
Anna Brzybohatá: Plány psát umíme a jsou hodně sexy, ale pak je neplníme, říká k první fázi Strategie 2030+ Miroslav Hřebecký
EDUin na půdě Senátu představil letošní Audit vzdělávání, kde se programový ředitel Miroslav Hřebecký v analýze věnuje naplňování Strategie 2030+. Výsledky nejsou příliš uspokojivé, protože v první fázi se naplnila zhruba čtvrtina. „A aby nedošlo k mýlce, zdůrazňuji, že jde o 20 až 30 procent v prvním období. To vůbec neznamená, že jsme naplnili 20 až 30 procent celé Strategie,” říká expert na vzdělávací politiku.
Jitka Polanská: Ředitelé škol jsou ochotni ministerstvu s úspornými kroky pomoct. Když se nebudou dělat zbrkle, říká Jan Kuzebauch
MŠMT implementuje Dlouhodobý záměr vycházející ze Strategie 2030+
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájilo z pokynu ministra Mikuláše Beka práce na další fázi implementace Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ prostřednictvím implementace příslušných opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky pro období let 2023–2027.
Česko umí dobře dokumenty psát, ale hůře je naplňovat. V Auditu se EDUin věnuje inovaci oborové soustavy, sociální roli školy a Strategii 2030+
Andrea Cibulková: Podporujme potenciál každého dítěte
Jana Potužníková: Sněhové vločky? Děti jsou takové, jaké jsme je vychovali, říká Lenka Felcmanová
„Cítit se někde dobře“ ještě pořád nepovažujeme za úplně důležitý parametr spokojeného života. To už mnohem spíš (a často právě dětem) říkáme, co je třeba vydržet nebo překonat. Přesto dnes vrcholí projekt Týden wellbeingu ve školách, který téma spokojenosti vytahuje na světlo. Ať už ve vztahu ke vzdělávání, nebo v souvislostech se zráním dětské osobnosti a celoživotního nastavení. V čem nejvíce pokulháváme a kde můžeme pomoct my rodiče?
Matěj Skalický: Školy mají začít pracovat s emocemi a stresem, ministerstvo chystá změnu osnov
Kristýna Matějková: Vystudovali jste dvě vysoké? No a? Firmy mají větší zájem o „novolímečkáře“ bez titulu
Na pracovním trhu doposud platilo základní rozdělení pracovníků: manuální pracovníci jsou modré límečky, kancelářští zase bílé. S proměnou zejména technologických odvětví, kterou tlačí umělá inteligence, se ale k základní sestavě přidal další zaměstnanec – takzvaný novolímečkář. A postupně se stává ideálem člověka, o něhož mají zájem všechny firmy. Jak vypadá a proč by se o něj měly firmy zajímat?
Jana Straková: Systém přijímacích zkoušek je setrvačný, testy jsou samoúčelné a děti se na ně učí nesmysly
Skončilo přihlašování na střední školy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mimořádně prodloužil. Žáky nyní čekají jednotné přijímací zkoušky. „Zkoušky by měly psát všechny děti. Je třeba otevřít systém středního vzdělání, aby celá ta záležitost nebyla tak kompetitivní,“ zdůrazňuje v podcastu Chyba systému Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Jan Břížďala: Elektronické podávání přihlášek je za námi. Teď ještě změnit přijímačky
Petr Honzejk: Guerilla na Cermatu. Český stát hází klacky pod nohy sám sobě
Konec dobrý všechno dobré, řeklo by se. Systém elektronického přihlašování na střední školy nakonec, přes počáteční škobrtání, celkově nehavaroval, ustál i hackerské útoky. Využila ho drtivá většina rodičů, přihlášek přišlo 143 tisíc. Papírovým přihláškám tak můžeme konečně zamávat jako ozvěně minulého století. Hurá.
Gabriela Vávrovská: Hravé pohybovky. Kniha plná kreativních her pro děti, které spojují vzdělání s radostí z pohybu
V on-line nakladatelství Pointa vyšla nedávno kniha Hravé pohybovky, která je souborem pohybových her pro děti zaměřených na různé oblasti rozvoje dítěte, které vás provedou vybranými tématy v průběhu celého školního roku.
Pavel Černý: A co děti, žijí zdravě?
Data sbíraná na českých školách v roce 2022 ukazují, že za předchozích 12 let došlo ke zlepšení charakteristik týkajících se zdraví a zdravého životního stylu dětí v Česku. Sběr a vyhodnocení dat proběhly v rámci studie HBSC, která ve čtyřletých intervalech sleduje faktory ovlivňující zdraví dětské populace ve více než padesáti zemích světa.
Zuzana Hronová: Obce mají garantovat místo ve školce hned po třetích narozeninách, navrhuje NERV
Barbora Doubravová: Až sedm tisíc na vysokoškolský život. Stát jedná o zavedení půjček pro studenty
Vysokoškolákům by mohly usnadnit živobytí vratné granty. Měsíčně by si mohli půjčit mezi třemi a sedmi tisíci korunami. Půjčky mají pomoci hlavně studentům, kteří by si jinak studium na univerzitě nemohli z finančních důvodů dovolit. Dluh by spláceli po nástupu do práce. Podobně fungují studentské programy například ve Velké Británii či Německu.
Veronika Michalíková: "Kdo se nechce učit, může si hrát." V této škole rozhodují i děti, být pozadu nevadí
Děti si tu mohou klidně celý den hrát, číst nebo něco vyrábět. Není výjimkou, že se tak oproti žákům z běžných škol naučí psát, číst nebo počítat i o několik let později. Znalosti si totiž v Osvobozené škole osvojují hravou formou podle svých možností i zájmů. "Tento typ vzdělávání je vhodný pro téměř všechny děti, ale málokteré rodiče," říká ředitelka. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak škola funguje.
Zuzana Hronová: Čeští učitelé jsou vyhořelí a ve stresu. Pomohla by jim péče o duši
Jana Nováčková: Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování
Po útlé knížce psychologa P. Graye Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje vyšla i další kniha z této série Jak děti získávají „akademické“ dovednosti bez formálního vyučování. Je také výběrem z článků autora, které byly publikované na webu Psychology Today.
Jana Potužníková: Vysoký intelekt a k tomu dys-. Když musíte být připraveni úplně na všechno
Na první pohled je šestnáctiletý Michal Stefanov v tom nejlepším smyslu slova normální dospívající kluk. Ale když posloucháte jeho i jeho maminku, víte, že to tak úplně není. Michal je typickou ukázkou dvojí výjimečnosti. Na jedné straně stojí proti dyslexii, dysortografii a dysgrafii v písemném projevu a vývojové dysfázii, jež ho brzdí v komunikaci ústní. Má i mírnou formu poruchy pozornosti. Ale na druhé straně má také vysoký intelekt a sám velmi klidně říká, že právě díky němu umí dys-poruchy vyvažovat. O tom, že navíc vyniká v informatice, se zmiňuje jen okrajově. Jako by o nic nešlo.
Michaela Ryšavá: Zavedeme terénní chůvy, mohou předejít katastrofě. Dnes stát umí dítě jen odebrat
Když člověk cítí kouř, přesně ví, že má zavolat hasiče a oni oheň uhasí. U rodin ale nic takového podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové neexistuje. I přesto, že signály jsou vidět ve škole, u lékařů nebo sousedů, nechávají se rozhořet až do chvíle, kdy už uhasit nejdou. „Když rodiny přestanou zvládat, stát dítě odebere a dá ho na lůžko. To stojí nemalé peníze a u řady dětí se po mnoha letech útrap rozvíjí vážné obtíže,“ popisuje Šimáčková Laurenčíková.
Svaz měst a obcí ČR nesouhlasí s předloženou redukcí peněžních prostředků pro regionální školství
AŘZŠ: Propouštět se nemusí, ale problémy se jenom odsouvají
13. února 2024 došlo kvůli nedostatečnému financování mzdových prostředků nepedagogických zaměstnanců škol k jednání mezi zástupci vlády, školských asociací a odborů. Výsledkem tohoto jednání je slib zrušení závaznosti limitu počtu nepedagogických zaměstnanců na jednotlivých školách a slib opětovného setkání na začátku prázdnin, kdy bude jasný výsledek hospodaření státu za první pololetí tohoto roku. Školy byly zároveň vyzvány, aby chybějící finanční prostředky hledaly u krajů či u svých zřizovatelů.
Anežka Hesová: Kde vězí klíč k lepším šancím na vzdělání
Zuzana Hronová: Školní agresoři nebývají psychopati, ale normální děti, říká odborník na šikanu
Jitka Polanská: Máme zájem na tom udržovat státní správu ve stavu naučené bezmoci?
Vladimír Kroc: Děti můžeme posílit v jejich sebehodnotě. Nejtěžší je batolecí fáze a puberta, říká psycholožka Miková
Nejtěžší fáze ve výchově dětí je fáze batolecí a puberta. Alespoň to říká psycholožka a autorka knihy Milovat nestačí Šárka Miková pro Radiožurnál. „Rodiče mohou pomoci především tím, že se budou snažit zůstat klidní, když na ně začne puberťák chrlit emoce. I když to tak nevypadá, tak je pořád potřebuje. Potřebuje se od nich oddělit, přitom potřebuje hledat své místo v budoucím světě. A měli by být přístavem, kotvou,“ vysvětluje psycholožka.
Daniel Pražák: Učitelská profese je stálé hledání
Daniel Pražák učí přírodopis a dějepis na pražské základní škole. V roce 2022 se umístil v soutěži Global Teacher Prize v kategorii inspirativní učitel. A inspirace je s Danielem spjatá stejně silně jako kočka Dis a učitelský optimismus. O tom, jaké byly jeho začátky i jakým způsobem učí dnes, jsme si povídali v následujícím rozhovoru.
Anna Brzybohatá: Jak se hledá nejinspirativnější učitel? Je to práce na celý rok, říká manažerka GTP CZ Hana Matoušů
Na jednom ročníku pracuje tým lidí celý rok. Letos přišly do Global Teacher Prize Czech Republic během prvních dnů stovky nominací. Žáci píší třeba: „Nikdy jsem nezažila tak moc lidského učitele.” „Milý přístup a radost do výuky, kterou vedla hrou.” „Vždy pro nás měla pochopení.” Jak se ale ten nejinspirativnější učitel Česka hledá? „Dlouho, a musí toho hodně splnit,” říká manažerka GTP CZ Hana Matoušů.
Anna Brzobohatá: Většina středoškoláků není dobře připravená na první ročník. Tápou v řešení problémů, v samostatnosti nebo jak se vlastně vůbec mají učit, ukazují data České školní inspekce
Do prvního ročníku střední školy nastoupilo v roce 2022/2023 necelých 135 tisíc mladých lidí. Bývalí deváťáci zamířili na střední odborné školy, učiliště či gymnázia a na novou vzdělávací kapitolu nejsou dobře připraveni. Podle výroční zprávy České školní inspekce více než 60 procent středních škol hodnotí celkovou připravenost žáků na studium jako nízkou. A to i u gymnazistů.
Zuzana Keményová: Učení bez známek a testů? Zájem sílí
Marek Švehla: Na ministerstvu se všichni bojí dělat chyby a zároveň všichni hledají chyby
Barbora Sochorová: Moderní přijímačky klopýtly hned na startu. „Vzbuzuje to napětí“
Žáci devátých tříd mají reálná očekávání v tom, co chtějí dále studovat
EDUin: Jen digitalizace přijímacího řízení nestačí
Cermat tento týden spustil systém DiPSy. Digitální přihlašovací systém k přijímacím zkouškám je zatím přístupný pouze pro ředitele škol. Pro rodiče se možnost podat elektronickou přihlášku na střední školu otevře 1. února. EDUin upozorňuje, že pouze digitalizace v celém procesu přijímacích zkoušek nestačí.
Daniela Krásenská: Známky nemají, vysvědčení si píšou sami
Petr Chára: Přijímačky na střední 2024. Jak vybírat?
Josef Mačí: Online přihlášky na střední se blíží. Nevíme, co to udělá, říkají ředitelé
Ivo Strejček: Procitněme aneb tři alarmující poznámky k českému školství
Blíží se pololetí školního roku 2023–24 a žáci i studenti základních a středních škol budou dostávat vysvědčení. Zřejmě i v tomto kontextu se v posledních dnech objevila celá řada informací souvisejících s aktuálním stavem českého vzdělávání i návrhy, jak neradostná data „napravit“. Všimněme si některých.
Hana Košťálová: Pedagogové jako lídři reformy vzdělávání
Učitelé na celém světě se sdružují do profesních učících se společenství, aby průběžně vytvářeli nezbytné inovace a adaptovali svou výuku pro měnící se potřeby společnosti a nových generací dětí. Dobrou zkušenost s tím máme i v projektu Pomáháme školám k úspěchu. Účelem a smyslem neustálých úprav vzdělávacích cílů i vyučovací praxe je péče o to, aby školní výuka vedla k učení a spokojenosti každého žáka, přispívala ke společenské soudržnosti, k péči o demokracii i o budoucnost planety.
Jitka Polanská: Podpoříme spojování malých škol pod jednoho ředitele, říká náměstek ministra školství Jiří Nantl
Jiří Mach: Obce nechtějí na učitele připlácet, věří v další úpravy
Změny ve financování základních škol se dotýkají zejména těch malých venkovských, kde by snížení úvazků učitelů, byť o desetiny procent, znamenalo velký problém. Zřizovatelé, tedy obce, ale nemají chuť nic doplácet na platy pedagogů. Je však naděje, že ministerstvo školství bude brát na některé menší školy zvláštní ohledy.
Kamila Minaříková: Školy vyhlíží propouštění, slučování tříd a zastaralou výuku. Přijdou o peníze
Představitelé ministerstva školství chtějí seškrtat maximální počty hodin výuky, které školám proplácí stát. Takzvaný PHmax se plošně sníží u základních i středních škol o pět procent. Resort tak chce šetřit veřejné peníze. Návrh ale tvrdě kritizují zástupci škol, samospráv i ombudsman. Některé školy stojí před volbou propouštět nebo slučovat třídy. Menší se obávají zániku.
Josef Mačí: Učitele by nezajímalo, že jsem smutný, myslí si většina dětí. Má se to změnit
Kristýna Matějková: Žáci nemají ve školách oporu, ukázal průzkum. Stát chce, aby se v hodinách věnovali péči o psychiku
Duševní zdraví českých žáků je v žalostném stavu. Průzkumy ukazují, že více než třetina dětí žije ve středně těžké až těžké depresi. Ve srovnání se zahraničím si také méně věří a nemají tak dobrý vztah s učiteli. Ministerstvo školství plánuje, že by se do rozvoje jejich duševní odolnosti měli zapojit samotní pedagogové, a to už od prvního ročníku základní školy.
Michal Šafařík: Změna v hodnocení na školách. Projekt Vysvědčení jinak si dává za cíl komplexní zhodnocení žáků
Návrh nového vysvědčení hodnotí u žáků ZŠ jejich silné stránky i pokrok
Odborníci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně vytvořili nové vysvědčení pro základní školy, kde vyučující žáky hodnotí slovně podle kritérií. Věnují se v něm silným stránkám žáka i jeho pokroku. Mohou udělit i známku, není ale stěžejním motivem, řekla dnes novinářům jedna z autorek projektu Jana Kratochvílová. Dosavadní vysvědčení je podle fakulty neúplné a neodráží dovednosti a schopnosti žáků. Ministerstvo školství chce, aby školy tento typ vysvědčení mohly rozdávat už na závěr letošního školního roku, doplnil ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání ministerstva Michal Černý.
Anna Brzybohatá: Stále se nedaří vyřešit vysoké množství odkladů dětí, nástup povinné docházky odsouvá zhruba 20 procent rodin. Školství také troskotá na individualizaci ve vzdělávání.
Do školky musí děti chodit povinně od pěti let věku, povinné předškolní vzdělávání se v Česku zavedlo od školního roku 2017/2018. Do posledního ročníku školky tak musí nastupovat děti, kterým má být v první třídě šest let. S odkladem ale nastupují do školy až sedmileté děti. Fakt, že se dlouhodobě nedaří snížit počet dětí, které mají o rok odloženou povinnou docházku, potvrzují i data výroční zprávy České školní inspekce.
Markéta Hronová, Johana Kadeřábková: Malá škola vyjde až třikrát dráž než velká. Stát je chce sdružovat, ročně by to ušetřilo miliardy
Vzdělávání v Česku trpí tím, že tu je obrovské množství škol pro málo žáků. Zhruba každá třetí obec dnes zřizuje školu, v 90 procentech jen jednu. Malé obce mají častěji menší školy, a proto za jejich provoz platí více peněz, a to až trojnásobně. A způsobuje to i velké rozdíly v kvalitě vzdělávání. Upozorňuje na to nová studie výzkumné agentury PAQ Research, kterou mají HN k dispozici. Finanční neefektivitu malých škol potvrzuje i ministerstvo školství, které vidí budoucnost v jejich slučování.
Budoucnost malotřídek je v ohrožení, míní jejich zastánci. Problém vidí ve financování
Ministerstva školství, vnitra a financí připravují model, podle kterého by bylo možné malotřídky slučovat do větších celků s jedním vedením. Na podzim předloží návrhy ředitelům. S nimi teď řeší i dopad sníženého počtu financovaných hodin. Od příštího školního roku má klesnout na pětadevadesát procent. Na změny jsou nejcitlivější právě malotřídní školy. Část z nich se bojí, že přijde o učitele.
Jan Pánik: Ředitel školy Sáblík. Stávku si přivlastnili dezoláti. Učitelé mi nebyli schopni přesně říct, za co stávkují
„Jsou učitelé, kteří mají peněz až až. Někteří jsou totiž v uvozovkách rutinéři, kteří využívají pouze ten čas, který mají na přímou vyučovací povinnost, a nikoli už ten čas, který je v nepřímé vyučovací povinnosti,“ říká v rozhovorou pro deník Forum 24 o platech učitelů ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík. Podle něj je však nemalá část učitelů, kteří by si zasloužili daleko větší peníze.
Michal Komárek: Žádná reforma školství nebyla nikdy myšlena vážně. Komentář
Lucie Výborná: Práce bude v budoucnu vypadat jinak. Klíčová bude kreativita, říká autor knihy Budoucnost nepráce
Pomáhá různým firmám zavádět digitální inovace včetně AI. Filip Dřímalka je manažer zabývající se novými trendy a inovacemi, aktuálně vydal knihu Budoucnost nepráce. „Moderní technologie nemusí být strašákem, důležité je přijít na to, v čem spočívá moje přidaná hodnota,“ vysvětluje v rozhovoru pro Radiožurnál.
Markéta Hronová: Na gymnázium jde i žák s 21 body ze 100. Rozšíření by je otevřelo úplně všem, bojí se kraje
Gymnázia vždy platila za výběrové školy, dnes na ně odchází dvacet procent žáků a podle ministerstva školství by to v součtu s lycei měla být až polovina. Míst by tak mělo být víc. Podle expertů to může motivovat více studentů s dobrými výsledky se na gymnázia přihlásit. Někteří politici i ředitelé škol se ale obávají, že s vyšší kapacitou se úroveň gymnázií rapidně sníží nebo je řada žáků nezvládne dostudovat.
Gymnázia tady nechceme, musíme „krmit“ průmysl. Kraje se vzpírají tlaku ministerstva na všeobecné vzdělávání
Některé obory zrušit, jiné pospojovat, aby měly mnohem širší záběr – to je plán ministerstva školství, který ještě před koncem roku schválila vláda. Do roku 2027 by tak měla být až polovina středoškolských oborů všeobecně zaměřená, tedy aby byl v celkové nabídce stejný podíl gymnázií a lyceí jako odborných maturitních a učňovských škol.
Anna Brzybohatá: Prevence proti syndromu vyhoření. Anketa o tom, kde berou inspiraci ti nejlepší učitelé Česka
Na konci roku si užívají klidu děti, rodiče i učitelé. Během svátků nabírají síly i inspiraci do dalšího roku. Ti nejinspirativnější pedagogové v Česku se shromažďují v soutěži Global Teacher Prize Czech Republic. Co pozitivního jim účast v GTP CZ přinesla? Třeba nadhled nad sebou samými nebo profesní postup a sdílení zkušeností s ostatními.
Zdroj: Magazín
Eduzín 30. 12. 2023
Markéta Hronová: Jupí, píšeme test! Slovní hodnocení žákům svědčí, pro pedagogy bude ale nutné školení, říká oceněná učitelka
Třikrát do roka jezdí s dětmi na školu v přírodě, hodně času tráví venku, na výletech a exkurzích. Učitelka 4. B Základní školy Trojská Tereza Vítková letos obsadila třetí místo v soutěži o nejlepšího učitele Global Teacher Prize, kterou pořádá nezisková vzdělávací organizace EDUin. Za „recept na úspěch“ považuje práci na vztazích uvnitř třídy. Žáky hodnotí slovně a vítá iniciativu ministerstva školství zrušit do třetí třídy známkování na všech školách. Žáci se tak podle ní méně porovnávají mezi sebou a na testy se těší, protože z nich nemají strach.
Hana Vaverková: Jak šel čas jedné učitelky, ředitelky a učitelky v důchodu
Miroslava Baxová: Ve školce si hrajeme, rádi se tam smějeme. Veselé aktivity pro celý rok
Jitka Polanská: Absolutní svoboda je romantická iluze, říká zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavel Kraemer
Kateřina Lánská: Pokud chceme ve školách prosadit osobnostně rozvíjející pojetí vzdělání, musíme se zaměřit především na růst učitelských osobností, říká Vladimíra Spilková
Kateřina Lánská: Pro školu nic není problém. Někdy dokonce hledají řešení ještě, než to přání stačíte vyslovit, říká maminka dívky se zdravotním omezením
Bára je drobná desetiletá dívka. Když není ve škole, tráví většinu svého volného času se zvířaty nebo si ráda čte. Doma má kocourky a rybičky, chodí se starat o poníky a každou volnou chvilku jezdí společně s maminkou do zoo ve Dvoře Králové, kterou mají nedaleko. „Pravidelně v týdnu chodí pomáhat kousek od nás, kde mají poníka a dva koně. Musí jim vyčistit kopýtka a učesat hřívu, a to ji hodně baví,” popisuje její maminka Lenka Grohová dceřiny zájmy a dodává, že to samozřejmě ale závisí na tom, jak se Bára cítí. Péče a kontakt se zvířaty jsou pro ni totiž nejen zálibou, ale pomáhají jí navíc snižovat důsledky jejích zdravotních obtíží.
Lucie Kocurová: Každé ráno vítám děti úsměvem, říká recepční z pražské základky
V jeho domovské ZŠ Jeremenkova v Praze mu učitelé i děti říkají „náš Marcel“. Oficiálně má roli recepčního, neoficiálně je ale i hledačem ztracených tělocviků a klíčů a důvěrníků všech, kteří si chtějí povykládat. Marcel Maša už sedmým rokem hlídá, aby si každý rodič odvedl to správné dítě. „Samozřejmě jsem nahraditelný,“ říká. „Ale učitelé, děti i rodiče si už zvykli na to, že je každé ráno vítám s úsměvem.“
Marcela Murgašová: Školy jako dílny lidskosti
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (186)
- inovativní vzdělávání (148)
- názory (18)
- NÚV (1)
- odborná literatura (637)
- pedagogické asociace (94)
- pozvánky (2)
- PR článek (1)
- profese učitele (381)
- projekty (21)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (157)
- školství v regionech (88)
- školství v zahraničí (65)
- výchova (209)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (320)
- výzkum a hodnocení (515)
- vzdělávací politika (727)
- zajímavé tipy (653)
- zaujalo nás (826)
Archiv
- ▼ 2024 (158)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
- ► 2016 (322)
- ► 2015 (303)
- ► 2014 (306)
- ► 2013 (310)
- ► 2012 (266)
- ► 2011 (255)
- ► 2010 (254)