Eva Musterová Marvanová: Budoucí učitelé na Jihočeské univerzitě budou studovat pět let. Mají mít více praxe

Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity se rozhodla vrátit k modelu, kdy studenti nevykonávají bakalářské zkoušky, ale pět let se soustavně připravují na učitelskou profesi – pro kterou je důležitý až magisterský titul. Během studia na ně bude čekat více praxe. „V prvním ročníku jsem přece jenom byla trošku vyděšená. Teďka už se na to dívám jinak a s přibývající praxí jsem nabrala nějaké zkušenosti,“ popisuje své zkušenosti studentka.

Průzkum: Jak rodiče vidí vzdělávání svých dětí

Zářijový průzkum agentury Ipsos pro nadační platformu finančního vzdělávání Skoala ukázal, že většina rodičů chce, aby se školy více zaměřily na praktické dovednosti využitelné v každodenním životě. Rodiče pak nejčastěji zmiňují finanční gramotnost, ale také mediální a digitální dovednosti. Tradiční výuku považují za neefektivní a přednost dávají interaktivním metodám založeným na diskusích, projektech a skupinové práci.

Markéta Hronová: Přijímačky nanečisto budou pro žáky opět zdarma, trénink se ale může prodražit. Jak se připravit i s malým rozpočtem?

Dny otevřených dveří na středních školách jsou v plném proudu – do finálního výběru zbývají tři měsíce. Žáci i rodiče přitom řeší, nejen jaký obor zvolit, ale také přípravu na přijímací zkoušky. Kurzy se plní, s trochou pomoci se však lze učit i doma s využitím bezplatných nástrojů. Letos také již podruhé proběhnou cvičné přijímačky přímo na základních školách, ředitelé už znají termín.

Hana Splavcová, Hana Havlínová: Plynulý přechod z mateřské do základní školy

Má být dítě připravené na školu nebo škola na každé dítě?

SKAV k návrhu programového prohlášení vlády: kontinuita a odborný konsensus jsou pro školství nezbytné

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) vydává odborné stanovisko k návrhu programového prohlášení připravované vlády Andreje Babiše (PPV), jak bylo zveřejněno 31. října.

Vojtěch Kadaňka: Změny ohledně inkluze ve školách? Expertka varuje před posilováním pravomocí ředitelů

Přestože předvolební kampaň plnily výroky o zrušení inkluze, nově se formující vláda v programovém prohlášení mluví o její revizi. I přes odpor kolegů z řad SPD a Motoristů. Za revizí se přitom mohou skrývat kroky vedoucí spíše k posílení současného systému. Expertka, kterou redakce oslovila, varuje před krokem, který by podle ní vedl k omezení práv rodičů.

Vyjádření Učitele naživo k článku publikovanému 24. 10. 2025 v Hospodářských novinách

Článek Hry ani projekty děti tolik nenaučí. Úspěšné země staví na „klasické“ výuce, říká lektor budoucích učitelů, ve kterém vystupuje Pavel Bobek, lektor programu Učitel naživo, vyvolává v některých našich partnerech a spolupracovnících obavu, že Učitel naživo změnil svůj přístup ke vzdělávání. Rozhodli jsme se proto pozici organizace vyjasnit.

Štěpánka P. Borská: Školky i dětské skupiny volají po dětech. Stále máme volná místa, hlásí

Zatímco o místa na středních školách v Praze se uchazeči přetahují, ve školkách a dětských skupinách ubývají děti. Obsazenost školek je 85 %. Kvůli nízké porodnosti si s dětskými skupinami konkurují.

Jana Majerová: Nedostatek učitelů jde řešit. A peníze nejsou hlavní problém

V českých školách dnes chybí asi šest tisíc učitelů, do deseti let má tento počet stoupnout na deset tisíc. Na co by se měl zaměřit nový ministr školství, aby tuto hrozbu odvrátil?

Markéta Hronová: Tvrdá výchova a důraz na výkon, nebo raději ochrana a láska? Jak pomoci dětem k úspěchu a proč extrémy škodí

Způsobů, jak přistupovat k výchově dětí, je spousta. Základní psychologické dělení přichází se třemi hlavními směry a pro lepší přehlednost je přirovnává k výchově některých zvířat. Například medúzoví rodiče nechávají své potomky „jen tak“ plout v moři a nedávají jim žádné hranice. Tygří rodiče jsou naopak přísní a kladou na své děti vysoké nároky. Rodiče inspirovaní výchovou delfínů se snaží vycházet z přirozené autority a jít sami příkladem. V poslední době se často objevují i takzvaní sloní rodiče. Ti nešetří s projevy lásky, jsou empatičtí a ochranitelští. Každý z těchto přístupů ale může dětem i ublížit. Jak se tomuto nebezpečí vyhnout?

Zuzana Růžičková: Revize vzdělávacích programů základky? Jízda pokračuje

Revize RVP, čili toho, co se naše děti budou učit, pokračuje. Před pár dny jsem byla s lidmi z MŠMT, NPI, jedním exministrem a 120 řediteli na konferenci. Moje mise? Přinést pohled z terénu – učitelský, z první linie, bez ministerských filtrů.

Patricie Martinů: Předškolní vzdělávání jako investice do budoucnosti obce. Jak vybrat správnou cestu?

Od ledna 2026 čeká zřizovatele nová povinnost zajistit umístění každého tříletého dítěte alespoň do dětské skupiny, pokud ne do mateřské školy, popřípadě rodičům nabídnout finanční náhradu. Jak se ale správně rozhodnout, jakou formu předškolního vzdělávání v obci zřídit, a proč je vůbec důležité?

Ondřej Šteffl: Děti propadají AI, ministerstvo ale řeší včerejší problémy

Klíčovým úkolem každého manažera, a ministra školství nevyjímaje, je stanovovat priority. Tedy aktivně se rozhodnout, co je nejdůležitější, a na to soustředit zdroje, energii a politický kapitál. To se ovšem v českém školství bohužel už dlouho neděje.

Josef Mačí: Nová vláda zasáhne do inkluze. Rušit se ale nebude, shodly se strany

SPD i Motoristé chtěli před volbami rušit inkluzi. Do programu nové vlády, jejíž mají být s hnutím ANO součástí, by se měla ale dostat pouze úprava společného vzdělávání dětí, jak vyplývá z jednání.

Jana Divinová: Učitelé si nevěří, děti se do škol netěší. Jak vzdělávání ohrožuje českou budoucnost?

U kulatého stolu o vzdělávání, který se uskutečnil v rámci Forbes konference Lepší Česko 2025 za podpory Nadace České spořitelny, se mluvilo o zemi, která se zastavila.

Silvie Pýchová: Vzdělávací politika by se měla řídit veřejným zájmem

Pro osmý rozhovor o vzdělávací politice jsme oslovili doc. RNDr. Janu Strakovou, Ph.D., která pracuje v Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Vystudovala fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Měla na starosti koordinaci mezinárodních výzkumů vědomostí a dovedností žáků (TIMSS, PISA) i dospělých (PIAAC) v ČR. Dlouhodobě se věnuje výzkumu nerovností ve vzdělávání. Spolupracuje s řadou nevládních organizací i s institucemi státní správy. Na expertní bázi spolupracuje rovněž s Evropskou komisí a UNESCO. Pravidelně publikuje v českých a zahraničních odborných časopisech. Jana Straková obdržela v roce 2019 Cenu Nadace České spořitelny za dlouhodobé prosazování rovného přístupu ke kvalitnímu veřejnému vzdělávání.

Alena Potocká: Úzkost mezi dětmi se mění v pandemii. Evropa chce zakročit proti sociálním sítím

Zdá se, že už není otázkou zda, ale kdy Evropská unie omezí sociální média pro děti a teenagery. Některé země se chystají omezit přístup dětí na sítě pomocí aplikací či umělé inteligence, jiné třeba zase povinným souhlasem rodičů.

Markéta Hronová: Rodiče jedou na výkon a soutěží. Děti jsou akorát přesycené, přitom potřebují něco jiného, říká psycholožka

Opravdu musíme vozit dítě do lepší školy přes celé město? Mít každý víkend nabitý zábavnými aktivitami? A nedostatek času s nimi kompenzovat další krabicí lega? Podle psycholožky Lenky Šulové se rodiče sami dostali do pasti. Jak z ní ven, proč je potřeba rodičovství udělat reklamu a jakých chyb se vyvarovat při rozvodu.

Jan Pokorný: Podporujme mladé učitele, aby nevyhořeli. Pomáhat mohou jejich zkušenější kolegové, říká Prokop

O programu pravděpodobné příští vlády se zatím neví, zřejmě se ale shodne na kariérním řádu učitelů. Na návrhu se pracovalo už v minulosti, proti jeho schválení se ale postavila část učitelů. Podle sociologa Daniela Prokopa ale může řád generovat nové ředitele škol. A zdůrazňuje i podporu začínajících kantorů. „Ve výzkumech je vidět, že jsou kvůli malé podpoře vyhořelí, nedokážou si poradit s věcmi, na které narazí až v praxi,“ říká.

Patricie Martinů: Nejde jen o platy. České školství potřebuje dlouhodobou vizi a vyhodnocování reforem

Chybějící miliardy v rozpočtu, reforma financování bez předchozí evaluace, nejistota kvůli hrozícímu rozpočtovému provizoriu. A hlavně: absence jasné vize, jak měřit a zlepšovat kvalitu vzdělávání. Experti u Kulatého stolu SKAV a EDUinu diskutovali nejen o tom, kolik peněz české školství potřebuje, ale především, jak je využít pro prosperitu každého žáka.

20. 11. 2025 od 10.00 Webinář Hodinka. Školství na venkově má budoucnost i díky spolupráci obcí

Svaz měst a obcí ČR vás srdečně zve na další webinář z cyklu Hodinka, tentokrát zaměřený na spolupráci obcí směřující k zachování a rozvoji školství v menších obcích.

Vojtěch Kadaňka: Seškrtali povinné předměty, cení si svobody. Jak to funguje na alternativním gymnáziu

Povinné předměty srazili na naprosté minimum. Místo toho se na gymnáziu da Vinci rozhodli dát studentům co nejvyšší míru svobody. A podpořit je v jejich vlastních projektech. Za přístupem, který se odvrací od klasické výuky, si tu učitelé stojí. Přiznávají však, že se nehodí pro každého. Jak funguje jedno z nejstarších alternativních gymnázií v Česku, zjišťovala redakce Aktuálně.cz v reportáži.

V následujících letech bude hrát MŠMT o svoji roli, míní náměstek ministra školství Jiří Nantl

Veřejná debata o vzdělávání v Česku se poslední dobou z velké části smrskla na téma peněz. Ty jsou samozřejmě vždy až na prvním místě, i tak bychom však neměli přehlížet, že v českém vzdělávacím systému především potřebujeme pokračovat v hlubších změnách struktury i obsahu vzdělávání, které byly započaty již v končícím vládním období, píše v komentáři končící náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Středočeský a Královéhradecký kraj mění část víceletých gymnázií na čtyřletá: krok k rovnějším šancím, hodnotí EDUin

Královéhradecký a Středočeský kraj zvažují transformaci vybraných víceletých gymnázií na čtyřletý obor s vyšší kapacitou. EDUin návrh podporuje jako krok v souladu se Strategií 2030+ a Dlouhodobým záměrem MŠMT: rozšíří všeobecné vzdělávání po 9. třídě a omezí nerovnosti.

Anna Hašková: Umělá inteligence učí děti číst. Záchrana školství, nebo slepá ulička?

Pandemie srazila čtenářskou gramotnost amerických dětí na historické minimum a školy hledají řešení. Stále častěji sahají po umělé inteligenci – AI tutorech, kteří děti poslouchají při čtení, v reálném čase opravují chyby a přizpůsobují lekce na míru. Jedni mluví o revoluci ve vzdělávání, druzí varují, že technologie člověka nahradit nedokáže.

Barbora Taševská: Samostatná inovativní škola v olomouckém Droždíně končí. Čeká ji sloučení se Svatým Kopečkem

Olomoučtí radní schválili sloučení některých mateřských a základních škol. Udělat to vlastně museli, podle novely školského zákona se totiž povinné slučování má týkat škol, ve kterých je méně než 180 žáků, pokud je v obci více škol. V Olomouci se má sloučit například prvostupňová škola v Olomouci – Droždíně se školou v sousední čtvrti Svatý Kopeček.

Josef Mačí: Rozpor. Učitelé vidí schopnosti žáků jinak, než ukazují data

Ačkoliv výsledky dětí zůstávají dlouhodobě na stejné úrovni, učitelé pozorují, že se zhoršuje jejich schopnost se učit. A problém mají prý s psychickou odolností. Vychází to z průzkumu společnosti Kalibro pro Seznam Zprávy.

Michaela Ryšavá: Pěchouček se stal rektorem, z univerzity chce udělat středoevropského tygra

Michal Pěchouček patří mezi nejvýznamnější české vědce v oblasti umělé inteligence. Na ČVUT založil před 25 lety Centrum umělé inteligence, pracoval pro americkou armádu, NASA nebo také v kyberbezpečnostním gigantu Avast (dnes Gen Digital), kde měl jako technický ředitel na starosti výzkum a vývoj spojený právě s umělou inteligencí. A nyní se stane novým rektorem ČVUT, funkce se ujme v únoru.

Patricie Martinů: Čeští učitelé čekají na kariérní řád už třicet let. Místo postupu jsou demotivovaní a špatně ohodnocení

O kariérním řádu učitelů se s různou intenzitou mluví od devadesátých let. Přesto dodnes neexistuje. Pokus o jeho zavedení skončil neúspěchem v roce 2017, kdy proti návrhu povstali sami učitelé. Odměňování v profesi, která je řazena k nejdůležitějším ve společnosti, se tak stále řídí jen tabulkami a dobrými vztahy s ředitelem.

Jitka Englová: Psychologie i kvantová fyzika. Západočeská univerzita v Plzni otevřela vybrané předměty veřejnosti

Kvantová fyzika, právo, astronomie, programování, němčina nebo pěvecká výchova. To jsou jen některé ze zhruba 30 předmětů, které na zimní semestr nabídla Západočeská univerzita v Plzni pro takzvané mimořádné studium. Umožnila v něm studovat vybrané vysokoškolské předměty komukoli.

Petr Švihel: Dříve odmítané děti. Teď se o ně školky perou

Rázný propad porodnosti začal v Česku komplikovat předškolní péči, kde se poslední roky usilovně pracovalo na navýšení kapacit. Školky kvůli tomu přijímají mladší děti, a dostávají tím do problémů dětské skupiny.

čtvrtek 23. října 2025 od 14:00 Kulatý stůl SKAV a EDUin: Jak prostřednictvím financování podpořit kvalitu ve školách?

Zveme vás na online Kulatý stůl SKAV a EDUin, kde otevřeme kritickou debatu o tom, jak prostřednictvím financování podpořit kvalitu výuky ve školách.

Josef Mačí: Už na střední škole „dělat“ i vysokou. Rodí se plán, jak zrychlit studium

Vysokoškolské kredity by mohli žáci získávat už na středních školách. Plán, který chce rozpracovat Ministerstvo školství tak, aby takový postup byl běžnější než dnes. Podle zákona to je možné, ale cesta k tomu je složitá.

Pavel Škramlík: Cesta k dobré škole vede přes pohodu jejího týmu

Téma wellbeingu nabývá stále důležitějšího významu nejen ve školním prostředí. Kniha Wellbeing ve škole: Jak zařídit, aby se do školy její pracovníci těšili přináší komplexní pohled na to, jak zajistit duševní pohodu a kvalitní pracovní podmínky pro učitele i nepedagogické pracovníky.

Josef Mačí: Sem chodí děti nejen s autismem. A na místa se čeká

Jen díky speciálním školám může část dětí absolvovat školní docházku. Jenže míst není dost, část rodičů je tak odkázaná na individuální vzdělávání. V Praze je situace vážná. Seznam Zprávy zjišťovaly, jak vypadá.

SCIO: Studenti pod dohledem dvou kamer

Společnost Scio zpřísňuje podmínky on-line testů Národní srovnávací zkoušky (NSZ), které uznává jako součást přijímacího řízení téměř 100 fakult vysokých škol v Česku a na Slovensku. Nově Scio při testech vyžaduje druhou kameru, která má hlídat průběh testu z jiného úhlu pohledu a kterou si uchazeči nastaví pomocí chytrého telefonu. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

Čeští učitelé jsou spokojenější, ale profese ztrácí atraktivitu u mladých

Česká školní inspekce (ČŠI) představila výsledky mezinárodního šetření TALIS 2024, které sleduje pracovní podmínky učitelů a ředitelů škol ve více než 60 zemích světa. Česká republika se tohoto šetření účastní od roku 2013.

Ocenění ČŠI za kvalitu a inovace ve veřejné správě

Česká školní inspekce získala ocenění Ministerstva vnitra ČR za kvalitu a inovace ve veřejné správě. Toto ocenění je udělováno státním a veřejným institucím, které dlouhodobě usilují o zvyšování kvality své práce, efektivní řízení, otevřenost vůči veřejnosti a zavádění moderních přístupů v oblasti služeb občanům.

Petr Kain: V Česku může být až 220 tisíc nadaných dětí. Víme jen o dvou procentech z nich

Česko zcela bezostyšně mrhá potenciálem intelektově nadaných dětí. V populaci od tří do patnácti let věku jich je v republice diagnostikováno jen 4200. Podle propočtů Miriam Janyškové, ředitelky nadačního fondu Qiido, který se podpoře a rozvoji těchto dětí věnuje, jich přitom může být padesátkrát více.

Markéta Hronová: Asistenti nestačí. Inkluze ještě fakticky nezačala, rušit ji by byla chyba, říká její „otec“ v Česku. Co se pokazilo?

Byl jsem to já, kdo spustil inkluzi v Česku, přihlásil se na Facebooku po volbách bývalý předseda Zelených a někdejší ministr školství Ondřej Liška. Reagoval tak na fakt, že nová politická reprezentace chce inkluzi buď zrušit, nebo výrazně revidovat. To, že společné vzdělávání v Česku nefunguje, je podle něj vina politiků a toho, že ji nepochopili a dostatečně nepodporovali.

Na úpravy kurikula bude dohlížet Národní kurikulární rada. Její členkou se stala ředitelka SKAV Petra Keprtová

Národní kurikulární rada byla zřízena jako stálý poradní tým ministra školství. Jmenováni do ní byli zástupci a zástupkyně veřejných institucí a nezávislí odborníci a odbornice z různých oblastí vzdělávání, včetně ředitelky Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) Petry Keprtové. Aktuálně se Národní kurikulární rada zaměřuje na problematiku implementace revidovaného kurikula pro základní školy.

Kristýna Matějková: Za minulého ředitele nechodili zaměstnanci rádi do práce. Úředník tu bere víc než špičkový vědec, říká nový šéf ústavu duševního zdraví

Vznikl před deseti lety jako místo, kde se má propojovat kvalitní péče o duševně nemocné a prestižní vědecký výzkum. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), státní organizace s rozpočtem půl miliardy korun, si ale poslední roky v tichosti procházel krizí. Ta vyvrcholila letos protesty nespokojených vědců a dalších zaměstnanců, které vyústily v rezignaci ředitele Petra Winklera. Kolegové ho obvinili z vytváření toxického pracovního prostředí i nevhodného zacházení s rozpočtem ústavu. Ten loni skončil v deficitu téměř 50 milionů korun. Po volbě ho od letošního září nahradil jeden z nejuznávanějších českých psychiatrů Jiří Horáček. Ten se podle svých slov snaží ústav vrátit k původnímu účelu. 

Šimon Kačírek: Zrušení inkluze je nesmysl. Věřím, že najdeme shodu, říká k povolebnímu vyjednávání exministr školství Plaga

Hnutí ANO vyhrálo letošní volby do Poslanecké sněmovny. Nyní ho čekají obtížná vyjednávání o budoucí vládě, která započala už v sobotu večer se zástupci Motoristů a SPD. Priority hnutí v oblasti vzdělávacího systému a nepřekročitelné programové linie přibližuje v rozhovoru pro e15.cz bývalý ministr školství a horký kandidát na tento post v příští vládě Robert Plaga.

Vojtěch Kadaňka: Co potřebují školy? Peníze, důvěru a změny, které leží v šuplíku už od Plagy

Nové vedení školství čeká po volbách nevděčný úkol prosadit změny. Kvalitní plán přitom existuje, příklady z praxe také. Potřebným úpravám ale brání nedostatek financí i nutnost odvážných rozhodnutí. Analýza Aktuálně.cz ukazuje, s jakými problémy se české školství potýká a jakými cestami k řešení by se nový šéf nebo šéfka ministerstva školství mohli vydat.

Patricie Martinů, Tomáš Matoušek: Představa, že děti budou takové, jak je vychováváme, je mylná, říká Tomáš Feřtek k seriálu Ratolesti

Jak dobře znáte své ratolesti? Na to se ptá stejnojmenný desetidílný seriál, jehož témata vycházejí z reálných zkušeností škol a rodin. „Jde o příběhy, které nejsou veřejně známé, ale ukazují, s čím se dnes rodiče i učitelé musí umět vyrovnat,“ říká scenárista Tomáš Feřtek. V rozhovoru přibližuje, proč s tvůrčím týmem zvolili právě tyto příběhy a jak se do nich propsalo i město Tábor, kde se seriál natáčel. První díl uvede Česká televize už v neděli 5. října.

Denisa Šindlerová: Proč dnes tolik dětí špatně mluví? Může za to výchova, ale i pozdní diagnóza

Šišlání, ráčkování, komolení slov či koktání trápí dnešní děti čím dál více. Podle statistik v Česku roste počet těch, kteří dochází kvůli potížím s mluvením a výslovností k logopedovi. Rozpoznání problému je dnes lepší než v minulosti, ale mnohdy rodiče nebo pediatři dobře vadu řeči neodhadnou a s péčí se začne zbytečně pozdě. Ambulance klinických logopedů jsou navíc přetížené a rodiče dlouho čekají, než se na jejich dítě dostane řada, někde to trvá klidně i půl roku.

Tereza Hübscherová: Pravidla českého pravopisu u maturity? Dříve samozřejmost, nově o tom rozhodnou ředitelé škol

Pravidla českého pravopisu u maturity – ano, nebo ne? Doteď to byla samozřejmost. Od příštího jara ale jistota končí. Rozhodovat o tom budou totiž ředitelé škol a záleží jen na nich, jestli studentům pravidla dovolí. Podle některých učitelů, ředitelů i samotných maturantů to ale může být nespravedlivé. Někdo bude mít při zkoušce pravidla k ruce třeba i digitální, zatímco jiný se bude muset spoléhat jen na vlastní znalosti.

Patricie Martinů: Českému školství chybí odvaha k reformám, volby se točí kolem zbytečností, říká ekonom Daniel Münich

Volby do Poslanecké sněmovny se neúprosně blíží. Mezi hlavními tématy, která před nimi hýbou společností, je i vzdělávání – od rušení inkluze přes reformu přijímacího řízení až po chronický nedostatek peněz ve školství. Nejen nad tím se v posledním EDUcastu zamýšlel ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE-EI. Jak hodnotí předvolební kampaně stran a co podle něj čeká české vzdělávání?

Petr Chaluš: České školství za Fialovy vlády

Vzdělávání se mělo být jednou z vládních priorit. Časté výměny ministrů, podfinancování a další problémy ale zpomalily plánované změny. Co se podařilo a jaké kroky by měly následovat?

Petr Kain: Je vaše dítě nový Einstein? Jaký je klíč k rozpoznání nadaných dětí a proč to české školství neumí

Váš potomek nosí ze školy poznámky, že se odmítá učit, během hodiny vyrušuje a je nezvladatelný. Případně ráno ve všední den odmítá vstát, stěžuje si na bolesti břicha, či dokonce zvrací. Asi vás to překvapí, ale možná máte doma nadané dítě. „V naší představě stále přetrvává pod pojmem nadaný žák obraz poslušného premianta, který se hlásí, má vždy perfektně vypracované domácí úkoly a bezchybně plní zadání,“ říká psycholožka Šárka Portešová. Skutečnost je však mnohem komplikovanější.

Silvie Pýchová: Vzdělávací politika má umět vyvažovat názory a potřeby různých aktérů

Pro sedmý rozhovor o vzdělávací politice jsme si vybrali prof. PhDr. Arnošta Veselého, Ph.D., který je proděkanem pro vědu a výzkum na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a uznávaným expertem na vzdělávací politiku v ČR. Ve své výzkumné činnosti se vedle tématu vzdělávací politiky zabývá analýzou a tvorbou veřejné politiky a výzkumem veřejné správy. Od roku 2018 je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) na Univerzitě Karlově. V roce 2019 se stal předsedou externí expertní skupiny pro přípravu Hlavních směrů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Mezi jeho významné publikace patří „Vybrané problémy vzdělávací politiky“, „Teorie a nástroje vzdělávací politiky“, „Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu“ nebo „Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe“. V roce 2023 převzal Arnošt Veselý medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1. stupně za dlouhodobou vynikající pedagogickou činnost.

Posílání žáků do výchovných ústavů nebo rušení povinné předškolní docházky. Co překvapivého skrývají volební programy

Politici se krátce před volbami nedohadují pouze o tom, jak vysoký by měl být plat učitelů a dalších pedagogických či nepedagogických pracovníků. Přichází i s prozatím nepříliš medializovanými návrhy, jejichž uskutečnění by mohlo být pro český vzdělávací systém rizikové. EDUin přináší přehled těch nejvýraznějších.

Josef Mačí: Problémy s maturitami nekončí. Na podzim studenty zaskočila nečekaná změna

Změny v hodnocení se dotkly i podzimního termínu maturity. Oproti jaru se jinak bodoval stejný typ úlohy a doplatil na to student. Podle Cermatu vše proběhlo zcela v pořádku.

Markéta Hronová: Česko a školství – výsledky žáků jsou často na světové špičce, financování navzdory. Vzdělávací systém má mezery jinde

Výsledky českých žáků nejsou v porovnání s jinými evropskými zeměmi vůbec špatné. V matematické či čtenářské gramotnosti patří tuzemští školáci k těm nadprůměrným. V digitální gramotnosti jsou dokonce nejlepší v Evropě. Podle hodnocení projektu Index prosperity Česka jsme si v oblasti vzdělávání a výzkumu meziročně polepšili ze 14. na 12. příčku v Evropské unii. A to navzdory tomu, že výdaje na vzdělávání se v porovnání s průměrem Evropské unie opět snížily. Hůře je na tom Česko, pokud jde o takzvané měkké dovednosti, duševní zdraví žáků či to, jak se vlastně ve školách cítí.

Jan Novák, Petra Vavřinová: Kraj oznámil části víceletých gymnázií, ať neotvírají další ročníky

Královéhradecký kraj chce zvýšit šance na maturitní studium pro žáky devátých tříd. Mají obsadit místa na zrušených šestiletých a osmiletých gymnáziích.

NÁRODNÍ GALERIE Praha: aktuální výstavy + kompletní program

Dovolujeme si vás pozvat na výstavy, doprovodné programy, programy pro školy, pro děti a rodiny s dětmi i další akce.        AKTUALIZOVÁNO 

SYRI: Šanci na absolvování VŠ ovlivňuje v Česku vzdělání rodičů i bydlení

Děti rodičů s vysokoškolským vzděláním mohou mít v Česku oproti jiným několikanásobně vyšší šanci, že absolvují vysokou školu. Šanci na dosažení vysokoškolského vzdělání ovlivňuje i stabilita rodiny, vliv má rovněž bydliště. Vyplývá to ze studie Národního institutu SYRI, která zkoumala, jak podmínky v rodině a bydlení v dětství formují možnosti vzdělávání. Vyšší šance na vysokou školu mají podle vědců rovněž děti, jejichž rodiče nejsou rozvedení. Institut o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Jitka Englová: Západočeská univerzita letos přijala o 10 procent víc studentů. Reaguje na pokyn ministerstva

Na Západočeské univerzitě v Plzni začal nový akademický rok. Letos univerzita do prvních ročníků přijala přes 5,5 tisíce studentů, což je zhruba o deset procent víc než vloni. Splnila tak požadavek ministerstva školství o navýšení počtu přijímaných studentů.

Peníze až na prvním místě, shodli se diskutující v předvolební debatě SKAV a EDUin

Předvolební debata, pořádaná v rámci série kulatých stolů SKAV a EDUin, překvapivě ukázala, že pětice nejsilnějších stran se na většině diskutovaných témat shoduje. Největší shoda panuje v nutnosti navýšit rozpočet kapitoly MŠMT. Naopak názorově se strany rozcházejí v případě převodu financování nepedagogů na zřizovatele, přínosu inkluze, revize rámcových vzdělávacích programů, ale i funkčnosti Středního článku podpory. 

Zuzana Růžičková: Co takhle zavést finanční bonusy pro učitele přírodovědných a technických předmětů?

Česká republika čelí obzvlášť v některých regionech nedostatku kvalifikovaných učitelů v přírodovědných a technických předmětech. Matematika, fyzika, ale také informatika jsou čím dál častěji učené neaprobovaně. Jedním z řešení jsou finanční bonusy.

Petr Šabata: Peníze na vzdělávání teď a po volbách aneb Dá se čekat zlepšení?

V návrhu rozpočtu na rok 2026 dostalo vzdělávání další tvrdý direkt, v programu favorita voleb hnutí ANO pak nejistý příslib růžových zítřků. Vláda Petra Fialy (Spolu a STAN) sestavila svůj poslední rozpočet školství tak, že nepokryje ani povinné výdaje. Tedy především učitelské platy na úrovni 130 procent průměru v ekonomice a také financování školních psychologů a speciální a sociální pedagogů, které od ledna nově zavádí novela školského zákona.

Lucie Kocurová: Učitelé bez podpory, školy bez vize: Co brání kvalitnímu vzdělávání v českých školách

Česká republika patří k zemím, kde vzdělávací výsledky žáků do vysoké míry závisí na tom, do které školy žák chodí. Na rozdíl od Norska, Finska nebo třeba Španělska tak u nás rodiče nemohou předpokládat, že se jejich děti budou rozvíjet v matematice, čtenářství a dalších dovednostech obdobně bez ohledu na to, jakou základní školu pro ně vyberou. Na vysokou míru selektivity a nedostatečně srovnatelné vzdělávací příležitosti nás opakovaně upozorňují šetření PISA i data České školní inspekce.

Education at a Glance 2025: Podíl vysokoškolsky vzdělaných Čechů je stále nízký

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo souhrn klíčových dat z aktuální publikace OECD Education at a Glance 2025, která každoročně nabízí podrobný pohled na vzdělávací systémy v členských a partnerských zemích. Letošní ročník se zaměřuje především na oblast terciárního vzdělávání.

Patricie Martinů: Je dobře, že Cermat dělá těžké testy. Má ale příliš velkou volnost, říká expert na testologii a bývalý ředitel Cermatu

Martin Chvál, odborník na evaluaci, vysokoškolský pedagog a dlouholetý člen nezávislé komise posuzující testy, v rozhovoru pro EDUin otevírá zákulisí tvorby jednotných přijímacích zkoušek i společné části maturit. Hovoří o pilotáži testů, jejich náročnosti a kvalitě, ale také o tom, co Cermat potřebuje, aby připravoval opravdu kvalitní testy. Nově bude Chvál jedním z členů dozorujícího orgánu nad Cermatem. Co od své role očekává a jaký vliv může mít tento orgán na fungování testovací instituce?

Miloš Čermák: Co chceme, aby se děti učily (a naučily) ve škole? Těžká otázka

Pokud věříte tomu, že škola slouží k předávání informací, máte problém. Umělá inteligence to už dnes umí lépe, rychleji a personalizovaněji než většina učitelů.

Pavla Francová: V českých školách jsou nespokojení děti i učitelé, reforma je nezbytná, říká ekonom

Kvalitní vzdělání je nejlepší investice. To není jen otřepaná fráze, ale fakt, který český ekonom Jan Libich dokládá konkrétními hospodářskými daty a zjištěními výzkumu.

Stanovisko SKAV ke znění revidovaného RVP ZV a jeho implementaci

Vzdělávací politika České republiky dlouhodobě klade důraz na rozvoj klíčových kompetencí. Toto směřování odráží strategické dokumenty jako Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, respektuje rámec EU (např. Doporučení Rady EU z roku 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení) a opakovaně se objevuje i v prohlášeních politických představitelů. Tato kontinuita vytváří dobré podmínky pro modernizaci vzdělávání.

Radek Bartoníček: Úplně mi to změnilo přemýšlení. Kantoři si pochvalují unikátní vzdělávací projekt

Je to projekt, který byl v mnohém výjimečný. Do úsilí Nadačního fondu Eduzměna se na Kutnohorsku zapojilo 59 mateřských, základních a středních škol. Fond do jejich rozvoje investoval 163 milionů korun. Ještě důležitější než peníze byl však pro školy osobní rozvoj kantorů a vzájemných vztahů. Školy, které se do Eduzměny na Kutnohorsku zapojily, projekt po pěti letech hodnotí jako velmi přínosný.

Iva Vokurková: Rodiče mají nezdravé ambice. S kroužky pro děti to přehánějí, říká odbornice

Ambice. S těmi bývají spojeny mimoškolní kroužky, na které děti chodí. Často ale nejde o jejich vlastní rozhodnutí, ale o ctižádostivost rodičů. Děti přitom potřebují i čas samy pro sebe. Jak to zdravě nastavit?

Markéta Hronová: Stále nevíme, kolik peněz dostaneme na kuchařky, varují ředitelé škol. Obávají se i plánovaného slučování škol

Školní rok začíná za pět dní a ředitelé musí naplánovat rozpočet. Stále přitom nevědí, kolik peněz dostanou na platy nepedagogických pracovníků, jako jsou kuchařky, uklízečky či školníci, na poslední čtvrtletí tohoto roku. Podle schválené novely školského zákona od ledna nebudou peníze na tyto pozice dostávat od ministerstva školství, ale financování přechází na zřizovatele škol – kraje a obce.

Petr Kain: Chceme z Česka mozkovnu, a ne montovnu? Změňme přijímačky na střední školy, říká odborník na vzdělávání

Na to, aby se v Česku prosadila ekonomika s přidanou hodnotou, je zapotřebí úplně jiný typ vzdělání, říká Miroslav Hřebecký, programový ředitel obecně prospěšné společnosti EDUin. Současná podoba přijímaček na střední školy chce po dětech, aby správně vyplnily test, tedy splnily úkol, i když jim třeba nedává žádný smysl. „Vyrábíme tak lidi, kteří jsou zvyklí poslouchat rozkazy. To jsme to od Marie Terezie daleko nedotáhli,“ tepe současnou situaci. Povídali jsme si o tom, jak mrháme potenciálem generací dětí, i o tom, jak podobu zkoušek změnit. A probrali jsme, v čem nám všem škodí, že se ve škole tolik soustředíme na chyby, místo abychom podporovali žáky v tom, v čem jsou dobří.

Kulatý stůl SKAV: Ministerstvo školství chce změnit podmínky pro práci ředitelů škol. Přesvědčit je, že to myslí vážně, nebude jednoduché

Poslední předprázdninový kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Zvýší systém podpory a vedení ředitelů škol kvalitu vzdělávání? byl věnován vizi systému podpory a vedení ředitelů škol. Ten ministerstvo školství představilo na konci dubna a slibuje si od něj výrazné posílení ředitelů a ředitelek škol v roli pedagogických lídrů, které povede k systematickému zlepšování kvality výuky. Nabízíme záznam a výběr toho nejdůležitějšího z této velmi aktuální panelové diskuse.

Nejen změny u maturit. Startuje nový školní rok, co všechno se mění?

Žákům základních a středních škol v pondělí po dvouměsíčních prázdninách začíná školní rok. Do lavic v něm podle odhadů ministerstva školství poprvé usedne zhruba 117,9 tisíce prvňáků. Nový školní rok přinese i několik legislativních změn.

Natálie Tůmová: Věnuje se neurovědě, absolvovala kurz na Oxfordu. ‚Dělejte, co vás baví,‘ říká nadaná středoškolačka

Za výzkum mozkové odpovědi na chemoterapii získala prestižní ocenění včetně České hlavičky a nominace na mezinárodní soutěže. Díky stipendiu z esejistické soutěže Immerse Education studovala medicínu na letním programu v Oxfordu. Kromě neurovědy se věnuje divadlu a dobrovolničí u dětí s poruchou autistického spektra. „Škola mi dávala základ, ale vždycky mi zbývala energie na další věci,“ říká finalistka soutěže Středoškolák roku Evelína Voleská.

Jaroslav Mašek: 16 AI profesí budoucnosti jako motivace pro žáky

Jak budou vypadat AI profese budoucnosti? A ve kterých z nich by se chtěli vaši žáci realizovat?

Daniel Noska: Nebojte se jít si za tím, co vás baví. Odvaha a odhodlání jsou silné nástroje, říká středoškolák

Se svým výzkumem na téma kvantových počítačů, který publikoval i Československý časopis pro fyziku, se zúčastnil několika soutěží, v nichž obsadil přední příčky. Kromě astronomie a fyziky ale Matěje Šicnera naplňuje i popularizace vědy. Patří tak například mezi hlavní organizátory projektu Zvaž vědu! „Když člověka něco skutečně baví, chce se v tom přirozeně rozvíjet a posouvat,“ říká finalista soutěže Středoškolák roku 2025.

Markéta Hronová: Rozdíl mezi žáky ze Sokolova a Prahy – východ je několik tříd. V jakých okresech mají lepší výsledky, než by se dalo čekat?

Výsledky testů České školní inspekce znovu potvrdily velké rozdíly ve výsledcích žáků v regionech s vysokou nezaměstnaností a nižší vzdělaností a těmi, kde je ekonomická situace obyvatel lepší. „Tyto rozdíly se navíc stále prohlubují,“ upozornil vrchní školní inspektor Tomáš Zatloukal. Nová analýza České školství v mapách však odhalila zároveň i regiony, které by vzhledem k socioekonomické situaci měly mít spíše horší výsledky, ale není tomu tak, a kde jsou naopak lepší, než by odpovídalo zázemí žáků.

Natálie Tůmová: Rád pozoruji noční oblohu, galaxie a hvězdy. Chtěl bych pracovat na světové observatoři, říká student

Středoškolák Alex Faivre se zabývá astronomií, programováním a přírodními vědami. Zvítězil na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v Nepálu, navázal tak na stříbro z předchozího ročníku a uspěl i v řadě dalších soutěží. Mnoho odborných zkušeností získal na stáži v Astronomickém ústavu AV ČR. „Je hezké vidět, že se v Česku někdo snaží ocenit práci mladých lidí,“ říká pro iRozhlas.cz finalista soutěže Středoškolák roku Faivre.

Markéta Hronová: Kniha „na předpis“. Četba může dětem pomoct s úzkostmi, nová metoda se učí už i v Česku

Že je čtení knih prospěšné, se ví už odpradávna. Nyní se však nejen odborná literatura, ale také romány nebo pohádky začínají cíleně využívat jako téměř léčebný prostředek. Dospělým i dětem může výběr správné knihy v kombinaci s následnou reflexí pomoci překonat řadu složitých situací, jako je třeba dospívání či rozvod. V Česku stále málo známou biblioterapii využívají psychologové, ale s knihami jako podporou duševního zdraví dětí mohou pracovat i učitelé nebo rodiče.

Zuzana Hronová: Přípravné třídy fungovaly, proč je rušíte? Učitelé kritizují odkladovou novelu

Mnozí předškoláci do školky nechodí, nemají hygienické návyky, neumí se chovat v kolektivu, často neumí česky. Všechny tyto mezery s nimi doháněli učitelé v přípravných třídách. Jenže ty se mají rušit v rámci radikálního omezení odkladů v takzvané odkladové novele, jež je součástí změn školského zákona. Někteří učitelé a ředitelé však mají s přípravkami ty nejlepší zkušenosti a jejich rušení se obávají.

Analýza EDUinu: Vláda zlepšila podporu učitelské profese, zato financování vzdělávání je nadále nedostatečné

EDUin přináší analýzu plnění vládního programového prohlášení.

Nový program MŠMT řeší nedostatek kvalifikovaných odborníků ve školách

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo návrh nového Programu na podporu navýšení kapacit veřejných vysokých škol v oblasti učitelského, speciálně pedagogického a psychologického vzdělávání. Program reaguje na závažný a dlouhodobě se zhoršující nedostatek kvalifikovaných odborníků ve školách, který významně ovlivňuje kvalitu výuky.

Stát musí zastavit nedobrovolný odliv dětí s postižením do domácího vzdělávání, žádá poradní orgán ombudsmana

Mnoho dětí s postižením, které by se mohly vzdělávat v prostředí škol, nutí systém k výuce doma. Další spousta z nich zůstává v institucích vzdálených jejich bydlišti. Na vině je nedostatek speciálních tříd při běžných základních školách. Jejich otevírání brání nedostatek učitelů, obavy z organizační náročnosti, nejasný výklad metodických pokynů i nedostatečné zapojení krajů při plánování kapacit. I proto počet dětí, které se učí doma, výrazně roste. Domácí vzdělávání volí rodiče především kvůli nedostatečnému zohlednění zdravotních či výukových specifik dítěte. Na problémy současného stavu inkluze ve vzdělávání upozornil poradní orgán ombudsmana pro oblast práv lidí s postižením.

Josef Mačí: Zrušit inkluzi? Na slib části politiků by nakonec doplatili úplně všichni

Volání po zrušení inkluze se opět před volbami vrací. Už ale nezaznívá, že by to zároveň způsobilo přesun desítek tisíc dětí a stát by to vyšlo jen v první fázi na miliardy korun. Odborníci se shodují, že to nedává smysl.

Jan Křovák: „Inkluze se nepovedla.“ Strany před volbami mluví o speciálních třídách

Politika inkluze dětí se speciálními potřebami do běžné výuky se příliš nepovedla a způsobuje ve školách problémy. Shodují se na tom mladí kandidáti do sněmovny, včetně těch nejliberálnějších z hnutí STAN či Pirátů. Političtí experti na školství pro Echo24 řekli, že je potřeba systém změnit, mluví především o speciálních třídách a posílení pravomocí ředitelů škol.

Anežka Hesová: Kolik kroužků už je moc? Důležitější je ptát se, kdo je vede a co dítěti přinášejí

Ze školy rovnou na fotbal, kytaru, aerobik nebo výtvarku. Jednou z výzev začátku školního roku je pro mnohé rodiče poskládat týdenní rozvrh svých dětí tak, aby se po vyučování mohly věnovat svým zájmům, stíhaly se připravovat do školy a měly přitom čas i na odpočinek a spontánní hru s kamarády. Míru organizovaného a neorganizovaného programu volí každá rodina podle svých vlastních kritérií a tím hlavním zůstávají preference samotných dětí. Často ale hraje roli i cena a dostupnost kroužků, ambice rozvíjet nadání dětí a někdy také strach, aby neskončily celé odpoledne na telefonu nebo na tabletu.

Patricie Martinů: Dějepis jako kreativní experiment. „To důležité se děje vždy ‚na švu‘ předmětů a oborů,“ říká oceněný učitel David Venclík

Učí sice dějepis a společenské vědy, ve své výuce ale klade důraz na mezipředmětové vazby. „Neučíme se pouhá fakta, ale i vnímat souvislosti,“ říká Venclík, který v letošním ročníku ceny Global Teacher Prize Czech Republic došel až do finále. Žáky pražského gymnázia Nový PORG i studenty učitelství na Univerzitě Karlově vede k hledání vlastních otázek, práci s chybou a schopnosti reflektovat, a to v bezpečném prostoru.

Martin Petříček: Výuka se mění. Učitelům, kteří jen odvykládají látku a dají test, sebere AI práci

Jsou školy, které vnímají umělou inteligenci jako hrozbu pro kvalitu výuky. Bojí se, že studenti budou opisovat, přestanou přemýšlet a ztratí motivaci učit se, když jim odpovědi poskytne nástroj jako ChatGPT. Snaží se tedy AI spíše vytěsnit. Naopak na Smíchovské střední průmyslové škole a gymnáziu ji přijímají jako běžný nástroj, stejně jako kalkulačku nebo textový editor.

Bianca Bellová: Česká volba: Tom Sawyer by měl dnes šest diagnóz

Problémy, které mohou mít různé příčiny, se často řeší výhradně jako psychiatrické poruchy. Míra posedlosti vlastním duševním zdravím je znepokojivá, píše spisovatelka Bianca Bellová v dalším ze série textů o české společnosti.

Vladimír Kroc: Českým žákům a žačkám chybí sebedůvěra. Hodnotí se hůře než školáci z jiných zemí

V předvečer prázdnin přispěla k hodnocení zdejších žáků a žákyň i studie nezávislého think tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd. Zaměřila se na sociálně emoční schopnosti patnáctiletých žáků a žaček, kteří se sami hodnotili. „Otázky se zaměřují na celkem šest dovedností: vytrvalost, zvídavost, spolupráce, empatie, asertivita, odolnost vůči stresu a emoční ovládání,“ uvádí pro Radiožurnál jeden z autorů studie Daniel Münich.

Tomáš Pancíř: Náměstek ministra školství – Maturita je v naší společnosti více než zkouška, je to téměř kulturní fenomén

Státní organizace Cermat musí věnovat zvýšenou pozornost ověřování testových úloh před použitím ve zkouškách, vyplývá z analýzy jednotné přijímací a maturitní zkoušky ministerstva školství. To teď navrhuje zřídit dohledový orgán, který bude na přípravu a vyhodnocení zkoušek dohlížet. „Chceme požadovat, aby byla nastavena standardní obtížnost, technicky se tomu říká kotvící úlohy,“ říká pro Radiožurnál náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Markéta Hronová: Vlk se nažral, ale koza zůstala celá. Jak vláda (ne)splnila sliby ve školství a co čeká na tu příští?

Vzdělání bylo prioritou každé vlády už od revoluce. Alespoň vždycky před volbami. U končící vlády Petra Fialy tomu nebylo jinak – při závěrečném zúčtování se ale ukazuje, že se jí plnění slibů deklarovaných ve vládním programovém prohlášení příliš nedařilo. Většinu bodů politici vládní koalice rozpracovali, do zdárného konce se jim nepodařilo dotáhnout téměř žádný. Které sliby jsou na dobré cestě, jaké se zadrhly a na které vůbec nedošlo? A na co by se podle expertů měla zaměřit příští vláda?

Patricie Martinů: Žáci chodí do dílny s úsměvem. To je pro mě největší odměnou, říká vítězka GTP CZ 2025 Eliška Havránková

Proaktivita v oblasti moderní projektové výuky řemesla, umožnění žákům spolupráce s institucemi, účast na tuzemských i zahraničních stážích nebo profesní rozvoj. To vše zajistilo v letošním ročníku Global Teacher Prize Czech Republic učitelce zlatnictví Elišce Havránkové z Akademie Světlá nad Sázavou první místo.

Marek Adler: Do jaké míry vláda naplnila jednotlivé body svého programového prohlášení pro oblast školství?

Marek Adler, ředitel školy základní školy Be Open v Praze, komentuje na sociální síti Facebook přehledový dokument PAQ Research: "Co jsme se dozvěděli? Vláda splnila přesně 0 z 17 konkrétních slibů. Některé sliby, naplnila jen částečně, jiné vůbec, v některých oblastech dokonce došlo k zhoršení."

Aleš Kubelka: V okolí Prahy vznikají svazkové základní školy. Nové třídy otevřou v září

Přírůstek obyvatel spojený zejména s developerskou výstavbou nutí obce v blízkosti Prahy investovat do vzniku nových školních tříd. Řada z nich se spojila do svazků, díky nimž budují velké „sdílené školy“. Hned čtyři z nich zahájí provoz po letních prázdninách.

Jitka Polanská: Není úlohou učitele ani školy určovat, jaké znalosti má žák získat, říká vzdělávací expert ze Skotska

V roce 2004 přišlo Skotsko s unikátním, moderním a progresivním kurikulem, které staví na první místo kompetence žáků. Vymezení učiva – potřebných znalostí – není součástí dokumentu a je ponecháno na rozhodnutí škol – jako je tomu v České republice. Profesor Edinburské univerzity Lindsay Paterson je ve Skotsku známou osobností a kritikem tohoto přístupu. Jeho argumenty mohou rezonovat i v české vzdělávací debatě, a to tím spíš, že se připravujeme na zavedení nového kurikula s podobnými charakteristikami, kde upřesnění učební látky opět chybí.

Stát bude od ledna platit ZŠ psychology či speciální pedagogy podle počtu žáků

Stát bude od příštího roku základním školám s více než 180 žáky platit psychologa, speciálního pedagoga či sociálního pedagoga. Hradit jim bude podle počtu dětí od 0,5 do 2,5 úvazku. 

Vláda schválila nařízení, které jejich financování nastavuje, řekl po jednání premiér Petr Fiala (ODS). Od září 2026 bude stát v každé běžné první třídě s 15 a více školáky poskytovat peníze na práci asistenta pedagoga. Vláda tak reaguje na přijaté změny ve školském zákoně, uvedl Fiala.

Daniela Růžičková: Velká část učitelů není plně přesvědčena o přínosu asistentů. Velké množství nezaručí lepší výsledky

Na našich školách působí armáda 37 tisíc asistentů. Je to nejrychleji rostoucí skupina zaměstnanců. Ne všichni učitelé jsou však dle průzkumu přesvědčení o jejich přínosu. Čím to je? Kde je chyba? A proč si školy neurčují samy, kolik jich potřebují?

Jitka Dolanská: Bilingvní výuka? Místo podpory od státu bojují školy o holé přežití

Školy s rozšířenou výukou němčiny bojují o přežití. A to navzdory tomu, že začátkem loňského roku vstoupila v platnost úmluva, ve které se Česko zavázalo například podpořit výuku němčiny v regionech, kde se historicky používala.

Patricie Martinů: Díky neurovědeckým technikám žáci učivo nezapomenou. „Ne protože se učí víc, ale chytřeji,“ říká oceněná učitelka matematiky

Eva Matějková, finalistka letošního ročníku Global Teacher Prize Czech Republic, své žáky v dobříšské Základní škole Trnka vede formativním přístupem k vyzrálosti a otevřenosti. „Když odchází na střední, jsou plní zdravého sebevědomí a školy si vybírají tak, aby jim tam bylo dobře a aby naplňovaly jejich představy,“ říká učitelka matematiky. Zároveň se věnuje i rozvíjení budoucích učitelů a péči o učitelskou komunitu.

Daniela Vrbová: Děti jako malí starostové a poslanci. Debaty je učí kriticky myslet, mluvit i vyjednávat o životě

Umění debatování pomáhá dětem porozumět velkému světu, ve kterém vyrůstají. Děti si mohou vyzkoušet fungování regionálních i mezinárodních institucí, jako je Evropská unie nebo americký Kongres. Během debat se naučí pořádně argumentovat a hledat kompromis. „Jedná se o schopnosti, které se jim budou potom hodit v reálném životě, třeba v situacích se zaměstnavatelem,“ vyzdvihuje Barbora Lacinová, předsedkyně Asociace debatních klubů.

Ministerstvo školství zřizuje Národní kurikulární radu jako nový poradní orgán

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zřizuje Národní kurikulární radu (NKR) jako nezávislý odborný poradní orgán ministra školství. Rada má napomoci strategickému rozvoji kurikulární politiky a přispět ke zvyšování kvality vzdělávacího systému v České republice. Tento nový stálý poradní orgán ministra školství bude pomáhat s tvorbou a aktualizací vzdělávacích programů a jejich implementací do škol. Záměr zřídit takový orgán byl oznámen v souvislosti s představením nových rámcových vzdělávacích programů.

Žádné veto: Kuchařky a školníky zaplatí obce. Pavel nevyslyšel námitky krajů

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad. Kraje již dříve nově schválený zákon kritizovaly jako nesystémový, který podle nich může vážně destabilizovat chod škol v regionech. Začátkem července vyzvaly prezidenta, aby předlohu vetoval, což se ovšem nestalo.

Patricie Martinů: Čím rychleji se svět mění, tím víc školství zaostává, míní oceněný učitel ekologie Martin Kříž

Podle učitele z Montessori střední školy v Polné není výuka jen o předávání vědomostí, ale především o povzbuzení ke spolupráci, zájmu o svět kolem sebe a chuti něco měnit. „Jakmile dítě začne myslet na to, že ‚tohle bude v testu‘, vytrácí se radost z objevování. A bez ní mizí motivace v jakémkoli předmětu,“ říká Martin Kříž. Usiluje tak o to, aby budoucí učitelé věděli, jak učit jinak. I díky tomu došel až do finále letošního ročníku Global Teacher Prize Czech Republic.

Josef Mačí: Hledají se místa ve speciálních školách. Hrozí, že děti zůstanou doma

Nedostaly se na žádnou školu. To je problém desítek dětí s mentálním postižením. Míst totiž na pražských speciálních školách není dost. Město se to snaží řešit navýšením kapacit, ale byla by spíš potřeba nová škola.

Daniela Vrbová: Jak poznat nadané dítě? Často na něj upozorní rodič nebo učitel, většina dětí ale takové štěstí nemá

Různých typů nadání je celá řada. Existuje hudební, sportovní, umělecké nebo intelektové. Mít nadání ale neznamená mít vyhráno. Pokud se velký talent nebo vysoká inteligence u dětí nezachytí a nepodporuje, hrozí jim, že můžou dlouho žít nenaplněný život, cítit se osaměle nebo frustrovaně z toho, že nemůžou rozvinout svůj potenciál.

Jitka Polanská: Všichni nadaní do jedné třídy! Hledání bodu rovnováhy pro českou inkluzi

Ve Spojených státech amerických se ve školách rozšířila forma péče o nadané děti s názvem Schoolwide Cluster Grouping Model – neboli školní klastrování nadaných. Název je složitý, ale metoda je relativně jednoduchá a finančně nenáročná. A je i v souladu se základními principy, na kterých stojí i české vzdělávání. Americká zkušenost navíc říká, že tato organizace výuky vyhovuje učitelům, rodičům nadaných i nadaným žákům samotným, a není to na úkor dalších dětí ve škole. Mohlo by „klastrování“ zásadně přispět k pozitivní změně ve vzdělávání dětí s nadáním v České republice?

SYRI: Třetina žáků základek využívá AI a nechce látku memorovat

Umělá inteligence pro širokou veřejnost pracuje už skoro dva roky a mění i školství, především přístup studentů. Třetina žáků základních škol používá umělou inteligenci pravidelně při přípravě do výuky a stejné množství dětí si myslí, že se ve škole nepotřebuje učit vědomosti nazpaměť. Je pro ně jednodušší zjistit, jak se správně umělé inteligence ptát, jak s ní pracovat a jak ji využít na to, čemu se budou chtít v budoucnu věnovat, říká výzkumník Národního institutu SYRI Tomáš Lintner. Český školský systém na to zatím dostatečně nereaguje. V tomto směru ale není rozhodně jediný.

Jana Karasová: Česko 2025. Neměli bychom přemýšlet, jak v každé oblasti vychovat vrstvu nejlepších, říká expertka

Studijní úspěch dětí v Česku závisí na rodinném zázemí mnohem více, než je běžné v některých jiných evropských zemích. Odbornice na nerovnosti ve vzdělávání Klára Šeďová upozorňuje, že zkušenost ze školy ovlivňuje důvěru ke společenským institucím v dospělosti. „Nejenom že lidé nedosáhnou svého maxima, ale budou mít pocit, že se na ně společnost vykašlala, protože děti to velice dobře ví,“ říká Radiožurnálu v rozhovoru pro projekt Česko 2025.

Bořivoj Brdička: Manifesto 25. Plán nápravy vzdělávání

Výzva Johna Moravce, která se snaží vytvořit komunitu aktivistů zapojujících se do transformace školství tak, aby bylo v souladu s vývojem světa a vlivem technologií.

Silvie Pýchová: Partnerství pro vzdělávání 2030+: od izolace ke spolupráci

České školství čelí dlouhodobě výzvám, které nelze vyřešit dílčími reformami ani shora řízenými zásahy, ani není v silách jednotlivé organizace dosáhnout viditelné změny. Od roztříštěnosti systému přes nerovné podmínky žáků až po potřebu systematické podpory duševního zdraví a wellbeingu celkově – řešení toho všeho závisí na schopnosti dlouhodobé spolupráce a udržitelných krocích.

Tomáš Čakloš: Pojďme vychovat generaci, která se postaví útlaku

Náš kamarád Tomáš, který ve SKAV zastupoval  hnutí studentů, učitelů a vzdělavatelů Otevřeno, nedávno sepsal esej, která právě vyšla v časopise Skauting. Třebaže článek míří primárně do skautského prostředí, většina z něj může být využita univerzálně ve výchově a vzdělávání. 

Domníváme se, že jeho myšlenky mohou zajímat i vás, čtenáře Učitelských listů.

Karel Gargulák: Osud „velké novely“ školského zákona je v rukou senátorů

Pokud se Senát z „velké novely“ pokusí vyjmout nepedagogické pracovníky, poslanci už s velkou pravděpodobností nestihnou zákon v jakékoliv podobě schválit. Stejně jako v roce 2021 skončí roky práce pod stolem.

Josef Mačí: Stát začne sledovat, zda děti chodí do školy. Zasáhne tam, kde jsou problémy

Ministerstvo školství bude po všech školách chtít, aby posílaly informace, kolik má každý žák omluvených a neomluvených hodin. Je to zásadní pro vzdělávací úspěšnost, říká ministerstvo.

Jakub Bronec: Doma děti neznámkujte. Psycholožka radí, jak správně reagovat na "slabší" vysvědčení

Vysvědčení není rozsudek, ale zpětná vazba. Přesto právě tento den mnohde určuje tón rodinného léta a často i vztah dítěte ke škole. Psycholožky varují před výroky, jež školáka znejistí, srazí sebevědomí či odradí od dalšího snažení. Místo srovnávání, výčitek a trestů doporučují rodičům empatický přístup a individuální podporu. Oceňte snahu, ptejte se na zážitky z roku a zohledněte osobnost, radí.

Otevřeno: Reforma učitelské přípravy běží dobře, její další koncepce se však zasekla — nezávislé vyhodnocení let 2022–2024 a veřejná výzva ministru školství ke schválení další koncepce

Veřejně vyzýváme pana ministra Mikuláše Beka, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bez dalších odkladů schválilo připravenou koncepci „Reforma přípravy učitelů a učitelek v ČR: Cíle a opatření na období 2025–2028“ a podepsalo o ní navazující memorandum s fakultami připravujícími učitele a učitelky.

Pokračování v implementaci nastartované reformy skrze kroky rozvržené v této koncepci je zcela nezbytné k tomu, aby reforma učitelské přípravy přinesla dlouhodobý úspěch a aby do českých škol v příštích letech přicházeli učitelé a učitelky připravení pomáhat všem dětem k učení. Jeden podpis může zajistit velké změny.

MŠMT: Studentů učitelství pro druhý stupeň ZŠ a pro SŠ od 2019 výrazně ubylo

Počet studentů magisterského učitelství pro druhý stupeň ZŠ a SŠ v posledních letech klesá, stejně jako počet absolventů. Odborníci varují před rostoucím nedostatkem kvalifikovaných pedagogů ve školách.

Počet týraných či zneužívaných českých dětí roste. Loni jich sociální pracovníci řešili přes 10 tisíc

Sociální pracovnice a pracovníci řešili loni případy 10 155 týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí. Počet se meziročně zvedl téměř o devět procent. Je také nejvyšší za poslední dvě desetiletí od začátku zveřejňování údajů. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce (MPSV) o sociálně právní ochraně dětí.

Josef Mačí: Maturity jako volební téma. Politici je chtějí změnit nebo rovnou zrušit

Maturitní zkoušky čeká změna. V podstatě všechny politické strany jdou do voleb s tím, že současný stav „zkoušky z dospělosti“ není udržitelný.

Josef Mačí: V Česku chybí tisíce učitelů a bude hůř. „Náhradníci“ nestačí

Za deset let by v Česku mohlo chybět dalších 10 tisíc učitelů. Už dnes by přitom školy potřebovaly šest tisíc pedagogů navíc. Nevytrhnou to patrně ani učitelé z praxe.

Markéta Hronová: Deset tisíc navíc od nadace drží mladé matikáře ve školství. Nebýt vás, už bych tady nebyl, říkají

Rozjíždějí kariéru, ale také zakládají rodinu a řeší bydlení. Není divu, že mladí učitelé odcházejí ze školství za lepším. Matika Česku nabízí recept, jak je udržet. Zakladatelé tohoto nadačního fondu byli oceněni mezi TOP 10 inovátory roku 2025.

Marie Kuželová: Vláda slibuje a neplní. Relativní platy učitelů od jejího nástupu klesají

Platy učitelů se od vládou slibované mety 130 procent průměrné mzdy neustále vzdalují. Nová analýza institutu IDEA exkluzivně pro Novinky ukazuje, že letos pedagogové podle odhadů dosáhnou jen na 108 procent průměrné hrubé měsíční mzdy. Příští rok mohou spadnout až na 102 procenta.

Patricie Martinů: Učitel by měl dětem ukazovat cestu, jak poznávat svět, ne dávat kvanta dat, říká Pavel Daněk

„Vzdělání není nikdy hotové. Množství informací, které dnes člověk přijme za jeden týden, odpovídá objemu informací, s nimiž se člověk ve středověku setkal za celý život. Pro fungování v takovém světě jsme se ještě neměli možnost evolučně a biologicky přizpůsobit. Proto je naprosto klíčové připravit žáky pro život v takovém světě jinou cestou,“ míní finalista Global Teacher Prize CZ 2025 Pavel Daněk, který vyhrál i cenu Akademie Libchavy.

Iva Kokešová: Studenti stavitelství zachraňují středověký hrad. Učitel nechtěl, aby dělali semestrální práci do šuplíku

Kulturní památka a zchátralý hrad Opálka na Klatovsku dostává druhou šanci – a to i díky studentkám a studentům stavitelství Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (FAV ZČU). Z jejich školních projektů se stanou konkrétní plány na opravu střech i fasád, které využije sama majitelka. Podporu mají i od památkářů.

Markéta Hronová: Kde ušetřit ve školství? Zrušme Cermat nebo školní inspekci, navrhují někteří politici

Školství potřebuje investice, ale někde by se dalo i ušetřit. Podle analýzy PAQ Research třeba na snížení neúspěšnosti při dokončování základních, středních či vysokých škol nebo na financování soukromých škol. Zástupci politických stran v předvolební debatě organizace Učitel naživo a Hospodářských novin navrhovali i třeba zrušení Cermatu, který připravuje přijímací zkoušky a maturity, nebo České školní inspekce.

Markéta Hronová: Senátoři rozmetali novelu školského zákona. Známky? Zůstanou. Odklady? Výjimečně. Nastoupit do první třídy mají všechny děti, a bez pomoci

Poslanci se napříč politickým spektrem shodli na tom, že je potřeba snížit počet odkladů školní docházky – a to velmi radikálně. Chtěli je zrušit pro všechny děti, které nemají závažnou zdravotní diagnózu. Slibovali, že i nedozrálým dětem se dostane v první třídě podpory. V každé třídě měl být asistent a nemělo se známkovat, což mělo podpořit učitele v tom, aby se výuka neorientovala na výkon. Jenže senátoři ve středu večer schválili pozměňovací návrhy v novele školského zákona, které tato a další navrhovaná opatření ruší. Podle odborníků však tímto krokem ohrožují úspěšný start vzdělávání i duševní zdraví dětí.

Martin Ťopek: Ministerstvo řeklo, kolik chce poslat na umělou inteligenci. Slibuje boom ve vzdělání i v průmyslu, zdroje zatím nemá

Desítky opatření v oblasti umělé inteligence (AI) s miliardovými náklady mají v příštím roce posunout Česko blíže k Top 10 nejúspěšnějších evropských zemí v oblasti moderních technologií. Peníze mají jít do vzdělání, průmyslu i státního aparátu. Plán představilo ministerstvo průmyslu a obchodu, které se nově stalo garantem zavádění umělé inteligence v Česku.

Josef Mačí: Tisíce míst navíc. Omezení padlo, vyšší odborné školy prudce rostou

Vzniklo skoro sedm tisíc nových míst na vyšších odborných školách. Ministerstvo školství totiž zrušilo omezení na vznik nových kapacit i rozšíření těch stávajících. A zřizovatelé se do toho pustili naplno.

Bek: Česko čeká vyprazdňování škol, někde to bude dramatická změna

Česko čeká na dlouhou dobu pokles počtu dětí ve školách. Jde o velkou změnu, která bude velmi dramatická v některých regionech, v některých se možná vůbec neprojeví. Na konferenci školství 2026 v Praze to dnes řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Česko podle něj čeká vyprazdňování škol, pokles zájmu o některé středoškolské studijní obory či proměna poptávky na trhu práce. Končí také období růstu počtu zaměstnanců v regionálním školství, zároveň je potřeba řešit růst podílu nekvalifikovaných učitelů, uvedl.

Oldřich Botlík: Data potvrdila, že maturitní test z matematiky byl nezvykle obtížný

V maturitním testu z matematiky letos oficiálně neuspělo 12,4 procenta prvomaturantů. Jak však brzy vyšlo najevo, Cermat nenápadně zasáhl do hodnocení, aby výsledek vylepšil.

Josef Mačí: Chyba v maturitě zachránila stovky žáků. U správného testu by měly méně bodů

Proti příliš obtížné maturitě z matematiky letos vznikla petice. Kdyby se ale neupravovalo hodnocení, propadlo by ještě více žáků, zjistily Seznam Zprávy. I MŠMT už říká, že test mohl být pro část maturantů náročnější.

Jan David: Děti mají občas zažít zklamání. Odborník radí, jak na psychickou odolnost

Mohou mít chvilku mokré boty i žízeň. Schopnost zvládat nepříznivé podmínky i stres je dovednost, kterou je dobré u dětí cíleně rozvíjet. Neznamená to ale, že musíte začít s kurzy přežití. Nejlepší jsou společné zážitky.

Záviš Dobiášovský: Revoluce na vysokých školách: končí bakalářky, studium se přizpůsobuje AI

Na vysokých školách v Česku probíhá rychlým tempem nenápadná revoluce. Umělá inteligence a výkonné jazykové modely vtrhly do každodenního života lidí a s tím i do života studentů a škol. Univerzity se situaci nebrání, studium se pomalu začíná přizpůsobovat a nejde zrovna o maličkosti. Některé fakulty postupně ruší dosavadní pilíř ukončování studia v podobě závěrečných prací, jiné to zvažují, podobně pak začíná být přípustné využívat AI k práci během studia či k podpoře samotné výuky.

Dáša Kubíková: Sáhnout si na dějepis. Zážitky a poznávání Historického klubu z Gymnázia Žďár nad Sázavou prohlubují zájem studentů o dějiny

Historický klub. Pod tímto názvem bychom našli skupinu studentů ze všech ročníků osmiletého gymnázia ve Žďáře nad Sázavou, které baví dějepis.

Josef Mačí: Zbavit se slabých žáků nestačí. Lepší střední školy je drží při studiu

Jak se daří dítěti na začátku studia střední školy, tak mu to relativně stejně půjde i na konci. Významně zvednout zvládne žáky jen malý podíl škol v Česku, zjistila v analýze Česká školní inspekce.

ČŠI: Stárnutí učitelských sborů: české školy potřebují novou generaci

Česko stárne a s nimi také pedagogové. V této oblasti čelí školství dlouhodobému problému, který se nelepší – učitelé i ředitelé stárnou, ale mladé posily se do systému nedaří dostat.

Jan Horák: Až 10 výjezdů policie týdně kvůli násilí ve škole. Radikalizace dětí je bezpečnostní výzva, píše vnitro

Nezletilí a mladiství se radikalizují do té míry, že někteří v násilí vidí nejpříhodnější možnost sebevyjádření. Jako nový trend popisuje tento jev zpráva ministerstva vnitra o extremismu za rok 2024, kterou ve středu projedná vláda Petra Fialy (ODS). Server iRozhlas.cz má dokument k dispozici.

Josef Mačí: Velké změny schváleny. Malé školy se budou slučovat, promění se i maturity

Nejrozsáhlejší novela zákona o školách, která se dotkne většiny dětí i rodičů, prošla ve středu Poslaneckou sněmovnou. Promění se třeba maturity, přibýt má psychologů, na středních školách bude možná výuka na dálku.

Jitka Polanská: Stát se vzdal téměř všech nástrojů, jak ovlivňovat kvalitu škol, říká ministr Mikuláš Bek

V bilančním rozhovoru ministr školství Mikuláš Bek odpovídá na kritické otázky, které míří k filozofii jeho reforem. Svůj tah na branku, který kritici vnímají jako zbrklost, ministr vysvětluje nutností jednat. Základní étos, kterým se reformní kroky mají řídit, je podle něj povinnost škol zajistit všem českým dětem takové vzdělání, díky kterému obstojí v konkurenci se svými zahraničními vrstevníky.

Petra Jaroměřská: „V Česku vzdělávání nikdo neřídí. Přicházíme o obrovské peníze,“ zlobí se Prokop

Děti z nejchudších rodin mají u nás ve školách horší výsledky než mají chudé děti v Polsku nebo Estonsku. “Největší problém je, že v Česku to vzdělávání nikdo neřídí,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop. Systém vzdělávání v Česku je znovu v popředí zájmu veřejnosti v souvislosti s probíhajícími přijímačkami na střední školy.

Jakub Bronec: Přichází správná chvíle k revizi přijímaček i maturit, říká ministr školství Bek

„Zní to blbě, když to říkám já, ale myslím, že systém je nastavený špatně,“ připouští ministr školství Mikuláš Bek (Nezávislí) v rozhovoru s Terezou Engelovou. Mluví o přetíženém systému přijímaček, kritizovaných maturitách i tom, proč změny ve školství trvají roky. A také o tom, jaké důsledky má nedostatek míst na školách pro budoucnost celé společnosti.

Oldřich Botlík: Proč Cermat mlčí? Protože mu to dovolíme

Maturitní a přijímací testování stojí každoročně stovky milionů korun. My, daňoví poplatníci, je rozhodně nevynakládáme na to, aby nás servisní organizace (Cermat) a státní úřad (Ministerstvo školství) vodily za nos.

Úřady loni odebraly z rodin přes 3 000 dětí, ukazují nová data MPSV

Úřady v Česku odebraly loni z rodin 3341 dětí. Rozhodly o tom soudy. Nejčastějším důvodem bylo zanedbávání péče. Počet odebíraných chlapců a děvčat se postupně pomalu snižuje. Od roku 2016 klesl o 500, tedy zhruba o 13 procent. Výrazněji se propadl jen v covidovém roce 2020, po epidemii se znovu zvedl. Vyplývá to z ročních výkazů o ochraně dětí, které zveřejnilo ministerstvo práce.

Tomáš Jodas, Radek Svozil, David Busta: O kolik vydělává víc bakalář než středoškolák? Spočítali jsme, jaké vzdělání se vyplatí

V životě takřka vše funguje na principu sněhové koule. Když člověk učiní jedno správné rozhodnutí, následně druhé, tak každé další už je snazší. Platí to o tvorbě důležitých kontaktů, investování nebo vzdělání.

Jan Pokorný: Na středních školách je extrémní množství oborů. Ve 14 letech nevíte, že chcete být puškař

Žáci loni zamířili do 231 středoškolských oborů. Populárních jich je ale jen 25. O každé ze zbylých se zajímá méně než jedno procento uchazečů. „Máme extrémní množství oborů,“ hodnotí Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research a Národní ekonomické rady vlády. „Výtahář nebo puškař, což může být dobré zaměstnání, ale je tak speciální, že ve 14 letech si těžko určíte, že to chcete dělat," přibližuje v projektu Radiožurnálu Život k nezaplacení.

Jitka Polanská: Proč jsme si na sebe upletli takový bič? Ve Skotsku se chodí do spádové střední školy

Na rozdíl od Česka si Skotsko s tím, jak děti roztřídit do středních škol podle studijních předpokladů, hlavu neláme. Přichází o něco? Zdá se, že ne.

Julie Hrstková: Přijímačky 2025 opět potvrdily, že Česko má skvělé veřejné školství. Nejvíc se ale otevírá těm, kteří mají peníze

V prvním kole přijímacích zkoušek se na střední školu dostalo 94 procent uchazečů, tři čtvrtiny míří na školu, kterou uvedly jako první volbu, pochlubil se ministr školství Mikuláš Bek.

22. 5. 2025 od 17.00 Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Kdo může pomoci žákyním a žákům rozpoznat jejich potenciál?

Otázky:

— Proč je kariérové poradenství na školách důležité a jaké jsou jeho přínosy?

— Jak vypadá kariérové poradenství na českých školách? Kam bychom měli směřovat a na co si dát pozor?

— Kdo by měl na školách kariérové poradenství poskytovat a jaké podmínky je pro to třeba vytvořit?

— Jakými příklady dobré praxe od nás i ze zahraničí se můžeme inspirovat?

— Jaký mají na kariérové poradenství vliv nové technologie a umělá inteligence? Na co se připravit?

 

Diskutují:
Helena Košťálová / EKS
Jana Malá / Ministerstvo práce a sociálních věcí
Martin Navrátil / Moravskoslezský pakt zaměstnanosti
Miloš Rathouský / Svaz průmyslu a dopravy ČR

 

Moderuje:
Nikola Šrámková / EDUin

 

Celá akce bude streamovaná na https://www.facebook.com/SKAVcz/

 

Videozáznam z akce bude zveřejněn. Kulaté stoly jsou ke zhlédnutí zdarma: https://skav.cz/kulate-stoly/

 

Za finanční podporu děkujeme Nadaci České spořitelny.

 

Jakub Bronec: Kvalita školy stojí a padá s ředitelem. Ale bez podpory to nejde, říká náměstek Nantl

Ředitelé škol jsou podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla klíčem ke kvalitnímu vzdělávání. Ministerstvo proto spouští nový systém podpory, který má zlepšit přípravu ředitelů, zavést dvoufázové studium, mentoring i kompetenční rámec. K tomu by měl systém také snížit administrativní zátěž a přilákat více uchazečů do konkurzů na vedoucí pozice.

Jakub Bronec: Odvolání už nestačí. Co dělat, když se dítě nedostane na žádnou střední školu?

Letos poprvé není možné spoléhat se u přijímacích zkoušek na odvolání. Neúspěšný uchazeč se "nad čáru" už nejspíš nedostane. Všechna místa na školách zaplní algoritmus podle výsledků testů a priorit v přihláškách. Šanci může nabídnout druhé kolo, ale jen tam, kde zbyla volná místa. Podání přihlášky i odvolání mají pevné lhůty, které je třeba znát.

Zuzana Růžičková: Dva rivalové: ministr školství Bek a exministr Plaga. Dojde nakonec i na souboj v rukavicích?

Předvolební ring volný! Ministři Plaga a Bek se utkají v několika kolech. Které vyhraje fighter v barvách ANO a které pro sebe uhájí bojovník z vlády? Zápas proběhne o platy, počty placených hodin, revizi RVP nebo malé Ukrajince. Pojďme na to.

Festival základních uměleckých škol ZUŠ Open rozehraje historické budovy, koncertní sály, divadla, poutní místa, náměstí, parky a další místa po celé republice

Od 14. května do 6. června se uskuteční devátý ročník celostátního festivalu základních uměleckých škol ZUŠ Open, který je oslavou kreativity, nadání a radosti z umění a každoročně propojuje tisíce žáků, pedagogů, profesionálních umělců i diváků napříč celou Českou republikou.

Patricie Martinů: Jak se proměňuje role České školní inspekce? Rozhovor a spolupráce namísto přísné kontroly

Česká školní inspekce (ČŠI) klade stále větší důraz na podporu škol a vedení dialogu. Jak vypadá její současná práce a jak ji ovlivní navrhovaná novela školského zákona? Co může inspekce nabídnout školám, které si samy se změnou nevědí rady?

Miroslav Harant: Pokud budou školy před umělou inteligencí zavírat oči, dnešní děti na trhu práce neobstojí, varuje expert

Podle průzkumu Národního pedagogického institutu ČR (NPI) používá umělou inteligenci přes 53 procent učitelů základních škol, ale jen 17 procent ji zařazuje do výuky. Mezi některými převládá ohledně AI skepse. „Umělá inteligence je jako dynamit – záleží na tom, jak ji využijeme,“ říká v rozhovoru pro iRozhlas.cz Tomáš Matoušek, mluvčí organizace EDUin, který dříve působil mimo jiné i v NPI na oddělení Podpora škol v kontextu digitalizace.

Karolína Štuková: Ze škol jdou lidé, které firmy nepotřebují. Podnikatelé to chtějí změnit

Český vzdělávací systém se odtrhl od toho, co firmy potřebují, stěžují si podnikatelé. Někteří z nich neváhali a vzali věci do svých rukou. Proč a jak by se mělo české školství proměnit, řešili i řečníci na Konferenci České elity.

Markéta Hronová: Jak vytrénovat mozek dětí? Starověké počítadlo je naučí počítat rychleji než kalkulačka, speciální hry posílí kreativitu

Na obrazovce se promítají čísla +3 -1 +8 a klidně dalších 20 za půl minuty. Netrénovaný člověk je sotva stihne přečíst, natož aby je dokázal vypočítat. Jenže třeba i šestileté děti, které prošly kurzem mentální aritmetiky, to zvládnou. Okamžitě vyhrknou výsledek. Starověká metoda využívající k výuce speciální počítadlo abakus je rozšířená ve školách zejména v asijských zemích. Pomáhá totiž nejen s počítáním. Nyní znovu slaví úspěch, protože posiluje dovednosti, které dnešní děti vlivem digitálních technologií ztrácí – například soustředěnost nebo paměť.

Markéta Hronová: Platy kuchařek dál brzdí klíčové změny ve školství. Bek neustoupil a sází na poslední pokus

Politici se opět nedohodli na schválení novely školského zákona, která přináší desítky změn. Například více peněz pro školy, které vzdělávají náročnější žáky, slučování menších škol nebo garance psychologa či sociálního pedagoga pro větší školy. Schválení novely brání dodatečně přidaný návrh na převod financování nepedagogických pracovníků – tedy například kuchařek či školníků – ze státního rozpočtu na obce. Opoziční poslanci byli připraveni novelu schválit, pokud by tuto část ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vyjmul. Ten to ale nakonec neudělal.

Josef Mačí: Reforma výuky se začne testovat na desítkách škol. Děti má přiblížit realitě

K vyzkoušení nového způsobu výuky se Ministerstvu školství přihlásilo 71 škol, dalších 11 je ještě v jednání. Budou testovat všechny představené novinky, které chce ministerstvo dostat do každé třídy v Česku.

Patricie Martinů: Když se dítě do školy netěší. Proč je dobré klima ve škole klíčem k úspěchu žáků?

Výsledky českých i zahraničních studií hovoří jasně: vzdělávací výsledky dětí úzce souvisejí s jejich postojem ke škole a vztahy, které v ní navazují. Co dělat, když tyto vztahy, ať už s učiteli nebo spolužáky, nefungují? Jak předejít negativnímu vlivu nejen na proces učení u dětí, ale také na jejich psychickou pohodu?

Markéta Hronová: Kdo má kontrolovat ředitele škol? Nyní inspekce nemůže zasáhnout ani v případě vraždy ve škole, stát to chce změnit

Před třemi lety otřásl veřejností případ žáka, který na Středním odborném učilišti Ohradní zabil svého učitele mačetou. Na to, že škola nefunguje dobře, přitom upozorňovala Česká školní inspekce už v roce 2017 a znovu ještě rok před vraždou. Nikdo ale nezasáhl. I z vyšetřování příčiny neštěstí vyšly najevo systémové chyby i osobní selhání některých pedagogických pracovníků. Jenže zřizovatel školy – hlavní město Praha – za ředitelem školy stále stál. Konkurz vyhlásilo město až loni, nový ředitel z něj přesto nevzešel. To by se teď mělo změnit. Česká školní inspekce by pravomoc odvolávat v závažných případech ředitele škol mohla získat.

Lucie Slejšková: Mnoho zajíců, farmářova smrt. Proč je česká reforma vzdělávání v současné podobě do velké míry neúčinná

Při veškeré snaze o reformy máme neodbytný dojem, že české školy – většina z nich – spíš stagnují. Jak je to možné? Analytička EDUinu Lucie Slejšková klade ve svém komentáři otázku, zda jsou pro provedení změn splněny dva základní předpoklady, bez kterých to nejde.

Julie Hrstková: Zlaté české ručičky potřebují k výdělkům také dobře vzdělané mozečky. Na to ale české školství nemyslí

Přijímací zkoušky na střední školy mají děti za sebou, sociální sítě jsou plné úloh, které zadavatelům přišly jako nezbytné pro další vzdělávání, zatímco skoro všem ostatním jako nesmyslné týrání… A odborníci opět rozebírají kvalitu českého školství, které je sice veřejné a otevřené všem, reálně je ale čím dál víc elitářské.

Silvie Pýchová: Na změnu musejí být připraveni všichni klíčoví aktéři

Pro pátý rozhovor o vzdělávací politice jsme vybrali prof. PhDr. Vladimíru Spilkovou, CSc., která je významnou osobností v oboru pedagogika.

Co si o situaci ve školství myslí ředitelé z AŘZŠ ČR? Závěry 61. valné hromady Asociace ředitelů základních škol České republiky (9.–11. 4. 2025)

V těchto dnech se nám v redakční poště objevily zprávy, které ilustrují předcházející komentář. Posuďte sami.

Petr Šabata: Ve vzdělávání vláda něco jiného říká a jiné kroky dělá

Když na slabý výkon vlády neupozorní opozice, ujme se té role sám premiér Petr Fiala. Jen tak je možné si vyložit některá jeho slova na konferenci Vzdělání pro 21. století, jedné z předvolebních debat ODS. „Jsme první vláda, která o vzdělávání přemýšlí v globálním kontextu,“ řekl mimo jiné premiér.

Patricie Martinů: Víceletá gymnázia mohou být pro rodiče vhodné individuální řešení. Jsou však systémový problém, říká Hřebecký

Když EDUin koncem února v Senátu představil analýzu víceletých gymnázií, vyvolal tím mezi experty i rodiči dětí různé reakce. Programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký v obsáhlém rozhovoru popisuje, v čem může být přínos víceletých gymnázií, hovoří ale i o jejich špatných stránkách. Upozorňuje také na to, že bez redukce těchto škol nelze zvýšit kvalitu těch základních.

Josef Mačí: Odklady na školách téměř skončí. Změní se i známkování

Postupně začne nabíhat zákaz odkladů školní docházky. Projděte si, které děti o něj budou moct kvůli nezralosti žádat naposledy. Za dva roky se také přestane známkovat v první třídě, později i ve druhé. Schválili to poslanci.

Jeff Minick: Pokladnice hodnotných knih pro celou rodinu

Někdy nám život poklepe na rameno a řekne: „Mám pro tebe nápad.“ Někdo ten hlas vůbec nezaznamená. Jiný ho slyší, ale nevěnuje mu pozornost. Další naslouchá, ale nakonec jen zavrtí hlavou a řekne: „Ne, děkuji.“ A pak jsou lidé, kteří naslouchají – a pak naslouchají znovu – a nakonec skočí rovnýma nohama do dobrodružství, které navždy změní jejich život i životy lidí kolem nich. Sara Masariková skočila.

Jan Pokorný: Příroda nedá dětem nic zadarmo. Když vychováme skleníkové děti, neděláme jim dobrou službu, říká pedagožka Justina Danišová

„Děti, které se učí venku a chodí tam často, vnímají, že to je jejich místo, kde se cítí dobře, a v budoucnu ho chtějí mnohem spíš chránit,“ říká pedagožka a lektorka Justina Danišová, která stojí za iniciativou Učíme venku. Jak přínosná je pro děti výuka mimo školní lavice? Co je to Měsíc školních zahrad? A jak překonat rodičovské úzkosti a strach o děti?

Jan Hladík: Umělá inteligence prohloubí rozdíly mezi školami, míní expertka

Nejen u žáků roste zájem o umělou inteligenci a školení, která učí s těmito nástroji zacházet. Podle spoluzakladatelky neziskové organizace AI Dětem Evy Nečasové ale s AI stále pracuje jen desetina škol. Zbytek bude zaostávat.

Kristýna Guryčová: Učebny ze šaten i půdní vestavby. ‚Praha shání místa pro středoškoláky, kde se dá,‘ říká radní

Žáci devátých tříd mají státní přijímačky na střední školy za sebou. Ti, kteří se teď nikam nedostanou, mohou absolvovat druhé kolo. Největší přetlak zájemců je tradičně v Praze, která se snaží kapacity hlavně na čtyřletých gymnáziích navyšovat. Oproti loňsku ale podle dostupných dat přibyla jen čtyři místa. Podle pražského radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) je to zavádějící. „Vytvořili jsme stovky nových míst,“ říká pro iRozhlas.cz.

Markéta Hronová: Stopka pro osmiletá gymnázia? Nevadí, založíme „lepší“ základku. Byznys našel cestu, jak obejít ministerstvo

Zhruba za měsíc nejspíš zaplaví veřejný prostor nešťastní rodiče dětí, které neuspěly v boji o víceletá gymnázia. Největší přetlak je v Praze. Snaha hlavního města navýšit v nich počet míst neprošla přes ministerstvo školství. Někteří soukromí zřizovatelé proto situaci vyřešili otevřením základních škol, v nichž slibují stejnou výuku jako na osmiletém gymnáziu.

Silvie Pýchová: Ve školství potřebujeme špičkové vzdělání a vzájemný respekt

Pro čtvrtý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice jsme oslovili prof. Mgr. Kláru Šeďovou, Ph.D., která je expertkou v oblasti výzkumu školního vzdělávání. Výzkumně se zabývá především otázkami výukové komunikace, vztahem různých komunikačních přístupů k žákovskému učení a věnuje se také problematice vzdělanostních nerovností. Klára Šeďová působí v Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a pracuje na pozici vědecké ředitelky v institutu SYRI, který sdružuje sociální vědce z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.