Jana Přistoupilová: Plánovaná reforma výuky se odkládá, oznámil Plaga

Podle původního harmonogramu se měla výuka reformovat už od září 2027. Nyní ministr školství Robert Plaga uvedl, že se plánovaná reforma výuky posune o rok na 1. září 2028.

Univerzity nemají dost peněz, rektoři chtějí, aby studenti za studium platili

Rektoři chtějí prověřit možnost zapojení studentů do financování vysokoškolského studia, například formou zápisného. Vyplývá to z priorit České konference rektorů (ČKR) na období let 2026 až 2027, které si stanovili na zasedání v Českých Budějovicích minulý týden. Rektoři i Rada vysokých škol dlouhodobě uvádějí, že jsou vysoké školy v ČR podfinancované. Podle programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů musí být vzdělávání bezplatné, dostupné pro všechny, kvalitní a bezpečné.

Patricie Martinů: Nikdy není příliš brzy na rozvoj digitálních dovedností, ne však pomocí obrazovek, říká německá odbornice na mediální výchovu

Nová oblast digitálních kompetencí v revidovaném kurikulu pro mateřské školy vyvolala u mnoha učitelů nejistotu: měly by malé děti pracovat s digitálními nástroji či médii? Profesorka mediální výchovy Paula Bleckmann tvrdí, že cesta vede jinudy. V rozhovoru představuje svůj koncept „analogu před digitálem“, proč je podle ní nezbytný pro wellbeing a vývoj dětí, a proč narativ technologických firem o nutnosti digitalizace v raném věku neodpovídá skutečnosti. 

Tereza Hübscherová: O budoucnosti deváťáků hodně rozhoduje jejich škola. Některé ale otevírají více možností než jiné

Kam se dítě po deváté třídě vydá dál, nemusí určovat jen jeho snaha nebo zájem. Často o tom rozhoduje škola, do které chodí. Některé základní školy dokážou svým žákům otevřít více možností a inspirují je k tomu, aby se hlásili na gymnázia nebo jiné náročnější obory. Jiné to ale nezvládnou. Nová analýza České školní inspekce z let 2019 až 2025 ukazuje, nakolik může kvalita školy ovlivnit volbu dětí a jejich šance v přijímacím řízení.

Andrea Strohmaierová: ‚Bojíme se, že někoho propustí.‘ Školy v Kraslicích se od příštího roku sloučí pod jednoho ‚super ředitele‘

Kraslice sloučily školská zařízení pod jednu právnickou osobu. Týká se to základních, mateřských, středních i speciálních škol. Město tím reaguje na novelu školského zákona. Podle ní je povinné slučování škol menší velikosti v obcích s více školami, aby vznikla taková, která má přes 180 žáků. Zaměstnancům kraslických škol se krok města nelíbí, podle nich je slučování příliš rychlé. Podle školského zákona totiž mají školy čas do konce září 2028.

Hedvika Kvizová: Čtvrtina dětí nechce na školu s maturitou. Často se bojí neúspěchu

Do konce týdne mají uchazeči čas podat přihlášku na střední školu. Loni tak učinilo přes sto tisíc dětí, téměř čtvrtina se ale hlásila jen na učňovské obory a o maturitu neměla zájem. Důvody v nové zprávě popisuje školní inspekce.

Veronika Bohunická Kadlecová: Pedagogická diagnostika a intervence v mateřské škole

Publikace přibližuje význam pozorování jakožto nástroje pedagogické diagnostiky v mateřské škole. Je založená na situacích z praxe a nabízí učitelům způsoby, jak konkrétně pozorování realizovat, jak jej interpretovat a jak jeho výsledky dále použít v plánování dalšího vzdělávání jednotlivce či skupiny. Užitečnou součástí publikace jsou pozorovací formuláře, vzory plánů pro vzdělávací nabídku či ukázky již vyplněných záznamových archů z pozorování.

Nela Cesarová: Závislost na míru. Co dělají sociální sítě s dětským mozkem

V Česku se začalo hovořit o záměru zakázat sociální sítě dětem. Experti pro Seznam Zprávy popisují, jak sociální sítě pracují s emocemi, srovnáváním i pozorností – a proč mohou mít na děti jiný dopad než na dospělé.

Digitální karta žáka a Digitální karta pedagoga: dva kroky ke snížení administrativy a lepším datům ve vzdělávání

České školství dnes pracuje s obrovským množstvím dat o žácích i učitelích. Tato data jsou však roztříštěná, opakovaně přepisovaná do různých výkazů a jen obtížně využitelná pro řízení vzdělávací politiky. Výsledkem je vysoká administrativní zátěž škol a zároveň nedostatek kvalitních podkladů pro rozhodování státu.

Učitelé mizí ze škol: kapacity existují, situace je kritická – rozhodne spolupráce napříč systémem

Nedostatek učitelů přírodních věd je kritický, zejména v matematice, fyzice, chemii, informatice, ale i v případě cizích jazyků. Data přitom ukazují, že klíčovou překážkou nejsou jen kapacity přípravy, ale především rychlost vstupu do profese a schopnost učitele ve školách udržet. Dalším problémem je také obecně vnímaná malá prestiž učitelského povolání. Zásadní je proto koordinovaná spolupráce vysokých škol, státu i organizací působících v praxi.

Markéta Hronová: Školy popisují výhrady k reformě: Kompetence jsou fajn, ale nevíme, co mají děti vlastně umět

Ministr školství Robert Plaga (ANO) připustil, že očekávaná reforma školství se nejspíš o rok odloží. A navíc ji s největší pravděpodobností čekají i celkem zásadní změny. Řada škol na proměně výuky už pracuje a ministrovo konečné rozhodnutí tak napjatě očekává. Po prvotní vlně kritických připomínek jsou naplánované i první změny – změní se například počet hodin doporučených pro jednotlivé předměty. Zásadní pak bude, zda zůstane povinný druhý cizí jazyk a jestli se bude angličtina ve všech školách vyučovat už od první třídy. Co na reformě kritizují školy, které ji už vyzkoušely?

Josef Mačí: Inkluzi rušit nebudeme, reformu výuky možná odložíme, připouští Plaga

Do budoucna by mohly děti podávat ne tři, ale pět přihlášek na střední školy. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to říká ministr školství Robert Plaga (za ANO). Možná už za dva roky.

Jan Křovák: Sociální sítě mají na děti devastující dopady, jejich omezení je namístě, říká šéf NUDZ Horáček

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že by byl pro plošný zákaz sociálních sítí pro děti do patnácti let. Politická debata je sice teprve na začátku, ani ve vládě neexistuje jednotný postoj, pohled ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jiřího Horáčka na zákonné omezení je ale jednoznačně pozitivní. Sociální sítě totiž dramaticky mění fungování člověka a děti nemají, na rozdíl od dospělých, možnosti, jak se algoritmům a jiným aspektům sociálních sítí bránit.

Oldřich Botlík: Přijímačky měří, kdo se neztratí ve škole. Nikoliv v reálném světě

Cesta na střední školu má být férovější vůči žákům. Přihlášky budou podávat až podle výsledků testů. Logická změna ovšem pomíjí zásadní problém: přijímací testy měří hlavně to, co lze snadno ověřovat. Skutečná vzdělanost je něco jiného.

Patricie Martinů: Kvalitní kariérní systém nesmí být jen formální odškrtávání kurzů, shodují se odborníci

Ve vládním programovém prohlášení se stávající kabinet zavázal nahradit demotivující tarifní systém takzvaným kariérním. Jaké má být jeho ideální nastavení, abychom neopakovali chyby minulosti? A dá se to stihnout do konce volebního období? O tom diskutovali zástupci organizací, odborů, akademiků i MŠMT na lednovém kulatém stolu SKAV a EDUinu.

Patricie Martinů: Čeští učitelé čekají na kariérní řád už třicet let. Místo postupu jsou demotivovaní a špatně ohodnocení

O kariérním řádu učitelů se s různou intenzitou mluví od devadesátých let. Přesto dodnes neexistuje. Pokus o jeho zavedení skončil neúspěchem v roce 2017, kdy proti návrhu povstali sami učitelé. Odměňování v profesi, která je řazena k nejdůležitějším ve společnosti, se tak stále řídí jen tabulkami a dobrými vztahy s ředitelem.

Markéta Hronová: Mnoho dospělých si myslí, že dětem naslouchají, ale ve skutečnosti to tak není. Mezinárodní expertka radí, jak to dělat správně

Laura Lundyová je autorka jedné z nejznámějších studií v oblasti práv dětí. Její článek „Voice is Not Enough“ zachytil důležitý problém – mnoho dospělých si myslí, že dětem naslouchají, ale ve skutečnosti to tak není. „Pokud chcete, aby zapojení dětí bylo opravdu smysluplné, potřebují víc než jen hlas. Musíte jim vytvořit prostor a podmínky, ve kterých s vámi děti budou mluvit. Musí mít možnost svobodně se vyjadřovat způsoby, které si samy zvolí. A taky aby se jejich názory braly vážně a dostaly se k těm správným lidem,“ říká v rozhovoru s HN.

Škola konečně našla ideálního žáka

Nejprve odhalíme identitu „autorů“ minulých dvou fejetonů. Text Domácí úkol jako státní zakázka je napsán ve stylu Alfieho Kohna, amerického autora a lektora, který se zabývá vzděláváním, rodičovstvím a lidským chováním. Text Co vlastně znamená „učit se“ vytvořila umělá inteligence ve stylu britského filozofa Bertranda Russella.

Do škol vstoupila umělá inteligence a je zcela zřejmé, že její zakazování by dopadlo zhruba stejně jako zakazování gravitace. Dnešní text vysvětluje, co se to vlastně stalo. Ve sžíravém stylu katolického kněze Ivana Illiche rozebírá, proč se škola ‒ aby jako instituce přežila ‒ musí v éře algoritmů proměnit z továrny na stíny v dílnu svobody. Odpovídá tím na naši otázku, do jaké školy by děti chodily, i kdyby nemusely.

Otevřený dopis ministru životního prostředí (29. 1. 2026)

Nejde jen o peníze – jde o budoucnost českých dětí a jejich vztah k přírodě, který si nesmíme nechat zničit. Svaz měst a obcí ČR zasílá ministrovi životního prostředí otevřený dopis ohledně podpory environmentálního vzdělávání dětí a mládeže.

Markéta Hronová: Experti našli recept na nejlepší školství: opak českého systému. Čím se inspirovat?

Co dělají státy, které mají skvělé výsledky v mezinárodních testech svých žáků, jinak a čím by se od nich ostatní státy měly inspirovat? Na to se podívali vědci z Cambridgeské univerzity, kteří zanalyzovali 14 úspěšných zemí a vytipovali, jaká opatření pomáhají a jaká vzdělávání naopak brzdí. Řada z nich souvisí s tím, jak jsou nastavené požadavky státu na to, co mají školy žáky naučit – tedy osnovy. Pro Česko jsou to cenné postřehy, protože právě řeší jejich reformu. Co dalšího experti doporučují?

Až 48 milionů na špičkovou vědu. Nadace The Kellner FamilyFoundation podpoří přesun talentů ze zahraničí na Univerzitu Karlovu

Univerzita Karlova a Nadační fond UK podepsaly memorandum o spolupráci s Nadací The Kellner FamilyFoundation s cílem vytvořit nový program, který podpoří příchod špičkových vědců a vědkyň ze zahraničí na Univerzitu Karlovu. Rodinná nadace na program věnuje až 48 milionů korun.

Andrea Strohmaierová: Fyzioterapie, masérství, wellness. Západočeská univerzita v Karlových Varech nabízí lázeňské obory

Informační letáky, prohlídka učeben i spousty otázek – tak vypadal den otevřených dveří na Fakultě pedagogické v Karlových Varech. Zájem budoucích studentů byl velký, přišla se jich podívat téměř stovka. Budoucí studenti se zajímali nejen o samotné studium, ale taky například o uplatnění v zaměstnání. Pobočka fakulty Západočeské univerzity je v lázeňském městě otevřená dva roky a nabízí obor kinantropologie–wellness specialista.

Anežka Hesová: Učit se spolu má svá úskalí, ale také jednoznačné přínosy

Deset let po novele školského zákona, která v Česku zavedla inkluzivní vzdělávání, sílí hlasy volající po její revizi. Ideál společného vzdělávání v praxi naráží na nedostatek speciálních pedagogů, poraden a asistentů, ale také na přetrvávající mýty a protiinkluzivní nálady ve společnosti.

Zuzana Keményová: Budu dobrý učitel? Zkusit si to může každý

Organizace Začni učit! pořádá rekvalifikační program pro ty, kdo přemýšlejí o učitelské profesi, ale nejsou si jisti, jestli se na ni hodí. Na týden se stanou učiteli na základní škole a poté se mohou za katedru postavit natrvalo.

Co píše AI o domácích úkolech a o učení

Další dva fejetony o situaci, které vznikla vstupem AI do škol, stvořil v konverzaci s námi ChatGPT tak, jak by je ‒ podle něj ‒ napsali známí autoři píšící anglicky. Nabízíme vám znovu možnost trochu pátrat po tom, kteří dva to byli. A abyste to neměli tak snadné, nabízíme vám tři kandidáty. Jsou to George Orwell, Bertrand Russell a Alfie Kohn. Jistě si o nich dokážete sami najít informace, které vám v pátrání pomůžou.