Tereza Hübscherová: Zásadní problém je, že je neumíme najít.‘ Česko má málo nadaných žáků a jejich podpora je nedostatečná

V Česku máme v porovnání s ostatními zeměmi málo nadaných žáků. Ve školách je totiž neumíme najít a pracovat s nimi. Vychází to z analýzy společnosti EDUin, která je součástí Auditu vzdělávací politiky za loňský rok. Podle ní také často podléháme stereotypům a mýtům o nadaných dětech, a tak přicházíme o příležitosti rozvíjet ve školách talenty. A systém jejich podpory je podle analýzy v mnoha ohledech jen formální nebo nedostatečný.

 

Zdroj: www.irozhlas.cz 7. 3. 2025

 

U dětí Lenky Mohylové z Olomouce diagnostikovali v pedagogicko-psychologické poradně mimořádné nadání. Čtrnáctiletá Laura vyniká v uměleckých oblastech, dvanáctiletý René v matematice a fyzice a osmiletý Rudolf zase v logickém uvažování.

 

Na základní škole o jejich výjimečnostech vědí a přizpůsobili jim výuku, což v Česku ale není úplně běžné. Učitelé nadané děti totiž často přehlédnou.

 

„Zásadní problém je, že je neumíme najít. Další problém je, že v důsledku stereotypních představ o tom, co to nadání je, jim neumíme nabídnout adekvátní vzdělávací podporu, protože předpokládáme, že to jsou často děti bezproblémové, zaměřené na výkon, ale bývá to mnohem komplikovanější,“ vysvětluje Kateřina Lánská, která zpracovala analýzu pro společnost EDUin.

 

Podle dat ministerstva školství bylo v minulém školním roce na základních a středních školách nadaných studentů tři desetiny procenta.

 

Nadaní žáci potřebují individuální přístup, bývají často komplikovanější osobnosti, můžou mít problém zvládat emoce nebo ovládat své chování. S nadáním se někdy pojí i různé hendikepy, například porucha učení nebo autismus. Učitelé, kteří mají nadání odhalovat, je pak místo toho často považují za problematické.

 

Práci s nadanými dětmi se na prvním stupni věnuje učitelka Lenka Baše z Olomouce. „Už ve fázi zápisu do základní školy dokážeme pozorovat některé věci. Na základě těch pozorování potom třeba v první diagnostické fázi v první třídě dokážeme dětem nachystat takovou práci a takové úkoly, abychom si dokázali pomocí pedagogických nástrojů zjistit, na jaké úrovni vědomostí se dítě nachází,“ vysvětluje.

 

Na základě takové práce s žákem se pak ve škole rozhodují, jestli ho označí za nadaného, nebo ještě nějaký čas počkají. Nadání by pak měly potvrdit poradny. Ty jsou ale přetížené a nadané děti často podle analýzy nejsou jejich prioritou. O oficiální diagnostiku se pak některé školy po špatných zkušenostech už ani nepokouší.

 

Podle garantky podpory nadání Zdeňky Chocholouškové z Národního pedagogického institutu je tak potřeba osvěta, protože školy a učitelé často neví o podpoře v každém kraji.

 

„V každém kraji je jeden koordinátor a ten má na starost podporu pedagogických pracovníků, čili my nepodporujeme přímo nadané žáky, ale podporujeme nadané žáky prostřednictvím jejich pedagogů,“ dodává Chocholoušková.

 

Dodnes se ovšem odborníci nemůžou shodnout na definici samotného pojmu nadání. I to podle analýzy společnosti EDUin hraje významnou roli v tom, proč se nedaří nadané a mimořádně nadané žáky vyhledávat.

 

Poslechněte si celou reportáž o nadaných dětech.