Karel Gargulák: Osud „velké novely“ školského zákona je v rukou senátorů

Pokud se Senát z „velké novely“ pokusí vyjmout nepedagogické pracovníky, poslanci už s velkou pravděpodobností nestihnou zákon v jakékoliv podobě schválit. Stejně jako v roce 2021 skončí roky práce pod stolem.

 

Zdroj: Seznam.Zprávy.cz 2. 7. 2025

 

Senát známe jako pojistku demokracie. Až přijde jeho čas, zachrání ústavní systém před zlovůlí poslanců, slyšelo hodně z nás. Mnohem méně lidí však tuší, že senátoři momentálně hrají klíčovou roli i v reformách českého školství. Jejich dobře míněné záměry však občas nekončí příliš úspěšně.

 

Nyní mají senátoři opětovně v rukou zájmy sto sedmdesáti tisíc učitelů a téměř dvou milionů dětí. Už tento týden budou rozhodovat o osudu tzv. „velké novely“ školského zákona. Přináší desítky potřebných opatření, na kterých panuje odborná a většinově i politická shoda. Do novely se nicméně dostal kontroverzní dodatek, podle něhož má přejít financování kuchařek a školníků na obce a kraje. Kdyby kvůli němu měl padnout celý návrh, půjde o zmařenou šanci na krok k lepšímu vzdělávání, na kterou české školy již roky marně čekají.

 

 

Trocha historie zásadních změn ve školství

 

V červnu 2021 Senát vrátil novelu, se kterou přišlo Ministerstvo školství pod vedením Roberta Plagy. Počítala se zavedením sociálních pedagogů, uvádějících učitelů a platy pedagogických pracovníků na 130 procentech průměrné mzdy. Senátoři v dobré vůli chtěli záměry ještě zpřesnit a vylepšit. Vrátili proto novelu do Sněmovny. Poslanci už zákon ale nedokázali vypořádat. Novela prošla až v současném volebním období, avšak ve výrazně chudší podobě – například slíbené zvýšení platů pedagogů se už netýkalo psychologů a dalších odborníků.

 

Máme rok 2025 a Senát se zabývá další důležitou reformou – tzv. „velkou“ novelou školského zákona. Pokud ji horní komora vrátí, což řada jejích členů naznačuje, poslanci ji podobně jako v roce 2021 nemusí stihnout schválit.

 

 

Téměř 50 vítaných změn a jeden převod nepedagogů

 

Stabilní financování speciálních pedagogů a psychologů, ukotvení sociálního pedagoga, víc peněz pro znevýhodněné školy či inovace ve středním a vyšším odborném školství. Novela školského zákona přináší téměř 50 změn. Většina z nich naplňuje všeobecně respektovanou vládní Strategii 2030+, která byla schválena před pěti lety, stala se jakýmsi fahrplanem pro české školství a pozitivně ji hodnotí odborníci i politici. Co se části senátorů nelíbí?

 

Do novely se dostal i návrh, aby školníky, kuchařky či učebnice nově platily obce a kraje. Vznikl spíše na poslední chvíli a budí obavy. Samoprávy se jednoduše bojí, že se jim nebude dostávat pro novou roli organizačních kapacit a financí. Peníze na nepedagogy zamíří do tzv. „školského rozpočtového určení daní“ (RUD), který slouží k financování provozu škol podle počtu dětí ve školách v jednotlivých obcích. Tyto změny znepokojují i senátory a senátorky, kteří slyší samosprávy a volají po lepší přípravě návrhu.

Města a obce připravené rozvíjet dobrou praxi

 

Převod nepedagogických pracovníků v současné podobě má ale i své obhájce. Řada obcí a měst se na něj už připravuje. „Už nyní řídíme mateřské školy skrze jedno ředitelství, a tak jsme schopni smysluplně a efektivně zajistit nepedagogické činnosti a financování těchto pracovníků i pro základky. Celý proces je třeba nastavit tak, aby se neohrozila důvěra mezi školami a zřizovatelem,“ říká Lukáš Seifert, starosta Kutné Hory – v řadě ohledů klasického okresního města.

 

Každá změna přináší svá rizika, menší obce a města ale také vidí příležitosti. Obce – zřizovatelé dostanou na své školy víc peněz, budou se o ně proto muset i víc zajímat, vysvětluje Natálie Jaššová, ředitelka Základní školy Budišov a tamní zastupitelka. „Doposud město na RUD pohlíželo jinak a nebyl striktně určen pouze pro vzdělávací instituce. Zřizovatel bude muset být více zainteresován do chodu svých zařízení, což s sebou samozřejmě přináší starosti, ale na druhou stranu také přemýšlení nad skutečně efektivním řízením školských organizací,“ říká.

 

Správa škol společným ředitelstvím či přímo meziobecní spolupráce má řadu výhod. Mateřské školy v Trutnově si díky tomu mohou dovolit větší počet úvazků specializovaných pracovníků (speciálních pedagogů a logopedů), sdílení školníků, rychlejší digitalizaci a úbytek papírování, ale i společné plánování vzdělávání pedagogických pracovníků. Zkušenosti ZŠ a MŠ Údolí Desné zase hovoří o úsporách z méně úvazků provozních zaměstnanců, možnosti platit školní autobus, nižší administrativní zátěži vedení jednotlivých škol i úspěšnějších žádostech o projekty.

 

 

Problém by se jen oddálil

 

Pokud se Senát z „velké novely“ pokusí vyjmout nepedagogické pracovníky, poslanci už s velkou pravděpodobností nestihnou zákon schválit v jakékoliv podobě. Stejně jako v roce 2021 skončí roky práce pod stolem, což by samo o sobě nebyl největší problém.

 

Horší by byl samotný dopad na školství, ve kterém by hrozil konec psychologů, sociálních pedagogů či provázejících učitelů, protože by na ně zkrátka nebyly peníze, jež by jim nyní „velká“ novela zajistila. Otázka „kuchařek a školníků“ by se přitom jen oddálila. Plán přenést platby na obce vychází ze státní Strategie 2030+, vrátil by se proto v následujícím volebním období.