Jitka Vlková: Konec rekvalifikací, které nikdo nepotřebuje? Stát slibuje velkou změnu ve vzdělávání dospělých, víc do něj bude mluvit byznys

Do roku 2030 se technologické změny na trhu práce dotknou více než milionu lidí, uvádí studie poradenské firmy BCG – minimálně 330 tisíc pozic úplně zanikne, takže pracovníci se budou muset přeškolit na úplně jinou práci. Další milion lidí si bude potřebovat doplnit alespoň základní digitální dovednosti, které jim umožní jejich práci vykonávat dál.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 12.3. 2026

 

Češi by se proto měli vzdělávat celoživotně, a to nejen ve škole, aby dokázali držet krok se zrychleným vývojem na trhu práce. Vláda se nyní se zaměstnavateli a odbory dohodla, že zavede model celoživotního vzdělávání, který přeškolování lidí či zvyšování kvalifikace usnadní a také zafinancuje. Garantem bude ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). 

 

Aby takto velkou změnu český trh práce ustál, firmy, odbory a vláda se tento týden na pravidelném společném jednání domluvily, že vytvoří takzvaný Společný model celoživotního vzdělávání. Celý projekt je na začátku a stát si nejprve určí, čemu se ve vzdělávání dospělých chce hlavně věnovat, zahájí diskusi o podobě hrazených rekvalifikací a nastaví podporu pro technické vzdělávání. „Zhodnotíme, zda bude možné využít zdroje z aktivní politiky zaměstnanosti na podporu dalšího vzdělávání ve firmách,“ uvádí ministr Havlíček.

 

Ten má zajistit, aby se na řešení dohodlo hned několik resortů, kterých se vzdělávání dospělých nějakým způsobem dotýká – jde o ministerstva školství, práce a průmyslu. Předpokládané zavedení modelu je v roce 2027.

 

Financování bude klíčem k tomu, aby se model vůbec rozběhl. Stát loni vybral na takzvaném příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který je součástí sociálního pojištění, bezmála 30 miliard korun. Úřad práce z něj platí na jedné straně dávky podpory v nezaměstnanosti a na druhé podporuje aktivní politiku zaměstnanosti, tedy pomáhá s udržením či získáním práce. Jde o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce či podporu zaměstnávání zdravotně postižených. Ministerstvo práce, kam agenda spadá, dlouhodobě čelí kritice, že rozpočty na aktivní pomoc, s výjimkou covidových let, nedokázalo vyčerpat. 

 

V novém modelu by s tím pomáhali zaměstnavatelé. „Potřebujeme, aby úřady práce víc komunikovaly se zaměstnavateli ohledně jejich poptávky po pracovních dovednostech. Chtěli bychom, aby firmy měly větší slovo a mohly definovat obsah rekvalifikačních programů,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar. Už nemá jít jen o rekvalifikace pro nezaměstnané placené Úřadem práce nebo plošné digikurzy pro veřejnost bez jasného účelu. 

 

Každý pracovník by mohl mít svůj individuální vzdělávací účet, kde by se sledovalo, jakými kurzy prošel a zda skutečně směřují ke změně profese nebo zvýšení kvalifikace. „Nechceme mít rekvalifikace pro rekvalifikace, které nikdo nepotřebuje. To je plýtvání prostředky. Mají sloužit k tomu, aby se nabídka a poptávka na trhu práce míjely co nejméně,“ říká Wojnar. Vzorem by pro nás měly být skandinávské země, kde je míra vzdělávání dospělých nejvyšší. „Studium dospělých tam není vnímáno jako ‚dohánění restů‘, ale jako přirozená součást kariéry. Lidé běžně mění obor i po čtyřicítce,“ upozorňuje.

 

Jakým způsobem a kolik peněz by se z rozpočtu využilo v rámci modelu celoživotního vzdělávání, zatím není stanoveno. Podle zdroje, který je blízko jednání, se uvažuje řádově o tři čtvrtě miliardy korun, na jejichž rozdělování by zaměstnavatelé chtěli mít vliv. 

 

Dalšími prostředky by mohly být evropské fondy. „Jedna z možností je nové programové období pro evropské dotace od roku 2028, které se chystá. Česko by si podporu vzdělávání dospělých muselo stanovit jako jednu z priorit,“ uvádí předseda odborového svazu ČMKOS Josef Středula. Typově by mohlo jít o projekty jako Vzdělávání pro firmy, které v polovině roku plánuje rozjet Úřad práce a rozdělí v něm až 1,5 miliardy korun. 

 

S tím, že stát by měl nějakým způsobem systémově nastavit celoživotní vzdělávání, souhlasí i odborníci. „Na celoživotní vzdělávání nevyčleňujeme dost národních zdrojů. Jediné peníze z rozpočtu jdou na aktivní politiku zaměstnanosti, ale z toho se platí jiné věci než vzdělávání. Měli bychom začít s prevencí uplatnitelnosti části lidí – kvůli robotizaci, automatizaci,“ míní analytik trhu práce Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career, provozovatele portálů Jobs.cz nebo Práce.cz.

 

Model celoživotního vzdělávání se zaměstnavatelé snažili prosadit už před dvěma roky. Tehdy vládě navrhovali vytvořit speciální rozpočtový Fond na vzdělávání, což ale narazilo u tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).