Umělá inteligence dál urychluje obrat, který už v části evropských škol začal – návrat k ústnímu přezkušování, kontrolovanému psaní, tištěným učebnicím a staré metodě „tužka a papír“.
Zdroj: Seznam.Zprávy.cz
9. 8. 2026
K
mimořádným opatřením ve školství s okamžitou platností přistoupilo Dánsko.
„Bohužel máme problém s tím, že žáci na vyšších stupních středních škol
využívají umělou inteligenci k podvádění,“ uvedl ministr školství Magnus Heunicke. „Je třeba
jednat hned a my začínáme s těmito třemi iniciativami.“
Takzvaný
rychlý balíček má tři hlavní části. Domácí závěrečné práce budou studenti ústně
obhajovat, při písemných zkouškách mají školy sledovat obrazovky studentů
a filtrovat obsah, k němuž mají během zkoušek přístup. Větší část
písemných prací má zároveň vznikat přímo ve škole pod dohledem pedagogů.
Vláda
opatření představila ve čtvrtek a pravidla vstupují
v platnost okamžitě. Týkají se studentů vyššího sekundárního vzdělávání,
které v Dánsku obvykle začíná kolem 16 let. Dopadnou mimo jiné na
přibližně 9000 studentů zapsaných do dvouletého programu Vyšší přípravné
zkoušky, kteří každoročně odevzdávají rozsáhlou písemnou práci.
„V
nadcházejícím období budu spolupracovat se školami, učiteli a žáky na tom,
co lze udělat v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, aby umělá
inteligence nepodkopávala dovednosti žáků, jejich akademické schopnosti
a v neposlední řadě ani schopnost samostatného myšlení,“ dodal Heunicke.
Učitelé,
ředitelé i studenti opatření vesměs vítají, zároveň ale volají po
dlouhodobějším řešení, uvedlo sdružení středních škol Danske Gymnasier. Podle
něj by například studenti měli jasně uvádět, pokud při vypracování důležitých
písemných prací použili AI. Výzvou bude také zajistit, aby větší množství úkolů
vypracovávaných přímo ve škole nebylo samoúčelné a skutečně prospívalo
výuce.
Dánsko
začalo omezovat digitální nástroje u zkoušek už dříve. V červnu oznámilo, že od roku 2028 budou písemné zkoušky téměř
ze všech cizích jazyků kromě angličtiny zcela nebo částečně analogové. Pilotní
projekt ve španělštině podle ministerstva ukázal, že psaní rukou nejen omezuje
možnosti podvádění, ale může prospívat také jazykovým dovednostem.
Zamčené
počítače, návrat učebnic
Ještě dál
jde Norsko, které kvůli AI mění i samotné technické provedení závěrečných
zkoušek. Od loňska postupně zavádí takzvaný Safe Exam Browser, který studentům
během digitální zkoušky uzamkne počítač a znemožní přístup k běžným
programům, poznámkám či dalším digitálním nástrojům. Od jara 2027 by
v tomto zabezpečeném prostředí měly probíhat téměř všechny centrálně
zadávané písemné zkoušky na základních i středních školách.
„Nejdůležitější
ve škole je, aby se naše děti naučily číst, psát a počítat,“ uvedl premiér Jonas Gahr Støre s tím, že nové
standardy začnou platit od školního roku, který začíná koncem srpna.
„Vláda má
vysoké ambice, pokud jde o možnosti umělé inteligence, ale výzkum zároveň
ukazuje, že nekritické používání generativní AI ve školách zvyšuje riziko
přeskakování důležitých fází učení. Výsledky a dovednosti žáků
v norských školách navíc klesají. Podnikáme kroky, abychom tento trend
zvrátili,“ dodal.
Norsko
začalo digitální režim ve školách přehodnocovat už před nástupem generativní
AI. V reakci na zhoršující se výsledky žáků vláda v roce
2024 výrazně omezila používání chytrých telefonů ve školách
a posílila pravomoci učitelů při udržování kázně.
Letos
v červnu přišel další krok. Od školního roku 2026/27 vláda doporučuje, aby děti na 1. až 7. stupni při
školní práci generativní AI v zásadě samostatně nepoužívaly. Současně chce
zákonem garantovat žákům přístup k tištěným učebnicím.
Počítače
jsou přitom v norských učebnách běžnou součástí výuky už od 90. let
a přibližně od roku 2010 se výrazně rozšířily také tablety. Právě
intenzivní digitalizace ale v posledních letech vyvolává kritiku kvůli
obavám z poklesu čtenářských návyků, soustředění i schopnosti psát
rukou.
Od
obrazovky k papíru
Také ve
Švédsku vláda kvůli klesající gramotnosti podporuje návrat
k tištěným knihám, papíru a peru. Obrat směrem k „analogovější“ výuce
však vyvolává i odpor. Některé technologické firmy, pedagogové
a odborníci na informatiku varují, že přílišné omezení digitálních
nástrojů může zhoršit digitální kompetence žáků a později i jejich
postavení na trhu práce.
„Teď
často chodím ze školy domů s novými knihami a papíry,“ popsala pro
BBC osmnáctiletá Sophie, která navštěvuje střední školu nedaleko Stockholmu.
Jeden z jejích učitelů podle ní začal tisknout všechny texty používané
během hodin, zatímco digitální výukovou platformu v matematice nahradila
výuka výhradně z učebnic.
Ještě
před deseti lety přitom Švédsko směřovalo opačným směrem. Podle oficiálních
údajů mělo už v roce 2015 přibližně 80 procent žáků na veřejných
středních školách individuální přístup k digitálnímu zařízení. Současná
pravicová koalice, která nastoupila k moci v roce 2022, ale kurz
změnila.
„Ve
skutečnosti se snažíme obrazovek co nejvíce zbavit,“ řekl Joar Forsell, školský
mluvčí Liberální strany, jejíž předseda zastává post ministra školství.
Vláda pro
tento obrat používá slogan „från skärm till pärm“, tedy volně přeloženo jako
„od obrazovky k papíru“.
Také do švédské debaty vstupuje umělá inteligence. Švédský školský úřad Skolverket upozorňuje, že neexistuje spolehlivý způsob, jak určit, zda konkrétní text vytvořila generativní AI. Školám proto nedoporučuje používat domácí písemné práce jako podklad pro známkování bez dalšího ověření toho, zda student látku skutečně ovládá.
0 komentářů:
Okomentovat