Málo peněz, nekoncepčnost a nerovná kvalita jednotlivých škol. To jsou podle deseti expertů, které web iRozhlas.cz oslovil ve velké anketě, některé z největších problémů českého školství. Odborníci se ve většině shodnou na tom, že školství neprospívá například to, že se neustále mění pravidla a požadavky ze strany státu.
Zdroj: iRozhlas.cz
4. 9. 2026
Každý z deseti oslovených expertů vidí jako
největší problém českého školství něco trochu jiného, obecně však zmiňovali
nestabilitu, nekoncepčnost a neustálé změny.
Blíže to popisuje třeba děkan pedagogické
fakulty Univerzity Karlovy Antonín
Jančařík. „Pokud si na chvíli odmyslíme peníze, za jeden z největších
problémů českého školství považuji dlouhodobou nejistotu a nedostatek
předvídatelnosti,“ říká pro iRozhlas.cz.
„Dobře je to vidět na změnách kurikula.
Školám říkáme, že mají měnit obsah vzdělávání, jinak pracovat s cizími jazyky,
rozvíjet nové kompetence nebo zavádět nové vzdělávací obsahy, ale často bez
toho, abychom současně řešili, zda pro tyto změny mají dostatek učitelů s
odpovídající odborností, čas, podporu a potřebné podmínky. Školství přitom
potřebuje dlouhodobý směr, nikoliv střídání priorit podle aktuální politické
situace,“ míní.
Stejně to vidí také viceprezident Asociace
ředitelů základních škol Tibor Hájek.
„Největším problémem je dlouhodobá nestabilita a množství změn, které stát nedokáže
dobře připravit, financovat a vysvětlit. Školám chybějí předvídatelné podmínky,
stabilní personální podpora a dlouhodobý směr, který se nebude měnit s každou
změnou vlády,“ myslí si.
Ve svém hodnocení je ještě ostřejší analytik
PAQ Research Karel Gargulák. „Naše
školství nikdo skutečně neřídí. Nemáme jasně stanovené měřitelné cíle, kam se
má vzdělávání posunout – ani na úrovni státu, ani kraje, ani jednotlivé školy.
Je jasné, že se výsledky nehýbou, pokud stát nechce po zřizovatelích a školách,
aby se například nedokončování základní školy snížilo každý rok o nějakou část
a školy tak mohou mít závazek státu, že jim s tím pomůže,“ kritizuje.
Stagnující výsledky
Analytik Gargulák
mluví také o stagnaci žáků. „Je to vidět třeba na čtenářské gramotnosti: přes 20 procent žáků se v České republice nenaučí
pořádně porozumět textu. Každý rok přes tři procenta žáků nedokončí základní školu, v
Ústeckém kraji je to nezřídka až 10 procent. Střední školu nemá přes 10 procent mladých ve věku 20–24 let. V některých
krajích předčasně střední vzdělání ukončí každý rok až 15 procent mladých,“ popisuje.
Další odborníci, třeba předsedkyně Asociace
školní psychologie Jana Zapletalová,
pak mluví o tom, že v rámci Česka nedosahují všechny školy stejné
úrovně. „České školství sice dosahuje poměrně vysoké míry dokončení
středního vzdělání, ale nedokáže všem dětem nabídnout stejně kvalitní podmínky.
Kvalita vzdělání je stále příliš závislá na tom, kde se dítě narodí, do jaké
školy chodí a jaké má rodinné zázemí,“ konstatuje.
Podobný názor zastává i programový
ředitel organizace EDUin Jan Vöröš
Mušuta. „Máme příliš velké rozdíly mezi školami a mezi výsledky
jednotlivých skupin žáků. V mezinárodních šetřeních PISA si Česko jako celek
nevede špatně a máme poměrně hodně velmi dobrých žáků. Výrazně lepšího výsledku
bychom ale dosáhli, pokud bychom dokázali zmenšit počet těch, kteří ve
vzdělávání výrazně zaostávají. Slabší a sociálně znevýhodnění žáci se u nás
navíc ve větší míře koncentrují v určitých školách. Potřebujeme proto méně
řešit průměr a více se soustředit na školy a žáky, kteří zůstávají na chvostu,“
míní.
Chybí kvalitní učitelé
Dalším problémem, na kterém se část
expertů shodne, je nedostatek pedagogů, a to zejména těch kvalitních.
Studium učitelství dokončí každý rok zhruba
tři tisíce lidí, což je méně, než kolik míst školy potřebují obsadit. Třetině
stávajících vyučujících je více než 55 let, při dlouhodobých projekcích je tedy
potřeba počítat s jejich odchodem do důchodu. Do deseti let může tak
podle některých expertů v
Česku chybět až 10 tisíc učitelů.
„Největším problémem českého školství je
dlouhodobá nekoncepčnost a nedostatek lidí, na kterých vzdělávání stojí.
Každých několik let přicházejí nové reformy, změny financování nebo nové
politické priority, ale školy přitom stále řeší velmi základní problém: zda
mají dostatek kvalitních učitelů, školních psychologů, speciálních pedagogů a
dalších pracovníků,“ myslí si předseda Učitelské platformy Michal Kaderka.
Podle profesorky Ivany Gejgušové z Ostravské univerzity spočívá klíč ke kvalitnímu
školství právě v přípravě budoucích pedagogů. „Kvalitu školství ovlivňují
zásadním způsobem učitelé. Jsem ráda, že se v posledních letech zaměřila
pozornost na vysokoškolskou přípravu budoucích učitelů, že v ní větší prostor
dostaly didakticky orientované disciplíny a pedagogická praxe, že panuje shoda
o potřebě systematické podpory čerstvých absolventů, ale stejně tak i učitelů,
kterým hrozí ztráta profesní motivace a vyhoření, že je třeba učitele v
maximální míře odbřemenit od přílišné administrativy,“ říká.
Důvod? Peníze
Všeobjímajícím problémem, který experti
zmiňují, jsou také finance. „Největší problém je nedostatek
kvalifikovaných učitelů a nedostatek pracovníků vůbec (školní jídelna, úklid,
administrativní pozice). Pochopitelně nedostatek financí – pomocné síly v
kuchyni a uklízečky mají podle tabulek plat pod minimální mzdou,“ upozorňuje
předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.
Stejně jako spousta dalšího je podle expertů
faktor peněz nepředvídatelný, což školství destabilizuje. „České školství
nepotřebuje každých několik měsíců nový velký politický nápad. Potřebuje
dlouhodobě předvídatelné financování, kvalitní vedení škol, dobře připravené a
zaplacené učitele a stabilní směr, který se nebude měnit s každým ministrem,“
popisuje Tibor Hájek z Asociace
ředitelů základních škol.
Respondenti odpovídali na otázku: „Jaký
je podle vás největší problém českého školství?“ Jejich odpovědi v plném
znění najdete po kliknutí na červenou šipku pod článkem.



0 komentářů:
Okomentovat