Carolina Sidon a Petra Skřivánková: 7 pravidel tvořivé hry

Tvořivý chaos, děti zabrané do práce, bouchání kladiva, řešení konstrukčních problémů, vůně dřeva, „tady mi to prosím přidrž…“, „jak to mám zavázat?“, materiály po zemi, hra, tvoření v plném proudu. Tak to může vypadat, když s dětmi tvoříte a zároveň chcete, aby děti měly možnost realizovat vlastní nápady, aby se učily novým dovednostem, pracovaly se skutečným nástroji a mohly si se svými výrobky hrát.

V pozitivní atmosféře rozvíjejí svůj potenciál děti i dospělí

S Lydií Šlajchovou, absolventkou dvouletého výcviku zaměřeného na práci s dětmi s náročným chováním ve škole, o tom, co jí tento výcvik přinesl a jak využije zkušenosti i získané kontakty ve své současné praxi.

Jitka Polanská: Učitelé se budou vzdělávat v efektivních pedagogických přístupech

„Je dobré zajistit, aby posun nastal ve všech předmětech, jinak se někteří učitelé vzdělávají, jiní ne, a ti, kdo přinášejí nové přístupy, to často mívají v kolektivu těžké,“ říká v rozhovoru ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Kateřina Perknerová: Silvie Pýchová o vzdělání – Netlačme na pilu tam, kde už nejsou síly

Na první pohled prostá otázka, co je cílem vzdělávání, nemá zdaleka jednoznačnou odpověď. Jsou to dobré známky, encyklopedické znalosti, výchova k občanství, nebo získání dovedností důležitých pro zažívání úspěchu v životě? Deník o tom hovořil se Silvií Pýchovou, ředitelkou Stálé konference asociace vzdělávání a koordinátorkou inciativy Úspěch pro každého žáka.

Abraham H. Maslow: Motivace a osobnost

Lidskému životu nikdy plně neporozumíme, pokud nebudeme brát v úvahu nejvyšší aspirace člověka. Růst, sebeaktualizace, usilování o zdraví, hledání identity a autonomie, touha po dokonalosti (a další způsoby, jak vyjádřit směřování „vzhůru“) je třeba brát jako široce rozšířené a snad i univerzální lidské sklony.

Pavel Bobek: Jak obelstít limity naší paměti. Věda o učení – pracovní a dlouhodobá paměť

„Vypařilo se jim to z hlavy!“ „Dokončili jsme lekci – tak teď honem napsat test, než to všechno zapomenou.“ Zdi kabinetů by mohly vyprávět – podobných vět a jejich variací slýchají nespočet dnes a denně (pokud teda zrovna neosiřely vzhledem ke globální pandemii). Ale co vlastně o paměti a mysli říká věda? A co bychom si z těchto poznatků, sice neúplných, avšak v posledních letech díky rozvoji neurověd a kognitivní vědy stále bohatších, měli jako učitelé odnést?

Žáci se učí online bezpečnosti i díky O2 Chytré škole

Popularizátor informatiky Miroslav Mráz vede brněnské Digi centrum a působí v tamní ZŠ Labyrinth. Díky grantu O2 Chytré školy například v této základní škole věnovali pozornost online bezpečnosti, kritickému myšlení a práci s daty. M. Mráz připomíná, že je klíčové nabídnout učitelům pomocnou ruku při výuce "nové” informatiky a poskytnout co nejvíce konkrétních ukázek pro to, jak digitální kompetence smysluplně rozvíjet napříč předměty.

Žádné třídy a hybridní výuka. Jak bude vypadat škola 21. století?

V mnoha odvětvích se mluví o tom, že koronakrize pomohla urychlit změny, které by se jinak prosazovaly i několik desetiletí. Jednou z těchto oblastí je jistě školství. Jak by měla vypadat škola, která připraví studenty na pracovní trh 21. století a proč to tak zatím u nás ani po 20 letech od začátku nového milénia stále není?

Raymond Smullyan: Šeherezádiny hádanky a další podivuhodné úlohy

Po pohádkách moudré Šeherezády přišly podle Raymonda Smullyana na řadu hádanky. Aby nepřišla o hlavu, vypráví králi každou noc jednu, a jemu se tak líbí, že hned jak jednu vyluští, chce vždy slyšet další.

Markéta Hronová: Je zhoubné, když před gymnázii stojí fronty dětí, aby je komerční firma naučila vyplnit přijímací test, říká ředitel

Původně byla kunratická škola obyčejnou základkou na okraji hlavního města. Od chvíle, kdy do ní nastoupil ředitel Vít Beran, se ale lidé do okolí stěhují jen kvůli tomu, aby jejich děti mohly právě do této školy chodit. Místní učitelé vyhrávají ankety o nejlepší pedagogy, žáci se učí podle nejnovějších poznatků o efektivní výuce.

PAQ Research a Kalibro Projekt: Zkušenosti českých učitelů s distanční výukou. Výzkum a analýza pro organizaci Učitel naživo

Výrazně více práce a stresu, obavy o budoucnost žáků, ale také spokojenost s tím, jak zvládli náročnou situaci. Tak podle výzkumu agentury PAQ Research a projektu Kalibro pro organizaci Učitel naživo vnímali čeští učitelé rok distanční výuky. Zvýšení tlaku na učitele představuje akutní problém hlavně kvůli tomu, že už před pandemií byla polovina z nich ohrožena syndromem vyhoření. Pomoct by mohla dosud chybějící systémová podpora učitelů i vedení škol.

Daniel Münich: Platy učitelů rozvrátí veřejné finance. Opravdu?

Pokud by prošel návrh zákona zavazující budoucí vlády k udržení učitelských platů na úrovni 130 % průměrných mezd v ekonomice, bylo by to za cenu brutálních škrtů ve státním rozpočtu. Takto nedávno poslancům hrozila ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Štuková: Hry s matematikou pro 3.–9. třídu ZŠ

Kniha matematických her se snaží zpřístupnit matematiku všem dětem: těm matematicky nadaným, ale i těm, které matematika zrovna moc nebaví. Známé hry přizpůsobuje jednoduchému i složitějšímu matematickému jazyku (pexeso, domino, hra v kostky, bingo), vedle toho kniha obsahuje i spoustu zcela nových her.

Pedagožka: Snažíme se lidem ukázat, že konzum není to, co je učiní šťastnými

Ukázat lidem, že konzumní styl života jim štěstí nepřinese, patří k cílům činnosti brněnského centra environmentálního vzdělávání Lipka. ČTK to sdělila ředitelka organizace a pedagožka Hana Korvasová, která dnes v Senátu převzala Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí.

Co dělají čeští učitelé jinak než ti v zahraničí?

Rozdíly mezi tím, jak se učí v Česku a v jiných zemích Evropy, hledala srovnávací ministudie, kterou pro program Učitel naživo připravili Daniel Prokop a Václav Korbel z PAQ Research.

Martina Olivová: Kvalita škol nejsou jen výsledky

Debaty o kvalitě našeho školství se velmi často řídí výsledky našich žáků v různých mezinárodních srovnávacích studiích, případně se sleduje procentuální úspěšnost žáků při přijímacích zkouškách nebo úspěšnost při skládání maturitní zkoušky.

Stáňa Seďová: Na doučovací tábory zdarma nedorazila až čtvrtina dětí

Rodiče dětí, kteří nestihli své ratolesti přihlásit na doučovací kempy financované ministerstvem školství, mají smůlu. Všechny jsou beznadějně zaplněné. O to větším překvapením je, že první dny od zahájení se organizátoři musí potýkat s vysokými počty dětí, které bez omluvy nepřijdou. Instruktoři čekají zbytečně, jídlo se vyhazuje, pořadatelé si už nyní dělají starosti s vyúčtováním, protože se neví, kdo nevyužité služby zaplatí.

Christina Steinlein, Mieke Scheier: Bez vody to nejde

Ráno si vyčistit zuby, přes den pít a jít si zaplavat, večer zalít zahradu a vysprchovat se. K tomu všemu potřebujeme vodu.

Prostě běžte ven a objevujte, vyzývá rodiče propagátor svobodné hry Petr Daniš

Děti často nepotřebují žádné speciální vybavení nebo jakkoliv připravené podmínky pro hru. Často jim stačí třeba jen kamínky nebo klacíky. Upozorňuje na to propagátor svobodné hry Petr Daniš. Právě o tomto vlastně nejobyčejnějším a dnes často zapomínaném druhu hry vydal loni na podzim společně s manželkou Justinou knihu. 

Jitka Polanská: Učit venku je trend, ale na běžné základce se na to musí jinak než v lesní škole, říká učitelka

Před čtyřmi lety se Markéta Vokurková pustila na nejistou půdu. Dala si závazek, že se postupně naučí chodit se třídou ven nejen na výlety, ale i na matematiku nebo češtinu. „Jsme běžná základka, nejde to dělat jako někde v lesní škole. Postupně jsem přicházela na to jak,“ říká finalistka loňského českého ročníku učitelské soutěže Global Teacher Prize. Její škola výzvu přijala, venku učí už tři prvostupňové učitelky a od letošního května má všech skoro osm set žáků možnost trávit venku velkou přestávku.