web o změnách ve vzdělávání
Dospělí považují duševní zdraví za akutní problém dnešní společnosti. Duševní nepohodu mohou zažívat lidé všeho věku, včetně dětí. „My dospělí sami máme někdy problém s tím si přiznat, že se něco děje nám, takže potom máme problém s tím přiznat si i to, že se něco děje našemu dítěti,“ vysvětluje sociální pracovnice Nicola Skalická.
Poslanec TOP 09 Matěj Ondřej Havel brání na sociální síti Facebook pozměňovací návrh oklešťující autonomii učitelů a reaguje na diskusi na Pedagogicke.info: "Tento paragraf není součástí školské legislativy dlouho, dostal se do zákona asi před šesti lety. Nejedná se tedy o zrušení nějakého tradičního pravidla, ale o ustanovení, které šlo kontra koncepčnímu řízení školství. Doposud uzákoněné právo pedagogických pracovníků na užívání metod, forem a prostředků při přímé vyučovací činnosti dle vlastního uvážení je v rozporu s koncepcí a směrem vývoje, o které ve školství usilujeme."
V českých školách chybí specifické podpůrné pozice, jako jsou asistenti pedagoga hovořící jazykem uprchlíků, školní psychologové, a především učitelé češtiny jako cizího jazyka. Problém s adaptací ukrajinských žáků proto přetrvává i rok po jejich příchodu do republiky. Vyplývá to z výzkumu vědců Národního institutu SYRI, který prezentovali na odborné konferenci v Senátu.
Desetina ukrajinských uprchlíků neví, jestli jejich děti nastoupí po prázdninách do školy. Ukázal to nejnovější průzkum odborníků, kteří rodiny usazené v Česku sledují už od loňska. Tentokrát se společnost PAQ Research a Sociologický ústav Akademie věd zaměřily právě na vzdělávání. Spoluautorka Martina Kavanová pro Aktuálně.cz popsala, jaké problémy české školy v nadcházejícím roce čekají.
Jménem SKAV, která zastřešuje 35 asociací a organizací působících v oblasti vzdělávání, a organizace META předkládáme společné vyjádření k stále přetrvávajícímu problému ukrajinských uprchlíků, dětí ve věku středoškoláků, i jejich českých vrstevníků. Ti vinou podcenění systémových řešení, a to zejména nespravedlivého nastavení přijímacího řízení a nedostatečných kapacit středních škol, propadají českým vzdělávacím systémem. Vzhledem k hrozícím dlouhodobým negativním dopadům zejména na tyto mladé lidi, ale i na celou naši společnost, apelujeme na okamžité přijetí opatření krátkodobého i dlouhodobého charakteru. Některá z nich navrhujeme v tomto dokumentu.
Čtyřicetiletá státní úřednice Marcela Jurečková z Prahy má dceru ve věku 2,5 roku a chtěla by co nejdříve nastoupit do práce. Jenže míst ve školkách je dlouhodobě nedostatek a děti pod tři roky nemají zejména v největších městech šanci. I proto zamířila na den otevřených dveří do nově vzniklé soukromé dětské skupiny U malých cestovatelů na pražských Vinohradech.
Tahle země není pro starý, chtělo by se říci poté, co sněmovnou prošlo zpřísnění předčasných důchodů a změna valorizace penzí. Bez ohledu na množství komentářů k důchodové (ne)reformě ale fakticky platí, že tahle země není daleko víc pro mladý. A to včetně těch nejmladších.
Asociace lesních MŠ funguje již 13 let, aktuálně sdružuje 180 lesních školek. Prosadila zakotvení lesní mateřské školy do školského zákona a nadále kontinuálně pracuje na zlepšování legislativních podmínek lesních školek a vzdělávání v přírodě. Zajišťuje podporu nejen pro členy, ale také rodiče, pedagogy, zakladatele, provozovatele a státní správu. Na online tiskové konferenci představila legislativní a další úspěchy lesních školek v ČR spolu s výzvami, kterým dále čelí nejen lesní školky, ale celým stupeň předškolního vzdělávání.
Obce by mohly mít od příštího roku novou povinnost: zajistit místa pro děti od tří let ve školkách nebo dětských skupinách. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí v novele zákona o dětské skupině. Obce, které by dostatečné kapacity nezajistily, by mohly dostat pokutu. A ministerské plány se jim nelíbí i z jiných důvodů. Proti je i resort školství.
Co je malé, to je dobré? Jak kdy. „Naše čerstvá studie ukázala, že malá škola zajišťuje kvalitu výuky hůř než škola větší, a to v různých parametrech,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Platí to pro školy, které mají první i druhý stupeň. Jiná situace je ale v malotřídkách a celkově v malých, pouze prvostupňových školách. „Ty si nevedou špatně, oproti větším školám i v lecčems bodují,“ říká Tomáš Zatloukal. Studie ČŠI má sloužit i jako podklad pro ministerstvo školství, které by rádo malé školy zefektivnilo.
Opravdu současný ministr školství ví, co říká, když hovoří o rušení devátých tříd? Neměl by konečně i se svým týmem odborníků nahlas říci, že zkrácení základní školy na osm let a uvažované prodloužení povinné docházky na střední školu dává smysl jedině tehdy, když přistoupíme k opětovnému zrušení páté třídy na prvním stupni? Veřejné debatě by to prospělo.
Kanadská provincie Ontario je známá tím, že patří mezi země s nejlepšími vzdělávacími výsledky žáků a s nejmenšími vzdělávacími nerovnostmi na světě, a to navzdory trvale vysoké úrovni imigrace. Článek popisuje kontext místní školské správy a shrnuje hlavní zjištění výzkumu činností, které školám nejvíce pomáhají.
Sousloví „střední článek podpory“ se v poslední době stalo jedním z nejdiskutovanějších pojmů vzdělávací politiky v České republice. I na stránkách Řízení školy mu byla a je věnována velká pozornost. Stále však nemáme jasno, co to vlastně „střední článek“ je, a živě diskutujeme o tom, jak by měl vypadat. Jakých podob tedy může nabývat? A lze říct, že nějaká podoba je lepší než jiná?
Učitelské listy - Copyright © 2008 · Agentura STROM
Theme by Brian Gardner · Bloggerized by Zona Cerebral and GirlyBlogger · Modified by J4W