Novinky v Pedagogické knihovně J. A. Komenského za červenec 2015

sobota 29. srpna 2015 · 0 komentářů

Pedagogická knihovna J. A. Komenského opět přináší řadu nabídek k četbě knih i časopisů. Zajímavá je tematická rešerše Badatelsky orientovaná výuka.


Novinky za červenec 2015

Sukova studijní knihovna (literatura pro děti a mládež):
první čtení
první stupeň ZŠ
druhý stupeň ZŠ
naučná literatura
přečtěte si s dětmi

Články:
z českých časopisů
ze zahraničních časopisů

Ukázky:

Radost žáků z objevování matematiky / Milan Hejný ; [Redaktor] Kateřina Lojdová – cze
In: Komenský : odborný časopis pro učitele základní školy – ISSN 0323-0449 – Roč. 139, č. 3 (2014/2015), s. 5–11.
Rozhovor s předním odborníkem v didaktice matematiky, který rozvinul účinný způsob výuky matematiky metodou nazvanou vyučování orientované na budování schémat (VOBS). Impuls k vytvoření tzv. Hejného metody, její počátky a vliv otce Víta Hejného, který ve 30. letech působil jako profesor matematiky na obchodní akademii. Sada učebnic matematiky pro 1. stupeň a připravovaná sada pro 2. stupeň základní školy. Představení metody, role učitele, vztah mezi znalostí a dovedností, testování. Přijetí/nepřijetí metody VOBS řediteli škol, učiteli a rodiči. Životní cesta profesora s matematikou.

Jak přiblížit laboratorní práce z organické chemie každodennímu životu / Naděžda Kopecká – cze
In: Komenský : odborný časopis pro učitele základní školy – ISSN 0323-0449 – Roč. 139, č. 3 (2014/2015), s. 49–54.
Praktická ukázka propojení abstraktního učiva s každodenním životem; laboratorní práce v 9. ročníku základní školy, ve které žáci sestavují modely vybraných organických složenin a popisují jejich praktické využití. Příklad žákovského pracovního protokolu a pracovního listu. Popis průběhu laboratorní práce – postřehy z praxe.

Kde hledat adekvátní informace při kariérním rozhodování? / Pavlína Šťastnová – cze
In: Učitelské noviny : týdeník pro učitele a přátele školy – ISSN 0139-5718 – Roč. 118, č. 8 (2015), s. 22.
Možnosti využití online informačního portálu www.infoabsolvent.cz, který propojuje sféru vzdělávání a trhu práce, kvalita je garantována MŠMT. Sekce Kam na školu nabízí komplexní vzdělávací nabídku všech středních a vyšších odborných škol s podrobným popisem oboru. Absolventi a trh práce, možnosti uplatnění, výše nezaměstnanosti aj. Poradenská sekce – rady a doporučení pro výběr školy. Nabídka informací i pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením nebo znevýhodněním.

Motivace studentů pedagogických fakult k volbě učitelské profese = The motivation of students of faculties of education to choose the teaching profession / Anna Zelinková – cze – Obsahuje bibliografické odkazy
In: Aula : revue pro vysokoškolskou a vědní politiku – ISSN 1210-6658 – Roč. 22, č. 2 (2014), s. 3–24.
Získávání a udržení kvalitních učitelů v pedagogické profesi jako významný úkol vzdělávací politiky. Teoretická východiska, metodologie a výsledky výzkumu, který se na základě kvantitativní analýzy sekundárních dat pokoušel odpovědět na otázku, jaké jsou motivy studentů pedagogických fakult k volbě učitelského povolání. Sledovány byly rozdíly v motivaci mezi studenty podle pohlaví a věku a to, jaký význam jednotlivým typům motivů (vnitřní adaptivní, vnější adaptivní, vnější maladaptivní) studenti přikládají. Diskuse výsledků a vyvození závěrů.


Tematická rešerše: badatelsky orientovaná výuka

Ukázky:

Badatelské dovednosti jsou povinnou součástí kurikula: sdružení TEREZA školám radí, jak na to / Lukáš Doubrava – cze
In: Učitelské noviny : týdeník pro učitele a přátele školy – ISSN 0139-5718 – Roč. 117, č. 26 (2014), s. 4–6.
Odborníci tvrdí, že s pěstováním zájmu o přírodní a technické vědy se u žáků musí začít co nejdříve. Jednou ze snah je i tzv. badatelsky orientované vyučování (BOV), které je využitelné pro všechny přírodovědné předměty. Této metodě výuky se nás už pět let věnuje Sdružení Tereza, které pro základní a střední školy vytvořilo podrobnou metodiku a zásobník třiceti lekcí určených přímo pro výuku.

Badatelsky orientovaná výuka geografie / Dana Řezníčková – cze – Obsahuje bibliografické odkazy
In: Geografické rozhledy : výuka a popularizace geografie, ekologická výchova – ISSN 1210-3004 – Roč. 23, č. 1 (2013/2014), s. 12–15.
Možnosti využití badatelsky orientované výuky v hodinách zeměpisu. Rozvíjení badatelských dovedností jako součást způsobilosti žáků k systematickému řešení problémů. Popis základních kroků k rozvíjení dovednosti řešit problémy (zaměření pozornosti na daný problém, pojmenování problému, stanovení cíle atd.).

Badatelsky orientované vyučování matematice = Inquiry-based Mathematics Teaching / Libuše Samková, Alena Hošpesová, Filip Roubíček, Marie Tichá – cze – Obsahuje bibliografické odkazy
In: Scientia in educatione – ISSN 1804-7106 – Roč. 6, č. 1 (2015), s. 91–122.
Shrnutí dosavadních poznatků o uplatňování badatelsky orientovaného přístupu ve výuce matematiky. Posouzení existujících didaktických teorií a podob praxe v matematickém vzdělávání podle míry shody s principy badatelsky orientované výuky a charakteristika matematických úloh, které mohou být využity k badatelským aktivitám žáků. Náměty na několik úloh vhodných pro badatelské aktivity žáků prvního a druhého stupně základní školy a žáků střední školy.

Co je badatelsky orientované vyučování?

pátek 28. srpna 2015 · 0 komentářů

Sdružení Tereza připravilo v rámci projektu Badatelé.cz pro učitele metodiku a celou řadu námětů pro badatelsky orientované vyučování na 1. i 2. stupni základních škol.

Metodické materiály najdete zdarma ke stažení na webu www.badatele.cz, z kterého jsou následující informace.

Projekt Badatelé.cz je výsledkem spolupráce Sdružení Tereza a týmu učitelů, kteří pracovali 2 roky na metodě umožňující zařazovat badatelsky orientované vyučování do běžné výuky na ZŠ. Cílem této metody je pěstovat v žácích přirozenou zvídavost.

Badatelsky orientované vyučování neboli BOV je vyučovací metoda, která staví na přirozené zvídavosti žáků a vede žáky k aktivitě.
4 badatelské kroky
Co dává bádání žákům
Co na BOV říkají děti

BOV podporuje konstruktivistický, nikoliv jen transmisivní styl výuky. Využívá aktivizující metody (heuristickou metodu, kritické myšlení, problémové vyučování, zkušenostní učení, projektovou výuku a učení v životních situacích).

BOV využívá rozporuplných situací, které odporují žákovu dosavadnímu porozumění světu, protože právě tyto situace vzbuzují touhu „přijít věci na kloub“ a ta je základem bádání.

Výsledkem je to, že žáci kladou otázky, formulují hypotézy, plánují postup jejich ověření, provádějí pokusy, vyhledávají a třídí informace, vyhodnocují výsledky a formulují závěry, které nakonec prezentují před ostatními.

Víme, že je důležité rozvíjet badatelské dovednosti žáků základních škol, podněcovat tak u nich chuť zkoumat a dozvídat se nové věci. Tato metoda také rozvíjí jejich kritické myšlení, vede je k aktivitě a motivuje k samostatnému bádání.

Naším cílem je motivovat učitele, aby v žácích pěstovali přirozenou zvídavost, stavěli na ní a postupně žákům předávali zodpovědnost za jejich vlastní vzdělávání. Bádaní je k tomu dobrým nástrojem.


Bádejte i doma

Na webu projektu jsou připraveny také ukázkové příklady bádání na doma. Tyto lekce vznikly proto, že autoři nechtěli ochudit rodiče a jejich děti o radost z bádání.

Je možné, že vaše děti nemají možnost bádat ve škole, a proto neváhejte a bádejte s nimi doma.

Slaďování soukromého a pracovního života z pohledu zaměstnavatele

čtvrtek 27. srpna 2015 · 0 komentářů

Slaďování soukromého a pracovního života je nový fenomén, který se pomalu zabydluje i v českém prostředí. Zaměstnavatel, který myslí na své zaměstnané i z pohledu firemních benefitů, flexibilních forem práce, slaďování rodinného a pracovního života, je žádaným a dá mu přednost většina uchazečů o zaměstnání, především pak z nově nastupující Generace Y.

V České republice pracuje v současnosti na flexibilní úvazek pouze 9 % zaměstnaných žen a 36 % žen s dětmi do 6 let pracuje na plný úvazek. Oproti tomu např. v Holandsku využívá flexibilní formy práce 46% zaměstnaných žen, v Nizozemí dokonce 64 %. Česká republika tak získala 2. nejhorší výsledek v rámci členských států EU. Evropská komise proto doporučila zavést v Česku opatření týkající se zvýšení zaměstnanosti žen a návratu rodičů po mateřské či rodičovské dovolené zpět do pracovního procesu.

I když situace není příznivá, staví se čeští zaměstnavatelé k využívání flexibilních úvazků paradoxně pozitivně. Dle studie společnosti Regus uvedlo 67 % oslovených českých firem, že díky flexibilním pracovním postupům se zvýšila produktivita práce a v 63 % firem panuje názor, že přímým důsledkem flexibilních forem práce je i vyšší obrat.

Společensky odpovědným zaměstnavatelem, kterému není lhostejný rodinný život jeho zaměstnanců, je bezesporu Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. Již čtvrtým rokem provozuje mateřskou školu, která je zapsaná v registru MŠMT. V listopadu získal již v pořadí druhou dotaci z Operačního programu Praha – Adaptabilita na rozvoj prorodinných opatření, díky nimž mohou jejich zaměstnanci a zaměstnankyně slaďovat lépe svůj rodinný a pracovní život. Do projektu jsou začleněny i další ústavy Akademie věd – Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i., Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i., Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i. a Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.

„Mateřská škola pro děti našich zaměstnanců se nám velice osvědčila – v posledním školním roce bylo přihlášeno do školky 14 dětí našich deseti zaměstnanců. Díky podpoře Evropského strukturálního fondu došlo k rozšíření kapacity o 5 míst, které můžeme nabídnout i ostatním ústavům. Pevně věříme, že se jim tento model zalíbí, a že v našem areálu budou vznikat další školky“, říká prof. Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.

Doba realizace projektu z finančních prostředků ESF v rámci OP Praha – Adaptabilita je od 1. 11. 2014 do 30. 10. 2015. Projekt nepočítá pouze s provozem školky, ale v rámci prorodinných opatření se snaží umožňovat rodičům i flexibilní formy práce či ostatní benefity tak, aby usnadnil rodičům sladění práce s péčí o jejich děti.

Mateřské škola Akademie věd ČR s. r. o. zajistí v rámci programu firemní školka celoroční vzdělávací program dětí, který je obsahově ekvivalentní s programem státní mateřské školy. Dále zabezpečí odborný personál s odpovídajícím pedagogickým nebo zdravotnickým vzděláním i zkušenostmi. Vyřeší a zajistí veškeré hygienické, odbornostní požadavky na založení a provoz firemní školky dle standardů EU.

Evropský sociální fond, Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Cíle, vyplývající z projektu:
– Rozvoj firemní školky pro AV ČR i v oblasti práce s dvouletými dětmi.
– Usnadnění života rodičům, kteří se vracejí po rodičovské dovolené do práce.
– Zlepšení situace v oblasti rovných příležitostí na trhu práce.
– Otevření příležitosti pro částečné úvazky.
– Provedení evaluace úspěšnosti projektu školky.

Projekt je podpořen v rámci Operačního programu Praha Adaptabilita, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem.

Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. (ÚMG AV ČR) je jedním z 54 ústavů AV ČR. Zabývá se základním výzkumem v oblasti molekulární a buněčné biologie. Ve 22 výzkumných skupinách a servisních útvarech pracuje celkem téměř 400 pracovníků, z toho cca 130 studentů (doktorandů a diplomantů). Ústav úzce spolupracuje s pražskými vysokými školami, působí na něm 8 profesorů a 7 docentů. Budova ÚMG zprovozněná v roce 2007 je nejmodernější výzkumnou budovou v ČR.

Renata Svobodová: Role učitele, limity role, míchání rolí

středa 26. srpna 2015 · 0 komentářů

Pro zjednodušení můžeme říci, že učitel má roli vzdělávací a výchovnou. V roli vzdělávací informuje, podněcuje, předává, motivuje, inspiruje, kontroluje, řídí… v roli výchovné by měl být empatickým, naslouchajícím, podporujícím, ale také kontrolujícím a trestajícím. Na první pohled je jasné, že role učitele je již svým vnitřním obsahem nejen náročná, ale i rozporuplná.

Zdroj: portál RVP


Střet role profesionála učitele a člověka


Varianta učitel – rodič

Situace na menších městech velmi častá, dítě paní učitelky je zároveň žákem školy. Přináší rizika mezi kolegy. Kolegyně si ke mně jako ke kolegyni – matce dovolí podstatně více, než by si dovolila k jiné matce. Učitelka – matka se chová nepřiměřeně k dítěti, a to jak ve formě, že ho protěžuje, nebo že je na něj mnohem přísnější, aby nevypadalo, že ho protěžuje. Přináší rizika dítěti, děti učitelů jsou rizikovější jako potenciální oběti šikany.

Paní učitelka, matka samoživitelka, má velmi ochraňující vztah k synovi Jirkovi v 7. třídě. Má na starosti školní knihovnu, ale některé děti tam ani nechtějí chodit, neb tam pokaždé je Jirka, a oni už ho mají plné zuby, navíc se v knihovně povaluje Jirkova svačina a rozházený cvičební úbor. Kolegyně vědí, proč některé děti do knihovny nechodí, ale bojí se to kolegyni – knihovnici říci, aby ji nerozrušily.


Další varianta učitel – rodič

Problematické rodinné zázemí dítěte může vtahovat citlivé učitelky s méně pevnými hranicemi do pokušení suplovat dítěti matku. Může být těžké odlišit, kdy jsme již vtahováni do této pasti, a kdy ještě jsme podporující, pečující, ale stále profesionálové. Stává se i, že dítě toužící po naplnění svých přirozených potřeb, začne oslovovat paní učitelku maminko. Velké pole pro případovou supervizi, zejména pokud to není první případ tohoto typu, který se nám stal…


Varianta učitel – kamarád žáků

Riziko pro začínající učitele, ale především nezralé osobnosti, nejde jen o nepřiměřeně benevolentní přístup, ale mnohdy o nedůslednost v dodržování a vyžadování pravidel, či až koalici s žáky. Na lyžařském výcviku mladý pan učitel kouří s žáky za budovou, když přichází kolegyně, upozorní žáky „bacha, jde“.

Otázkou je, zda je to ještě posunutelné lepším směrem prostřednictvím supervize, zda se nejedná o otázku řízení a případný pracovně právní postih. Supervize může pomoci učiteli – kolegovi v rozhodnutí, zda by to opravdu neměl vědět pan ředitel. To je další zajímavé téma.

Při debatách o šikaně se učitelé diví, proč se často stává, že někteří, třeba i velmi slušní a spolehliví žáci, nepřijdou třídnímu učiteli říci, že někomu za spolužáků je ubližováno. Na dotaz, zda by šli sdělit řediteli či ředitelce, že kolega se chová neprofesionálně, viz výše uvedený příklad, či řada dalších (pan učitel pašuje na zahraniční školu v přírodě marihuanu, mladý pan učitel má houf obdivovatelek z řad žákyň, který si užívá a děvčata za ním chodí do kabinetu i jednotlivě, paní učitelka na škole v přírodě pravidelně nejen popíjela, ale zcela se opíjela…), zpravidla se objeví rozpaky…


Celý text článku si můžete přečíst ZDE.

Jana Hrubá: Bude ScioŠkola školou budoucnosti?

úterý 25. srpna 2015 · 2 komentářů

Nedávno řekl ředitel Waldorfského lycea Ivan Smolka: „Cesta není ve vylepšování současné školy, ale ve změně modelu.“ Ve světě už nové modely existují řadu let. U nás je takovým vizionářem Ondřej Šteffl. V září otvírá ScioŠkolu.

Ondřej Šteffl v rozhovoru pro Ekonom říká:

„…Myslím, že je čas přestat školství kritizovat a zkusit to dělat jinak a lépe. Ostatně americký vědec John Medina dospěl k závěru, že kdybychom chtěli využít prostředí nevhodné pro využití schopností mozku, navrhli bychom nejspíše něco podobného školní třídě.

V čem je škola nepřátelská?

Děti ve škole většinou dělají, co jim někdo nařídí, 45 minut sedí v lavici, poslouchají, nesmějí komunikovat, jsou pasivní, což není přirozené. Výuka bývá pro celou třídu jednotná, přitom každé dítě by potřebovalo něco trochu jiného. Mnoho dětí je ve škole ve stresu, ze strachu z neúspěchu a z úkolů, které jsou nad jejich síly.

I přes uváděné výhrady však školy fungují vcelku dobře.

Některé dokonce skvěle, existují výborné školy a skvělí učitelé. Když se ale podíváte na výsledky školství v průměru, tak to určitě dobře nefunguje… Navíc podle výsledků šetření PISA se děti ve škole nudí, pokládají výuku za ztrátu času, spoustu pro život potřebných věcí se ve škole nedovědí. Mnozí žáci dokonce kvůli škole končí v rukou psychologů či psychiatrů…“

Zdroj: Hníková, Eva: Peněz už mám dost, říká ředitel společnosti SCIO Ondřej Šteffl, který vydělal na vzdělávání a nyní chce vylepšovat školy. Ekonom č. 9 z 26. 2.–4. 3. 2015, str. 6

„Letos v září nastoupí do prvních tříd nejsilnější populační ročník za posledních 20 let. Potomci Husákových dětí přeplňují základní školy. A ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl vycítil příležitost. První základní školu otevře v září. A brzy by k ní pod hlavičkou společnosti Scio mohly přibýt další. Vznikne tak postupně celá síť škol.

Dnes není ojedinělé, že se rodiče nespokojení s běžnou základní školou, zpravidla vzdělaní třicátníci, čtyřicátníci, rozhodnou založit pro své potomky školu lepší. „Jenže narážejí na praktické problémy,“ říká Šteffl, který v roce 1990 založil úspěšné gymnázium PORG. Právě takovým skupinám rodičů chce se založením škol pomáhat…

Nová Scio škola má hned od začátku nabírat děti ve věku šest až jedenáct let. Do klasických tříd je však nerozdělí. „V běžném životě potkáváte lidi různého věku a s různými zkušenostmi, což je obohacující. Proč by to ve škole mělo fungovat jinak?“ uvažuje Šteffl.

Novou školu přirovnává k expedici. Má sice jasný cíl, ale cestou žáky potká řada neplánovaných situací, které je nutné průběžně řešit a určité věci změnit. Ze školy by si proto děti měly odnést schopnost a touhu se učit, aktivně reagovat na změny.

Ve Scio škole nebudou běžné třídy, ale místnosti připomínající knihovnu, kde budou mít děti k dispozici knihy, počítače a další pomůcky. Učitel má hrát spíše roli průvodce a poradce…“

Zdroj: Hníková, Eva: Šéf Scia zakládá novou školu, časem vybuduje celou síť. Ekonom.cz 26. 2. 2015


Principy ScioŠkoly


Svět se mění

Ve škole se může snadno stát, že se dětem ukazuje svět, jaký byl v době, když ho autoři zavřeli do školní učebnice. Ale svět se pořád mění. Ve ScioŠkole jsme proto s dětmi ve světě, jaký zrovna je.

V rychle se proměňujícím světě děti především potřebují umět se vypořádat se změnou. A zvládat změnu, to mimo jiné znamená ovládat umění se učit. Vedeme děti tak, aby jim neustálé učení nebylo na obtíž, ale radostí a výzvou.

ScioŠkola není uzavřený organismus – pozveme svět do školy, pustíme školu do světa. Budeme zvát do školy zajímavé hosty, představovat dětem zaměstnání rodičů, chodit na návštěvy do neziskovek, firem, muzeí…

Děti si postupně čím dál víc samy určují, co, jak a kdy se chtějí učit. Dáváme jim takovou svobodu, jaká podporuje jejich rozvoj. Nemáme učitele, ale průvodce, kteří děti doprovázejí v jejich učení.


Každé dítě je jiné

Více pohybu, více prostoru na otázky, více tvoření, více času. Každé dítě potřebuje něco jiného. Myslíme na to. Zároveň si děti mohou u nás v bezpečném prostředí vyzkoušet způsoby, které jim nejsou tak přirozené, ale mohou je posunout dál.

Každý ScioŠkolák s průvodcem a rodiči sestavuje svůj individuální plán učení a aktivit, který se odvíjí od jeho schopností a potřeb. Všechny děti by měly dosáhnout minimální úrovně v základních oblastech a mít možnost se mimořádně rozvinout v oblastech svého zájmu.


Vnitřní motivace táhne

Nejlepší motivace je, když děti mohou dělat věci, které jsou pro ně zvládnutelnou výzvou, dávají jim smysl a umožňují jim být součástí něčeho většího. Takové věci jsou ve ScioŠkole na denním pořádku.

Děti často pracují na reálných projektech (naplánovat výlet, vydat knihu, připravit výstavu…). Spoustu věcí se tak naučí jakoby mimochodem. Chyby považujeme za přirozenou součást učení, děti za ně netrestáme špatnými známkami. Známky dětem nedáváme vůbec, protože víme, že známky ničí tvořivost a motivaci. Průvodci pravidelně poskytují dětem i rodičům srozumitelnou zpětnou vazbu.


Vztahy jsou základ

Věříme, že k tomu, aby byl člověk šťastný, je mimo jiné potřeba, aby měl dobré vztahy s druhými lidmi. Průvodci ve ScioŠkole rozvíjejí s dětmi osobní vztah a podporují zdravé vztahy mezi dětmi. Dbáme i na dobré vztahy mezi průvodci a zajímá nás, jak rodiče vnímají naši práci.

Průvodci se pravidelně setkávají s dětmi individuálně. Děti často pracují ve skupinkách a učí se od sebe navzájem (i tím, že učí druhé). Uplatňujeme respektující přístup.


Fair play

Chceme, aby děti, které projdou ScioŠkolou, žily dobré a spokojené životy a aby byly aktivními tvůrci budoucího světa. Jsme přesvědčeni, že dobrý život má ten, kdo něčeho čestně dosáhl, váží si sám sebe, rozvinul své silné stránky, respektuje ostatní a ostatní respektují jeho, umí se radovat ze života a má odvahu prosazovat, co je správné. V takovém duchu děti ve ScioŠkole doprovázíme v jejich poznávání světa, druhých a sebe sama.

Našimi východisky a hodnotami jsou:
– svoboda
– morálka
– otevřenost
– optimismus
– aktivita
– odvaha

Zdroj: www.scioskola.cz/Principy


Jak bude ve ScioŠkole vypadat školní den?

– Školní den začíná v 9 hodin, ale děti mohou využít družinu od 7.30.

– Výuka probíhá do 14–15 hodin (s hodinou na oběd).

– Děti mohou být ve škole do 17 hodin a vybírat si z nabídky aktivit uvnitř i venku.

– Průvodci se pravidelně scházejí s každým dítětem a jeho rodiči. Společně vytvářejí a vyhodnocují plán učení, který vychází z jeho schopností a zájmů; každé dítě si může určit, co, jak a kdy se chce učit do takové míry, do jaké to pro něho znamená zvládnutelnou svobodu a prostor pro další rozvoj.

– Děti mají možnost učit se v rámci různých projektů, ve vyučovacích blocích s průvodcem, na workshopech, při tvořivých, hudebních a sportovních aktivitách, ve skupinkách, navzájem starší mladší, či samy.

– Ve ScioŠkole nezvoní. Místo toho se učíme odpovědně hospodařit se svým časem a respektovat čas druhých. Dynamiku výuky si děti, které to už zvládají, řídí samy, přičemž jim pomáhá průvodce.

– Děti mají k dispozici různé studijní pomůcky, knihy, časopisy, technologie, deskové hry, sportovní pomůcky, které mohou využít podle potřeby dané aktivity.

– Děti chodí na návštěvy do neziskovek, na univerzity, do muzeí, firem, na výlety a do školy přicházejí zajímaví hosté.


A co RVP?

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP) je i pro nás závazný. I když k němu máme řadu dílčích výhrad, je na něm skvělé, že je natolik otevřený, že umožňuje sestavit Školní vzdělávací programe ScioŠkoly (ŠVP), aniž bychom museli ustupovat z našich principů.

ŠVP připravují především ti, kdo budou ve škole pracovat – průvodci a ředitel. Zahrnuje v sobě všechny obvyklé vzdělávací oblasti a je doplněn také o množství témat a dovedností, které pokládáme za nutnou součást vzdělání – komunikace, rozvoj kreativity, učební autonomie a další…

Definitivní podoba ŠVP bude zveřejněna v srpnu.


Školné

Školné je v prvním roce 6 500 Kč měsíčně (včetně družiny, bez stravy); v dalších letech se ho budeme snažit snižovat.

Zdroj: www.scioskola.cz/Prakticke-informace


Školné jistě řadu čtenářů podráždí – samozřejmě si ho mohou dovolit jen někteří rodiče, kteří navíc vyznávají podobné hodnoty. Ale jak jinak by bylo možné u nás vyzkoušet nové principy a modely, když stát preferuje jen jeden model?

Přejeme ScioŠkole, aby se vize zakladatelů podařilo co nejúspěšněji realizovat.

Hana Vaverková: DOKUMENTY 78. Jednou dole, jednou nahoře… po dvaceti letech

pondělí 24. srpna 2015 · 0 komentářů

A je to tady! Po dvouletém odpočinku a důchodové pohodě nabídka, která se neodmítá. Budu učit!

To bylo tak.

Před více než dvaceti lety jsem se stala ředitelkou málotřídky. Šla jsem do toho s vervou a představou, že konečně naplním své sny o tom, jaká by škola měla a mohla být. Bylo pár let po revoluci, doba alternativcům poměrně nakloněná a já měla dost sil, elánu a odvahy. Malá školička kousek od Olomouce se měnila zvnějšku i zevnitř, rodiče postupně uvěřili, že to jde i takhle, našli si nás i přespolní a doplnili početní stav. Šéfové na školském úřadě se vyměnili a ti noví si mě už na kobereček nezvali. Obklopila jsem se kolegyněmi smýšlejícími stejně jako já. Byla to paráda!

Ve škole jsem trávila spoustu času. Moje čtyři děti si postupně zvykly, že maminka není moc doma a teplé večeře znají jen z televizních seriálů. Můj muž, co zachraňuje životy, se brzy přestal ptát, co je k jídlu a naučil se samostatně hledat v lednici. Máma, učitelka v důchodu, mi pomáhala ze všech svých sil. A do všeho mluvila. Neměly jsme to spolu vůbec lehké.

S právní subjektivitou přišla svoboda vybrat si k sobě lidi a hromada lejster. Byrokracie hraničící s buzerací. Kontroly a audity. Výkazy, příkazy, vyhlášky, nařízení, směrnice… znáte to! Přestávala jsem být učitelka. Svoje češtiny a matiky jsem ještě dávala a občas se vypnula k ukázkovému výkonu – to když do naší školy zavítali návštěvníci z řad rodičů, učitelů a studentů. Stále více jsem měla pocit, že už nejsem dobrá učitelka a už vůbec ne dobrá ředitelka. O roli matky nemluvě. Prostě jsem nestíhala. Většinu dne jsem byla zalezlá ve své ředitelně – noře, jak říkaly kolegyně – a snažila se pochopit, vyplnit, doplnit, odeslat… a nezhroutit se.

Zhroutila jsem se o dvacet let později. Pěkně jsem si vyhořela. Bylo to akorát. Těsně před šedesátkou a s nárokem na důchod.

Hurá, konečně to mám za sebou. Už nikdy!!! Vyhodila jsem všechno, co se dalo. Spálila dva pytle papírů s pevným přesvědčením, že do školství mě už nikdy nikdo nedostane. Stala jsem se babičkou a náramně si to s první vnučkou Laurou užívala. Naučila jsem se vařit – fakt, až v šedesáti! Děti i manžel si brzy zvykli na teplé jídlo. Fámě, že láska prochází žaludkem, raději nevěřte. S mým mužem nehnuloi vepřo, knedlo, zelo, dokonce ani svíčková a hanácké vdolečky. Zato jsme oba krásně přibrali a nešlo to dolů. Začala jsem chodit na H. E. A. T. – to je takový pás pro rychlou chůzi. Za půl hodiny jsem zplavená a je mi fajn.

Po roce zmizel odpor ke škole a alergie na děti. Ty cizí. Začala jsem se zajímat, co se ve školství děje, co ministr Chládek (panebože, to byl vykuk, co?), co moje někdejší PAU a vůbec.

Po dvou letech, to už měla Laura tři a začala chodit do školky, jsem si říkala – a to je všechno? Co teď? Co s přebytkem energie? Zatoužila jsem být prospěšná a potřebná i jinde než doma.

Někdy v květnu, pondělí to bylo, mi moje nástupkyně, ředitelka Katka zavolala a řekla – Mám volné místo, nechceš učit? Chci! Řekla jsem okamžitě. A bála se, že si to rozmyslí. Nerozmyslela.

A já si začala představovat, jak to teď bude bezva, budu učit češtinu a matiku v páté, to umím, to mám přece v malíčku. A bez přípravy. Žádné stohy papírů a žádná zodpovědnost za úplně všechno.

A pak mi Katka řekla – a ještě vlastivědu ve čtverce a v pětce a společnou hudebku pro obě třídy. Vlastivědu? Já? Hudebku? Budou mi na to stačit moje tři akordy na kytaru a hlasivky po operaci? A co si pamatuju ze zeměpisu a dějin? Skoro nic! A v páté se bere Evropa a války a panovníci – vždyť já znám jenom Karla a Václava! To bude průser!

Aby nebyl, začala jsem se připravovat hned z kraje prázdnin. Ze školy jsem si dotáhla RVP, ŠVP, tematické plány, učebnice a pracovní sešity a další materiály, které budu potřebovat. Otevřu, kouknu a strnu. Víte, že nejvyšším pohořím Uralu je Narodnaja a měří 1894 m. n. m.? A že hlavním městem Makedonie je Skopje? Já tedy ne. Zatím.

Taky jsem se podívala do Metodického průvodce. A co čtu? Na straně 4 je tabulka s návrhem klasifikace. 100–90 % – 1. Fajn. Ale 49–25 % – 4! Takže když napíšu písemku nebo test na 46 %, už je to na čtverku? U mě tedy určitě ne. To by byla krásná trojka! I na 40 %! A možná ještě na 30 %…

Ve druhém červencovém týdnu jsem dostala mejlem coby nová členka sboru pozdrav od ředitelky Katky s osmi přílohami. Prý ať víme s předstihem, co nás příští školní rok čeká – ha,ha,ha. Mě třeba funkce preventisty krizových jevů, koordinátora ŠVP, koordinátora DVPP a taky budu mít na starosti objednávku UP a učebnic. K tomu dozory o velké přestávce a při obědě… ach jo, to fakt miluju! To se vždycky pěkně najím… vzhůru k žaludečním vředům! A samozřejmě významný podíl na školních projektech a akcích. To je jich tolik? Proč? No, protože sis to tak někdy před dvaceti lety vymyslela, Haničko!

Teď mi to konečně došlo. Sice s menším úvazkem, ale jinak s celou parádou české učitelky. Tak tohle jsem tak chtěla?!?

Ale jo. Je teprve půlka července. Budu se učit. Nastuduju dějiny a taky evropské řeky a velehory. Budu si často zpívat a brnkat na kytaru. Pustím si Smetanu a Dvořáka a taky Bacha a Beethovena. Osudovou…


Knížku Hany Vaverkové „Jednou dole, jednou nahoře. Deník začínající ředitelky“, kterou jsme vydali v roce 1997, si můžete stáhnout ZDE. Je to opravdu autentický dokument!


Další díly seriálu najdete ZDE.

Iva Stuchlíková, Tomáš Janík a kol.: Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy

sobota 22. srpna 2015 · 0 komentářů

Problémem českého školství je, že oborové didaktiky u nás nebyly po dlouhou dobu s náležitými nároky systematicky pěstovány. Přesto se rozvinuly do podoby relativně svébytných vědních disciplín, jak o tom svědčí tato kniha.

Iva Stuchlíková, Tomáš Janík a kol. (2015): Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy. Brno, Masarykova univerzita.

Oborové didaktiky jsou vědními disciplínami zaměřenými na oborově specifickou dimenzi vyučování a učení ve škole i mimo ni. Jejich agenda sahá od vymezování a zdůvodňování cílů oborového vyučování a učení přes výběr, legitimizaci a didaktickou transformaci obsahů až k metodické strukturaci učebních procesů.

Problémem českého školství je, že oborové didaktiky u nás nebyly po dlouhou dobu s náležitými nároky systematicky pěstovány. Přesto se rozvinuly do podoby relativně svébytných vědních disciplín, jak o tom svědčí tato kniha. Jejím cílem je podat pohled na vývoj a stav oborových didaktik v České republice a naznačit perspektivy jejich dalšího směřování.

Kniha je zdarma dostupná on-line či k zakoupení v tištěné verzi v Obchodním centru MU.


Zdroj: Didactica viva

Jak ve škole s dětmi mluvit o tématu katastrof?

pátek 21. srpna 2015 · 0 komentářů

Učitelé pracují ve školách s dětmi, které zažily na vlastní kůži povodně. K mnoha dětem se také dostávají zprávy o nejrůznějších katastrofách doma i ve světě. Jak s dětmi mluvit o jejich případné těžké zkušenosti? A jak vůbec zařadit téma katastrof do výuky?

Diakonie ČCE – Středisko rozvojové a humanitární spolupráce připravilo pro učitele základních škol i pedagogy volného času seminář „Mimořádné události v globálních souvislostech“.

Zkušení lektoři v něm nabízejí pedagogům způsob, jak s dětmi mluvit o katastrofách, především o povodních v České republice i ve světě. Předvedou konkrétní aktivity, které mohou učitelé využít při výuce. Žáci díky nim porozumí tomu, co se při katastrofách děje, a budou vědět, jak v případě potřeby zodpovědně jednat.

Školy dostanou také metodický sešit a CD „Mimořádné události v globálních souvislostech“. V šesti lekcích jsou v něm názorně zpracována témata pro mladší i starší žáky s popisem aktivit, metodickými pokyny a informacemi pro učitele.

Seminář trvá osm vyučovacích hodin a do konce roku 2015 zdarma. Koná se v Diakonické akademii v Praze, v Belgické ulici 22, ve dnech 17. září, 16. října, 24. listopadu 2015, vždy 9.00–17.00 hodin.

Podrobnější informace a přihlášku k semináři najdete ZDE.

Diakonie ČCE – Středisko rozvojové a humanitární spolupráce poskytuje humanitární pomoc při povodních v České republice a organizuje rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc v zahraničí. Spolupracuje s dobrovolníky a věnuje se osvětě ve školách.

Chyby začínající učitelky

středa 19. srpna 2015 · 0 komentářů

Učitelka, autorka a zakladatelka vzdělávacího portálu pro učitele Mindsteps Inc. Robyn Jackson píše na webu Teach Thought o tom, jak důležité je učit se z chyb – nejen pro děti, ale i pro dospělé, včetně učitelů.

Zdroj: Scio 16. 6. 2015


Ve svém článku uvádí pět chyb, jichž se dopustila jako začínající učitelka, a jak se z nich poučila:

1. Brala jsem všechno osobně – když žáci neposlouchali nebo nepracovali, chápala to jako neúctu nebo urážku, vinila vždy žáky. Když si uvědomila, že nejde o její osobu, mohla žákům lépe pomoci v učení i v chování.

2. Vyhýbala jsem se jednání s rodiči – chápala rodiče jako protivníky nebo problém. Když s nimi začala jednat jako s partnery, obvykle dospěli ke shodě.

3. S intervencí jsem začala až tehdy, když žáci neprospívali – špatnou známku na vysvědčení už nešlo zlepšit. Začala sledovat každý výsledek a zasahovat při první známce problému.

4. Bála jsem se dělat chyby – chtěla být nejchytřejší ve třídě a všechno znát. Přiznání vlastní chyby ukázalo žákům, že mýlit se je v pořádku, dodalo jim to pocitu důvěry a bezpečí.

5. Snažila jsem se probrat všechnu látku – ne všechna témata je však třeba probírat úplně do hloubky, důležité je soustředit se na standardy a priority.


Zdroj.

Vendula Davidová, Iveta Povalačová, Martina Purkertová, Vendula Tomanová, Kateřina Zapletalová: Pregraduální příprava budoucích učitelů primární školy z pohledu studentů daného oboru

pondělí 17. srpna 2015 · 0 komentářů

Článek informuje o pregraduální přípravě budoucích učitelů primární školy a o tom, co samotná pregraduální příprava představuje. Jednou z důležitých součástí pregraduálního studia je získávání profesních kompetencí, které jsou nezbytné pro komplexní činnost učitele. V závěru se věnuje studentským hodnocením kvality (SHK) a výzkumné sondě, jejíž výsledky představují postoje studentů k výuce a k praxi v rámci studia.


…Výzkumné šetření

Záměrem článku je reflexivně pohlédnout na úroveň rozvoje profesních kompetencí v rámci pregraduální přípravy budoucích učitelů. Pro tyto účely jsme zvolili realizaci studentského hodnocení kvality. Studentské hodnocení kvality (SHK) vystihuje naprosto přirozenou věc, a to právo studentů vyjadřovat se k dění na své škole, zvědavost pedagogů na to, co si posluchači odnášejí z jejich přednášek, o úsilí vedení neustále se zlepšovat a nabízet co možná nejkvalitnější vzdělání. Dle zákona o vysokých školách (zákon č. 111/1998 Sb.) uznává studenty za rovnoprávné členy akademické obce a stanoví jejich zákonné povinnosti i zákonná práva. Mezi ně patří také účast studentů na hodnocení a zajišťovaní kvality vysokých škol. Jejich hodnocení je dílčím, avšak velmi důležitým úsekem posuzování kvality vysokých škol.

Na pedagogické fakultě univerzity Palackého v rámci zkvalitňování výuky probíhá hodnocení výuky v prostředí systému EDIS. Jedná se o pilotní testování nového systému evaluací na Univerzitě Palackého. Nově je však možné hodnotit výuku také prostřednictvím mobilní aplikace evUPOL, a to v Androidu i iOS. Stejný systém hodnocení využívají i jiné univerzity, například univerzita Karlova, Západočeská a Žilinská.

Dále se využívají i studentská fóra, jako příklad můžeme uvést primat.cz. Server Primát.cz byl spuštěn v lednu roku 2008, je spravován studenty skoro ze všech vysokých škol, a denně ho navštíví tisíce studentů, kteří si navzájem pomáhají a sdílí studijní materiály, které přispívají k efektivnějšímu pochopení látky. Toto fórum bylo vytvořeno společností Bepositive, která se zabývá tvorbou webových stránek, eshopů a portálů.

Snahou našeho autorského týmu bylo prezentovat názor studentů oboru Učitelství 1. stupně ZŠ nejen k výuce a k praxi v rámci studia, ale i k následnému uplatnění v profesním životě. Dalším záměrem našeho výzkumného šetření bylo zpřístupnění získaných informací širší veřejnosti, a také zdůraznění důležitosti vysokoškolského vzdělání učitelů primární školy.

V našem výzkumném šetření jsme se zaměřili na všechny studenty prezenční i kombinované formy studia v celém spektru studijních ročníků oboru Učitelství 1. stupně základních škol Univerzity Palackého v Olomouci. Respondenty jsme oslovili pomocí e-mailových zpráv a příspěvků na sociální síti.

Pro naše výzkumné šetření jsme zvolili sondu kvantitativního charakteru, která měla za cíl získat objektivní informace pomocí velkého množství respondentů. K získání potřebných informací jsme zvolili dotazníkový formulář, na který nám zodpovědělo 41 % z celkového počtu studentů tohoto oboru, což je 124 respondentů. Výběr metody výzkumného šetření jsme podřídili jednoduchosti manipulace s dotazníkem a snadnému získávání potřebných informací od respondentů.

Dále jsme stanovily následující výzkumné otázky:
– Jak studenti hodnotí silné a slabé stránky výuky?
– Jaký význam přisuzují studenti praxi v rámci oboru?
– Do jaké míry splnilo studium očekávání studentů?

…V případě, kdy respondenti odpověděli na poslední otázku záporně (26%), byli požádáni, aby individuálně uvedli důvod, proč škola zklamala jejich očekávání. Nejvíce frekventovanou výtkou byl dle tázaných nedostatek praxe. Dále zklamaní respondenti pociťují nedostatek předmětů přímo propojených s praxí, tedy jejich skutečnou využitelnost při vlastní praxi. V další řadě uvádějí námitky, že některé předměty nevyučují učitelé, kteří sami vyučovali na 1. stupni ZŠ, a proto předmět učí neefektivně. Vícekrát se v individuálních poznámkách opakovalo, že někteří učitelé „méně podstatných“ předmětů mají nesmyslné požadavky. Vytýkána je i chaotická organizace při tvorbě rozvrhů. Respondenti kombinovaného studia uvedli za nedostatek chování některých vyučujících, kteří předem nedají vědět o odpadající výuce a tito studenti přijedou často z velké dálky na výuku zcela zbytečně.

Uváděné nedostatky byly reflektovány jen jednou čtvrtinou respondentů. Třem čtvrtinám respondentů byla jejich očekávání o studiu splněna, což je velmi významný podíl.


Závěr

Závěrem lze říci, že názor studentů tohoto oboru je kladný. Studium splňuje jejich očekávání, s určitými výtkami nebo pochvalami. Za velmi přínosné lze považovat zjištění, jak studenti chápou silné a slabé stránky výuky a případná možnost se těmto slabým vyhnout a posílit či podpořit ty silné. Článek slouží jako určitá zpětná vazba pedagogické fakultě. Námětem pro další šetření v oboru připravující budoucí učitele primárních školy by mohly být otázky: „Jak docílit ještě lepších výsledků?“ nebo „Jak se vyhnout negativům?“.


Celý text včetně grafů najdete ZDE

Ivana Rochovská, Dagmar Krupová: Vědci v mateřské škole

sobota 15. srpna 2015 · 0 komentářů

Současní učitelé by měli děti vést cestou poznávání, objevování, bádání a zkoumání. Zejména preprimární vzdělávání dává učitelům možnost ovlivňovat způsob myšlení a jednání dětí už od nejútlejšího věku.

Děti mohou denně zažívat radostné chvíle při objevování nových poznatků. Aby si děti to, co se naučí, opravdu zapamatovaly, je nevyhnutné při jejich vzdělávání využívat metody, které podněcují k využití již dříve nabytých dovedností a zkušeností.

Kniha pracuje s dětskými prekoncepty (představami) o vzduchu a počasí a poskytuje inspiraci k jejich využití a rozvíjení. V knize najdeme jak vědecké aktivity, tedy různé pokusy, tak výtvarné, dramatické či hudební činnosti.

doc. PaedDr. Ivana Rochovská, Ph. D. pracuje v Institutu Juraje Páleše v Levoči – pracovišti Pedagogické fakulty Katolické univerzity v Ružomberku. Vyučuje předměty zaměřené na přírodovědné vzdělávání, environmentální výchovu, regionální výchovu.

PaedDr. Dagmar Krupová působí jako zástupkyně Základní školy s mateřskou školou Pohorelá. Patří mezi učitelky, které získaly vysokoškolské vzdělání až po 30 letech praxe. V současnosti se věnuje zejména inovaci preprimárního vzdělávání a rozvíjení přírodovědné gramotnosti dětí v MŠ.

Ukázky a více informací najdete ZDE.

Kurikulum pro pěstování charakteru

pátek 14. srpna 2015 · 0 komentářů

Profesor Guy Claxton hovoří o tom, že všichni žáci, včetně těch, kteří ve škole neměli dobré známky a nijak zvlášť neprospívali, by si měli ze školní docházky odnést dovednosti, jež budou v životě potřebovat.

Zdroj: Scio 19. 5. 2015

Claxton pěstování těchto dovedností, návyků a postojů označuje jako kurikulum pro pěstování charakteru (character curriculum), které sestává ze sedmi C:
1. confidence = sebedůvěra,
2. curiosity = zvídavost,
3. collaboration = kolaborace,
4. communication = komunikace,
5. creativity = kreativita,
6. commitment = zaujetí,
7. craftsmanship = dobrá práce.

Podle Claxtona by kurikulum pro pěstování charakteru mělo být samozřejmostí v každé škole. O sedmi C píše profesor Claxton a profesor Bill Lucas v knize Educating Ruby.

Zdroj.

Markéta Hronová: Chybí mladí učitelé. Na Západě běží náborové kampaně, Česko zatím "spí"

středa 12. srpna 2015 · 0 komentářů

V Evropě ubývá učitelů, mladé pedagogika neláká. Pokud s tím Česko něco neudělá, může mít problém, varovala Evropská komise. Západní a severské země rozjely kampaně, které lákají ke studiu učitelství, či stipendijní programy. České ministerstvo školství se zatím soustředí na rozjezd kariérního systému a spoléhá na růst platů.

Pracovala jsem v bance, a uvědomila jsem si, že práce v kanceláři není pro mě. Cítila jsem, že nemohu nic změnit. Jako učitelka můžu – vypráví svůj příběh Samantha Websterová na webových stránkách lákajících ke studiu učitelství, které provozuje britské ministerstvo školství.

Velká Británie, Švédsko, Lotyšsko a některé další země rozjely kampaně na podporu učitelské profese, protože čím dál méně mladých chce učit, kantoři stárnou a noví nepřicházejí.

Potýká se s tím většina Evropy, problémy v budoucnu hrozí i Česku. Politiky na to upozornila Evropská komise v květnu v rámci pravidelných doporučení. "Z demografických předpovědí vyplývá, že je třeba zvýšit počet učitelů v oblasti základního vzdělávání, aby se udržel stávající počet studentů připadajících na jednoho učitele," píše se v dokumentu EK. Za největší překážku nalákání talentovaných lidí do školství pak označuje nízké platy a negativní vnímání učitelského povolání u veřejnosti.

S tím, že lidé nechtějí do školství hlavně kvůli nízkým platům, české ministerstvo školství souhlasí. "Budeme usilovat o zvyšování platů učitelů a spuštění kariérního řádu. Ten má umožnit šikovným učitelům rychlejší růst kariéry i platů a zajistit větší pomoc od zkušenějších kolegů," řekl HN náměstek ministryně školství pro vzdělávání Jaroslav Fidrmuc.

Debata o kampaních či stipendiích sice už s děkany pedagogických fakult a zástupci měst a obcí začala, žádné plošné opatření ale ministerstvo nechystá. "Domlouváme se s děkany pedagogických fakult na formě určitých stipendií pro studenty nedostatkových oborů. Spíše to ale zůstane na úrovni jednotlivých fakult," uvedl Fidrmuc.

Ačkoli ministerstvo školství a jednotlivé politické strany, zvláště před volbami, už několik let slibují zvýšení učitelských platů, stále jde skoro o nejhůře placené vysokoškoláky v zemi. A zřejmě to příliš nezlepší ani tříprocentní nárůst plánovaný na příští rok, na kterém se vláda dohodla minulý týden.
Problémy se sháněním učitelů mají ředitelé škol už nyní zejména u přírodovědných předmětů. Největší poptávka je po fyzikářích, chemikářích či matematikářích. Například absolventů učitelství fyziky bylo loni v Česku jen 51.

Západ a sever Evropy využívají k přilákání studentů do školství videa s celebritami, které mluví o svých oblíbených učitelích z dětství, příběhy úspěšných učitelů nebo štědrá stipendia (kdo bude v Británii studovat učitelství fyziky či matematiky, může dosáhnout na stipendium v hodnotě až 25 tisíc liber ročně). Střední a východní Evropa podle nové srovnávací studie Evropské komise zatím spí.

Celý text si můžete přečíst ZDE.

NÁRODNÍ GALERIE: aktuální výstavy a kompletní program

pondělí 10. srpna 2015 · 0 komentářů

AKTUALISOVÁNO.

Dovolujeme si vás pozvat na výstavy, doprovodné programy, programy pro děti a rodiny s dětmi a další akce.


Kompletní program: srpen a září 2015

Kompletní program na srpen si můžete stáhnout ZDE, na září ZDE.

Přehled všech probíhajících výstav najdete ZDE.

Připravované výstavy najdete ZDE.

Předběžný přehled připravovaných výstav na celý rok 2015 najdete ZDE.

Nabídku všech programů pro školy najdete ZDE.


Výstava Večerníček slaví 50 let. Česká animovaná tvorba

Valdštejnská jízdárna a muzeum Kampa, do 13. 9. 2015

Vrcholem oslav Večerníčkova jubilea je unikátní a svým rozsahem ojedinělá výstava – příběh mapující celou genezi tohoto fenoménu, který měl být původně „jen“ drobničkou, nenápadnou pohádkou na dobrou noc. Časem svým vitalismem přerostl běžná kritéria specifik krátkého žánrového útvaru a mimořádnou dramatickou, výtvarnou i animační kvalitou přerostl v originální a svébytný televizní subjekt s přesahem do dalších kreativních disciplín.

Český animovaný film, tzv. česká škola animace (Jiří Trnka, Hermína Týrlová, Karel Zeman, Břetislav Pojar, Jan Švankmajer, Jiří Barta…) má své pevné místo v kontextu světové kinematografie. Na její odkaz navázala plejáda významných českých scénáristů, výtvarníků a režisérů v oblasti televizní animované tvorby: Josef Lada, Zdeněk Miler, Radek Pilař, Václav Bedřich, Václav Čtvrtek, Zdeněk Smetana, Adolf Born, Vladimír Jiránek, Pavel Koutský, Jan Balej a mnozí další.

Více ZDE. Fotografie z výstavy najdete ZDE.


Výstava ŠO書 – mistři současné japonské kaligrafie III

Konírna paláce Kinských, do 13. 9. 2015

Výstava uvede výběr děl soudobé japonské kaligrafické tvorby vzešlý ze soutěže ve spolupráci Asociace pro mezinárodní rozvoj kaligrafické kultury v Tokiu s hlavními japonskými celostátními deníky.

Prostor v soutěži dostává tradičnější i avantgardní tvorba – japonská kaligrafie se tak představí v širokém spektru různých typů písma a jednotlivých kaligrafických stylů, stejně jako tomu bylo v úspěšných minulých ročnících.

Ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní rozvoj kaligrafické kultury v Tokiu

Více ZDE.


Výstava Architekt Lubor Marek

Veletržní palác, do 20. 9. 2015

Architekti, kteří vstoupili do praxe těsně před začátkem 2. světové války, se stali většinou »ztracenou generací«.

Patří k nim i Lubor Marek (1915–2000), který vytvořil v prvních letech své kariéry zajímavé návrhy rozmanitých staveb, po válce se pak podílel na horských stavbách především v Nízkých Tatrách a také na mnoha průmyslových objektech i v zahraničí. Po roce 1950 se stal zaměstnancem státní instituce, kde navrhl typizovaný objekt populárních „školiček“, a pak jeho tvůrčí činnost, kromě účasti v řadě soutěží, víceméně skončila.

Více ZDE. Fotografie z výstavy najdete ZDE.


Výstava Tajemné dálky. Symbolismus v českých zemích 1880–1914

Klášter sv. Anežky České, do 27. 9. 2015

Výstava se věnuje specifické části výtvarné umělecké scény v českých zemích, ovlivněné symbolismem v období mezi lety 1880 a 1914. Datace výstavy je pomyslně rámována dobou otevření Národního divadla a začátkem první světové války, název je odvozen z titulu básnické sbírky Otakara Březiny z 90. let 19. století.

Výstava je prvním podobným projektem – až do současnosti byl symbolismus prezentován jako specifická kapitola v rámci rozsáhlejších výstavních projektů. V jednotlivých tematických kapitolách se tak představují vedle známých a uznávaných umělců (Alfons Mucha, Max Švabinský, František Bílek, Josef Váchal, Bohumil Kubišta, Jan Zrzavý ad.) i autoři méně vystavovaní a zvláště v mezinárodním kontextu téměř neznámí (Maxmilián Pirner, Beneš Knüpfer, August Brömse, Jaroslav Panuška, Josef Mandl, Tavík František Šimon, Alois Boháč aj.).

Exponáty jsou jak z velkých etablovaných galerií (Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy nebo Památník národního písemnictví), tak z menších museí a regionálních institucí, stejně jako ze soukromých sbírek. V několika případech se jedná i o zápůjčky ze zahraničí (Řezno, Oslo, Paříž). Vedle známých jsou zde tak představeny i doposud nevystavené práce.

Jakkoli výstava tematicky vychází a navazuje na expozice, které v rámci tohoto projektu proběhly v Krakově a Olomouci, její struktura je od předcházejících poněkud odlišná, neboť vychází ze specifických podmínek kláštera sv. Anežky České. Na rozdíl od zmíněných prezentací tvoří jádro výstavy soubor děl ze sbírek Národní galerie v Praze. Jedná se často o zásadní práce, které se zde objevují v novém kontextu. Výrazně větší je také soubor vystavených knih.

Více ZDE. Fotografie z výstavy ZDE.


Výstava Umělci a »proroci«. Schiele, Hundertwasser, Kupka, Beuys a další

Veletržní palác, do 18. 10. 2015

Výstava představuje významnou, avšak dnes již téměř zapomenutou kapitolu vývoje evropského umění. Expozice prezentuje díla proslulých výtvarníků, zcela poprvé jsou ale vystavena v širokém společensko-historickém kontextu, jenž podmínil vzestup proroků, kteří podstatným způsobem ovlivnili jejich tvorbu.

Představeno je více než 350 exponátů z období 1872–1972 včetně vzácného a rozmanitého dokumentačního materiálu – zastoupen je Johanness Baader, Joseph Beuys, Fidus (Hugo Höppener), Friedensreich Hundertwasser, Jörg Immendorff, František Kupka, Egon Schiele, Friedrich Schröder-Sonnenstern a Heinrich Vogeler.

Výrazné a rozmanité umělecké postoje evropských umělců by od 80. let 19. století nevznikly bez vazeb na tehdejší samozvané »proroky«. Náboženská oponentura a sociální revoluce patřily k hlavním tématům charismatických osobností, jejichž význam pro moderní umění zůstal v podstatě nevyřčeným příběhem. Všichni usilovali o to, aby společnost změnila svůj životní styl i pohled na svět a naučila se řešit osobní, společenské a ekonomické problémy moderní doby.

Jejich jména – Karl Wilhelm Diefenbach, Gusto Gräser, Gustav Nagel, Friedrich Muck-Lamberty a Ludwig Christian Haeusser – upadla takřka v zapomnění. Během života však měli u širokého publika a v avantgardních kruzích proslulou pověst a těšili se nesmírné oblibě. Oceňovali je i umělci a intelektuálové, ač mnohdy pouze skrytě.

V roce 1882 se malíř, průkopník vegetariánství, Karl Wilhelm Diefenbach stal prvním německým umělcem-prorokem. Jeho vídeňská výstava v Rakouském uměleckém spolku se o deset let později stala legendární a zásadním způsobem ovlivnila pozdější pařížskou tvorbu Františka Kupky. Egon Schiele byl inspirován jak Diefenbachem, tak Gustem Gräserem – k jeho ústředním námětům patřil umělec v roli trýzněného proroka. Okolo roku 1900 podněcoval »přírodní prorok« Gräser věřejnost k následování jeho skromného života v souladu s přírodou a bližními. Během 50. let 20. století jeho příklad následoval Friedensreich Hundertwasser stylizující se do role umělce-ekologisty.

Dadaistická tvorba Johannese Baadera byla založena na umělcově ztotožnění se s Kristem pod vlivem tzv. Ježíšových věrozvěstů, mezi něž patřil i Gustav Nagel. Ten se po celý život do podoby božího syna stylizoval a během několika let prodal tisíce pohlednic s vlastní podobiznou. Josepha Beuyse podnítila prorocká tradice k pochopení mesiášského rozměru jeho uměleckého poslání. Jörg Immendorff z počátku tento aspekt Beuysovi osoby a díla parodoval, později se přihlásil se k »náboženství« komunismu.

Expozice ve Veletržním paláci objevuje nejen spojovací linie mezi umělci a »proroky«, ale vykresluje také dalekosáhlé společensko-historické souvislosti vedoucí ke vzniku klíčových děl moderního výtvarného umění.

Kurátorka výstavy: Pamela Kort, Los Angeles/Berlín/Curych. Spolupráce: Veronika Hulíková, Rea Michalová

Výstavu připravila Schirn Kunsthalle ve Frankfurtu ve spolupráci s Národní galerií v Praze.

Doprovodné programy a další informace najdete ZDE. Fotografie z vernisáže ZDE.


Výstava Alfons Mucha: Slovanská epopej

Velká dvorana Veletržního paláce, do 31. 12. 2015

Alfons Mucha (1860–1939), světově nejproslulejší český moderní umělec, získal mezinárodní slávu v Paříži na přelomu 19. a 20. století díky své originální secesní dekorativní tvorbě.

Smysl vlastního života ale spatřoval v jiném díle, jež považoval za mnohem závažnější – v souboru dvaceti monumentálních obrazů Slovanská epopej, na němž pracoval v letech 1912–1926. Dokončený cyklus byl jako celek poprvé představen pražské veřejnosti na podzim roku 1928 u příležitosti oslav deseti let samostatnosti československého státu ve Velké dvoraně tehdy právě dobudovaného Veletržního paláce. Do téhož prostoru se nyní vrátil.

Současná instalace vychází z Muchova původního obsahového rozvržení Slovanské epopeje, z časového sledu jednotlivých témat. Odkrývá vnitřní vazby mezi obrazy, podtrhuje rytmus cyklu a vyzdvihuje hlavní záměr rozsáhlého díla, do něhož Mucha po léta vkládal své nejlepší schopnosti.

Podrobnější informace ZDE a ZDE.


Výstava Skrytá řeč rostlin. Florální symbolika v asijském umění a její odraz v současném umění a designu

Palác Kinských, do 3. 1. 2016

Výstavní projekt Skrytá řeč rostlin propojuje rostlinnou tematiku tradičního asijského umění se současnými uměleckými intervencemi. Klasická asijská umělecká díla zde vstupují do zajímavých a často překvapivých dialogů se současným uměním a designem. Tradiční rostlinné motivy a jejich nejrůznější podoby můžeme sledovat na široké škále materiálů – od textilu, laku, kovu a porcelánu k papíru. Převažují dekorativní a užitkové předměty, na jejichž ploše se rozehrává bohatá a mnohovrstevnatá rostlinná symbolika.

Umělecké intervence současných českých, slovenských a asijských autorů se inspirují vizuální stránkou nebo různými ikonografickými podobami tradičních florálních motivů. Zastoupena jsou zde nejrůznější média od video artu, animované tvorby přes instalace, fotografii až po klasické médium malby. Tradiční umělecká díla jsou také konfrontována se současnou tvorbou mladých oděvních designérů a předních designérů z oblasti autorského šperku.

Vystavující: Nastassia Aleinikava, Ondřej Basjuk, Blueberries Jewelry, Patrik Čabla, Mira Gáberová, Dominik Gajarský, Petra Gupta Valentová, Jan Haubelt, Martin Havel, Jakub Hošek & Nik Timková, Lucie Houdková, Yuanyuan Hu, Matyáš Chochola, Jindra Jansová, Pavel Jestřáb, Tereza Kabůrková, Jan Kaplický, Jiřina Kaplická, Šárka Koudelová, Hanuš Lamr, Quenten Lee, Denisa Lehocká, Janja Prokić, Monika Přikrylová, Anna Ročňová, Lucia Sceranková, Narendra Pal Singh, Adéla Svobodová, Jiří Thýn, Satomi Usui, Adam Vačkář, Zorya

Více ZDE. Fotografie z výstavy najdete ZDE.


Výstava Rakouské a německé umění 2. poloviny 19. století – 2. díl

Šternberský palác, do 3. 4. 2016

Výstava představuje veřejnosti další vynikající soubor obrazů německého a rakouského malířství ze Sbírky umění 19. století. V prezentaci jsou mimo jiné zastoupena díla takových umělců, jako byli Friedrich von Amerling, Hans Makart, Mihály Munkácsy, Hans Canon, Franz von Lenbach, Adolph von Menzel, Gabriel Max, Wilhelm Leibl a řada dalších.

Otevřená, kosmopolitní společnost druhé poloviny 19. století v zemích Rakouského císařství (od roku 1867 Rakouska-Uherska) a Německa vytvářela příznivé podmínky pro rozvoj výtvarného umění. Umělci hojně cestovali nejen za studiemi na Akademie ve Vídni, v Mnichově, Berlíně či Düsseldorfu, ale do velkých uměleckých center se stěhovali i za pracovními příležitostmi. Umění se postupně osvobozovalo od zažitých stereotypů a stalo se otevřenou platformou, kde byla vedle již tradičních námětových okruhů hledána nová témata i nové způsoby vyjadřování.

Více ZDE.


Doprovodné programy k výstavám a studijní materiály

Přehled všech doprovodných programů k výstavám v Národní galerii naleznete ZDE.

Studijní materiály (ve formátu pdf) k výstavám (včetně již proběhlých výstav) najdete ZDE.


Bezplatné vstupné do Národní galerie v Praze pro mladé

Národní galerie v Praze otevírá zcela zdarma svoje stále expozice pro děti a mládež do 18 let a studenty do 26 let.

Dlouhodobý záměr bezplatného vstupného pro mladou generaci se podařilo naplnit ve spolupráci s Komerční bankou, která vstupenky za tuto část návštěvníků uhradí. Nulové vstupné se vztahuje jak na české, tak zahraniční návštěvníky, kteří Národní galerii v Praze navštíví v období od dubna do prosince 2015.


Programy pro děti a rodiny s dětmi

Cílem programů a služeb pro děti a rodiny s dětmi je otevřít prostor galerie pro vzdělávání v oblasti umění pro děti od nejmladšího věku a zároveň nabídnout galerii jako místo pro podnětné a zábavné trávení společného času pro celou rodinu. Na dětské návštěvníky a rodiny s dětmi je zaměřena široká nabídka výtvarných heren a dílen (ateliérů) a cílená propagace.

Pro návštěvu kdykoli během otevírací doby galerie jsou k dispozici pracovní listy a výtvarné pracovny ve vybraných objektech NG.

Přehled programů najdete ZDE (menu vpravo).


Ostatní akce

Kurzy dějin umění – informace ZDE.        


Otevřené výtvarné herny ve Veletržním paláci

Pozvánky na Otevřené výtvarné herny a fotodokumentaci z heren můžete sledovat také na Facebooku ZDE.


KONTAKT:

Lektorské oddělení / Education Department

Sbírka umění 19. století / Collection of 19th Century Art
Klášter sv. Jiří / St George's Convent
Jiřské náměstí 33 / Jirske namesti 33
119 00 Praha 1 / 119 00 Prague 1, Czech Republic

Sbírka moderního a současného umění / Collection of Modern and Contemporary Art
Národní galerie v Praze / National Gallery in Prague
Veletržní palác / Veletrzni palac
Dukelských hrdinů 47 / Dukelskych hrdinu 47
170 00 Praha 7 / 170 00 Prague 7, Czech Republic

tel: +420 224 301 003, fax: +420 233 376 243
e-mail: vzdelavani@ngprague.cz
www.facebook.com/NGvPraze
twitter.com/narodnigalerie
www.ngprague.cz

Tvořivá Montessori školka: dejte dětem prostor rozvíjet se v osobnost

· 0 komentářů

Také se svému dítěti věnujete a podporujete ho v jeho individualitě, rozvíjíte jeho zájmy a talenty? Přejete si, aby na vaši snahu navázala i školka, kam brzy půjde? Hledáte takovou, kde vaše dítě najde bezpečí a respekt? Pak je tu pro vás česko-anglická Montessori školka Vrbičky.

Zdroj: iDNES.cz 22. června 2015

Každý z nás jsme odmalička osobností, kterou je zapotřebí rozvíjet. Už od raného věku ovlivňujeme svou budoucnost. Pro dítě je největším vzorem dospělý, kterého vnímá jako autoritu. Tou první a největší jsou samozřejmě rodiče, ve školce či jeslích se pak jako další důležitý vzor přidává učitel.

Kvalitní učitel by měl brát každé dítě jako individuální osobnost a podle toho k němu přistupovat a podporovat ho. Když bude respektovat jeho zájmy, potřeby a pocity, z dítěte se vyvine sebevědomý jedinec, který ale ví, co je správné a co ne.


Nechme děti, aby samy objevovaly svět

Každé dítě má přirozenou potřebu se učit, zkoumat a objevovat. Učitelé, kteří praktikují Montessori přístup, jim to vhodným způsobem dovolí, ukazují jim cesty a možnosti. Dítě se tak naučí být samostatné, obléci se, vyčistit si zoubky, namazat chléb, ale také rozhodovat se a nést odpovědnost. Učitel je dítěti partnerem, průvodcem a vzorem. Vede jej a dohlíží na něj. Dělá sám přesně to, co požaduje i od dítěte. Pokud od něj chce respekt, musí s ním také s respektem jednat.

Montessori učitel dítě nekritizuje, neopravuje a dává mu prostor pro samostatnou práci, která rozvíjí myšlení a tvořivost. Pomáhá, jen když ho o to dítě požádá.


Jak funguje Montessori přístup k vývoji dětí?

Tuto jedinečnou metodu zavedla italská lékařka Marie Montessori, která děti vedla k samostatnosti, sebevědomí a radosti z učení. Její přístup se již po století úspěšně uplatňuje ve školách i školkách po celém světě.

Motto Montessori pedagogiky je „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ V Montessori školce se tak děti učí především samostatnosti. Vždy, když něco dokáží vlastním úsilím, mají skutečnou radost. Dodají si na sebevědomí a naučí se zručnosti i tvořivému myšlení.

Pedagogika Montessori učí děti poznávat svět všemi smysly, a to vlastním tempem i způsobem. Učí se přemýšlet v souvislostech a spontánně postupovat od konkrétního k abstraktnímu a od jednoduchého ke složitému. Základem je vést děti k samostatnosti, nezávislosti, svobodě a respektu.


Děti si hrají s pomůckami, které je rozvíjejí

V Montessori školkách klasické hračky nahrazují specifické pomůcky, které dětem zprostředkovávají určité informace, nebo je učí konkrétní dovednosti. Některé pomůcky tak rozvíjí hrubou i jemnou motoriku, pracovní návyky a vztah k sobě i okolí, jiné tříbí všechny smysly. Další rozvíjí řeč a slovní zásobu, schopnosti naslouchat, porozumět a vyjádřit své myšlenky a pocity.

Některé pomůcky dávají dětem základy matematiky, vnímají jimi mimo jiné rozměry a tvary. Další pomůcky učí děti zábavnou formou přírodovědu, zeměpis, astronomii, biologii, dějepis, fyziku a chemii. Spolu s praktickými pokusy dítě lépe pochopí svět v souvislostech přírodních zákonitostí. Poznají tak zvířata i vesmír a sluneční soustavu. Naučí se také pečovat o přírodu kolem nás.
Na všechny pomůcky samozřejmě dítě snadno dosáhne, v Montessori školce si dítě vždy může vybrat, co bude právě teď dělat. Když neví, jak s pomůckou pracovat, učitel mu ochotně nabídne pomoc a dále ho nechá pracovat samostatně.


Důraz na respekt a komunikaci s ostatními

Chce-li se k práci s pomůckou přidat další dítě, musí se nejprve zeptat, jestli se může připojit. Dítě, které si s pomůckou hrálo jako první, ho může dle svého uvážení k práci přizvat, nebo ho odmítnout. Každému z nás totiž vyhovuje něco jiného. Někdo rád pracuje v kolektivu, jiný potřebuje na práci klid.

Díky těmto pravidlům se děti vedle konkrétních dovedností a znalostí učí samostatnosti, soustředění, dokončování činnosti a vlastnímu rozhodování. Zároveň za svá rozhodnutí přijímají odpovědnost. Vědí, že když něco rozlijí, musejí to po sobě uklidit.

Děti mají v Montessori školkách možnost volby, ale na druhou stranu i zde platí určitý denní režim. Je vyhrazen čas na jídlo, zpívání i jiné společné činnosti. Proto chápou, že se takto musejí chovat i doma. Když je čas jít na slíbenou návštěvu nebo za lékařem, vědí, že jiná volba není a že si hrát mohou potom.


Jak metoda Montessori děti ovlivní?

Děti vychovávané přístupem Montessori bývají otevřenější, sebevědomější a samostatnější než jejich vrstevníci. Mají své jasné názory, jsou klidnější a dokáží se lépe soustředit. Umějí si stát za svým, ale i diskutovat a v klidu se domluvit.


Školka, která vaše děti přirozeně naučí i druhý jazyk

V pražských Kunraticích, klidné lokalitě obklopené přírodou, se nachází česko-anglická Montessori školka a jesle Vrbičky. Ve vile u lesa mají děti od 1,5 let k dispozici příjemné prostředí se zahradou, krbem a tělocvičnou.

Montessori školka Vrbičky se řídí konfuciánským heslem: „Řekni mi a já zapomenu, ukaž mi a já si zapamatuji, nech mě to dělat a já pochopím.“ Děti si nenásilnou formou rozvíjejí sociální dovednosti, učí se vzájemnému respektu, zdvořilému chování a pravidlům soužití.

Ve třídě je vždy jeden česky a jeden anglicky mluvící učitel, děti se tak učí jazyk přirozenou komunikací při každodenních činnostech, podobně jako v bilingvní rodině. Přijímají tak cizí jazyk stejně efektivně jako mateřský. Vícejazyčné prostředí přináší dětem nejen znalost jazyků, ale pomáhá jim také rozšiřovat vědomí a rozvíjet paměť i schopnost učení.

Školka také rozvíjí zájmy a talent svých svěřenců. Během odpoledního programu mohou navštěvovat různé kroužky od tance a ručních prací, až po kurzy vaření. Ve školce se podává jídlo v bio kvalitě a děti si mohou vybrat i vegetariánské menu.

Autor: Pmet


Více informací o pedagogice Montessori najdete ZDE.

Raymond M. Smullyan: Jak se jmenuje tahle knížka?

sobota 8. srpna 2015 · 0 komentářů

V novém, upraveném vydání vychází tato slavná kniha amerického matematika, v níž nám autor představuje hádanky, chytáky či logické paradoxy a nabízí i jejich podrobná řešení.

Zve nás třeba na ostrovy poctivců a padouchů, do světa Alenky v říši divů a za zrcadlem a Shakespearova Benátského kupce, k inspektoru Fishtrawnovi ze Scotland Yardu, mezi vlkodlaky nebo za hrabětem Draculou. Autor nám představuje 271 hádanek, chytáků či logických paradoxů a pro kontrolu samozřejmě nabízí i jejich podrobná řešení.

Hravou a vtipnou formou nás uvádí například do světa výrokové logiky a teorie množin včetně proslulého Gödelova principu. Úlohy jsou vhodné pro všechny milovníky záhad a logiky i pro ty, kdo se chtějí zdokonalit v řešení některých částí testů obecných studijních předpokladů.

Raymond Smullyan je americký matematik, logik a filosof. Svou profesní dráhu začal coby kouzelník. Působil jako profesor filosofie na newyorské City College a na Indiana University. V Portálu mu vyšla kniha Šeherezádiny hádanky a další podivuhodné úlohy (2004) a český čtenář mohl narazit i na jeho tituly Navěky nerozhodnuto, Šachové záhady Sherlocka Holmese, Šachové záhady arabských jezdců či Satan, Cantor a nekonečno.

Další informace a ukázky najdete ZDE. Knihu si můžete objednat též ZDE.

Pozvánky

Archiv

Česká škola