Novinky Pedagogické knihovny J. A. Komenského za červen 2014

sobota 26. července 2014 · 0 komentářů

V červnu se v Pedagogické knihovně J. A. Komenského objevilo zase plno zajímavého čtiva. Tematická rešerše se tentokrát týká výchovy k pohybu a zdravému životnímu stylu.

Novinky za červen 2014

Knihy (hlavní fond):
pedagogika
psychologie
ostatní společenskovědní obory

Sukova knihovna (literatura pro děti a mládež):
první čtení
první stupeň ZŠ
druhý stupeň ZŠ
naučná literatura
přečtěte si s dětmi

Články:
z českých časopisů
ze zahraničních časopisů

V českých článcích najdete například témata:
Budou dětské skupiny jen dočasným řešením?
Copak být jenom učitel nestačí?
Drahé, ale potřebné dyslektické třídy
Hodnoty inkluzivního vzdělávání v poslání a vizi školy
Chytré technologie ve výuce
Spokojenost není jediným kritériem kvality
Koučování pro vedení školy

Tematická rešerše: výchova k pohybu a zdravému životnímu stylu

Předškolní výchova zlepšuje výsledky dětí ve škole

pátek 25. července 2014 · 0 komentářů

Zpravodaj PISA in Focus č. 40 se zabývá zapojením žáků do předškolní výchovy v souvislosti s jejich pozdějšími vzdělávacími výsledky.

Zdroj: Scio

Na základě výsledků šetření PISA 2012 uvádí, že děti, které se neúčastnily předškolní výchovy, mají v průměru o 51 bodů horší výsledky v testech v 15 letech, což odpovídá přibližně roku studia. Toto zjištění platí i po vyloučení různých faktorů, jako např. sociálně ekonomické zázemí žáka.

Zatímco celková míra účasti dětí v předškolním vzdělávání se zvyšuje, PISA zjistila nerovnováhu v zapojení dětí podle jejich rodinné situace: předškolní výchovy se účastní větší procento dětí z lépe situovaných rodin než z rodin s nízkým sociálně ekonomickým statusem.

Tento rozdíl lze pozorovat ve všech sledovaných zemích, největší je v Polsku (48 procentních bodů), na Slovensku, v Portugalsku a v Uruguayi (mezi 25 a 30 body). Tento rozdíl se v některých sledovaných zemích v období let 2003 až 2012 dokonce zvětšil, např. na Slovensku, ve Finsku, Řecku, Lotyšsku, Polsku, Lucembursku a Rusku, v některých se zmenšil jako v Německu, Portugalsku, Makau, Koreji a Uruguaji.

Tato zjištění ukazují, že předškolní výchova a vzdělávání se často nedostává právě těm dětem, které by z ní mohly mít největší prospěch.

Původní text najdete ZDE.

Václav Cílek: Z dětí nám vyroste digitální proletariát

středa 23. července 2014 · 0 komentářů

Třetí a závěrečná část textů o Digitální demenci.


Digitální dieta

Pokud přílišné používání nových médií může vést k poruchám mysli, tedy k jevu, který M. Spitzer nazývá digitální demencí, co s tímto jevem můžeme dělat? České základní školy jsou plné dětí, se kterými si rodiče neví rady a čekají, že to za ně udělá škola. Od učitelů každá nová reforma čeká, že děti zaujmou a budou motivovat. V konkurenci s novými médii to je velice obtížné a při větším počtu žáků ve třídě někdy i nemožné. V USA děti tráví na sociálních a informačních sítích víc času než dohromady ve škole a při psaní domácích úkolů.

Zároveň ze všech stran a z různých evropských zemí včetně sousedního Rakouska a Německa slyšíme, že děti jsou nesoustředěné, špatně si pamatují delší texty, za domácí úkol jim nelze zadat, aby se naučily básničku, protože to prostě nezvládnou. Ale věc je ještě mnohem horší – děti mají málo pohybu a dá se očekávat, že v dalším životě budou častěji nemocné, protože si nevybudovaly fyzickou kondici v době, kdy se rozvíjí tělo i mozek. V digitálně rozvinutých zemích, jako je USA či Jižní Korea, tráví nad digitálními strojky víc jak třetina a někde i víc jak polovina mládeže přes sedm hodin denně! Náklady na zdravotnictví budou za této situace stěží klesat. To znamená, že státy budou garantovat bezplatnou jen zcela základní péči a sféra placeného "nadstandardu" se bude rozšiřovat.


Nejen nová média, viníkem jsou i rodiny

Zatímco prof. Spitzer vidí jako hlavního viníka nová média, řekl bych, že i ta jsou jen jedním z projevů proměny sociálního prostředí. Selhává především rodina, která je často neúplná a přezaměstnaná. Myslím si, že mnoho dětí trpí osamělostí a lék hledají v náhražce sociální sítě. Normální lidský kontakt, vyprávění, čtení pohádek nelze ničím nahradit. Zní to jako klišé, ale nejspíš to je ten vůbec nejhlubší návod, jak se vyhnout digitální demenci. Problémy vysokých škol s klesající úrovní studentů začínají již v mateřské školce.

Digitální demence se často projevuje jako nerovnovážný vývoj pravé a levé hemisféry, což kromě již zmíněných poruch paměti a koncentrace vede k častějším depresím. Čas strávený s americkými studenty v Evropě mě dovedl k jednomu zásadnímu pozorování – a tou je tendence studentů zahánět jakýkoliv pocit smutku či nedostatku energie léky, které jsou podle našich lékařů často návykové a hlavně velice silné…

Celý článek si můžete přečíst ZDE.

První díl ZDE, druhý díl ZDE.

Kateřina Lánská, Martin Kovalčík: Strategie 2020 pojmenovává slabiny našeho školství

pondělí 21. července 2014 · 0 komentářů

Na konci května uveřejnilo MŠMT dlouho připravovaný dokument Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Na jeho přípravě se začalo pracovat již v době minulé vlády. Strategie se tak stává prvním dokumentem, který předjímá nový trend české vzdělávací politiky.

Zdroj: Časopis Zvoní č. 3/2014

Řeč je o politice založené na dlouhodobém plánování; politice, která si zachovává alespoň minimální kontinuum a nebude se měnit s každým nově příchozím ministrem. Nebo v to alespoň můžeme doufat.

Strategie by měla především určovat základní rámec směřování našeho školství v příštích šesti letech. Má odrážet dlouhodobé záměry a přinášet vizi vzdělávací politiky společnou pro politiky napříč celým politickým spektrem. Tento dokument by měl být schválen v druhé polovině června. Co v něm najdeme?


Co Strategie nabízí...

Už jen proto, že na jejím znění pracovalo ministerstvo pod vedení dvou stran, které k sobě mají v rámci politického spektra poměrně daleko, ODS a ČSSD, zaslouží si Strategie respekt. A i když se dají v dokumentu po nástupu současného vedení ministerstva najít určité změny, celkové vyznění a popsané slabiny našeho systému v něm zůstávají tak, jak je definovalo předchozí vedení. Snad jen návrhy řešení se v některých případech trochu přizpůsobily záměrům současné vlády.

Strategie stanovuje tři průřezové priority, kterým se chce v následujících letech ministerstvo věnovat. Dokument říká, že se vzdělávací politika v nadcházejících šesti letech bude zaměřovat na „snižování nerovností ve vzdělávání“, pozornost ministerských úředníků se zaměří na zvýšení kvality výuky a na podporu učitelů. Celkově se ministerstvo školství zavazuje „odpovědně a efektivně“ řídit vzdělávací systém. Velká pozornost je věnována posílení předškolního vzdělávání, otázkám předefinovaní podpory pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, problémům selektivnosti vzdělávacího systému a podílu jak speciálních škol, tak víceletých gymnázií na tomto stavu. V otázce podpory učitelů ministerstvo preferuje brzké zavedení kariérního řádu a systému evaluace řízeného shora.


...a co v ní naopak chybí?

V dokumentu se bohužel nedočteme vysvětlení, proč právě tyto priority úřad zvolil jako klíčové pro nadcházející období. Nedá se také říct, že by dokument skutečně strategicky plánoval opatření, která by měla vést k odstranění popsaných problémů, pouze naznačuje směr a záměr, kudy by se měla cesta k jejich řešení ubírat.

Také se zde nedozvíme, zda si tvůrci Strategie uvědomují, že škola přestává stačit proměnám dnešní společnosti a dětí. Nevěnuje se zde ani dostatek pozornosti podpoře motivace dětí k učení a otázkám hodnocení, které má na udržení zájmu o učení velký vliv. Nedostatečně jsou také řešeny otázky uznávání neformálního vzdělávání, byť se dnes děti naučí řadu věcí právě mimo školu. Obecně se dá říct, že Strategie téměř vůbec nehovoří o proměňující se roli školy a nárocích, které přináší dnešní doba.


Podpora předškolního vzdělání

„V dokumentu vítáme především podporu předškolní výchovy, kterou považujeme za klíčovou pro úspěšné nastartování vzdělávací kariéry u každého dítěte,“ říká Zuzana Ramajzlová z organizace Člověk v tísni. V současnosti se však předškolní příprava mnoha dětem v České republice nedostává. A to často těm, které by ji potřebovaly nejvíce. Žijeme totiž v zemi, kde ke kvalitnímu vzdělávání nemají všichni stejný přístup. Výuka je značně nevyrovnaná, učitelům se nedostává dostatečné podpory ani finančního ohodnocení. Decentralizovaný systém se nedokáže bránit ‚lidskému faktoru‘, kdy volba ředitele školy mnohde podléhá politickým tlakům.

Mezi nejsilnější tvrzení, které se v oblasti rovných příležitostí ve vzdělání můžeme v současné Strategii dočíst, patří, že „ačkoliv účelem poradenských služeb je mimo jiné přispívat ke kompenzaci znevýhodnění (i podporovat talenty), za současného nastavení se paradoxně podílí na udržování selektivních prvků ve vzdělávacím systému.“ To souvisí i s faktem, že ¬finanční ¬prostředky jsou vázány, místo přímo na daného žáka, na školu. A nesmíme zapomenout ani na nesmyslné, ale bohužel často slýchané tvrzení, že každému je lépe „mezi svými“. Máme si myslet, že člověk s hendikepem může být úspěšný pouze mezi hendikepovanými?


Inspektor: pomocník, nikoli dráb

Přestože dokument překračuje zájmy a názory jedné politické strany nebo vládní koalice, můžeme v něm najít řadu míst, která odrážejí priority současného vedení. Kromě zavedení povinného roku předškolní výchovy, který má své oprávnění, také kariérní řád, pojatý jako nástroj vnější motivace. K němu současný ministr Chládek na květnové konferenci Úspěch pro každého žáka prohlásil, že „musíme vytvořit systém odměňování tak, aby vrcholem systému byl inspektor.“ Inspektor má být osobou, která bude hodnotit práci ostatních učitelů a zároveň jim půjde příkladem. Nikoli dráb, ale pomocník. Pomoci má také zřízení Národní rady pro vzdělávání.

Hana Košťálová, vedoucí expertní rady projektu Pomáháme školám k úspěchu, vidí smysl podpory učitelů v tom, jaký efekt má tato podpora pro žáky a jejich učení. „Když chceme podporovat individuální přístup k žákům, měli bychom být také schopni dávat individuální podporu učitelům. Nikoli je rovnat všechny podle jednotného mustru,“ říká. Takovou úvahu ale v celé Strategii nenajdete. Z dokumentu je zjevné, že rozdělování dětí do škol podle toho, jak se nám zdají být chytré, nebo hloupé, úspěšné, či neúspěšné, je dlouhodobě neúnosné. Ministerstvo si to uvědomuje a chce situaci měnit, snahu o komplexnější proměnu vzdělávacího systému a přístupu k žákům tam ale budete hledat marně. Ostatně řekl to ve svém projevu na zmíněné konferenci i Marcel Chládek: „Revoluci udělat nemůžeme.“

Článek vyšel v třetím čísle časopisu ZVONÍ!, který vznikl v rámci projektu Pojďte do školky!

Karel Vašíček: Dějiny informatiky. Od abaku k internetu – recenze

sobota 19. července 2014 · 0 komentářů

Počítače dnes používá prakticky každý, o jejich historii znají podrobnosti jen zasvěcení. Jejich historie je podstatně delší, než si většina uživatelů myslí. Kniha Friedricha Naumanna může tuto mezeru ve znalostech zaplnit.

Friedrich Naumann: Dějiny informatiky. Od abaku k internetu. Academia, 2009, Praha, 422 str., váz. ISBN 978-80-200-1730-7.

Kniha má 12 kapitol, jmenný rejstřík a seznam literatury. Zachycuje počítání a pomůcky používané pro počítání od pravěku do současnosti. Není to tedy jen historie moderních elektronických počítačů. Autor popisuje různé číselné soustavy, abaky, počítadla, vrubovky, mechanické kalkulátory Pascala, Schickarda, Leibnize a dalších tvůrců, logaritmické pravítko.

Vedle dalších obecně známých konstruktérů Babbage, děrnoštítkového systému Holleritha, je zde např. informace o Leupoldovi, německém matematikovi, konstruktérovi a autorovi, který v 18. stol. nejen sestrojil vlastní kalkulačku, ale sepsal dvě velká a významná díla: Theatrum arithmetico-geometricum a Theatrum machinarum. Druhé dílo bylo přeloženo do ruštiny.

Tento autor mě zaujal a našel jsem na Internetu elektronické verze. Hlavní dílo Leupolda je ZDE. Dílo Theatrum arithmetico-geometricum v PDF je ZDE. Bohužel je to sken zřejmě původního vydání a je to ve švabachu, takže to je pro mě obtížně čitelné, kdybych objevil nějaký moderní text, nebo překlad do jiného jazyka, tak bych pár stránek přeložil.

Autor knihy Dějiny informatiky Friedrich Naumann popisuje i nástroje a vynálezy na zpracování a přenos informací: telegraf, telefon, historii elektronek a tranzistorů a integrovaných obvodů. Autor má vynikající znalostí německé historie informatiky, ale líčí i historii v jiných zemích. Samozřejmě vedle USA, která je dnes velmocí, také Velké Británie, Francie, Japonska, bývalých socialistických zemí a dalších evropských zemí.

Byl jsem zvědavý, zda se zmíní o českém průkopníkovi IT světového významu Antonínu Svobodovi, autor samozřejmě nezapomněl a zmiňuje se o něm jako autorovi prvního světového teoretického díla o počítači. Uvádí se, že každý, kdo v Silicon Valley něco znamená, se učil buď u Antonína Svobody nebo jeho žáků a spolupracovníků. Je třeba poznamenat, že Antonín Svoboda vedl v Československu vývoj prvního československého počítače SAPO a kvůli potížím či házení klacků pod nohy emigroval do USA a za ním jeho další spolupracovníci.

Naumann samozřejmě nemůže nepopisovat historii IBM, Microsoftu, Apple a dalších firem, ale také historii Internetu.

Německého konstrukéra Konrada Zuseho líčí jako tvůrce prvního reléového počítače na světě. Občas se uvádí jako první počítač ten, na jehož se podílel britský matematik Alan Turing, který sloužil pro dešifrování německého šifrovacího přístroje z 2. světové války Enigmy. Tato historie byla až do 70. let utajovaná a počítač byl zřejmě po válce rozebrán.

Kniha obsahuje celou řadu obrázků, fotografií kalkulátorů či počítačů a portétů tvůrců a konstruktérů. Škoda, že seznam literatury neobsahuje seznam původních historických děl či odkaz na eventuální elektronickou podobu.

Hledal jsem na Internetu i díla Leibnize a toto je výsledek. Sebrané spisy Leibnize – informace v ruštině jsou ZDE. Spisy Leibnize v ruském vydání by měly být ZDE.

Našel jsem na ruském Internetu v PDF sebrané spisy Leibnize v sedmi dílech, které byly ve francouzštině, ale stáhl jsem si jen poslední čtyři, další stahování bylo placené a protože jsem si neuložil odkaz, nemohu teď webové stránky znovu nalézt, nicméně, pokud by měl někdo zájem, umístil bych na svých webových stránkách odkaz na úložiště, kam bych uložil PDF, které jsem si sám stáhl. Další stránka, na kterém jsou některá díla Leibnize je ZDE.

České vydání knihy recenzoval Dr. Ing. Lubomír Soukup, který často doplňuje či opravuje autora a odbornou revizi provedl Prof. Milan Mareš. Vedle této knihy bych zmínil knihu Jaroslava Folty Vývoj výpočetní techniky, která je stručnější a má skromnější provedení. Psal jsem o ní v časopisu Moderní vyučování. Kniha je vhodná nejen pro učitele informatiky, či programátory, ale je to titul vhodný i do školní knihovny pro potřeby studentů

RNDr. Vašíček Karel
exučitel matematiky, exprogramátor
www.mathpublishing.eu

Zveřejněno v časopisu Matematika, fyzika, informatika.

Knihu si můžete objednat ZDE.

Zachovejme lesní mateřské školky

pátek 18. července 2014 · 0 komentářů

Jak jste se již možná doslechli, Poslanecká sněmovna schválila zákon o dětských skupinách, které jsou prezentovány jako nová možnost péče o děti předškolního věku. Veřejnost se však nedozvěděla, že s přijetím nového zákona žádná další forma předškolní péče o děti (kromě klasických mateřských škol) nebude přípustná. Záměrem je totiž regulovat širokou nabídku různých zařízení – všechna, která nebudou mít parametry dětské skupiny nebo mateřské školy, do roka končí. A nejedná se zdaleka jen o lesní školky.

Počet lesních mateřských škol během pěti let překročil stovku a stále vznikají nové. V nadcházejícím školním roce nabídnou místa pro nejméně tři tisíce dětí. Opírají se přitom o dlouholetou praxi lesních školek z Německa a skandinávských zemí, které jsou na špičce vzdělávacích výsledků. Chystaný zákon pro české lesní školky představuje zcela nečekaný zásah do úspěšného fungování zaštítěného spokojenými rodiči a často podporovaného obcemi a městy, kde pomáhají řešit nedostatek míst v předškolních zařízení.

ČSSD a ANO hájí přísný zákon s tím, že během roku vyřeší problematickou situaci revizí provozně hygienických předpisů pro mateřské školy. Lesní školky by se pak mohly stát součástí vzdělávacího systému v rejstříku Ministerstva školství. To je i dlouhodobým cílem Asociace lesních mateřských škol. Revize problematických předpisů je však v rukou Ministerstva zdravotnictví. To jakékoli ústupky z nastavených pravidel zatím odmítá. Místo toho Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby lesní školky fungovaly mimo státem regulované formy péče. Zákon o dětských skupinách však takovou existenci neumožňuje. Co tedy s tím?

Zákon nyní čeká na schválení Senátem, jeho schůze proběhne již 23. 7. 2014. Je to poslední šance na jeho změnu nebo zamítnutí. Existuje řada důvodů, proč by Senát měl bedlivě zvážit reálný přínos předkládané podoby zákona. Opravdu rodičům dětské skupiny pomohou, když vlivem zákona zanikne řada existujících organizací resp. zařízení předškolní péče? Proč likvidovat to, co dobře funguje, a plýtvat tak navíc prostředky (které pocházejí i z veřejných zdrojů)?

Jednoduché řešení, spočívá v možnosti dobrovolnosti zákona – tedy dětské skupiny jako další možná forma předškolního vzdělávání. Tuto změnu v zákoně doporučila i poslanecká Stálá komise pro rodinu a rovné příležitosti, která zákon připomínkovala. Senátoři tak mají k dispozici jasné východisko z problematické situace. Závažnost této volby jim má připomenout i petice, kterou iniciovaly lesní školky. „Uděláme všechno proto, aby tisíce dětí nepřišly o svá místa v lesních školkách,“ ubezpečuje Tereza Valkounová, předsedkyně Asociace lesních mateřských škol a dodává: „Budeme rádi, když se k nám připojíte podpisem petice".

Petici naleznete ZDE.

Průzkum Čtení pomáhá: Děti čtou, protože je to baví

středa 16. července 2014 · 0 komentářů

Podle aktuálního průzkumu projektu Čtení pomáhá drtivá většina dětí a mládeže čte, protože je to baví a samy chtějí. Jen 7 % tak činí z donucení – buď to od nich vyžadují rodiče, nebo musí číst do školy. Dvě třetiny dětí čtou nejčastěji doma, jen 1 % v knihovně. Velká část dotázaných uvedla, že čte stejně během celého roku. A jaké jsou tipy na letní čtení?


Knížky čtu, protože…

„Protože chci, protože mě to baví a protože mi čtení dělá radost." To byla nejčastější odpověď žáků základních a studentů středních škol zaregistrovaných v projektu Čtení pomáhá na otázku, proč čtou knížky.

„Tento výsledek považujeme za výbornou zprávu. Navíc jen 7 % uvedlo, že čtou z donucení – vyžadují to od nich rodiče (2 %), nebo musí do školy (5 %). Jedno procento respondentů uvedlo, že jim čtení přijde cool. A setkali jsme se i s takovými názory, že díky knihám se čtenář dostává do jiného světa, čtením plně využívá svou fantazii a že je to vhodný způsob odreagování a vzdělávání se," popisuje výsledky průzkumu autor a donátor Čtení pomáhá Martin Roman.


Nejčastěji čtu doma

Průzkum dále ukázal, že nejčastěji čtou děti doma. Uvedly to tři čtvrtiny oslovených. „Překvapilo nás, že na dovolené a na prázdninách čte jen 8 % dětí. V knihovně jen 1 % – více respondentů uvedlo dopravní prostředek (6 %) a školu (2 %)," dodává Martin Roman.

„Do knihovny se zpravidla nechodí číst pro zábavu, ale děti zde hledají informace do školy a občas píší i domácí úkoly. Čtení v knihovně je proto typické spíše pro studenty vysokých škol. Ti často potřebují čerpat z takových titulů, které z různých důvodů nepůjčujeme domů. Zájemci si je mohou v klidu pročíst ve studovnách a čítárnách,“ říká Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny.


Roční období nehraje roli

Více než polovina respondentů uvedla, že roční období nemá vliv na to, jak moc čtou. Desetina dětí to nesleduje. Mezi ostatními 35 % čtenářů, kteří rozdíl vnímají, převládala odpověď, že je to právě léto (14 %), kdy nejčastěji čtou. Nejméně knihám příznivé se ukázalo být jaro (4 %).


Tipy na letní čtení

„A protože čtenářsky oblíbené léto je tady, vytipovali jsme pro mladé čtenáře pár knížek, které by je mohly bavit a které jsou ideální pro toto období. V červenci vychází hned dva takové tituly.

Jednak je to Timmy Nezdárek: Koukej, co jsi provedl od Stephana Pastise – příběh, ve kterém se malý detektiv snaží odhalit loupež globusu, a vyhrát tak školní soutěž a pět set dolarů, a jednak Hus a Chelčický – Příběh jejich doby od Renáty Fučíkové," uvádí Petr Šašek, tiskový mluvčí Neoluxoru, a dodává: „Z titulů, které jsou již k dostání na knižních pultech, pak doporučujeme např. Wendy Quillová touží po zvířátku od autorky Wendy Meddourové – příběh dívky, která si navzdory rodičům plní svůj sen mít zvíře, aby se jednou mohla stát veterinářkou. Co na tom, že jde o neviditelného psa, žabí vajíčka a hnidy… A pro malé i velké milovníky originálních a zábavných pohádek doporučujeme Pohádky k neuvěření od Terryho Jonese."


O průzkumu

Průzkum proběhl na jaře letošního roku přes internet. Účastnilo se ho 3 763 dětí registrovaných ve Čtení pomáhá.

Webové stránky projektu: www.ctenipomaha.cz

Akreditováno. Goethe-Institut učí učit

úterý 15. července 2014 · 0 komentářů

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR udělilo českému Goethe-Institutu akreditaci k provádění vzdělávacích programů a k vydávání osvědčení o jejich absolvování. Česká pobočka německého kulturního institutu tak nyní může nabízet plně akreditovaný program dalšího vzdělávání učitelů německého jazyka.

„Ministerstvo školství prověřilo naši v lednu podávanou žádost a aktuálně rozhodlo, že Goethe-Institut splnil podmínky pro udělení akreditace. Můžeme nyní rozšířit naše aktivity v oblasti vzdělávání pedagogických pracovníků,“ vysvětlil Berthold Franke, ředitel pražského Goethe-Institutu.

Akreditovaný cyklus dalšího vzdělávání, nazývaný Naučit se učit němčinu (tzv. DLL – Deutsch Lehren Lernen) se vyznačuje inovačním didaktickým přístupem k dalšímu vzdělávání. Zohledňuje aktuální stav předmětu němčina, reflektuje nový vývoj v didaktice předmětu, resp. didaktice dalšího vzdělávání, aktuální evropské vzdělávací standardy a celosvětově pozměněné požadavky na kvalifikaci vyučujících.

„Ministerstvo akreditovalo šest jednotlivých vzdělávacích modulů i celý vzdělávací program,“ vysvětluje Štěpánka Laňová z jazykového oddělení Goethe-Institutu: „Akreditované školení, uznatelné v českém portfoliu dalšího vzdělávání, je tak možné splnit absolvováním celého vzdělávacího programu, nebo jeho jednotlivých částí,“ dodává Laňová.

Akreditovaný program sestává z modulů věnovaných např. uzpůsobení výuky, učebním materiálům a médiím, plánování výuky a specifikům němčiny jakožto cizího jazyka. Goethe-Institut očekává, že zájem o něj projeví především vyučující v primárním a v sekundárním vzdělávání a ve vzdělávání dospělých, kteří mají ukončené vysokoškolské vzdělání a (alespoň minimální) zkušenostmi s výukou.

Přihlášky a bližší informace k nově akreditovanému programu, jenž bude realizován kombinovanou formou prezenční a on-line formy studia, poskytne zájemcům Susan Zerwinsky, referentka pro spolupráci ve vzdělávání pražského Goethe-Institutu: Susan.Zerwinsky@Prag.goethe.org.

Lukáš Bajer: Každý ředitel může mít hotovo aneb Udělejte si prostor pro důležité věci

pondělí 14. července 2014 · 0 komentářů

Metoda GTD (neboli getting things done, do češtiny přeloženo jako mít vše hotovo) přistupuje k řešení úkolů „odspodu“, tedy od zvládnutí každodenní agendy. Článek shrnuje základní kroky metody a na konkrétním příkladu z praxe ukazuje, jak mohou pomocí metody GTD ředitelé a vedoucí pracovníci řídit svoji práci a jednotlivé úkoly.

Václav Cílek: Digitální demence 2 – člověk sám se svým přístrojem

pátek 11. července 2014 · 0 komentářů

Kniha prof. Manfreda Spitzera definuje digitální demenci jako postupnou degradaci mozku způsobenou přílišným využíváním nových médií zejména u mladých lidí.

Největší dopad na mozkové funkce má zejména „multitasking“, tedy současné řešení několika úkolů – např. hraní her, vyřizování mailů a čtení dalších zpráv. Spitzer je považuje za cílený trénink nejenom v povrchnosti, ale také v mrhání časem, které k ničemu pořádnému nevede a jenom rozmělňuje den.

Americký pediatrik D. Christakis již před deseti lety ukázal, že děti, které se od útlého věku dívají na televizi, mají častěji poruchy pozornosti. Trvalo to však dalších několik let, než studie časopisu Pediatrics z podzimu 2011 potvrdila úzkou vazbu mezi televizí a roztěkaností. Spitzer se pozastavuje nad tím, jak malá pozornost byla ze strany vědců věnována tomuto závažnému problému, přestože rodiče a vychovatelé si již dávno všimli, že děti po několikahodinovém sledování animovaných filmů „nestojí za nic“, jsou pasivní, nesoustředěné a znuděné, jakoby přišly o kreativní energii.


Nespavost, nadváha, bolesti

Digitalizace světa má nejenom dopad na mysl, ale také na tělo. Děti častěji trpí nespavostí. Probudí se v noci, sáhnou po chytrém telefonu a chvíli si vyměňují novinky, ráno mají ve škole problémy s udržením bdělého stavu. Tento jev dobře znají i čeští učitelé. Horší je, když se k nespavosti přidávají depresivní stavy a ty člověka ženou do nového kola svěřování se digitálním médiím a zvýšené závislosti na svých přístrojích.

Fyzický dopad je zjevný – mnoho mladých lidí trpí nadváhou, bolestmi zad a někdy očními problémy. Dokonce se objevují úvahy o tom, že průměrný věk člověka se následkem nadváhy může pro příští generace snižovat a že kvalitní, poměrně zdravé stáří se bude novým generacím zkracovat. Znovu musím upozornit čtenáře, že prof. Spitzer neútočí proti novým médiím, ale proti jejich přílišnému používání.

Výsledkem fungování digitálních sociálních sítí je ve skutečnosti velice časté sociální stahování se, protože rozhovor tváří v tvář je nahrazen posíláním zpráv a člověk přitom zůstává sám se svým přístrojem. Dochází pak často až k sociální izolaci. Snižuje se sociální inteligence a mladí lidé si ve vzájemném vztahu často nevědí rady. Nevědí, o čem by spolu měli hovořit. I u nás jsem viděl děti, které se sešly a nejenom si neměly co říct, ale ani jak se bavit s ostatními.

Celý text si můžete přečíst ZDE.

První díl najdete ZDE.

Učitelky se školí, od září budou angličtinu v MŠ učit samy

středa 9. července 2014 · 0 komentářů

Stovky učitelek mateřských škol absolvují v těchto dnech školení, aby mohly od září učit děti angličtinu podle materiálů Wow. Tyto výukové materiály, sestávající z učebnic, videoklipů, písniček, metodik, zásobáren her ad., vyvinula britská jazyková společnost Wattsenglish, která se již dlouhodobě snaží o zapojení angličtiny do běžného programu předškoláků. Školení je zdarma a učitelky s ním získají ikompletní výukový set Wow.

Školení k výukovým materiálům WoW probíhají ve všech krajích České republiky. Učitelky se naučí, jak lekci angličtiny vést – jak používat metodiku, která je každou lekcí provází doslova minutu po minutě, jak začleňovat videoklipy, jak pracovat s učebnicemi, maňáskem, jak zapojovat hry. „Tyto materiály jsou z hlediska metodického připraveny tak dokonale, že učitelkám skutečně stačí základní znalost angličtiny, aby mohly kroužky v MŠ rozjet,“ vysvětluje ředitel Wattsenglish Marek Kadlec.

Materiály Wow ctí zásadu přirozeného osvojování si řeči a jsou šité na míru právě předškolákům a jejich vnímání světa. Prostřednictvím videí navíc přivádějí do školek rodilého mluvčího – Steva Wattse. „Odpadá tak problém se sháněním externího lektora na angličtinu,“ doplňuje Kadlec. „Videa jsou natočena tak atraktivně, že si je děti chtějí neustále pouštět, a tím si prohlubují znalost jazykových struktur, které jsou v nich obsaženy.“

Ze strany učitelek je o školení obrovský zájem. „Myslím, že by se děti měly s angličtinou začít seznamovat již co nejdříve. Setkávají se s ní všude – v televizi, na internetu, z filmů,“ říká Andrea Beránková, učitelka v MŠ Sluníčko v Roudnici nad Labem. „Interní angličtinu v mateřských školách vítají i rodiče, aspoň pak nemusejí honit děti po kroužcích. I z jejich strany cítíme v tomto směru velký zájem.“


Stáž pro učitelky MŠ hradí EU

Wattsenglish rozjelo i další projekt, který plně hradí Evropská unie s názvem Stáž v jazykové mateřské škole. Probíhá přímo v Liberecké jazykové školce a za cíl si klade pomoci zájemcům se zahájením nebo obohacením výuky angličtiny v mateřských školkách. „Absolvent stáže získá dostatečnou přípravu a materiály k tomu, aby jazykové vzdělávání v jeho školce vycházelo z daného Školního vzdělávacího programu a bylo s ním v souladu,“vysvětluje Jiří Šoltys z Liberecké jazykové školky.

I toto školení je celé zdarma, a to včetně ubytování, stravování, jízdného i získaných materiálů. Mateřská škola může získat i mzdovou náhradu za učitelku, která se stáže zúčastní. Trvat bude tři pracovní dny. „Účastníkům se bude věnovat český tým v čele s rodilým mluvčím Stevem Wattsem, který má velké zkušenosti v práci s dětmi i s metodikou,“ doplňuje Šoltys.

Více informací na www.wattsenglish.cz a na e-mailu liba.ourednickova@wattsenglish.cz

Marie Homerová: Výuka tematických dějin?

pondělí 7. července 2014 · 0 komentářů

Výuka dějepisu, ale i jiného humanitního předmětu, zaměřená na určité téma poskytuje rozhodně více příležitostí ve výchově k morálním a všelidským hodnotám, k demokratickému občanství, přispívá k hlubšímu pochopení politického nebo kulturního vývoje. Ukázka tematicky koncipované lekce nabízí četné možnosti pro rozvoj kritického racionálního a analytického myšlení.

Humanitní předměty neobsahují jen složku naučnou, ale jejich posláním ve škole je především výchova mladé generace. Tematicky pojatá výuka je významně efektivnější než výuka chronologická, jenž se zakládá pouze na memorizaci, bez využití učiva pro výchovné cíle.

Už od dob antických je však známo, že historie představuje zdroj ponaučení pro následující generace. History Department Rady Evropy proto připravilo pro evropské školy ukázkovou elektronickou učebnici v angličtině a ve francouzštině. Objemem rozsáhlá metodicko-didaktická publikace obsahuje řadu konkrétních příkladů tematicky pojaté výuky dějin. Je možné ji využít i pro výuku společenskovědních předmětů v cizím jazyce. Ukázkové lekce, ale i jiné typy materiálů, připravili učitelé z různých evropských zemí. Jsou zdarma přístupné ZDE.

Cílem současného dlouhodobějšího projektu Shared Histories for Europe Without Dividing Lines, „Sdílené “historie” pro Evropu bez dělicích čar“, je seznámit učitele humanitních předmětů s historickým vývojem jednotlivých evropských zemí tak, aby snáze a hlouběji porozuměli vývojovým směrům v jejich minulosti. V rámci „vzájemného evropského poznávání“ tak lépe porozuměli současnému stavu ve studovaných zemích, na základě detailnějšího poznání vyhodnotili klady i zápory v jejich minulosti i v současnosti. Metodicko-didaktická elektronická publikace se může stát inspirativním zdrojem pro tvorbu návazných, i “národních”, výukových celků/lekcí.

Mým úkolem je informovat českou pedagogickou veřejnost o tematickém pojetí výuky. Proto jsem částečně přeložila svůj příspěvek do této evropské učebnice, aby se čtenáři mohli s koncepcí této výuky a samostatného studia žáků seznámit. Podle zadání History Department Rady Evropy měla struktura mé lekce vycházet z kulturní historie, přičemž jsem se měla v pedagogickém zpracování orientovat na výchovu k lidské důstojnosti a obraně lidských práv. Na rozdíl od anglicky psaného originálu, je následující český text výrazně zkrácen, z původních 43 anglicky psaných stran na 7 českých stránek. Z vlastní zkušenosti vím, že vytvořit takovou lekci, tzv. „teaching unit“, je pracovně a časově náročné. Kompletní lekce má obsahovat kupř. i způsoby prověřování učiva, kupř. návrh konkrétních testů. Vynechala jsem v překladu rozsáhlé doprovodné a vysvětlující pasáže, četné ilustrace, citáty, atp. Na rozdíl od anglické verze netvoří proto česká ukázka souvislý celek, je jen ilustrací takto koncipované výuky.


Překlad “Motýli tady nežijí, umění v Terezíně“, Butterflies Do not Live Here, Arts in Terezin”, teach.unit, History Department, Council of Europe, Praha 2013, autor Marie Homerová, si můžete stáhnout ZDE.

Kateřina Konvalinová: Jaro, léto, podzim, zima – ve školce je pořád prima

sobota 5. července 2014 · 0 komentářů

Publikace představuje soubor rozmanitých námětů k činnostem s dětmi předškolního a mladšího školního věku. Aktivity jsou členěny do bloků, každý blok je uveden motivačním příběhem.

Úkoly se vyváženě věnují rozvíjení pohybových dovedností, zdokonalování řečového projevu, motorických a grafomotorických schopností, zrakového vnímání, sluchového vnímání, smyslu pro rytmus, prostorové orientace, pozornosti, paměti, logického myšlení, rozlišování barev, geometrických tvarů, výtvarného projevu, postřehu, tvořivosti atd. Aktivity zohledňují RVP PV.

Deset kapitol je koncipováno jako průvodce školním rokem, činnosti lze tedy uplatňovat ve větších logických a tematických celcích, nicméně není to nutné, úkoly lze zařazovat i nezávisle na sobě.

Kateřina Konvalinová učí v MŠ. V Portálu právě vychází její publikace Šimonovy pracovní listy 19.

Ukázky a více podrobností najdete ZDE. Knihu si můžete objednat také ZDE.

Jana a Jiří Dlouzí: Envigogika se proměňuje

pátek 4. července 2014 · 0 komentářů

Na konci května vyšlo nové číslo Envigogiky v jazyce anglickém, které však obsahuje (nebo v blízké době obsahovat bude) též české verze téměř všech publikovaných článků.

Rádi bychom vás především upozornili na poslední naše novinky a oznámení. Zprávou velmi důležitou právě pro náš časopis je výzva k podávání příspěvků pro tematické číslo Envigogiky, které se bude zabývat kompetencemi v environmentálním vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Toto číslo souvisí s mezinárodní konferencí COPERNICUS Alliance, kterou pořádáme v Praze začátkem října tohoto roku. (Doufáme, že zde bude příležitost se s některými z Vás potkat – pozvánku na konferenci si můžete stáhnout ZDE.)

V prvním letošním čísle Envigogiky Vám předkládáme například text Jana Činčery a jeho kolegů „Bio se hnojí v noci“: proč lidé (ne)kupují environmentálně šetrné produkty, v němž tito autoři analyzují bariéry environmentálně příznivého spotřebitelského chování na základě osobní historie spotřebitele. Lubomír Hanel a Jana Hanelová zkoumají rodičovskou péči ploštic rodu Elasmucha a ukazují, proč je přímé pozorování přírodních jevů v terénu nezbytné pro porozumění základům vědeckého výzkumu i možnostem využití vědy ve výuce. Ve vztahu k dokumentu Peoples’ Sustainability Treaty on Higher Education Towards Sustainable Development se poslední recenzovaný článek Vzdělávání pro udržitelnost na vysokých školách – jde o změnu vzdělávacího žánru? věnuje probíhajícím změnám v kurikulární oblasti na vysokých školách, a to z hlediska teorie, vzdělávací politiky a praxe v ČR, včetně ukázek inovativních postupů.

V rubrice Inspirace doporučujeme text Beáty Tisucké Prostoupení kulturní krajiny a lesa v kontextu kulturní ekologie, kde autorka diskutuje, jak je příroda vnímána společenskými vědci a jak je interpretována z estetického hlediska – takže ji pak lze „číst jako text“. Petr Mikšíček má úzký vztah ke Krušným horám a všímá si stop, které v nich zanechala historie – které však postupně podléhají zubu času a spolu s tím odchází i naše paměť (Objev údajně vyhubeného sídelního druhu uskutečněn na Königsmühle v Krušných horách). Na pracovní skupinu UNESCO Monitoring and Evaluation Expert Group (MEEG), která pracuje pro Dekádu vzdělávání pro udržitelný rozvoj OSN, se ptá Majda Naji v interview s Daniellou Tilbury; v rozhovoru jsou představeny výsledky práce této skupiny a další kroky připravované na období po skončení Dekády. V našich Informacích dáváme na vědomí, že poslední zpráva Global University Network for Innovation (GUNI) o vysokém školství Higher education in the World 5 je již k dispozici.

Od minulého našeho setkání nad novými texty se Envigogika značně proměnila díky našemu soustředěnému úsilí o to, abychom jí zajistili přiměřené uznání v rámci akademického společenství.

Naše kroky v tomto směru byly následující:
– vstoupili jsme do databáze CrossRef. To znamená, že všechny naše články jsou nyní indexovány v CrossRef a mají své originální DOI (týká se i starších textů);
– díky členství v CrossRef je třeba ve všech článcích u všech (relevantních) referencí uvádět odkaz do databáze CrossRef (DOI). Seznamy referencí budou postupně v tomto smyslu upravovány ve starších číslech našeho časopisu (bude nutné upravit též všechny pdf verze článků, aby splňovaly tento požadavek)
– připojili jsme se k Open Archives Initiative;
– vstoupili jsme do WorldCat OCLC databáze;
– vstoupili jsme do Sherpa/Romeo;
– podali jsme přihlášku do OAIster databáze;
– zlepšili jsme publikační politiku a vytvořili etický kodex;
– rozšířili jsme záběr časopisu, takže nyní můžeme publikovat širší okruh témat týkajících se udržitelného rozvoje, například texty z oblasti psychologie a behaviorálních věd, věnovat se otázkám udržitelného (regionálního) rozvoje, analýze sociálních změn z různých úhlů pohledu, reflektovat sociální roli vědy, a samozřejmě prohlubovat diskuze o předpokladech a bariérách kvalitního environmentálního vzdělávání nebo vzdělávání pro udržitelný rozvoj na různých úrovních;
– na základě těchto změn jsme podali přihlášku do databází SCOPUS a DOAJ;
– konečně jsme také rozšířili naše odborné společenství a přizvali nové členy redakční rady, které tímto vřele vítáme a doufáme, že se s námi budou dělit o své myšlenky a názory, a také podpoří naše publikační záměry!

Jsme pouze malý ediční tým a tak pro nás bylo uplynulé období poměrně náročné. Jsme ale rádi, že nyní vám můžeme přát příjemné čtení, a těšíme se na vaše reakce, podněty, texty…

Krásné letní dny a hodně pohody

Za Envigogiku

Jana and Jiří Dlouzí

Prezentace z konference Úspěch pro každého žáka

středa 2. července 2014 · 0 komentářů

„Vzájemně se učíme podporovat učitele, aby každý žák zažíval úspěch“ – to byl podtitul květnové konference uspořádané SKAV, o. s., Pomáháme školám k úspěchu, o. p. s., EDUin, o. p. s., Centrem současného umění DOX Prague, a. s. a MŠMT.

„Čemu se potřebujeme společně učit?“ položila v úvodu konference základní otázku Hana Košťálová. „Smysl podpory učitelů je v žácích. Jak zajistit, aby se každý žák v každé vyučovací hodině naučil něčemu pro něj hodnotnému. Chceme podporovat učitele v tom, co funguje.“

Proto letošní konference takové příklady účastníkům předložila. Mohli si vybrat z dvanácti prezentací různých vzdělávacích aktivit.

Můžete se také podívat:

1. Jak pomáhat učitelům, aby se jejich žáci učili matematiku s radostí
Darina Jirotková, Jitka Michnová, H-mat

2. Podpora učitelů v rozvoji dětského čtenářství prostřednictvím vývojového kontinua
Ondřej Hausenblas, Hana Košťálová, Pomáháme školám k úspěchu

3. Podpora inkluzivního vzdělávání
Jindřich Monček, Tomáš Habart, Člověk v tísni

4. Mentorská podpora pro ředitele mateřských škol a její vliv na žáky
Jana Kargerová, Juliana Gardošová, Step by Step ČR

5. Kreativní partnerství na českých školách – jak umění mění učení
Marianna Sršňová, Společnost pro kreativitu ve vzdělávání, Matěj Smetana, umělec a pedagog

6. Kvalita v přípravném vzdělávání učitelů
Michaela Píšová, Institut výzkumu školního vzdělávání PedF MU, Vladimíra Spilková, Katedra primární pedagogiky PedF UK

7. Jak podporujeme učitele, aby se jejich žáci stali hybateli změn ve škole a okolí
Petra Šimonová, Sdružení Tereza

8. Jak se vzájemně učíme v naší Základní škole Zdice
Jitka Palanová, Jana Štybnarová, ZŠ Zdice

9. Jak podporuje Centrum současného umění DOX učitele a jaký to má dopad na žáky
Jiří Raiterman, Centrum současného umění DOX

10. Co nás naučila párová výuka? Aneb učitelský Tandem na škole
Martin Kozel, Kristýna Cihlářová, Nadace Depositum Bonum

11. Jak podporujeme učitele z celého Moravskoslezského kraje
Miloš Šlapal, Bohumil Zmrzlík, Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum Nový Jičín

12. Začátky mentoringu v českých školách a Dilemata školních konzultací
Karolína Smejkalová, Bohumíra Lazarová, Ústav pedagogických věd FF MU a Česká asociace mentoringu ve vzdělávání

Zdroj.


Srdečně Vás zveme k dlouhodobé vizi!

V závěru předložil Vladimír Srb jménem pořadatelů účastníkům konference vizi a pozvání k dlouhodobé spolupráci:

„Jsme otevřená neformální síť organizací, které se učí společně rozvíjet v České republice vzdělávací kulturu zaměřenou na dosahování maximálních vzdělávacích úspěchů u každého žáka.


Jaké jsou naše cíle


Chceme se společně vytrvale učit:

1. Dosahovat v běžné výuce větších vzdělávacích úspěchů a u většího počtu žáků než doposud.

2. Podporovat učitele tak, aby se to pozitivně projevilo na učení žáků a na atmosféře školy.

3. Být dobrými lídry a spolupracovat na všech úrovních vzdělávacího systému.


Hodnoty, principy a strategie, ke kterým se hlásíme

1. Hodnoty soudržné demokratické společnosti.

2. Principy učení, práce a tvorby, které podporují vnitřní motivaci lidí.

3. Principy a formy dobrovolného vzájemného učení učitelů, které se osvědčily v ČR.

4. Osvědčené principy celoplošného zlepšování vzdělávacího systému.

5. Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020.


Naše aktivity

1. Hlásíme se k cílům a hodnotám vize – každý ve svých vlastních aktivitách a projektech.

2. Své aktivity a projekty vyhodnocujeme s ohledem na cíle a hodnoty vize.

3. Sdílíme zkušenosti a vzájemně se vzděláváme. Informujeme se a zveme se navzájem.

4. Účastníme se „páteřních aktivit“ (roční konference a roční setkání lídrů organizací).

5. Kdokoli z nás organizuje nové (i společné) projekty zaměřené na cíle vize.


Pokud se vám tyto myšlenky líbí, můžete svou organizaci také přihlásit na adrese monika.mrnavkova@skav.cz.

První setkání lídrů organizací se bude konat 24. 9. 2014.

Pozvánky

Archiv

Česká škola