Umí současné přijímačkové testy roztřídit budoucí studenty? Mají pravdu kritici jednotné zkoušky, že je diskriminační a příliš náročná? A nebo se naopak mají na SŠ dostat jen studijní typy dětí a rodiny mají lépe vybírat školu?
Zdroj: blog autorky 6. 5. 2023
Výhoda
přijímačkových testů je určitě to, že jsou jednotné, záruku nad kvalitou
přebral stát a umí celkem dobře roztřídit děti podle studijních předpokladů pro
dva hlavní předměty. Protože se přípravou na přijímací testy na střední školy
zabývám profesionálně už dlouhých 20 let, dovolím si napsat i svůj pohled na
věc.
Připravuji
děti na tu těžší část státních přijímaček, a to jsou pro většinu testy z
matematiky. Letos jsem jich měla na přípravě přes
V médiích
jsem vnímala mnoho negativních až agresivních názorů a útoků na přijímací testy
nejen od redaktorů médií, rodičů, ale i neziskovek zabývajících se vzděláváním
a dalších lidí. Myslím, že celkem neprávem se navážejí přímo do těchto testů. V
matematice se totiž během těch posledních let celkem dobře vypilovalo, jak
takový test má vypadat. Strukturu má více méně stejnou a témata v těchto 16
cvičeních jsou zde ta zásadní pro pokračování ve studiu matematiky: početní
operace s čísly, s proměnnými, rovnice, slovní úloha na rovnice, užití
Pythagorovy věty, užití trojčlenky, občas tam je poměr, dělitelnost, procenta,
vždy něco z obsahů a obvodů základních geometrických útvarů, objem či povrch
základních těles (nejčastěji krychle, kvádr), základní výpočty v geometrii
(např. úhel), dvě konstrukční úlohy a na závěr jedna nadstandartní úloha.
Některé úlohy jsou otevřené s postupem, některé s výběrem odpovědí. Není to
celé tudíž systém sazka-sportka. Nikdy tam není nic, co by nebylo v RVP a za
celou dobu, co jsou jednotné přijímačky, jsem nic takového nezažila. Chci tím vyvrátit
tvrzení některých rodičů a některých redaktorů, které se objevují v médiích, že
,,tohle se děti neučily“. Rámcové vzdělávací programy mám opravdu důkladně
nastudované a také se lehce podílím na jejich současné přeměně jako konzultant
a tahle tvrzení musím jednoznačně vyvrátit.
V čem je
tedy problém? Když to není v JPZ, tak kde bude onen zakopaný pes, ptáte se.
Těch věcí je hned několik:
1. Mnoho
rodičů se naprosto mylně domnívá, že jejich dítě, které právě dokončuje
základní vzdělání, musí zvládnout ve vymezeném čase 70 minut celý test. Všechna
cvičení si pročíst, pochopit, o co v nich jde, a vypočítat. To rozhodně zvládne jen hrstka vyvolených. 50
bodů z matematiky například dokáže na top gymnáziu v Praze s obrovským převisem
mít kolem 4 dětí ze všech. U češtiny je jich víc. Testy JPZ jsou totiž rozřazovací a ne ověřovací (to
jsou například ve škole čtvrtletní práce). Mají mezi dětmi vybrat ty lepší a
méně dobré. Tyto testy musí být proto těžké, protože kdyby je udělal kdekdo,
tak ztratí schopnost děti rozřadit. Že ale takové děti jsou, které oba testy
zvládnou na 50 nebo téměř 50 bodů, si můžete být jistí. Zde máte část letošní
výsledkové listiny jednoho z takových top gymplů. U žáků, kteří dokáží z M nebo
ČJ perfektně zvládnout celý (50) nebo téměř celý (49 bodů) test, jsem udělala
tečku. Další foto je výsledková listina gymnázia okresního formátu a i tam je
mnoho vynikajících výsledků (tečky jsem udělala u výsledků od 45 bodů výše).
2. Další mýlka je, že pokud je dítě výborné (má samé jedničky či pár dvojek) na ZŠ, tak se musí dostat na jakoukoliv SŠ, kterou si vybere. Jenže takových dětí je mnoho a v těchto letech ještě o několik tisíc navíc. Letos bylo vidět, jak mnoho rodičů taktizovalo a tuto skutečnost si uvědomovalo. Jednu školu si vybrali těžkou s převisem dětí a druhou ,,pro jistotu“. Udělali to naprosto racionálně. U dětí hraje totiž jednak velkou roli přirozený stres, na který je mnoho rodičů, bohužel, nepřipravuje a při každé příležitosti je tohoto přirozeného pocitu, který nastává, když ,,o něco jde“, zbavují. Křehká květinka se pak lehce při první velké zkoušce zlomí. Rodičům (nejen budoucích deváťáků) tak doporučuji trochu více své dítě otrkat. V 15 letech už to nejsou malé dětičky. Neumetejte jim stále cestičky a neomlouvejte je. Ať mohou vzít víc svůj osud do rukou a zkouší se chystat na dospělost.
3. Problém
je také na druhých stupních ZŠ. Matematiku by měli určitě učit jen a
pouze vystudovaní učitelé
matematiky. Bohužel, v ČR se uznává tzv. kvalifikace učitele
(tu navíc podle novely, která už je ve 3. čtení, bude mít v brzkém budoucnu kde
kdo) a na aprobovanost se tolik nehledí. Přísná aprobovanost u kantorů hlavních předmětů by,
podle mého, měla být povinná, i když je mi jasné, že jen to nestačí.
4. No
a další bod: některé děti se na střední školy s maturitou nehodí a nechce se jim studovat. Mnoho rodičů
si ale v ČR myslí, že na SŠ s maturitou jakéhokoliv typu bude jejich děcku
lépe, než když se vyučí řemeslu. Problém tady je hlavně ve špatné pověsti
učňovského školství. Přitom dobrý řemeslník, kuchařka, cukrářka a podobně, jsou
často lépe hodnocení, než podprůměrný absolvent třeba obchodky někde v
kanceláři. Tady půjde hlavně o změnu myšlení rodičů. Asi není úplně normální,
když se dítě se 4 z matematiky hlásí na SŠ s maturitou…
5. Další
omyl je v tom, že se dítě vůbec nemůže dobře připravit bez drahého kurzu, za
který rodič zaplatí 20 tisíc korun. Tato informace se teď v médiích šíří jako
lavina a tvrdí, že je to diskriminační. Určitě je výhoda, když si dítě pár
testů vyzkouší ,,na ostro“ nebo si aspoň prozkouší zápis do záznamového archu.
Některé SŠ to umožňují zdarma, některý rodič dá za jednu takovou zkoušku tisíc
korun, ale jinak se může žák
naprosto samostatně chystat prostřednictvím řešených CERMAT
testů, které jsou zdarma
na internetu. Nejen, že jsou tam testy, jsou tam klíče k řešení, dokonce i
postupy, záznamový arch, někteří kolegové matikáři umístili na youtube postupy
řešení testů (například kolega Valášek zde), strategii řešení,
různé fígle, za 200 až 300 Kč existují pracovní sešity s testovými zadáními a
nácvikem zápisu do záznamových archů. Stačí se jen trochu porozhlédnout a
věnovat tomu čas.
6. Opět
další velká mýlka je, že když se zruší JPZ, tak je nahradí něco mnohem lepšího
a přípravné kurzy nebudou potřeba. Kde je poptávka, bude vždy i nabídka. Pokud
si každá SŠ bude dělat svoje rozřazovací testy (zažila jsem to před JPZ), zavládne opět chaos. Testy si totiž
před JPZ připravovali učitelé SŠ sami a jak se říká, bylo to ,,každý pes jiná
ves“ . Ta příprava na testy byla v ten moment pro děti i učitele daleko těžší.
Ale něco
pěkného závěrem. Všem umístěným žákům moc gratuluji, určitě se připravovali a teď naprosto po
právu mají ze sebe radost. Čekajícím přeji trpělivost a víru v přijetí. A těm
rodinám dětí, co se nedostaly na vysněnou školu a přitom vědí, že se učily
perfektně a makaly do roztrhání těla? Při krajských volbách se doporučuji
podívat na programy kandidujících stran, vybrat ty správné a těm současným to
pěkně spočítat. Upřednostnit ty, které myslí na střední školství, na děti a na
budoucí vzdělané lidi v regionu a ty druhé politiky poslat do politického
důchodu.
0 komentářů:
Okomentovat