Úvodní vymezení strategického cíle 1 – Zaměřit vzdělávání více na získání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život (garant Radko Sáblík), složení pracovní skupiny a přehled kulatých stolů k SC 1 se záznamem závěrů a podnětů.
V lednu 2019 ministr školství Robert Plaga jmenoval osmičlennou expertní skupinu, která má definovat vize českého školství ve výhledu roku 2030+. Tuto expertní skupinu vede pan profesor Arnošt Veselý z University Karlovy. Úkolem je navrhnout vizi českého školství s horizontem roku 2030+. Přidané plus naznačuje, že rokem 2030 nic nekončí, ale je třeba se dívat i za tento časový horizont.
Členové expertní skupiny si rozdělili oblasti, které je třeba řešit. Já mám na starosti obsah a způsoby vzdělávání. Prvním úkolem mne a mé k tomuto účelu vytvořené pracovní skupiny (viz níže) je popsat, co by měl umět absolvent různých stupňů vzdělávání. Tedy po ukončení předškolního vzdělávání, prvního stupně základní školy, druhého stupně základní školy či příslušného období na víceletých gymnáziích, střední a vysoké školy. K základním gramotnostem získá žák a student další znalosti a dovednosti, vyplývající z míry jeho nadání, zájmu, profilace jím navštěvované vzdělávací instituce, ale též díky neformálnímu vzdělávání a samostudiu.
V pátek 3. května 2019 jsem oslovil profesní i zájmové skupiny, které se zabývají vzděláváním a požádal je o zaslání jejich stanoviska (oslovení viz ZDE). Rozhodl jsem se jít jinou cestou, než je obvyklé. Tedy nepředkládat připravený dokument k připomínkování, ale požádat o názor, nezatížený žádnými předchozími výstupy.
Zároveň jsou pracovníky MŠMT na moji žádost plánovány konference, na nichž se bude obsah vzdělávání probíhat. Konference pořádá buď samo MŠMT, anebo s partnerem, kterého jsem domluvil.
Ve své praxi se často setkávám s tím, že obdržím nějaký materiál, často v dost velkém rozsahu, a je mi poskytnuta možnost se k němu vyjádřit, většinou v šibeničním termínu. Tato skutečnost mi vadí, stejně jako mnoha jiným „lidem z praxe – praktikům“. Většinou na takové výzvy většina nereaguje, neboť jednak má málo času, a také moc nevěří tomu, že nejde jen o formální výzvu, kdy nakonec o zaslané názory zájem moc není, a jen poslouží k důkazu, že došlo k veřejné diskusi.
Proto jsem se rozhodl postupovat obráceně. Nechat širokou veřejnost zformulovat své názory a až potom předložit návrh materiálu, který vznikne v naší skupině, a který jistě i poté bude připomínkován. Mám k tomu hned několik důvodů.
a) Z jednání s mnoha představili různých organizací jsem nabyl dojmu, že je vytváření Strategie 2030+ přijímáno kladně, minimálně proti tomu není zatím cílený odpor. Jde možná o poslední příležitost něco změnit, pokud opět budou očekávání mnohých praktiků na školách zklamána, nastane definitivní zahořknutí a většina bude jen nadávat, případně si různě vhodnou či nevhodnou formou vymáhat zvýšení platů.
b) Považuji za vhodné zapojení do diskuse širokého spektra různých zájmových či profesních organizací, jejich možnost bez nápovědy zformulovat své priority.
c) Pokud se vyjadřuji ke konkrétnímu materiálu, jsem jím vždy ovlivněný a přemýšlím v jeho mantinelech. Často se vyjádřím k jedné části, kterou považuji za nejvíce problematickou a unikají mi další důležité skutečnosti.
d) Pokud nemají mít lidé opět pocit, že vše je již nachystáno a jejich názory budou podružné, považuji za nutné s nimi vést dialog již při tvorbě dokumentu, nikoli až po jeho vzniku.
e) Pokud mají být výstupy realizované, nebudou je realizovat odborníci, které je jistě v dobré víře zformulují, ale praktici na školách. Ti musí mít pocit, že jde i o jejich výstupy, musí pochopit jejich potřebnost, jinak zase zůstanou veškeré záměry jen na papíře.
g) Pokud pro záměry Strategie 2030+ nezískáme ředitele a učitele (nebo alespoň na začátku významnou část z nich – 25%+), bude to jen další mrtvý dokument, jakých české školství zažilo mraky.
Složení pracovní skupiny – tvorba obsahu a způsobu vzdělávání
(pořadí uvedeno dle toho, jak byli účastníci osloveni a zároveň souhlasili s účastí)
Sáblík Radko Ing., garant pracovní skupiny v rámci expertní skupiny Strategie 2030+
Dvořák Dominik RNDr., Pedagogická fakulta UK
Starý Karel PhDr., Pedagogická fakulta UK
Fidrmuc Jaroslav Mgr., náměstek ředitele Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV)
Neumajer Ondřej Mgr., organizace „Učitel naživo“
Kartous Bohumil Mgr., organizace EDUin
Kysilka Pavel Ing., bankéř, organizace 6dacademy
Pojerová Marie Mgr., ředitelka ZŠ Hanspaulka
Kmentová Jitka Mgr., ředitelka Gymnázia Na Zatlance
Kalista Michal, absolvent Smíchovské SPŠ, student FSV UK
Spilková Vladimíra PhDr., Universita Pardubice
Fryč Jindřich PhDr., státní tajemník na MŠMT
Jabůrková Milena Mgr., viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy, členka vedení IBM
Zdroj.
Najdete zde i úvahu garanta Proč je třeba se zabývat obsahem vzdělávání.
Novinkou je přehled kulatých stolů a veřejných konzultací k SC 1, včetně shrnutí závěrů a podnětů, takže se můžete dovědět, o čem se diskutovalo 9. 5. v Třeboni, 23. 5. v Mladé Boleslavi a 25. 5. v Hradci Králové. Forma záznamu je zatím dosti rozmanitá, ale je třeba ocenit, že se zveřejňuje.
Rozhovor s garantem Radko Sáblíkem si můžete přečíst ZDE.
Připravila Jana Hrubá
Radko Sáblík: Obsah vzdělávání a Strategie 2030+
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (186)
- inovativní vzdělávání (148)
- názory (19)
- NÚV (1)
- odborná literatura (639)
- pedagogické asociace (96)
- pozvánky (3)
- PR článek (1)
- profese učitele (386)
- projekty (21)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (165)
- školství v regionech (95)
- školství v zahraničí (66)
- výchova (213)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (324)
- výzkum a hodnocení (529)
- vzdělávací politika (760)
- zajímavé tipy (656)
- zaujalo nás (829)
Archiv
- ► 2024 (245)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ▼ 2019 (311)
- ► 2018 (302)