Funkční gramotnost všech žáků

Na vzdělávacím blogu OECD představuje Andreas Schleicher novou zprávu OECD vycházející z dat PISA 2012 a TIMSS 2011 a zaměřenou na kvalitu vzdělávacích výstupů a ekonomickou prosperitu 76 zemí.

Zdroj: Scio 19. 5. 2015


Analýza vychází ze silného vztahu mezi kognitivními dovednostmi obyvatel a ekonomického růstu jednotlivých zemí a na základě předchozích výzkumů pracuje s předpokladem, že tento vztah je kauzální.

Vzdělanostní kapitál závisí nejen na tom, jak velké procento dětí a mládeže navštěvuje školu, ale zejména na tom, zda získají dovednosti alespoň na úrovni 1 podle stupnice PISA (420 bodů), což je úroveň odpovídající základní funkční gramotnosti. Zpráva řadí země podle průměrných výsledků v šetření PISA a TIMSS a toto pořadí je téměř zrcadlovým obrazem pořadí zemí podle toho, jaký podíl žáků nedosáhl v testech ani základní úrovně 1 (pořadí: Singapur, Hongkong, Korea, Japonsko, Tchaj-wan, Finsko, Estonsko, Švýcarsko, Holandsko, Kanada, Polsko, Vietnam,… , 21. ČR).

Srovnání ukazuje, že poskytnutí kvalitního vzdělání na úrovni funkční gramotnosti všem obyvatelům je úkolem pro země rozvojové stejně jako pro země bohaté a rozvinuté, např. v USA, Lucembursku nebo Švédsku nedosahuje funkční gramotnosti okolo 25 % patnáctiletých žáků. Analýza poukazuje na důležitost inkluzivního rozvoje a uvádí, jaký efekt pro růst HDP jednotlivých zemí by mělo dosažení alespoň základní funkční gramotnosti všech žáků.

Zdroj.