Zdeněk Souček: DOKUMENTY 168. Očekávaný vývoj světa do roku 2010

pondělí 18. září 2017 · 0 komentářů

Blížící se začátek 21. století vyvolával v roce 1997 zájem o prognózy budoucnosti světa a společnosti. Skupina NEMES se velmi vážně těmito výhledy zabývala v souvislosti se vzděláváním.

Výrazně ovlivnil toto uvažování článek Zdeňka Součka (Management Focus International Consulting Group Praha) o očekávaném vývoji světa do r. 2010, který vyšel v Moderním řízení č. 1/1997. Na jeho podkladě začalo společné uvažování, jak se na předpokládané změny připravit ve vzdělávání.


7. 6. 1997 Dílna NEMES o vzdělávání v další etapě života naší společnosti a státu

Jako obvykle zvolila skupina NEMES formu tvořivé dílny a metodu týmové práce. Členové si jistě vzpomenou na živou diskusi na setkání v Zelené posluchárně FF UK v Celetné ulici. V pozvánce se píše: „Pokaždé, když jsme se dříve sešli, řešili jsme problémy ve vzdělávání, a to tak, abychom tím pozitivně přispěli k hledání cest jeho vývoje, k diskusi o možných cestách a k vytváření prostoru pro jejich pluralitu. Vždy jsme usilovali i o to, aby všechno, na co společně přijdeme, mělo systém a psaný tvar…

Dnes vás zveme k navázání na tuto tradici týmové práce, neboť si myslíme, že zase přišla doba, kdy bychom sami měli vědět, jaký je současný stav ve vzdělávání a co a jak dělat dál. Zveme jednak všechny členy, ale také několik přátel, kteří patří k aktivně působícím stoupencům myšlenek svobody a odpovědnosti v naší společnosti a ve vzdělávání zvláště… Stále naléhavěji potřebujeme slyšet vás, kolegyně a kolegy z různých profesí a míst, co vy tomu říkáte. Chceme vyhovět i hlasům z vašich řad, které volají po setkání, po vzájemném sdílení postojů a názorů.“

Členové NEMES dostali zároveň s pozvánkou jako podklad k přemýšlení zpracovaný výtah ze zmíněného Součkova článku „Světové trendy a co to znamená pro vzdělávání“.

Z trendů se v něm vyvozuje, na co by se mělo vzdělávání zaměřit. Jako by to bylo psáno dnes: „počítačová gramotnost, znalost jazyků, samostatnější myšlení, aktivita, schopnost učení, systém hodnot, komunikace, tolerance, pomoc, spolupráce, umění vyrovnat se se ztrátou jistot, adaptabilita, tvořivost, vynalézavost, sociální cítění, výchova k rodičovství, zdravý životní styl, ekologické myšlení, systémové myšlení, změny ve struktuře škol, integrace předmětů, prosazení v politice…“

Výtah končí závěrem: „Problémy: Včas se připravit, zvládnout, uhlídat negativní dopady – být schopni měnit sebe i vzdělávací systém průběžně, zachovat nadřazenost lidské stránky nad technikou, vybudovat a vštípit nový systém hodnot!“

Vzhledem k zajímavosti původního textu, jehož jasnozřivost můžeme posoudit po dvaceti letech, přinášíme článek Zdeňka Součka, který shrnuje názory špičkových odborníků na problematiku, celý.

Doufáme, že dnes, kdy jsme v podobné fázi přechodu, zaujme i vás.



Zdeněk Souček: Očekávaný vývoj světa do roku 2010

Zdroj: Moderní řízení č. 1/1997, str. 4–9


Megatrendy

Megatrendy jsou proudy, jimiž se změní život společnosti, která přejde od společnosti průmyslové k informační. V nejvyspělejších státech světa dojde k výraznému omezení materiálové výroby a přechodu k intelektuálním aktivitám.

– Národní ekonomiky se změní nejprve v ekonomiky velkých regionálních integrací a později v ekonomiku světovou.
– Od klasických technologií se přejde k technologiím špičkovým.
– Od řešení krátkodobých problémů se přejde k řešení problémů dlouhodobých (urbanismus, zdroje, ekonomie…).
– Od centralizace se přejde k decentralizaci.
– Od demokracie zastupitelské se přejde k demokracii účastnické (referenda…).
– Od hierarchické organizace se přejde k organizaci síťové.
– Konflikt Západ–Východ se změní v konflikt Sever–Jih.
– Nastane všeobecná globalizace.


Světová politika
– Důsledky rozpadu dřívější struktury rozdělení světa mezi supervelmoci se projeví ve vysoké nestabilitě vojensko-politických poměrů.
– Převaha supervelmocí se relativně sníží a vzniknou nová mocenská centra.
– Politická, hospodářská a vojenská moc bude v nejvýznamnějších státech světa stále těsněji spjata.
– Vzájemná závislost států se bude stále zvyšovat.
– Nebezpečí nekontrolovaného vzniku jaderné, chemické nebo biologické války bude vysoké.
– Lokální války budou probíhat v různých částech světa.
– Sílí extrémistická náboženská, rasová a politická hnutí s možností ohrozit další existenci světa nebo jeho částí.
– Rozpor mezi bohatým Severem a chudým Jihem se stále zvyšuje. Projevuje se především stále silněji migrací do vyspělých států a pocitem obklíčení vyspělých států.
– Mezinárodní migrace všeobecně sílí a vznikají nová centra národnostních menšin.


Ekonomika

– Ekonomická centra se posunují do nových oblastí – především do východní a jihovýchodní Asie a pacifického prostoru.
– Objem zahraničního obchodu roste. Podíl východoasijských států na ZO se zvýší.
– Západní Evropa a USA postupně opouští materiálovou výrobu a snaží se orientovat na produkci duševní práce.
– Jednokriteriální rozhodování o ekonomických problémech se mění ve vícekriteriální.
– Internacionalizace ekonomiky postupuje rychlým tempem. Hranice států hrají stále menší ekonomickou roli.
– Tendence k integraci se budou prolínat s tendencemi k izolacionismu.
– Tempo změn bude stále rychlejší. Kapitál a know-how se pohybují po celém světě rychlostí světla.
– Nadnárodní společnosti získávají stále větší vliv.
– Probíhají nové metody dělby práce na podnikové úrovni – i mezi kontinenty. (Podniky na různých kontinentech provádějí výzkum, výrobu, distribuci a využívají konkurenční výhody jednotlivých lokalit.)
– Dopravní náklady prudce klesají, zejména v důsledku miniaturizace a zavádění nových dopravních a logistických systémů.
– Metody řízení zásob sníží nebo vůbec odstraní nutnost skladování a skladů.
– Výrobní zařízení musí být připraveno reagovat na rostoucí rychlost změn poptávky. Výrobní série finálních výrobků budou stále menší a postupně se budou blížit jedné.
– Výrobky budou produkovány především na individuální zakázky. Bude však využíváno stále více standardizovaných součástí.
– Konkurence nabude nebývalé ostrosti a celosvětových dimenzí (superkonkurence).
– Proces koncentrace kapitálu bude dále probíhat se všemi svými důsledky.
– Ve většině států se prosadí tržní hospodářství (mimo Čínu a jí ovlivňovaných teritorií). V bývalých socialistických státech bude obyvatelstvo současně vyžadovat sociální aspekt tohoto způsobu řízení ekonomiky.
– Spotřeba se stále více individualizuje. Úspěšný podnik musí uspokojovat nikoliv masový trh, ale individuální spotřebitele.
– Výrobky budou stále rychleji mizet z trhu a budou nahrazovány výrobky novými.
– Změní se struktura zaměstnanosti – minimální podíl pracovníků bude v prvním sektoru, rychle se snižuje podíl sekundárního sektoru, převaha pracovníků bude zaměstnána v terciárním sektoru, rychle poroste kvartální sektor.
– Jako rozvojový faktor bude stále více působit kvalifikace, především interdisciplinárního charakteru.
– Moderní továrny budou mít zcela novou podobu.
– Propojení podniků informačními sítěmi umožní nové způsoby alokace podniků.
– Nevznikne nedostatek surovin, ani energie.
– Obchodní síť se výrazně změní – vzniknou formy televizního a telefonního nákupu, prodej výrobků na zakázku. Přání spotřebitele se stanou stále průzračnější a spotřebitel se stane centrem pozornosti. Forma přímého prodeje u většiny výrobků převáží. Velké distribuční řetězce budou hrát stále významnější roli.
– Odvětvová struktura průmyslu se změní – zvýší se podíl elektroniky, biotechnologií, nových materiálů a zpracování a úpravy odpadu. Vzroste objem výroby vědeckých přístrojů a zdravotnické techniky.
– Podniky se budou stále více specializovat. Vedle podniků gigantických budou existovat i podniky střední a malé. Všechny tyto podniky budou vzájemně propojeny sítí finančních, informačních, vědecko-výzkumných, kooperačních a dalších vazeb.
– Většinu manuální práce převezmou roboty, především roboty s více stupni volnosti a počínajícími prvky inteligence.
– Významnou roli bude hrát problematika odpadů – jejich skladování, převážení, třídění a zpracování jako druhotných surovin.
– Hospodaření s vodou a energií, které budou stále dražší, bude mít stále větší význam. Výstavba domů s nulovou spotřebou energie se stane realitou.
– Zemědělských produktů bude celosvětově relativní nadbytek, i když může hrozit regionální nedostatek potravin, vyvolaný meteorologickými změnami.
– Trh klasickým spotřebním zbožím (textil, obuv, automobily, televizory, spotřební elektronika atd.) se blíží nasycení.
– Změní se orientace poptávky; od typického spotřebního zboží se přesune k ekologii, zdraví, turistice, kultuře, vzdělání, využití volného času.
– I u spotřebního zboží se změní smysl poptávky (oděvy a obuv se stanou záležitostí módy a reprezentace, příp. zdraví (zdravotnická obuv, textilie ap.).
– Energetická a materiálová náročnost se sníží a vznikne relativní nadbytek surovin.
– Klíčová pozornost bude věnována sféře oběhu, jejíž náklady již nyní ve vyspělých státech v některých odvětvích převyšují náklady na výrobu.
– Dosavadní síť chaotických vztahů mezi podniky bude nahrazena sítí vztahů kontraktačních, kde dodavatelé budou s odběrateli propojeni informačními sítěmi jdoucími od finálních spotřebitelů přes subdodavatele až k výrobcům surovin. Nebude se vyrábět slepě pro anonymní trhy, ale pro konkrétní odběratele. Vznikne síť technologickodistribučních řetězců.
– Podíl tzv. „bílých límečků“ bude stále vyšší.
– Motivace pracovníků bude hrát stále silnější roli a pracovníci budou stále více zapojováni do řídících procesů.
– Vzdělání nabude nových dimenzí a významu – systematická inovace vědomostí se stane životní nutností.
– Vysokoškolské vzdělání se stane samozřejmostí.


Obyvatelstvo, rodina, domácnost

– Těžiště počtu obyvatelstva se přesune do východní a jihovýchodní Asie.
– Natalita v Evropě a USA klesá. V některých evropských a severoamerických státech počet narozených bude menší než počet zemřelých (ČR tohoto stavu již dosáhla). Prodlouží se průměrný věk života a zlepší se zdravotní stav obyvatelstva. Podíl důchodců a lidí starší generace v Evropě a USA vzroste.
– Komunikace mezi lidmi bude stále více probíhat pomocí telekomunikačních prostředků (optoelektrické sítě, obrazovky, mobilní telefony, internet atd.), a tím se změní způsob života. Současně s tímto procesem „odlidšťování“ se projeví tendence ke sdružování lidí, touze setkávat se na odborných nebo zájmových setkáních (výstavy, veletrhy, kongresy).
– Rodina klasického typu v Evropě a USA se rozkládá. Vznikají nové typy rodin – komuny, volné svazky, homosexuálové atd.
– Kvalifikace a vědění chápané v širokém pojetí se stávají nosnými pilíři rozvoje společnosti.
– Základem rozvoje školství budou počítače a výuka předmětů rozhodujících pro rozvoj rozumu (matematika, fyzika, chemie, společenské vědy).
– Myšlení lidí se bude vyvíjet ke stále větší komplexnosti („celosvětový přístup“) a k orientaci na budoucnost. Prognózování budoucnosti bude věnována stále větší pozornost, a to i na podnikové úrovni.
– Volný čas bude tvořit stále větší podíl a celkový počet hodin strávených v práci bude stále nižší. To může vést k růstu kriminality, narkomanie a dalších negativních společenských jevů. Nalezení racionálních metod využití volného času je proto životní nutností (sport, kultura…).
– Lidé se vrátí ke kultuře – hudbě, malířství, sochařství, obrazů pomocí počítačů atd.
– Vznikne tzv. průmysl kultury a řada nových profesí (specializovaní tvůrci videoprogramů, muzejní scénografové, pracovníci kulturních databank atd.). Vznikne tzv. inženýrství kultury.
– Církve a filosofické organizace budou hrát větší roli.
– Domácnosti a domy budou vybaveny moderním zařízením umožňujícím podstatné snížení nároků na fyzickou práci, spojení s kulturou, obchody, bankami, administrativou, bezpečností, zdravotními zařízeními atd. Půjde o tzv. inteligentní domácnosti či domy s centrálně řízeným elektronickým systémem.
– Inteligentní domácnost bude vybavena vší nejmodernější technikou až po „inteligentní toaletu“, která analyzuje moč, měří tělesnou teplotu, krevní tlak a srdeční činnost. Získané údaje vysílá do počítače nejbližší nemocnice, kde jsou vyhodnoceny a během několika sekund odeslány zpět s doporučením pro uživatele.
– Domácnost se stane též nákupním centrem (obchodování v Internetu).
– Vybavení domácnosti komunikačními prostředky může vést k dalšímu odcizení jednotlivců od společnosti a mohou vzniknout tzv. „počítačoví krtci“.
– Centrem pozornosti člověka se stane jeho zdraví. Medicína v dohledné době zvládne řadu dalších nemocí. Hranice stáří proto bude posunuta a zdravotní stav obyvatelstva se zlepší.
– Rozvoj zdravotnických institucí a zdravotní péče nabude rozhodujícího významu.
– Rozvine se tzv. telepráce, tj. práce místně vzdálená od sídla zaměstnavatele a vykonávaná prostřednictvím počítačově řízených systémů.
– Ve struktuře zaměstnanosti dojde ke značným změnám – sníží se podíl středních kádrů a kvalifikovaných dělníků. Zvýší se podíl „sociálních“ povolání a profesí souvisejících se zdravím.
– Hrubá fyzická práce bude hrát stále menší roli.
– Některá povolání vůbec zaniknou a vzniknou nová – např. údržbář automatických domácností, sociální pracovník geriatriků apod.
– Klíčovou podmínkou úspěšnosti člověka se stane jeho mobilita. Myšlenka celoživotního připoutání k bytu nebo rodinnému domu bude nepřijatelným anachronismem.


Města a vesnice

– Stále více obyvatelstva se bude stěhovat do měst. Současně bude probíhat proces deurbanizace a budou vznikat satelitní města.
– Ve městě se zostří sociální problémy – kriminalita, narkomanie atd.
– Podíl zemědělského obyvatelstva bude stále klesat.
– Při projektování měst bude využíváno architektonických řešení umožňujících budování více zeleně, zábavních pásem, parků apod.
– Významu nabudou satelitní města směřující ke zkrácení vzdálenosti pracoviště od bydliště.
– Komunikace budou vycházet z potřeby bezpečnosti, rychlosti a ekologie.
– Pohyb zboží a odpadů bude zčásti zabezpečen podzemním potrubím.
– Část elektrické energie bude produkována slunečními kolektory a dalšími netradičními zdroji energie.
– Na městských i meziměstských komunikacích začnou být budovány automatické dopravní vodící pruhy.
– V městské autodopravě se začnou prosazovat auta s hybridními motory.
– Dojde k renezanci trolejbusů a tramvají.
– Vzniknou pojízdné chodníky a dopravní pásy.
– Při výstavbě domů budou jako samozřejmost používány izolační materiály.
– Interiéry budov budou zásadně přestavitelné, stejně jako byty.
– Interiér bude budován tak, aby momentálně nepotřebné kusy nábytku mohly být racionálně přemisťovány.


Ekologie
– Ekologizace života získá stále více přívrženců a ovlivní všechny sféry života.
– Prosadí se nový způsob myšlení o zdrojích. Projeví se v zavádění výrobků s dlouhou dobou životnosti, recyklací, renovací, izolacemi, veřejnou dopravou místo dopravy individuální, zamezení výroby nesmyslných výrobků atd.


Vědeckotechnický rozvoj
– Věda má stále dominantnější význam v rozvoji společnosti.
– Míra podpory vědy a výzkumu bude rozhodujícím faktorem rozvoje jednotlivých států i podniků.
– Vysoká úroveň vědy, výzkumu a školství se stane základním rysem rozvinutého státu.
– Proces inovací probíhá stále rychlejším tempem (v některých oborech, např. v elektronice, bude inovační cyklus tvořit již jen několik málo měsíců nebo dokonce týdnů).

– Rozhodující význam nabývají informační technologie, které povedou k:
– automatizaci rutinních prací,
– zpružnění výroby a služeb (tzv. fleximatizace),
– zvratu od dosavadní vnitropodnikové dělby práce k integraci procesů,
– decentralizaci pracovišť při posílení určitých aspektů jejich centralizace,
– zrušení těsné vazby mezi strojem a pracovníkem,
– návratu k domácí práci,
– propojení lidí a pracovišť počítačovými sítěmi,
– skladování údajů na nových médiích (knihovny se promění ve sklad CD ROMů a nosičů informací dalších generací).

– Počítače slyší, rozumí, mluví, rozhodují algoritmizované problémy. V budoucnosti budou reagovat i na pokyn pohybem.
– Do mnoha lidských činností budou nasazeny expertní systémy, které umožní pracovníkům průměrné kvalifikace řešit problémy na špičkové úrovni.
– Systémy podporované počítači (CAD, CAE, CAM, CIM a další) výrazně změní obsah některých činností (konstrukce, technologie, nákup, řízení výroby atd.) a zproduktivní jejich činnost.
– Propojením několika systémů CAM a CAD do lokální sítě vznikají tzv. LAN (Local Area Network), propojující tyto systémy do logického a fyzického okruhu. Postupně se propojují do stále rozsáhlejších celosvětových sítí.
– Vzniká tzv. Telecommuting, tj. dálkový sběr, zpracování, ukládání a výběr informací prostřednictvím telekomunikačních sítí a připojení výpočetní techniky. Umožňuje např. rozvoj domácí práce.
– Budou běžně vyráběny „myslící automobily“, jimž se zadá cíl a počítač určí trasu a nalezne volné místo k parkování. Později budou i automaticky řízené automobily, kde počítač převezme celé řízení.
– Poznatky vědy dříve používané jen v kosmu a při řízení armád budou převedeny do civilního života (spojová technika, vysavače řízené hlasem apod.).
– Jednou z klíčových technologií se stane biotechnologie. Genové inženýrství ovlivní všechny obory.
– Proběhne třetí agrární revoluce – první revoluce – mechanizace, druhá revoluce – průmyslová hnojiva, třetí revoluce – genetika.
– Budou vypěstovány tzv. „insekticidní“ rostliny, které nepotřebují ke své ochraně žádné chemikálie, protože se v důsledku genové manipulace dokážou samy vypořádat se svými nepřáteli.
– Kontrola úrody bude prováděna z družic pomocí teledetekce. To umožní optimalizovat agrotechnické lhůty.
– Vzniknou potraviny čtvrté generace.
– Jsou vyvíjeny tzv. superléky, určené např. k léčení schizofrenie, debility atd.
– Proběhne proces miniaturizace (již v roce 1988 byl v USA vyroben elektromotor menší než je průměr lidského vlasu a v Japonsku televizní kamera vážící pouze 60 gramů).
– Roboty převezmou těžké a nebezpečné práce.
– Aplikace laserů se dále rozšíří do nejrůznějších oblastí (medicína, strojírenství apod.).
– Klasické obrábění bude stále více nahrazováno působením energetických paprsků–laserů, vodních paprsků atd.
– Budou rozvinuty tzv. nanotechnologie, které budou mít schopnost tvořit malé molekuly a sestavovat z nich nové materiály tak, aby mohly ničit karcinogenní buňky.
– Nové hmoty, zejména nové typy vláken a tzv. synteriálů, umožní řešit technické úlohy, jejichž splnění bylo dosud nemožné (např. v architektuře nové materiály umožní měnit barvu stavby podle úhlu dopadu světla).
– V dopravě vzniknou nové typy dopravních prostředků, které vyvolají ostrou konkurenci mezi leteckou, silniční a železniční dopravou (rychlovlaky…).
– Tzv. byrotika umožní zavedení automatizovaných kanceláří.
– Důležitým médiem informací bude kabelová televize.
– Nejvíce se rozvíjejí hraniční vědy – např. bionika, která hledá podněty k řešení technických, organizačních a ekonomických problémů v přírodě.
– Významným článkem rozvoje vědy se stávají technologické parky.
– Typografický průmysl zcela změní svou tvář. Časopisy nezmizí. Telematicky přenášené časopisy budou velmi často aktualizovány.
– Budou vydávány inteligentní noviny a časopisy (čtenář o sobě sdělí základní údaje a obdrží cílené informace).

Při zpracování strategie je třeba brát v úvahu všechny zde uvedené (i další) souvislosti.

O autorovi dnes ZDE.


Jestliže jste dočetli až sem, musíte jistě obdivovat, kolik z předpověděného již prožíváme jako realitu – ohrožující, či život obohacující. Vzdělávání ovšem reagovalo (a reaguje) velmi, velmi pomalu.

Myšlenka diskutovat o dnešních prognózách vývoje mezi představiteli různých oborů by mohla být inspirativní, co říkáte?
(JHá)


Co se stalo výstupem z dílny NEMES?

Se závěry tvořivé dílny výbor NEMES v dalších měsících usilovně pracoval, aby připravil na základě mnoha obsáhlejších verzí krátký a srozumitelný apel – Je naše škola připravena na 21. století? Dokument NEMES ´97

V úvodu se píše:

Tvrzení, že naše školství poskytuje kvalitní vzdělávání a že žádné významné změny nepotřebuje, popř. že všechny podstatné změny už proběhly, považujeme za nebezpečný mýtus, který ohrožuje občanskou společnost, demokracii a prosperitu tohoto státu. Problémy a rizika ve školství však nejsou pro většinu lidí zjevné.

Přesto je mnohým zřejmé, že tradiční model školství budeme muset ve vlastním zájmu brzy opustit. Jelikož k takové zásadní změně musíme napřed vytvořit podmínky, chceme vytvoření projektu vzdělávání ve škole 21. století (s perspektivou přesahující pouhé jedno volební období) iniciovat: znovu podnítit otevřené uvažování o současném stavu a dalším vývoji. Proto vznikl tento dokument, který vysvětluje nutnost změn, definuje, co od školství očekáváme, a navrhuje cesty, jak k tomu dospět…“

Otevřená debata o současném stavu a dalším vývoji vzdělávání by prospěla i nám dnes, nemyslíte?


Další díly seriálu najdete ZDE.