14. 9. 2013 NÁRODNÍ GALERIE otevírá expozice v rámci akce Pražská muzejní noc 2013

středa 11. září 2013 · 0 komentářů

V sobotu 14. září od 19.00 hodin otevře Národní galerie v Praze své objekty zdarma.

Návštěvníci tak mají možnost zhlédnout stálé expozice a výstavy i v pozdních nočních hodinách, nejdéle však do 1.00 hodiny ranní.

V rámci Pražské muzejní noci Lektorská oddělení Národní galerie v Praze připravila bohatý doprovodný program v podobě výtvarných ateliérů pro děti a dospělé, interaktivních akcí, workshopů, tanečních vystoupení nebo komentovaných prohlídek.

Podrobný program najdete ZDE.

Roman Prorok: Ceny předsedy Grantové agentury České republiky za rok 2013

· 0 komentářů

Mimořádné výsledky dosažené v projektech základního výzkumu řešených s podporou Grantové agentury České republiky ocenilo předsednictvo agentury i letos Cenou předsedy GA ČR a Zvláštním čestným uznáním. Oceněným vědcům cenu předali 9. 9. 2013 předseda agentury Petr Matějů a předseda vlády ČR Jiří Rusnok na slavnostním zasedání předsednictva GA ČR, kterého se zúčastnil i ministr školství, mládeže a tělovýchovy Dalibor Štys a další hosté.


Cenu předsedy GA ČR obdržel projekt RNDr. Moniky Dolejské, Ph.D. z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Fakulta veterinární hygieny a ekologie. Ve svém projektu se zaměřila na vysoce aktuální celosvětovou problematiku rezistence bakterií k antibiotikům.

Cílem projektu bylo zjistit výskyt této rezistence v různých prostředích, analyzovat její genetický základ a definovat cesty šíření. Dílčím úkolem bylo posoudit dopad antibiotické terapie na výskyt a přenos antibiotické rezistence a definovat riziko pro zdraví člověka, zvířat a prostředí. V chovech skotu, prasat a drůbeže s hojným použitím antibiotik byl zjištěn vysoký výskyt rezistentních bakterií, naproti tomu organické chovy skotu s velice omezeným použitím antibiotik produkují minimální množství rezistence. Použití cefalosporinů u potravinových zvířat v ČR představuje významné riziko pro zdraví člověka. U zdravých dětí různého věku včetně novorozenců neovlivněných antibiotickou terapií byly identifikovány rezistentní kmeny a bylo prokázáno šíření vysoce rezistentních a patogenních bakterií v nemocničním prostředí. Alarmujícím zjištěním je šíření rezistentních bakterií do vodních toků cestou nedostatečně přečištěných městských odpadních vod a výskyt u zvířat žijících ve volné přírodě, která se běžně do kontaktu s antibiotiky nedostávají. Získaná data dokumentují vysokou úroveň kontaminace životního prostředí bakteriemi rezistentními k cefalosporinům a poukazují na roli migrujících ptáků v celosvětovém šíření rezistence, která přesahuje hranice států. Dr. Dolejská se svým týmem identifikovala struktury DNA nesené bakterií odpovědné za šíření rezistence k cefalosporinům, tzv. plazmidy. Detailní genetická analýza prokázala velkou proměnlivost a zásadní význam plazmidů nejen v přenosu rezistence, ale také ve virulenci bakterie, její rezistenci k teplotě, schopnosti efektivně získávat živiny a dlouhodobě přežívat v prostředí.

Podrobnější popis projektu si můžete přečíst ZDE.


Také další Cena předsedy GA ČR poputuje do Brna, tentokrát do rukou Mgr. Martiny Galetové, Ph.D. z Moravského zemského muzea, Ústav Athropos. Věnuje se vytvoření databáze analýz nejstarších osobních ozdob člověka nalezených na Moravě v období paleolitu a jejím propojením s mezinárodními interdisciplinárními projekty.

Mgr. Galetová analyzovala nejstarší osobní ozdoby člověka nalezené na Moravě v lokalitách Mladeč, Brno II, Předmostí, Dolní Věstonice, Pavlov, Pekárna nebo Býčí Skála. Tyto prehistorické šperky jsou především z mamutoviny, zvířecích zubů, kamene a ulit. Jakkoli se tradičně upřednostňuje jejich estetický význam, Martina Galetová se zaměřila především na analýzu materiálu a způsob, jakým byly technicky vytvořeny a uzpůsobeny k nošení. Myšlení a stupeň zručnosti tehdejších lidí totiž dobře charakterizuje právě výběr materiálu a použitý výrobní proces. To vše spolu s používáním ozdob je dále spojeno se sebeidentifikací prehistorického člověka a jeho společenským nebo genderovým statusem. Výsledky bádání se navíc podařilo propojit s mezinárodně řešenými interdisciplinárními projekty, které se zabývají doklady nejstarší domestikace vlka a také s řešením autenticity uměleckého artefaktu Venuše 2 z Předmostí u Přerova. Tyto souvislosti znamenaly i celkové zviditelnění významu paleolitického kulturního dědictví České republiky. Popularizaci přinese i připravovaná výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla v Moravském zemském muzeu. Řešitelka projektu také své téma zahrnula do kurzu Antropologie umění, který vede na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně.

Podrobnější popis projektu si můžete přečíst ZDE.


Hlubokou mozkovou stimulací subtalamického jádra se zabýval projekt týmu neurologa doc. MUDr. Roberta Jecha, Ph.D. z I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Nemocnice Na Homolce, Elektrotechnické fakulty ČVUT a německého Institutu Maxe Plancka v Lipsku. Jde o metodu používanou v léčbě Parkinsonovy nemoci u pacientů, které se nedaří stabilizovat pomocí farmakologické léčby.

Metoda, která spočívá v zavedení neurostimulátoru do přesně definovaného místa v mozku, se v tuzemské klinické praxi používá už 15 let. Vědci se ale v projektu oceněném Cenou předsedy GA ČR zabývali tím, co se vlastně při její aplikaci v mozku děje a proč. Současně s významným potlačením motorických symptomů Parkinsonovy choroby totiž může způsobovat řadu nežádoucích účinků. Např. nárůst tělesné hmotnosti, zhoršení nálady a změny mentální výkonnosti. Cílem projektu tak bylo mj. hledat odpověď na otázku, proč se tak děje a zda lze těmto vedlejším účinkům zabránit. Současně porovnávali účinky mozkové stimulace se standardní léčbou medikamenty. Tým docenta Jecha např. prokázal, že aktivita nezůstává omezena jen na stimulované jádro, ale šíří se do vzdálenějších struktur, s nimiž je subtalamické jádro spojeno. Účinky hluboké mozkové stimulace zkoumali vědci nejen z globálního, ale i mikroskopického pohledu. Umožnila jim to mikroregistrace jednotkové meuronální aktivity, která se používá pro vyhledání vhodného cíle v mozku pro umístění permanentní elektrody. Mikroregistraci použili při hledání non-motorických neuronů, jejichž existence by mohla naznačit souvislost s možnými nežádoucími účinky. Projekt tohoto základního výzkumu, který využil i méně konvenční, ale o to účinnější metody, otevírá cesty modifikace hluboké mozkové stimulace při eliminaci nežádoucích vedlejších účinků.

Podrobnější popis projektu si můžete přečíst ZDE.


Vývojem nových fotoaktivovatelných molekul pro chemická a biologická využití se zabýval projekt týmu prof. RNDr. Petra Klána, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně oceněný Zvláštním čestným uznáním. Tamní laboratoř organické fotochemie Ústavu chemie a RECETOXu se věnuje mezioborovým projektům v oblasti chemie, fyziky a environmentálních věd, jako jsou syntéza a studium fotochemického chování tzv. fotoaktivovatelných molekul, nebo environmentálním studiím fotochemického chování organických sloučenin v matrici ledu a sněhu. Laserová záblesková fotolýza je pak centrální metodou, která slouží k pochopení všech studovaných dějů a reakcí.

Předmětem projektu prof. Klána byl návrh, vývoj a studium nových fotoaktivovatelných molekul pro chemická a biologická využití. Tyto molekuly umožňují časovou a prostorovou kontrolu uvolnění chemických látek, jako jsou neurotransmitery nebo signální molekuly, díky absorpci světla. V neaktivním stavu je jejich chemická nebo biologická aktivita potlačena. Pomocí krátkého záblesku světla nebo trvalého osvitu se aktivita spouští s tím, že se látka zájmu dostane do studovaného prostředí. Projekt základního výzkumu vyvíjel a studoval několik nových fotoaktivovatelných systémů, jejichž vlastnosti jsou unikátní, jako je například možnost sledovat reakci pomocí charakteristických optických vlastností uvolňovaných sloučenin nebo spouštět jejich chemickou aktivitu pomocí viditelného světla. Fotony viditelného světla totiž obvykle nemají dostatečnou energii, aby způsobily chemickou přeměnu, tj. nežádoucím způsobem poškodily molekuly v prostředí. Díky svým specifickým chemickým i fyzikálním vlastnostem mohou být tyto molekuly využity s výhodou nejen v biologických systémech, jako jsou buňky nebo tkáně, ale i v nových materiálech.

Podrobnější popis projektu si můžete přečíst ZDE.


Zajímavé videoprezentace všech oceněných projektů můžete zhlédnout ZDE. Videoreportáž z předávání cen s úvodními proslovy najdete ZDE.