Jak zlepšit vzdělávání v ČR? Univerzita Karlova připravuje velkou diskusi s veřejností

sobota 28. září 2019 · 0 komentářů

Univerzita Karlova pokračuje v projektu „Česko! A jak dál?“, tématem další diskuse pro veřejnost bude Vzdělávání v ČR. Debata se uskuteční v úterý 1. října 2019 od 17.30 hodin v Modré posluchárně UK (Celetná 20, Praha 1) a je zdarma přístupná všem zájemcům.

Mluvit se bude například o tom, jaké novinky přináší do výuky 21. století, proč ve školách chybí učitelé, jak financovat české školství či jak zlepšit přípravu učitelů. Řešení budou v diskusi s veřejností hledat ministr školství Robert Plaga, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, vedoucí komunikace společnosti EDUin Bob Kartous a řada dalších osobností v rámci všech úrovní systému vzdělávání.

„Naším cílem je změnit české školství k lepšímu. Kvalitní systém vzdělávání je pro úspěch naší země i každého jednoho z nás zcela zásadní. Žijeme ve velmi dynamické době, která mění zaběhnuté pořádky a postupy. Je proto důležité hledat cesty a řešení, jak školství měnit a modernizovat, a to nejen v oblasti metod či obsahu výuky, ale také v systému hodnocení žáků a studentů či v přípravě pedagogů. Jsem přesvědčen, že není žádoucí revoluce, ale rozumná evoluce a především stabilita.

Je nutné, aby se vzdělávání stalo klíčovou prioritou státu a na jeho dlouhodobý rozvoj se vyčlenily potřebné peníze. Velmi se těším, že veřejná diskuse Univerzity Karlovy, do které se zapojí zástupci státu, odborníci, učitelé, studenti, zaměstnanci ve školství a široká veřejnost, pomůže s hledáním řešení a postupů, jak české školství zlepšit,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima.


Diskutovat s veřejností bude ministr, zástupci UK i osobnosti z oblasti školství

Mezi hlavními řečníky v diskusi vystoupí ministr školství Ing. Robert Plaga, Ph.D., rektor Univerzity Karlovy prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, prorektorka Univerzity Karlovy pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc. a Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D. z obecně prospěšné společnosti EDUin.

Na diskusi byli pozváni také zástupci Asociace ředitelů základních škol, Asociace ředitelů gymnázií, České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, České školní inspekce, Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, Národního ústavu pro vzdělávání a další.


Projekt „Česko! A jak dál?“ má nové webové stránky

Univerzita Karlova připravila v rámci projektu „Česko! A jak dál?“ už pět veřejných debat. První se odehrála 19. února 2019 v Ústí nad Labem na téma dluhů a exekucí, druhá 20. března 2019 v Plzni, kde se diskutovalo o tématu bezpečnosti, třetí se uskutečnila 11. dubna 2019 v Českých Budějovicích na téma zemědělství a kvalita potravin. Čtvrtá diskuse byla 9. května v Brně k tématu 15 let členství ČR v EU a zatím poslední se odehrála 4. června v Jihlavě k tématu sucho.

Podrobné informace o diskusích, fotogalerie, videa i závěry debat lze najít na nově spuštěném webu projektu www.ceskoajakdal.cz


Projekt Univerzity Karlovy „Česko! A jak dál?“

Jedná se o diskusní platformu Univerzity Karlovy, která má za cíl definovat zásadní celospolečenské problémy České republiky. Do debaty univerzita zapojuje své špičkové vědce a odborníky, stejně tak osobnosti z řad odborné veřejnosti. Podstatou projektu jsou veřejné diskuse na jednotlivá témata napříč regiony ČR. Cílem je formulovat a iniciovat možná řešení a cestu, jak v jednotlivých problémech postupovat dál. Partnery projektu jsou kraje, města a regiony, hlavními mediálními partnery je Deník a Česká televize.

Více informací o projektu „Česko! A jak dál?“ poskytne MgA. Martin Ayrer, mob.: 602 135 517, e-mail: martin.ayrer@ruk.cuni.cz

Učitelská literatura

· 0 komentářů

Před dlouhými měsíci mi někdo napsal, jestli bych zkusil napsat text o učitelské literatuře. Zkušenější učitelé budou znát, těm se omlouvám za zklamání, ale pro začínající učitele to může být důležité, proto se pokusím sepsat knihy, které mi přijdou důležité a které mi pomohly. Pořadí je dáno tím, kdy jsem knihu četl. A vzhledem k nešťastnému výběru pro výuku nepraktických školení jsou jmenované knihy i zdrojem mých metod, i když mnohdy jsou upravené do podoby, která mi vyhovuje.

Zdroj: Tajný učitel – blog 22. 9. 2019


Geoffrey Petty: Moderní vyučování

První skutečná „bible“ a zároveň první podstatná kniha, kterou jsem četl a něco změnila. Bylo to velké dilema, protože stála snad osm stovek a to z výplaty během prvního roku kolem šestnácti tisíc není úplně jasná investice. Ale vyplatilo se. Položil jsem se do ní po prvním roce výuky, když jsem se rozhodl odložit dovolenou v podobě stopování do Estonska a radši si věnovat vlastnímu vzdělání.

Síla knihy je jednoznačně v komplexnosti, což mi jen připomíná, že bych si ji měl zkusit znovu přečíst po pěti letech od premiéry. Už teď mě zajímá, co to se mnou udělá. Kniha nabízí jak potřeby žáků v hodině, tak potřeby učitele pro hodiny. To znamená, že učitel tam nejde jak praktický návod v podobě metod, tak i například to, jak funguje učení, motivace, kritika a další témata. Poslední dvě kapitoly jsou věnovány hodnocení žáků i sebehodnocení učitele. Zároveň kniha obsahuje spoustu odkazů na další zajímavé autory, výzkumy a zdroje.

Na druhou stranu jmenovaná pozitiva v sobě skrývají i svou temnou stránku – v knize je jednoduše moc užitečných informací a pokud učím a hledám cestu, jak se zlepšit, tak nevím, kde začít. Kniha má v sobě informace, jak se chovat k žákům, jaké použít metody i jak postavit hodinu. Otázka pak je, co si začínající učitel vybere jako svou prioritu. I proto jsem psal, že si knihu musím přečíst znovu. Sám sebe se ptám, kolik mi toho uniklo a kolik věcí jsem před pěti lety nepovažoval za důležité.


Graham Pike, David Selby: Cvičení a hry pro globální výchovu 1 a 2

Knihy, které jsem objevil naprostou náhodou a strašně mi pomohly. Žádné okecávání, rovnou na věc – desítky cvičení na různá témata a pro různě staré studenty. Knihy pokrývají několik předmětů (dějepis, zsv, biologie), ale hlavním tématem je pochopitelně výchova k občanství. Několik cvičení používá i Robert Čapek v Moderní didaktice.

Četl jsem po prvním roce učení a teď si uvědomuji, že cvičení z téhle knihy jsou naprosté stálice, poměrně oblíbené u studentů. Všechna cvičení mají společné to, že aktivní jsou při nich studenti, mají konkrétní téma a konkrétní cíl. Najdete zde téma pro procvičování argumentů, proč stavět/nestavět jadernou elektrárnu na vedlejším pozemku, přes lehké „icebreakery“ pro mladší děti, až složitou simulaci makroekonomie. Velmi doporučuji.


Robert Čapek: Líný učitel

Čteno šestý rok v práci ve stavu pochyb, jestli se alespoň snažím dělat věci správně. A uklidnění mi to přineslo. Stručná, výstižná a poučná kniha, která nabízí od všeho něco, ale hlavně ji beru jako určitý druh učitelské filosofie, což myslím byl i záměr. Rok přemýšlím nad tím, jak by vypadalo studium na pedagogických fakultách, kdyby si Líného učitele měli přečíst všichni studenti během prvního týdne studia na vysoké škole. Nenastavilo by to mysl studenta trochu jinak? Nebylo by to lepší, než číst Říčanovu Psychologii a další knihy?


Paul Ginnis: Efektivní výukové nástroje pro učitele: Strategie pro zvýšení úspěšnosti každého žáka

Tato kniha je jak seriál nebo film, který má v sobě vše, co jste už viděli jinde, ale nějakým záhadným způsobem to funguje a najednou na to koukáte jako na něco originálního.

Šedesát stran autor vysvětluje, proč by učitel měl věnovat část výukové hodiny „moderním“ metodám, samozřejmě argumentuje pomocí výzkumů. A pak už nabízí jen metody a hodnocení. A metody to jsou takové, že jsem z nich byl nadšený i přes to, že jich mám ve svých deskách asi tři sta. Jednu jsem už stihl vyzkoušet, dalších pár musím vyzkoušet v následujících týdnech a měsících, ale vím jistě, že to jsou metody, které se zařadí do mé hlavní padesátky používaných metod (samozřejmě je mám v plánu postupně představovat zde na blogu). Na závěr kniha nabízí i dotazníky pro hodnocení a sebehodnocení.


Robert Čapek: Moderní didaktika

Buďme upřímní, tohle je kniha, kterou by asi každý učitel měl mít u sebe. Přečetl jsem ji celou až toto léto a dával si značky na spoustu stran, ale měl jsem ji u sebe už nějakou dobu. Proč? Protože není nutné mít přečtenou každou stránku, ale mít možnost se do ní kdykoliv podívat. Vím, že mám text a vím, že chci, aby ho studenti přečetli. Podívám se do Moderní didaktiky, najdu část práce s textem a mám hotovo. To samé se skupinovou práci atd. Některé části z mého pohledu zbytečné – tím myslím různé směry, které jsou popsány velmi obecně, tím pádem se stávají nepoužitelnými pro mou výuku. Ale kdyby byly někde na konci nebo měly svou vlastní část, tak nic nenamítám.


Další knihou by mohla být Zavádění formativního hodnocení, ale té budu pravděpodobně věnovat celý článek.

Za zmínku stojí ještě další knihy, které už nepatří mezi „bible“, ale přesto je chci sdílet. Metodika výuky občanské výchovy od Labischové a Labische je opak Pettyho knihy – je útlá, je v ní málo informací, které jsou svým způsobem povrchní, ale na druhou stranu je to výhoda, protože kniha je určena začínajícím učitelům, kteří v ní rychle mohou najít potřebné informace. Kniha je opět rozdělena do klasických částí a nabízí teorii i praxi. Největší výhoda? Je k dispozici online ZDE.

Padesát stránek tipů lze najít i v ještě tenčí knize Zásobník metod používaných v OSV od Michala Dubece. Opět k dispozici zdarma a legálně ZDE.

Zajímavou publikací je i Být v obraze 2. Nabízí manuál a tipy do mediální výchovy, které lze samozřejmě použít ve více předmětech. K dispozici je zdarma. Máte dvě možnosti. U první stačí vyplnit formulář a nechat si ji poslat na adresu školy. Poštovné se neplatí. Druhá je stáhnout si publikaci zdarma a legálně vlastnit pdf soubor. Objednat nebo stáhnout lze ZDE.

Povinností pro učitele dějepisu je publikace Roberta Stradlinga Jak učit evropské dějiny 20. století. Základní tipy, teorie, koncepce, metody, další zdroje. To vše obsahuje. Speciální zaměření publikace je, jak učit kontroverzní témata (holocaust). Povinností by spíš mělo být mít zkoušku z této knihy už na vysoké škole. Ke stažení ZDE.

Za zmínku u dějepisu 20. století stojí rozhodně i práce pánů Pinkase a Činátla.

Spojení historického a kritického myšlení při práci s dokumenty nabízí History & Critical Thinking A Handbook for Using Historical Documents to Improve Students’ Thinking Skills in the Secondary Grades, který je prací kolegů Wisconsin Historical Society. Sice je vše na příkladech z amerického historie, ale pochopitelně se to dá přenášet na české dokumenty. Ke stažení ZDE. (Obecně doporučuji vyhledávat podobné „handbooky“ vydávané univerzitami.)

Původně jsem chtěl zmínit ještě pár blogů a dalších internetových stránek, ale to si nechám zas do jiného textu. Tipy na další knihy přivítám v komentářích.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger