Jana Hrubá: Sto dní a sto bublin

pondělí 1. listopadu 2010 · 6 komentářů

Ministr školství v pondělí 25. 10. 2010 zhodnotil před novináři svých sto dnů v úřadu. Jak jinak – pochválil se. Mezi jeho úspěchy beze sporu patří, že z původně vládou navržených tří miliard úspor v rozpočtu školství uhájil 1,5 miliardy na platy učitelů.

Také dosáhl pro rok 2011 posílení rozpočtu MŠMT o 2,1 miliardy (z původně proklamovaných 10 miliard ve volebním programu Věcí veřejných), které by mělo umožnit vyplácet vyšší nástupní platy začínajícím kvalifikovaným učitelům podle zjednodušené platové tabulky, kterou předložil do sněmovny. (Pokud by návrh neprošel, slíbil tuto částku učitelům v odměnách. Nepedagogickým pracovníkům se omluvil.) Premiér Nečas zřejmě návrh akceptoval, při jednání s odbory hovořil o zvláštní tabulce pro učitele. Uvidíme, co tomu řekne sněmovna.

Až sem tedy dobře. Ostatní uváděné „úspěchy“ jsou ve stadiu návrhů (podle ministra „započatými kroky“): veřejná diskuse o standardech základního vzdělávání, srovnávací zkoušky v 5. a 9. třídách, návrh ideální sítě středních škol, návrh dlouhodobé koncepce regionálního školství, prověření kvality doktorského studia, návrhy zákonů o terciárním vzdělávání a o finanční pomoci studentům, zrychlení čerpání prostředků z fondů EU, šablony pro SŠ, MŠ, VŠ, sloučení čtyř přímo řízených organizací v jednu, „zápisné“ na vysokých školách ve výši cca 6 000 Kč ročně…

Právě reakce rektorů vysokých škol na poslední návrh je příkladem toho, že mnohé návrhy ministr vyslovovuje bez projednání podmínek, natož dohody s těmi, kterých se týkají, takže je obvykle zaskočí. „Zápisné“ odmítl v médiích i premiér Nečas, pokud nebude schválen systém podpory studentů. Ministrova snaha je možná dobrá (rád by aspoň nějak vykompenzoval snížení rozpočtu vysokým školám), ale taková opatření a nota bene v tak krátkých termínech se těžko dají realizovat.

Tisková zpráva MŠMT uvádí: „Ministr Josef Dobeš představil na dnešní tiskové konferenci koncepci reforem školství, které rozběhl hned po svém nástupu do úřadu.“ O koncepci se jistě dá podle uvedených příkladů mluvit těžko. Stejně tak je nadsazené sdělení, že ministr předloží do konce října hejtmanům návrh dlouhodobé koncepce regionálního školství (zřejmě jde o dlouhodobý záměr na příští období). Ani v prezentaci ministra na tiskové konferenci uvedené tři teze o koncepci mnoho neřeknou:
– posílení platů pedagogů
– měření kvality vzdělávací soustavy (?) v uzlových bodech
– efektivita škol (?)

Opravdová koncepce ve smyslu promyšleného plánu reforem na základě analýz je trochu něco jiného a také jinak vzniká. Lidé ve školství by určitě rádi znali alespoň ministrovu vizi připravovaných změn, které se úzce dotýkají jejich života a práce. Body volebního programu ji nemohou nahradit. Takže se zdá, že ministr z předpokladů úspěšného provedení změny (tlak na provedení změny, jasná vize, způsobilost lidí provést změnu a odvaha provést první krok) má hlavně to poslední: odvahu jít do kontroverzních opatření. To je ale postup od konce a úspěch nezaručuje.


Sto bublin

Co se tím ovšem ministru Dobešovi nesporně daří, je vyvolávat zájem médií. Počet jeho nejdůležitějších mediálních výstupů zachycených na internetových stránkách MŠMT je ke dni 25. 10. 2010 pětatřicet, z toho polovina je rozhovorů a různých interview v tisku, na rozhlasových a televizních stanicích, dokonce i dvě vystoupení v televizním pořadu Máte slovo. To nepočítáme různé zmínky v denících. Za sto dní je to docela slušný počet. Jenže…

Mnohokrát šlo o vypouštění bublin – možná dobře míněných, ale neuvážených výroků, které brzy musely být odvolávány a tedy praskly nebo se časem jaksi rozplynuly nebo dostaly reálnější podobu. Vzpomeňte si na smlouvy s rodiči o chování dítěte při vyučování, na slib 180 tisíc pro nastupující učitele, na požadavek dvouleté praxe pro budoucí studenty pedagogiky, na žebříčky škol podle výsledků žáků v testech, nemluvě o zrušení 9. tříd podle výroku ministrova poradce Václava Klause ml.

Média se takových výroků ráda chytí, možná je to i záměr. Monitorování zmínek o ministrovi v médiích je prý na ministerstvu jednou z nejsledovanějších činností. Možná to patří k mediální strategii jeho strany. Jenže neuvážené a s odborníky neprodiskutované výroky vyvolávají mezi školskými pracovníky jen zmatek a obavy. Jestli to může pomoci volebnímu výsledku strany, pochybuji. (Poslední volby o tom rozhodně nesvědčí.) V médiích je za diletantismus kritizován ministr vnitra John. Ministr Dobeš by se jistě do podobné pozice dostat nechtěl.

Pracovníků ve školství je téměř čtvrt milionu, to je čtvrt milionu potenciálních voličů, nepočítaje v to zletilé studenty. Možná by bylo dobré představit jim promyšlenou a reálnou vizi a pak je (a také rodiče žáků) pro její realizaci získávat. Média jsou k tomu skutečně vhodná. Ministr by měl ale přesvědčovat odbornou i laickou veřejnost podloženými argumenty a ne vypouštěním bublin. Výchova a vzdělávání potřebují stabilní prostředí, „klid na práci“, jak to požadují mnozí učitelé v diskusích na internetu.

„Ty klíčové priority stále vidím jako stejné, ale musím tady pokorně a možná otevřeně říct, že objevuji spousty věcí nedodělaných, započatých nebo neřešených. Jako bych se více propadl do reality, nicméně neztrácím optimismus a jenom si potvrzuji, že je potřeba možná zrychlit tempo,“ řekl ministr v Radiu Česko. Rychlá a nedomyšlená řešení ale nejsou vždycky ta nejlepší. Získávání lidí a vytváření podmínek pro změnu je mnohem pracnější a není tak efektní. Zvláště ve školství.