Petr Švihel: Málo vysokoškoláků, hodně protloukačů, odhaluje o Česku studie

Nejvyšší vzdělání má necelých 27 procent Čechů a jde o jeden z nejnižších podílů v rámci mezinárodního srovnání OECD. Zároveň ovšem máme nejnižší podíl lidí bez navazujícího vzdělání.

EDUin: Jak jsme na tom s odborným vzděláváním v porovnání s ostatními zeměmi OECD?

V dnešním přehledu se můžete ponořit do studia dat, která přináší informace zevnitř našeho vzdělávacího systému (Výroční zpráva MŠMT) i ze srovnání s výkonem ostatních zemí OECD (Education at a Glance 2023).

Markéta Hronová: Odpadlíků ze škol přibývá, stát vyjdou na miliardy. Na severu končí bez vzdělání každé šesté dítě

Ještě před 13 lety mělo Česko v Evropské unii druhý nejnižší podíl lidí, kteří nedokončí základní nebo střední školu. Od té doby ale kleslo až na deváté místo. Zatímco v ostatních zemích se situace zlepšuje, tady počty mladých odpadlíků rostou. Nejhorší je situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde předčasně ukončilo vzdělání každé šesté dítě.

Martin Petříček: Silvie Pýchová – Školství potřebuje změnu. Brání jí roztříštěnost a někdy i ředitelé škol

Plýtváme potenciálem žáků. A to nejen těch mimořádně nadaných. Projevuje se to například v narůstajícím počtu dětí, které nezvládnou dokončit ani základní vzdělání. V celorepublikovém průměru to jsou tři procenta populačního ročníku, ale například v Ústeckém kraji je to kolem osmi procent. Je to nejen společenský, ale také ekonomický problém, který může Česko v budoucnu stát hodně peněz. Jednou z příčin je i to, že se do systému nedaří dostávat nejnovější pedagogické teorie. Zůstávají ve strategiích, které často sklidí odborné uznání, ale řídí se jimi jen hrstka škol a učitelů.

NÁRODNÍ GALERIE Praha: aktuální výstavy + kompletní program

Dovolujeme si vás pozvat na výstavy, doprovodné programy, programy pro školy, pro děti a rodiny s dětmi i další akce.        AKTUALIZOVÁNO 

Martin Čaban: Komentář – Vláda učitelů škrtí školství. Nepochopitelné

Současný spor alespoň o udržení letošní velikosti školské kapitoly je o to nedůstojnější, že vládu Petra Fialy by šlo s trochou nadsázky označit za „vládu učitelů“.

Kateřina Mahdalová: Unikátní průzkum. Dnešní děti čtou knihy úplně jinak

Jak se k nám dostávají knihy, co vlastně čteme a jak jsou na tom naše děti? To v jedinečném průzkumu zjišťovaly Seznam Zprávy na platformě Výzkumník Seznam.

Bořivoj Brdička: Jak vnímá AI generace Z

Informace o výzkumu agentury IDEO, který se zabýval přístupem generace Z k umělé inteligenci a přináší vhled do obsahu AI gramotnosti.

Markéta Boubínová: „Rok či roky.“ Velká reforma výuky potrvá déle, připouští Bek

Už od září 2025 by se měli prvňáci a šesťáci ve školách učit podle nového kurikula. Tvorba klíčového dokumentu a především jeho zavádění do praxe se ale podle ministra školství Mikuláše Beka protáhne, možná i o několik let. Vláda přitom v programovém prohlášení slíbila „zlepšení kvality výuky na základních a středních školách“ právě na základě nového rámcového vzdělávacího programu.

Dominika Hromková: Mezi učiteli je kvůli umělé inteligenci panika, ve škole přitom pomáhá, říká lektor

Před dvěma lety Ondřej Hrách spoluzaložil organizaci Aignos s cílem seznamovat školy s umělou inteligencí. Zatímco o počátcích projektu sám mluví jako o době středověku v užívání této technologie, nyní o zájem ze strany škol nemají nouzi. Radí jim, jak s její pomocí zefektivnit přípravu na hodiny i na co si dát pozor.

Martina Klímová: Ve školách napříč Českem chybí pedagogové. Často za ně zaskakují neaprobovaní učitelé nebo důchodci

V celém Česku chybí učitelé. Vyplývá to z dat ministerstva školství. Výuku kritických předmětů často zajišťují neaprobovaní nebo důchodci. Ministerstvo chce nové učitele motivovat například vyššími platy. Pomoci má také uznání praxe u specialistů z některých oborů.

Josef Mačí: Bič na špatné učitele. Ředitelé na ně mají novou páku

Jde o jednu nenápadnou změnu v zákoně. Kritici se ale obávají, že opatření bude mít negativní dopad. Metodu výuky už si totiž nemůžou učitelé vybírat. Ředitelé na ně zatlačí, když odmítnou učit moderně.

Jana Nováčková: Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje

Nedávno vyšla útlá knížka amerického psychologa P. Graye Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje v překladu P. Pokorné Žádníkové. Překladatelka má k tématu blízko, je spoluzakladatelkou Liberecké Sudbury školy. Je to komunitní škola, která nabízí dětem, které jsou v tzv. domácím vzdělávání, prostředí mimo domov právě pro sebeřízené vzdělávání.

Anna Brzybohatá: Pohyb dětí nezachráníme jen my, musí být aktivní i doma s rodinou, připomínají školy. Žáci jsou podle inspektorů oproti minulosti horší v běhu a vytrvalosti

Inovativní školy mají pohyb v rámci vyučování zakotvený jako standard. S dětmi se učí venku tak často, jak jim to jen počasí dovolí. Investují do hřiště i vybavení nebo se jejich učitelé vzdělávají navíc tak, aby mohli se svými žáky jezdit třeba na lyžák. I když nejsou tělocvikáři. Pořád je ale takových škol podle České školní inspekce málo, protože děti jsou na tom podle výsledků šetření hůře, než tomu bylo v minulosti. A děvčata skončila až za chlapci. 

Dominika Hromková: Učně čeká změna. Vergilia číst nepotřebují, musí být ale gramotnější, říká náměstek

Každý druhý žák v prvním ročníku učiliště je finančně negramotný. O moc lépe na tom není ani se čtením a matematikou, odhalil průzkum České školní inspekce. Přitom právě učni začínají po škole pracovat nejdříve a stávají se z nich živnostníci. Nastartovat změnu a výuku na učilištích posunout k všeobecnějšímu vzdělání proto plánuje náměstek ministra školství Jiří Nantl z ODS.

„Než dojdete od vchodu do sborovny, víte o škole všechno,“ říká Tomáš Feřtek

Se začátkem nového školního roku Česká televize začíná vysílat nový dokumentární seriál. V deseti dílech dokumentu Jak se dělá dobrá škola představí deset škol. O jejich výběru a o tom, co dělá dobrou školu, si s Tomášem Feřtekem povídala Radka Hrdinová.

Silvie Králová: Víceletá gymnázia a výběrové třídy vedou k selekci, ne vzdělávání, míní vědkyně

Už třetí ministr této vlády přichází s novou „sprchou“ nápadů, jak proměnit české školství. Ne že by to nepotřebovalo. Jaká jsou skutečně nejbolavější místa našeho vzdělávacího systému? O tom jsem si povídala s docentkou Janou Strakovou z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK, která se výzkumem školství zabývá více než 30 let.

EDUin: Jaké změny přinese nový školní rok?

Přinášíme stručný přehled novinek a úprav, které se dají očekávat ve školním roce 2023/2024.

Miloš Čermák: Jak přežít nejistou budoucnost? Návod k začátku školního roku

Zhruba třetina žáků, kteří nastoupí za pár dní jako prvňáci do školy, bude v životě pracovat v profesích, pro které dnes ještě nemáme ani jména. Četl jsem to během léta v jedné studii, kterou nemůžu zpětně dohledat, ale ono to není důležité. Může i nemusí to být pravda. Osobně si myslím, že to bude víc než třetina, možná i víc než polovina. 

Protože žijeme v revolučních, vzrušujících časech.

Mění se svět a mění se i školy. Dokumentaristé v novém cyklu České televize zjišťují, Jak se dělá dobrá škola

Každý si ji představuje jinak a každý by o ni stál. O dobrou školu. O tom, jaké cesty k ní mohou vést, vznikla dokumentární série Jak se dělá dobrá škola. Deseti díly bude provázet Jiří Havelka. V premiéře se budou vysílat vždy ve středu od 22 hodin na ČT2 a navážou tak na reprízu seriálu Ochránce na ČT1 v hlavní roli s Lukášem Vaculíkem jako školským ombudsmanem. První díl uvidí diváci 6. září.

Aneta Gáborová: Jste nervózní z nového školního roku? Nejste sami. Šest tipů pro pohodovější začátek školy, které ještě stihnete

Nová aktovka, bačkůrky, sešity, ale také slzy, strach nebo odpor. Nástup nebo návrat do školy po prázdninách může být pro děti i rodiče spojen se směsicí vzrušení a obav. Možná máte dítko, které se do školy těší a nástup do první třídy nebo návrat do školních lavic mu nečiní potíže. Pokud jsou pro vaše dítě změny a přechody náročné, je podle odborníků dobré nepodcenit přípravu. A to u dětí i dospělých.