Jana Hrubá: DOKUMENTY 117. Důkaz o kvalitativní změně PAU

pondělí 23. května 2016 · 0 komentářů

Na podzim 1996 se členové i nečlenové PAU opět sjeli v Kroměříži. Nabídka dílen byla opravdu pestrá, bylo z čeho vybírat. Ale odehrálo se tam mnohem víc.

Tím, že uvádím lektory a názvy dílen, chci dokumentovat šíři témat i to, že šlo opravdu o vzájemné učení. Lektory byli převážně učitelé na všech stupních škol včetně vysokých. Nabízeli svým kolegům to, co prostudovali, promysleli, co se naučili, co uměli, co se jim osvědčilo. Mnoho jmen je mezi pedagogy známo dodnes.

1. Ivan Bauer: Na šachovnici světa (aneb Co s dějinami novověku) – pro 2. stupeň ZŠ
2. Božena Blažková: Co mi vypráví řeka – spolupráce mladších a starších žáků – pro 2. stupeň
3. Vladimíra Čuhajová: Matematika nejen v lavicích aneb Pojďte si se mnou hrát – pro 2. stupeň
4. Ivana Brožová, Pavla Sádecká: Netradiční metody práce třídního učitele při přechodu žáků z 1. na 2. stupeň ZŠ – pro 2. stupeň
5. Jiří Hruška: Úvod do teorie a praxe globální výchovy – pro 2. stupeň
6. Lenka Jandová: Představení knihy „Pětkrát hurá demokracii“ – pro všechny
7. Věra a Ivan Janíkovi: Výchova ke zdravému životnímu stylu – pro všechny.
8. Iveta Jiráková, Aleš Jinoch: První pražská defenestrace – pro 2. stupeň a nižší třídy gymnázia
9. Jitka Kmentová: Hodiny literatury není nutno přežít, lze je i prožít (náměty k práci v 3. ročníku gymnázia) – pro 3. stupeň
10. Marie Kobzová: Zas a znovu hurá na vyjmenovaná slova – pro 1. stupeň
11. Ivo Mayer: Klasifikace jako výrazná brzda transformace školy, slovní hodnocení – jedna z alternativ – pro všechny stupně
12. Hana Kasíková: Kooperace – tvořivost – efektivita ve výuce – pro všechny stupně
13. Miluše Kubíčková: Své tělo v úctě měj! – relaxace
14. Vladimíra Neužilová: věci a lidé kolem nás – popis předmětů a lidí – pro 2. stupeň
15. Karel Rýdl: Týmové vyučování jako metoda i organizační forma – pro 2. stupeň
16. Jan Slavík: Radosti a strasti slovního hodnocení aneb Hodnocení jako informace – pro všechny stupně
17. Alena Rybičková, Vlasta Karásková: Výuka fyziky inspirovaná projektem Heuréka – pro 2. stupeň
18. Květa Taubenhanslová: Výukou k lidskosti – pro 1. i 2. stupeň
19. David Souček: K čemu se dá využít projekt KALIBRO – pro 2. stupeň
20. Marie Toncrová: Cestovní kancelář - pro 2. stupeň
21. Petr Šrůta: Výuka literatury ve 3. a 4. ročníku gymnázia podle stylu Internationale Baccalaureate – pro 2. a 3. stupeň
22. František Tomášek: Transformace a integrace školy, právní subjektivita
23. Anna Tomková: Tvůrčí přístupy v práci s literárním uměleckým textem na 1. stupni ZŠ
24. Lenka Vnoučková: Ráj učení – pro 1. stupeň
25. Vladimír Václavík: Co je otevřené vyučování – pro 1. stupeň
26. Pavla Polechová: Týmová spolupráce
27. Jana Havlová: Může MŠ ovlivnit způsob, jak se dítě učí na 2. stupni ZŠ? – pro MŠ, ale i další stupně
28. V. Ruban, L.Gajza, I. Dvořáková: Estetickovýchovné projekty ve spolupráci ZŠ, ZUŠ, DDM, MKS

„Názory budou různé – od nadšení, které dosud zažívají ti, kdo jsou na setkání PAU buď poprvé, nebo kdo vydrželi a jezdí po mnohokráté, právě proto, že tam najdou kamarády se stejnou náladou a snahou, až po zklamání těch, kteří si vybrali dílny, jež jim nesedly. Předpokládáme, že se některým účastníkům mohly zdát dílny málo přínosné – jsou to ti účastníci, kteří by už pomalu měli sami dílny vést, nikoli do nich chodit a říkat „vždyť to všechno znám“...

Ono udělat dílnu tak, aby vyhovovala dospělým a přitom byla o práci s dětmi, nebo aby byla praktická, a přitom nebyla jen primitivní kuchařkou, to není snadné. A navíc máte v dílně před sebou nikoli mládež dychtící po poznání, ale často se mezi zvídavými učiteli najdou i ti, kdo potřebují ostatním ukázat, že oni se přece nepotřebují nechávat někým poučovat. Prostě to s těmi dospěláky není lehké, milé děti...“

Zdroj: Jaká byla Kroměříž´96. Informační list PAU 2/96, str.2


„...Možná se pletu, ale co když na tom něco je? Bojím se toho, že si sem mnozí přijedou jen naplnit svý sešity nápady a hrami, ale jejich myšlení se zase tak moc nezmění. Neprojdou si tu naši cestu pochyb a váhání, a přemýšlení a trápení. Jako ta kolegyně z loňska. Přijela a zapsala si. Moc se jí to tu líbilo.

Vrátila se a učí úplně stejně. Dobře a postaru. A prý nač víc projektů a všelijakých učebnic. Dyť by nám stačily jen ty jednotný osnovy a jedny knížky stejný pro všechny, myslí si a říká to i nahlas. Všim sis, Ondro, že tam byla letos skoro půlka poprvé? Díkybohu za ně! Ale – co se za těch pět nebo sedm let změnilo? Ve školství myslím. Nejsme zase na začátku? A nejsou ti noví jako my předtím? Nepotřebují taky oni debatovat a diskutovat a třeba se i hádat? A pak se možná i oni hnou z místa a humanizace a transformace školy pro ně nebudou prázdný slova a nějaká ta hra v hodině češtiny...

...Vzpomínáš na dávný slova Standy Červenky, zakladatele PAU? Řekl nám tenkrát: Na vás záleží, jaké to dnes bude. No, možná to řek trochu jinak, ale já to pochopila takhle: PAU – to není film, který někdo natočil a já se jdu kouknout. PAU – to není knížka, kterou někdo napsal a mně se buď líbí, nebo ne. PAU – to jsme my. A záleží na každým z nás, jaký to bude a co s tím uděláme,“ napsala tehdy Hana Vaverková v dopise předsedovi otištěném v témž Informačním listu na str. 4. Velmi moudrý a předvídavý postřeh!


Důkaz o kvalitativní změně

9. setkání PAU v Kroměříži – listopad 1996

Škoda, že nebyl přítomen nikdo z MŠMT. Musel by všemi smysly vnímat, že PAU už dávno není nějaká skupinka vizionářů se zraky upřenými do mlhavé budoucnosti. Ale PAU přece není pro ministerstvo. PAU je pro nás a jsme to my sami.


PAU se profesionalizuje

– Získalo grant Open Society Fund a tím základní prostředky na organizační agendu kolem pořádání setkání, tisk a propagaci. Poděkování za to patří Marii Kopecké, ředitelce OSF, a Daně Hradcové, ředitelce vzdělávacích programů.

– Má novou profesionální manažerku Hanu Košťálovou, která jako křest dobře zvládla nelehký úkol organizační přípravy setkání.

– Má novou adresu: AGM – přihrádka PAU, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1, tel. (02) 24 102 246.

– Rozšiřuje dále nabídku akreditovaných kursů – získat jejich přehled a objednat si je přímo „do domu" mohou školy, školské úřady či vzdělávací centra na uvedené adrese.


PAU roste

Kroměřížského „sněmu" se zúčastnilo přes 500 lidí. Uvážíme-li, že každý z nich musel překonat vlastní pohodlnost, únavu či nedostatek času, odjet o víkendu od své rodiny do (více či méně) vzdálené Kroměříže a ještě na to vynaložit jistý finanční obnos, pak je jasné, že nabídka téměř třiceti dílen stála za to. Tentokrát bylo více pamatováno i na učitele II. stupně.


PAU prochází sebereflexí

Podkladem se stala anketa účastníků, ve které se vyjadřovali k přínosu jednotlivých dílen, mnohé diskuse v kuloárech i v rozšířeném výboru. Ačkoli v této chvíli ještě nejsou známy oficiální výsledky ankety, je již jasné, že nastanou mnohé organizační změny: méně „masových" akcí, které se už stávají organizačně těžko zvládnutelné tak, aby byl spokojen úplně každý, zato více menších tematických regionálních setkání, časově i dopravně lépe dostupných.

Je také jasné, že akce budou muset být obsahově rozrůzněny – pro „začátečníky" (studenty, čerstvé absolventy pedagogických fakult nebo nováčky z řad učitelů) a pro „pokročilé" (zkušené členy PAU, kteří více než recepty pro výuku potřebují vzájemnou výměnu zkušeností a vyjádření názorů k aktuálním školským problémům formou diskuse, ale také důkladnější teoretické sebevzdělávání). Na tahle setkání by měli být zváni skuteční odborníci a to nejen pedagogičtí – psychologové, lékaři, ekonomové, politologové, filosofové, odborníci na systémy a na řízení změny, na vzdělávání dospělých a kdovíco ještě. Je nejvyšší čas vyjít z dobrovolného „pedagogického ghetta"!


PAU prokazuje kvalitativní posun

Na letošním setkání se více méně spontánně odehrál „kulatý stůl k otázkám transformace školství". Už to, že se ho zúčastnilo na sto lidí, ochotných diskutovat mnoho hodin i na úkor odpočinkového času, mluví samo za sebe. Mě jako pamětnici všech setkání PAU od jeho skromných začátků však potěšila, ba přímo nadchla kvalita diskuse. Skvělý brainstorming skvěle moderovaný Petrem Roupcem a Františkem Tomáškem ukázal, s jakým nadhledem a na jaké úrovni jsou už schopni členové PAU posuzovat situaci ve školství, formulovat, co od transformace očekávali a co se ve skutečnosti odehrálo, vyhmátnout jádro potíží a příčiny jevů a nacházet schůdná východiska. To už nebyl uzoučký pohled učitele omezený mantinely jednoho předmětu, jedné školy a obce, to byl poučený a kvalifikovaný kolektivní rozbor problémů celého resortu.

Domnívám se, že tenhle kulatý stůl byl maturitou dosavadní práce PAU. Tady se sečetla všechna ta mravenčí práce v dílnách, přednáškách a setkáních, zkušenosti z organizační práce i zkušenosti z řízení a uskutečňování ZMĚNY. Všechny ty roky hledání, debat, sporů, malých vítězství i proher nebyly zbytečné a najednou se zhodnotily skokem. To všechno bylo možné proto, že se to odehrálo ve společenství.

PAU společenstvím je – proměnlivým, dynamickým, otevřeným. Jsou v něm lidé, kteří zůstávají, i lidé, kteří jím jen procházejí. Myslím, že je to správné. Každý má přece svobodnou volbu, jakým chce být učitelem a pro jakou dobu. Ti, kteří uměli takhle diskutovat v Kroměříži, ti, kteří se opakovaně vracejí na setkání PAU – to jsou učitelé, kteří pochopili výzvy 21. století.

Zdroj: Hrubá, Jana: Důkaz o kvalitativní změně. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 4, 1996/1997, leden 1997, č. 5, str. 12. ISSN 1210-6313


Závěr z kulatého stolu PAU

V rámci 9. celostátního setkání občanského sdružení „Přátelé angažovaného učení" v Kroměříži ve dnech 8.–10. 11. 1996 se uskutečnil kulatý stůl na téma "Transformace a aktuální problémy našeho školství".

Jednání se účastnili učitelé a ředitelé státních i soukromých škol všech typů a stupňů, učitelé a vychovatelé předškolních a školských zařízení, inspektoři ČŠI, zástupci školských úřadů, rodičovské veřejnosti i Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Hlavním tématem a obsahem debaty byly názory účastníků na průběh transformace školství.

Výsledkem několikahodinové diskuse byl zcela jednoznačný závěr, že řešení všech diskutovaných problémů je obsaženo v materiálu „Kvalita a odpovědnost. Program rozvoje vzdělávací soustavy ČR", projednaném vedením MŠMT v říjnu 1994, který svým obsahem vnesl do školství jistoty a perspektivy a je v souladu se světovými trendy, jak dokládá zpráva expertů OECD.

Účastníci kulatého stolu s politováním konstatují, že se tento dokument nestal programovým prohlášením resortu školství a navrhují, aby se v nezměněné podobě stal oficiálním a závazným programem rozvoje vzdělávací soustavy České republiky.

K naplnění tohoto programu směřují i aktivity účastníků kulatého stolu. Za stěžejní přitom, vedle autonomie školy, považují ještě i participaci rodičů, zástupců zaměstnavatelů i zřizovatelů na životě a rozvoji školy.

Účastníci „kulatého stolu" PAU v Kroměříži

Zdroj: Závěr z kulatého stolu PAU. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 4, 1996/1997, leden 1997, č. 5, str. 12. ISSN 1210-6313


Další díly seriálu najdete ZDE.