28. 11. 2019 Kulatý stůl SKAV a EDUin

sobota 23. listopadu 2019 · 0 komentářů

Téma: V čem jsou pro nás přínosné Hlavní směry Strategie 2030+?

Akce se koná v rámci veletrhu Schola Pragensis

Místo a čas konání: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, Severní sál (Norht Hall) 2. patro

Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky:
– Co považujete z navržených hlavních směrů strategie za nejdůležitější? Co tam naopak chybí?
– S jakými rolemi aktérů ve vzdělávání tato strategie počítá (veřejných a soukromých škol, neziskových organizací, zřizovatelů, univerzit)?
– Jak by měl vypadat obsah strategie, aby posloužil jako zadání pro revizi RVP? Na základě čeho zredukujeme učivo na 50 %?
– Co se musí stát, aby byla S 2030+ všeobecně společensky přijatá?
– Jak zajistit, aby byla tato strategie úspěšně implementována?

Potvrzení účastníci panelové diskuze:
Jaromír Beran / ředitel kanceláře ministra, MŠMT
Veronika Doležilová / členka koordinačního výboru, Rodiče za inkluzi
Jaroslav Jirásko / viceprezident Asociace ředitelů ZŠ, ředitel ZŠ Lázně Bělohrad
Filip Kuchař / vedoucí oddělení koncepce a projektů, Magistrát HMP
Jiří Kulich / místopředseda Výboru pro vzdělávání Rady vlády pro udržitelný rozvoj, Síť středisek ekologické výchovy Pavučina
Klára Laurenčíková / předsedkyně ČOSIV, Ministerstvo zdravotnictví
Jiří Nantl / ředitel CEITEC MU

Moderuje: Silvie Pýchová / SKAV

Tomáš Dohnal: Stojí předmět Tělesná výchova za zamyšlení?

· 0 komentářů

Jistě nám dáte za pravdu, že předmět Tělesná výchova je vnímán jako předmět “ne až tak důležitý“, protože důležitější pro život je naučit se číst, psát a počítat.

Naším cílem není vyprovokovat polemiku, zda tomu tak je, či ne. Naším cílem je vybídnout pedagogy (a to nejen tělesné výchovy) k zamyšlení, zda roli předmětu Tělesná výchova (ale hlavně jeho obsahu) vnímáme tak, jak si zaslouží a navrhnout jednu z možných cest k „malému“ řešení.

Nejprve několik konstatování:

Po právu je předmět Tělesná výchova považován za významný faktor při formování životního stylu dětí předškolního a školního věku, a to zejména v oblasti jejich individuálního zdraví (podle WHO je zdraví individuální a subjektivní stav fyzického, psychického zdraví a sociální jistoty).

V současné době již žádný lékař, učitel a rozumný rodič nepochybuje o faktu, že období předškolního a školního věku člověka je nutné považovat za životní období, kdy se vytváří a formuje vztah člověka k pohybové aktivitě jako součásti jeho celoživotní seberealizace.

Žijeme v době, kdy vědci, učitelé a lékaři upozorňují na neustále se zvyšující procento dětí otylých, pohybově málo gramotných a fyzicky zdatných(vždyť sehnat si omluvenku z hodiny Tv je tak snadné), pro které mobil a počítač nahrazuje pohyb a partu vrstevníků.

Výše vyjmenovaní současně konstatují, že důsledkem potom je nízká úroveň zdatnosti, pohybové gramotnosti a úrovně zdraví i v průběhu jejich celého dalšího života.

Jsme si jisti, že žádný pedagog nepochybuje o faktu, že pohybová aktivita je pro děti velmi důležitá, ale konstatují fakt, že tělesná výchova děti často nebaví.


A v tomto okamžiku se nabízí otázka: stojí předmět (lépe jeho obsah) Tělesná výchova za zamyšlení? Co mají učitelé dělat, aby pohyb děti bavil?

Předkládáme čtyři důvody, které poukazují na širší význam hodin tělesné výchovy:

– Skutečností je, že vzhledem k množství (2, maximálně 3 hodiny v týdnu) a nemožnosti optimalizace obsahu (ve třídě jsou děti hypoaktivní, hyperaktivní, normoaktivní – každé má jinou potřebu frekvence a intenzity pohybové aktivity, která v důsledku působí na jeho zdraví) nemůže tělesná výchova plnit (nebo pouze výjimečně) úkol zdravotní.

– Nezastupitelný význam a role tělesné výchovy je v oblasti kognitivní (dovednostní) – položení základů velké škály pohybových dovedností, které jsou pro děti zajímavé, motivující a jejich realizace má pro ně smysl.

– Vytvoření trvalého vztahu a pozitivního postoje k realizaci pohybové aktivity jako součástí hodnotového žebříčku v životním stylu člověka (výchova a vzdělání k aktivnímu trávení volného času) – naučit mít z pohybové aktivity radost, potěchu, pozitivní prožitek a v důsledku potřebu ji dlouhodobě a pravidelně realizovat.

– Vytvoření „atmosféry“ propojení školní tělesné výchovy s aktivitami ve volném čase, a to jak ve formě organizované (Školní družiny a kluby, Centra volného času, Domy dětí a mládeže), tak neorganizované (rodina, parta) seberealizace a jejich kombinace. V tomto prostředí je potom reálné splnit požadavky optimální pohybové aktivity a to znamená její frekvenci a intenzitu adekvátně k možnostem a potřebám konkrétního dítěte.

Naším cílem není citovat procenta nárůstu otylosti dětí a sekundárních onemocnění z toho plynoucích. Naším cílem je vytvořit podmínky pro možná jiný pohled na možnosti v oblasti pohybové aktivity dětí a to jak ve školním, tak i volnočasovém prostředí.

Konkrétním výstupem naší cesty (a tím konstatovaným „ malým řešením“) je projekt „Tělák nás baví“, jehož obsah najdete na stránkách www.telaknasbavi.cz

Velmi se těšíme na reakce, které (doufáme) vyvolá a stránky projektu se tak stanou odbornou diskuzní platformou.

Jsme si vědomi toho, že projekt sebou přináší i „obtížné“ situace (pořizovací náklady, možné organizační překážky, nepochopení pedagogů). Proto jsme za motto projektu zvolili výrok Aristotela, řeckého filozofa a studentaPlatóna: „Energie je to, co vše uvádí do pohybu“.

Chceme s jeho pomocí pedagogům sdělit, že k prosazení nového pohledu na obsah pohybové aktivity dětí, potřebují energii, která věc uvede i přes překážky v realitu.

Za kolektiv pracovníků projektu doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc.