E. Walterová, K. Černý, D. Greger, M. Chvál: Nová maturita – hlavní zjištění

středa 20. července 2011 · 0 komentářů

Kapitola, která informuje o názorech veřejnosti na připravovanou novou maturitu, je vybrána z knihy „Školství – věc (ne)veřejná? Názory veřejnosti na školu a vzdělávání“. Bylo by zajímavé vědět, zda a v jakém smyslu se názory veřejnosti v roce 2011 po první zkušenosti studentů a jejich rodičů se státní maturitou změnily.


Zdroj:
E. Walterová, K. Černý, D. Greger, M. Chvál: Školství – věc (ne)veřejná? Názory veřejnosti na školu a vzdělávání. Praha: Karolinum, 2010. Str. 203–212. ISBN 978-80-246-1882-1.

Informaci o knize najdete ZDE.


Respondenti mají o stávající maturitní zkoušce vysoké mínění, téměř 85 % je přesvědčeno, že maturitní zkouška svědčí o kvalitě absolventa střední školy a i ústní zkouška před komisí je pokládána za objektivní (80 %). Podobně vysoká očekávání jsou i od nové maturitní zkoušky. 72 % respondentů je přesvědčeno, že nová maturitní zkouška bude lépe vypovídat o kvalitě absolventa střední školy než současná podoba maturity a 77 % respondentů vítá, že součástí budou i státem zadávané testy.

Otázky na stávající a novou maturitu nebyly postaveny konfliktně proti sobě. Nejprve byly položeny otázky na maturitu současnou, pak teprve na novou s upřesněním, že její součástí budou státem zadávané testy. Lze si tím vysvětlit souběžné vysoké mínění o maturitě současné a přitom i vysoké očekávání od maturity nové. Zajímavé je, že nové maturitě jsou nakloněni spíše mladší respondenti ve věku 18–29 let, starší generaci se více zamlouvá dosavadní podoba maturity. Může to být dáno přímou konfrontací mladší generace se zvyšujícím se rozdílem úrovní maturitní zkoušky na jednotlivých školách od 90. let minulého století a u některých respondentů patrně i vlastní zkušeností s pilotováním nové maturity v Maturitách nanečisto.

Pokud jde o předměty, tak veřejnost jednoznačně podporuje český jazyk a cizí jazyk jak při testování žáků na konci základní školy, tak u maturity. Názory na matematiku se liší, při testování na konci základní školy je veřejností preferována ještě o něco více než cizí jazyk, u maturity je doporučována méně, a sice přibližně dvěma třetinami respondentů. Více je matematika preferována staršími spoluobčany a občany s vyššími příjmy, kteří ji patrně vnímají přímo či nepřímo i spolu s cizím jazykem jako klíč jejich úspěchu. Vedle tradičních předmětů mateřského jazyka a matematiky se dostává minimálně na jejich úroveň cizí jazyk a dalším nejvíce preferovaným předmětem je informační a komunikační technologie. Tato čtveřice předmětů se jen v drobných obměnách těší preferenci veřejnosti jak na základní škole, tak na střední škole. Veřejnost tyto čtyři předměty patrně chápe jako jádro současného všeobecného vzdělání (srv. kap. 5.8).

Témata testování žáků na základní škole a nová maturita byla dvě z řady, na která se realizovaný výzkum dotazoval veřejnosti. Proto otázky byly formulovány stručně, bez uvedení respondentů do kontextu, nezaměřily se na celou šíři dané problematiky a byly soustředěny na aktuální stav řešení těchto témat v České republice. V tomto smyslu je potřeba na prezentované výsledky nahlížet.

To, jaká bude za několik let v České republice podoba evaluačního systému a v rámci něho monitoring a hodnocení výsledků vzdělávání žáků opouštějících jednotlivé stupně škol, ještě není moc jasné. Jisté je, že veřejnost tato témata vnímá rozporuplně někde více (testování na konci základní školy), někde méně (státní maturita). Dosavadní absence plnohodnotné realizace těchto aktivit, rozdílné zkušenosti z jiných zemí, rozporuplné mediální prezentace i vyjádření politiků tomuto stavu jen nahrávají.


Celý text kapitoly 6.3 Nová maturita: hlavní zjištění (včetně grafů) si můžete stáhnout ZDE. 


Další ukázku z knihy najdete ZDE.

Knihu si můžete objednat ZDE či ZDE.