Tomáš Bouda: Výstupy ze základního školství u kulatého stolu v Ostravě

pondělí 21. června 2010 · 0 komentářů

Proč diskutovat právě u kulatého stolu? Protože tyto diskuze mají navozovat a udržovat rovnost zúčastněných: volbou témat, prostorem pro individuální aktivitu, svobodou názoru, vhodným umístěním akcí, absencí rozhodovacích pravomocí (kromě vyplývajících z nutnosti moderovat diskuzi); mají umožnit k aktuálním tématům se vyslovovat a navzájem poslouchat.

Je tedy zřejmé, že kulaté stoly jsou určeny těm, kteří mají rádi volný myšlenkový prostor, kteří chtějí znát různorodé názory, aby si ty své ujasňovali a vytvářeli potřebný nadhled, kteří chtějí oslovovat relevantní aktéry vzdělávací politiky.

Proč diskutovat právě v Moravskoslezském kraji (MSK)? Proč nestačí jistě kvalitní a již tradiční kulaté stoly pražské pořádané SKAV a Střediskem vzdělávací politiky PedF UK?

Tyto kulaté stoly se sice staly inspirací k vlastní akci, avšak pražské fórum je přece jen omezené dostupností – vzdálenost, kapacita – a pochopitelně bez zaměření na krajská specifika. MSK má svá společensko-ekonomická specifika, tedy nutně i v oblasti vzdělávání. A je přirozené, že i obecné problémy vzdělávací politiky ČR mají v kraji své zajímavé konotace.

Příležitostí k vlastní akci se stal grantový projekt OP VK Efektivní management škol, který získalo Krajské zařízení pro DVPP a informační centrum Nový Jičín. Jak z názvu vyplývá, je projekt určen školským manažerům (také těm, které se na řízení školství připravují) všech škol a školských zařízení v kraji. Jeho účelem je zejména vytvořit, ověřit a rozšířit různé kurzy DVPP – včetně tréninků a stáží, i zahraničních. Kulaté stoly jsou naplánovány v klíčové aktivitě Vznik a rozvoj stálé komunikační a metodické platformy. Náplň prvního kulatého stolu vyplynula z diskuzí o naléhavosti optimalizovat přechody mezi stupni vzdělávání a vyjádřit výstupní kvalitu základního vzdělávání vycházejícího z kurikulární reformy. K této problematice vznikají v MSK zajímavé iniciativy.

Zájemci o téma Výstupy ze základního školství (a vstupy do školství středního) se sešli 1. června v atriu Střední zahradnické školy v Ostravě – Hulvákách.

Jako panelisté vystoupili zástupci výzkumu z vysokých škol, školské administrativy z MŠMT a KÚ MSK a také evaluačních center – Centra zjišťování výsledků vzdělávání a PedF Ostravské univerzity.
 

Prof. Rýdl z Univerzity Pardubice stručně představil cíle, organizaci a využití výsledků testování v Evropě. Uvedl, že ve většině zemí se testování používá – 3 až 4 celostátní testy během povinného vzdělávání, účast celé věkové skupiny, jeden test se používá k několika účelům, testují se 2 až 3 předměty, organizaci většinou zajišťuje agentura, výsledky se využívají pro monitorování systému, málokdy pro hodnocení škol. Jako diskuzní témata nabídl: Testování ano, či ne? Obsahové zaměření testů, Jeden, nebo více cílů testování? Potřeba výkonových dat versus hrozba přemíry testování, Možné zúžení vzdělávacího obsahu, Použití výsledků pro zlepšení školy nebo pro vykazování výkonu školy.

Dr. Greger z Ústavu výzkumu a rozvoje školství KU se zaměřil na výsledky analýzy Bílé knihy a zdůraznil především nedostatečné plnění strategické linie Evaluace a monitoring. Za zcela zásadní považuje vytvořit evaluační a výstupní standardy s evaluačními nástroji (například žákovské portfolia), které prezentují celý profil žáka, nikoliv pouze jeho testy měřitelné složky, a které případně mohou nahradit centrální testování. Promítl některé standardy a mapy učebního pokroku používané ve světě.  


Dr. Krejčí z MŠMT a Mgr. Kabeláčová z CZVV připomněli výsledky projektu Kvalita I a cíle současného projektu Cesta ke kvalitě. Dr. Krejčí seznámil účastníky s některými představami MŠMT – nástinem evaluačního schématu externí evaluace, pokračováním v přípravě národní srovnávací zkoušky, využití testování pro účely přijímacího řízení a jeho možné budoucí podobě. 

Dr. Lenčo z odboru školství KÚ zdůraznil kontinuitu cílů dlouhodobých záměrů Moravskoslezského kraje v oblasti zjišťování kvality – rozvojový program KVALITA – a současné priority v této oblasti – pokračování v hodnocení škol zřizovatelem a v testování žáků středních škol (s rozšířením na zjišťování relativního přírůstku znalostí). Jako součást racionalizace vzdělávání v MSK připravuje kraj výstupní testování žáků 9. ročníků základních škol.  

Dr. Malčík z PedF OU jako spoluautor úspěšného programu hodnocení škol zřizovatelem realizovaného Metodickým a evaluačním centrem o. p. s. se zamyslel nad komplexností monitorování kvality, představil Informační systém AUTOEVAL a konkrétní výstupy testování v rámci zmíněného programu MSK KVALITA.

Diskuze se z obecnějších témat – k čemu má být testování, co je to evaluační standard a zda ho potřebujeme či stačí současná podoba RVP, nedostatečně financovaná kurikulární reforma ze státního rozpočtu, přílišná byrokratizace přijímacího řízení na SŠ – brzy přešla k připravovanému testování žáků 9. tříd v MSK. Vedoucí pracovníci ZŠ upozorňovali na problematiku měření dovedností a možnost popření výsledků kurikulární reformy, na problematičnost SCIO testů v zaměření na vědomosti, zajímala je standardizace testů a logistika testování. Ředitelé středních škol se soustředili na propojenost a využitelnost s přijímacím řízením. Účastníci se shodli, že testování je potřebné, ale jen při ujasnění jeho cíle, měření požadovaných výstupů vyplývajících z platných kurikulárních dokumentů, zajištění standardizace testu, doplnění jinými evaluačními nástroji.

V evaluačních dotaznících účastníků tato témata byla potvrzena, rozvedena a doplněna:

a) Urychleně by se mělo řešit:
– neadekvátní množství víceletých gymnázií, kde jsou přijímáni i podprůměrní žáci
– změnit systém přijímacího řízení a zavést povinné testování žáků 9. tříd ZŠ
– výstupní a evaluační standardy
– jasný, rozhodný a koncepční postoj MŠMT k testování a hodnocení
– zajistit ucelenou a trvalou (dlouhodobou) koncepci placenou z rozpočtu státu a ne z projektů
– urychleně sjednotit testování na ZŠ, aby bylo zřejmé, kteří žáci mohou v budoucnu vykonat státní maturitu

b) Jako osvědčené a bezproblémové se jeví:
– možné testování
– koncepce vlastní evaluace školy, třídy, žáka
– projekt KVALITA Moravskoslezského kraje
– testování žáků 1. roč. SŠ

c) Naopak jako nejméně promyšlené je uváděno:
– hodnocení kompetencí, která jsou těžce měřitelné
– testování žáků v 9. roč
– záměry MŠMT
– testování Moravskoslezského kraje
– diskuze o standardech: bývá zmatená, protože si každý pod tímto pojmem představuje něco jiného

Ze všech vystoupení a zpětných vazeb se organizátorům kulatého stolu jeví, že:
 

1. Stoupá netrpělivost z nedostatečně řízené diskuze mezi pedagogickou teorií a praxí a dlouhé cesty od strategických záměrů MŠMT k jejich realizaci.
 

2. Vedoucí pracovníci od výzkumu očekávají, a to nejen v evaluaci, ucelené návrhy na řešení problémů, nikoliv pouze jejich dílčí rozpracovávání.
 

3. Od MŠMT se očekává strategické řízení kurikulární reformy méně závislé na operačních programech a iniciativa v posilování pedagogické profesnosti tolik nutné při diagnostice a hodnocení.
 

4. Vedoucí pracovníci SŠ v testování vidí především nástroj pro přijímání na střední školy a regulaci její sítě a kladně vnímají iniciativy MSK.
 

5. Ředitelé ZŠ se velmi obávají přílišného „prakticismu“ testování a podceňování docílených změn vyplývajících z kurikulární reformy.
 

6. Testování ve školství je obecně přijímáno, ale požadavky na jeho význam a kvalitu jsou velmi rozkolísané – viz rozpornost vyplývající z evaluačních dotazníků

Tomáš Bouda, Krajské zařízení pro DVPP a informační centrum Nový Jičín