Silvie Pýchová: K čemu mohou či nemohou být výsledky plošných testů užitečné?

pondělí 30. ledna 2012 · 0 komentářů

Z výstupu z lednového kulatého stolu SKAV a EDUin si můžete přečíst záznam vystoupení Jany Strakové „Testování 5. a 9. tříd – oč je třeba usilovat?“

Cílem lednového kulatého stolu bylo se prostřednictvím odpovědí na následující otázky dozvědět:
– Jaké jsou zkušenosti z pilotního testování?
– Jak budou testy ověřovat dosažení standardu?
– Jakým způsobem se bude měřit přidaná hodnota školy?
– Jak budeme zjišťovat klima na školách?
– Přinese testování učitelům využitelné informace?
– Jak budeme ověřovat netestovatelné části standardů vzdělávání?
– Kdo poskytne školám potřebné technické vybavení pro zajištění testování?
– Jak budou zajištěny srovnatelné podmínky pro testované žáky, pokud jich část bude používat počítač a část tištěnou formu testů?

Pozvání na tento kulatý stůl přijali tito panelisté:
RNDr. Jana Straková, Ph.D., výzkumná pracovnice, ISEA
Mgr. Jiří Dvořák, Ph.D., výzkumný pracovník, Scio, s.r.o.
Mgr. Maja Bihelerová, ředitelka ZŠ Bílá 1, Praha 6
Ing. Václav Nádvorník, zástupce ředitele, ZŠ Londýnská
Setkání moderoval Tomáš Feřtek, EDUin, o. p. s.


Jako první z prezentujících dostala slovo Jana Straková, která na začátek upřesnila, že se nebude vyjadřovat k tomu, jak pilotáž proběhla, jelikož se jí nepodařilo přes vynaloženou snahu získat dostatek relevantních informací. Proto si položila otázku, co má odborná komunita dělat v situaci, když plošnému testování neunikneme.

Na základě zahraničních zkušeností je na prvním místě potřeba zabránit tomu, aby výsledky plošných testů hrály důležitou roli. Dále je potřeba, aby ve vzdělávacím systému došlo ke zlepšení, protože toho plošné testy podle zahraničních analýz nedosáhnou.

V ČR nemáme s přípravou kvalitních a profesionálních testů příliš velké zkušenosti, je tedy pravděpodobné, že testy budou obsahovat nedostatky. Existuje tedy nebezpečí, že jak osudy žáků budou ovlivňovány výsledky testů, tak bude docházet k poškozování škol a učitelů, pokud bude o jejich práci na základě výsledků testů rozhodováno.

Když budou mít testy přílišnou důležitost, je zřejmé, že se školy budou zaměřovat jen na určité části kurikula a školy budou mít tendenci zbavovat se slabých žáků, což povede k ještě větším nerovnostem v našem vzdělávacím systému.

Co je tedy potřeba, aby se stalo? Je důležité, aby vznikly standardy, které se nebudou zaměřovat jen na to, co se bude testovat, ale budou zahrnovat všechny aspekty vědomostí a dovedností, které by si měly děti ze základní školy odnést. Mezinárodních komunit, které se snaží definovat, jaké dovednosti jsou v dnešní době potřeba na trhu práce a v občanském životě, je celá řada.

Nadnárodní firmy působící v oblasti informačních technologií definovaly požadované dovednosti v rámci projektu Assessing and teaching competencies for 21st Century: dovednosti v oblasti učení a inovací, dovednosti v oblasti informačních technologií, dovednosti sociální a personální. Dovednostem v oblasti sociální a personální je věnována čím dál tím větší pozornost, tj. aby člověk byl schopen si stanovovat vlastní cíle, spolupracovat, vyřešit konflikt apod. (podrobněji viz prezentace). Potřebujeme, aby standardy zahrnovaly i tyto dovednosti a aby také byly tyto dovednosti hodnoceny.

Dále je potřeba, aby byl nastaven systém výběrových šetření, které budou hodnotit kurikulum v celé jeho šíři. Při výběrových šetřeních můžeme dávat různým žákům různé testy, budeme moci do testování zahrnout daleko širší oblasti. Zároveň nám výběrová šetření umožní, abychom na malých výběrových souborech mohli testovat i takové dovednosti, jejichž posouzení je z principu subjektivní, např. dovednost spolupracovat. Vzhledem k tomu, že nebudeme ve vztahu k jedincům vyvozovat žádné závěry, můžeme například vyhodnotit, jak umějí české děti spolupracovat, je to informace pro nás, jak se v jednotlivých dovednostech zlepšují. Je to důležité proto, že to, co se hodnotí, tomu věnuje veřejnost pozornost. Vysíláme tak vzkaz rodičům, učitelům, žákům, že všechny aspekty kurikula jsou důležité a že není možné se zaměřit jen na některé části kurikula, že stát se zabývá tím, aby se dařilo dosahovat pokroku i v těchto dalších oblastech.

Z mezinárodních šetření vyplývá, že na základě plošných testů k žádnému zlepšení výsledků učení nedošlo, proto se potřebujeme zaměřit na podporu. Hodnocení nám slouží k tomu, aby nám pomohlo získávat pravidelnou zpětnou vazbu k našemu učebnímu pokroku, aby nám pomohlo se zlepšovat.

Je potřeba dostatečně podrobně definovat vzdělávací cíle a zajistit, aby jim učitelé přesně rozuměli, aby rozuměli, jak vypadá, když se daří žákům dosahovat určitých cílů. K tomu je potřeba, aby učitelé měli k dispozici hodnotící úlohy, aby se s nimi naučili pracovat. S tím souvisí i to, že by ředitelé měli pravidelně hodnotit své učitele, poskytovat jim zpětnou vazbu, protože učitelům to umožní uplatňovat ji vůči vlastním žákům a stane se to přirozenou součástí jejich práce.

J. Straková uzavřela své vystoupení prohlášením, že testy nám v naší práci nepomohou, tak je potřeba jim věnovat jen takovou váhu, kterou si zaslouží.

Více informací v prezentaci Jany Strakové ZDE.


Tomáš Feřtek (TF): Říkala jste, že by měly být vypracovány standardy. To, co už vzniklo, nepovažujete za vyhovující standardy?

Jana Straková (JS): Mělo by vzniknout něco, co si bude klást na začátku otázku, čím by měli být vybaveni žáci na konci prvního, resp. druhého stupně ZŠ. U existujících standardů je zřejmé, že jsou vypracovány jako podklad pro testování. Stejný problém byl i u maturitní zkoušky, kdy nebylo předem stanoveno, co si přejeme, čím by měl být vybaven absolvent SŠ, ale jen co lze testovat. Kdyby si tvůrci položili na začátku otázku, čím by měl být absolventi vybaveni, vypadaly by standardy jinak.

TF: V prezentaci je uvedeno, že je potřeba vyvinout diagnostické nástroje pro žáky s nízkou úrovní dovedností, můžete to upřesnit, co to znamená?

JS: To je převzato z materiálu OECD k hodnocení ve vzdělávacím systému. Některé vzdělávací systémy poskytují učitelům diagnostické nástroje, které jim umožní poměrně záhy rozpoznat, že žáci mají nějaké nedostatky. Například tyto nástroje používají učitelé v Maďarsku, jak mají s těmito dětmi pracovat, aby byly překonány nedostatky ve čtenářské gramotnosti. Důležité je odhalit nedostatky co nejdříve a pak pracovat na jejich odstranění.

TF: Nemůže tomuto rozpoznání sloužit plošné testování?

JS: Nemůže, protože se konají na výstupu a nikoli v době, kdy je to potřeba, např. v 1., 2. třídě, kdy potřebujeme nedostatky odhalit a s tím nástrojem pracovat. Testy mohou poskytnout jen velmi povrchní vhled. Na to, aby mohli učitelé diagnostikovat, je potřeba daleko komplexnější nástroje, než jsou plošné testy.

TF: Jako takový nástroj si mohu představit čtenářskou úlohu s velmi podrobným vyhodnocením s návodem, jak konkrétní nedostatky odstranit. Máte zkušenost ze zahraničí, kde se tyto nástroje používají dlouhodobě a jaké to má výsledky?

JS: Na Novém Zélandu poskytují učitelům podrobné popisy cílů. Dbají na to, aby učitelé rozuměli těmto cílům. Poskytují učitelům ukázky žákovských prací a ukazují, proč daná práce byla hodnocena daným způsobem, tak, že vyznačí části žákovských prací, na jejímž základě byly takto hodnoceny. Na základě takových ukázek mohou učitelé pochopit, jak se nenaplnění cílů může v žákovských výkonech projevovat.

TF: Říkáte, že vedle plošného testování je potřeba provádět výběrová šetření, podle dostupných informací ČŠI s výběrovými šetřeními počítá. Je to pro vás dostatečná útěcha.

JS: Pokud plošné testy musí být, ať jsou, ale ať nejsou moc důležité. Výběrová šetření jsou důležitá v každém případě. O výkonu našeho vzdělávacího systému máme totiž velmi málo informací, pouze na základě mezinárodních šetření, ale tam řada oblastí není definována. Nemáme žádnou informaci například o tom, co naši žáci umějí v dějepisu, nakolik projevují kreativitu ve výtvarné výchově apod. Pro zpětnou vazbu pro vzdělávací systém proto, aby vzdělávací politika mohla být nastavena, je potřeba toto znát. Testy samy o sobě nevedou k očekávaným výsledkům, budou se hledat jiná řešení, která by již v té době měla být připravena.


Celý text záznamu z kulatého stolu si můžete přečíst ZDE.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger