Jana Hrubá: Jak by měla vypadat ideální škola a učitel?

pondělí 8. února 2010 · 0 komentářů

Z některých otázek výzkumu STEM/MARK pro MŠMT (duben 2009) vyplynulo, jak si rodiče a děti představují ideální školu. Jejich odpovědi se kupodivu příliš neliší, pouze pořadí kritérií.


Čísla v závorkách znamenají procento respondentů, kteří považují kritérium za důležité.


Ideál

Pro rodiče jsou ve škole nejdůležitější odborně připravení učitelé (95
%), kteří mají k žákům spravedlivý přístup (92 %). Měli by být lidsky kvalitní, skutečné osobnosti (91 %). Hned potom je v pořadí škola vybavená moderní technikou a učebními pomůckami (90 %), s přátelskou atmosférou a vlídným prostředím (87 %), kde je výuka atraktivní a zajímavá (83 %), kde vládne kázeň a spolužáci nevyrušují (83 %) a kde je příjemné a hezké prostředí (82 %). Více než tři čtvrtiny rodičů by vítaly také individuální přístup učitelů k jednotlivým žákům, dobrou pověst a prestiž školy a partnerský přístup pracovníků školy k žákům a rodičům.

Žáci a studenti považují ve škole za nejdůležitější spravedlivý přístup učitelů k žákům (95 %), přátelskou atmosféru a vlídné prostředí (93
%) a odborně připravené učitele (92), vybavení moderní technikou a pomůckami (91 %), příjemné a hezké prostředí a přitažlivý, zajímavý způsob výuky (90 %), školu, kde by působili lidsky kvalitní učitelé–osobnosti (87 %) a přístup učitelů a ředitele k žákům a rodičům by byl partnerský (80 %). Téměř tři čtvrtiny žáků by vítaly kázeň ve třídě a kvalitní stravování (74 %) a schopnost učitelů věnovat se každému žákovi (72 %).

Ideální učitel má podle většiny žáků hluboké znalosti ve svém předmětu, umí dobře vysvětlit látku, má smysl pro humor, je veselý a zábavný, je objektivní, spravedlivý a nikomu nenadržuje, používá metody výuky, které žáky vtáhnou, zaujmou, je přátelský a snaží se každému žákovi pomoci k úspěchu. Přísnost a náročnost si třetina žáků s oblíbeným pedagogem nespojuje.


Skutečnost

O realitě ve školách do jisté míry vypovídají odpovědi na otázky ze stejného výzkumu, které se týkají vlastní školy, kam děti chodí. Dá se říci, že školy získaly dvojku až „lepší“ trojku. Rodiče i děti nejlépe hodnotí odborné znalosti učitelů a jejich lidské a morální kvality. S budovou školy a vybavením učeben jsou rodiče celkem spokojeni, děti jsou v tomto směru o něco kritičtější, stejně tak vůči kvalitě učebních pomůcek.

S většími výhradami se všichni shodně vyjadřují k organizací školy a kvalitě řízení. Způsob, jakým učitelé vysvětlují probíranou látku, snahu učitelů používat takové výukové metody, aby učivo bylo pro žáky co nejzajímavější a nejpochopitelnější, poctivý a citlivý přístup k žákům a ovzduší důvěry a spolupráce mezi učiteli a žáky vidí děti o něco kritičtěji než jejich rodiče. Naopak je tomu při hodnocení vztahu se spolužáky, který zejména žáci na vyšším stupni gymnázií hodnotí příznivě. (Pohled žáků odborných škol je kritičtější, a to nejen na vztahy mezi spolužáky, ale i na kvality učitelů a jejich autoritu.) Poměrně výrazný rozdíl mezi rodiči a dětmi je v pohledu na obsah vzdělávání – žáci mají častěji pocit, že se neučí zcela důležité věci.

Relativně kriticky je hodnocena schopnost učitelů vštípit žákům morální zásady (děti jsou tu o něco shovívavější), jejich vážnost a přirozená autorita a snaha věnovat se žákům individuálně, pomáhat slabším a podněcovat výkonnost silnějších. Nejhůře dopadla schopnost učitelů udržet pořádek a disciplínu při vyučování.

Zpráva z výzkumu shrnuje: „Jinak řečeno, jak rodiče, tak žáci považují učitele za solidní odborníky ve svých předmětech a za osobně slušné lidi, ale nemyslí si, že by byli dostatečně připraveni na výchovnou část svého působení a zejména na udržení pořádku při vyučování.“

Na diference mezi odpověďmi rodičů a jejich dětí se lze podívat ještě z jiného úhlu: Rodiče si přejí a kladně hodnotí především věci vnějškové – odbornost a lidský rozměr učitelů, vybavenost školy a hledí i na její dobrou pověst a prestiž. Děti, které ve škole žijí, považují za nejdůležitější a oceňují spravedlivý přístup učitelů k žákům, snahu co nejsrozumitelněji vysvětlovat učivo, jejich vstřícnost a schopnost individuálně se věnovat a pomáhat všem žákům. Jsou to tedy dobré vzájemné vztahy a ovzduší důvěry a spolupráce, které panují uvnitř školy.

Dobré vztahy a příjemné klima záleží opravdu jen a jen na učitelích a na vedeních škol. Přejme všem dětem, aby se ve školách cítily dobře a byly podporovány v chuti se učit.

Celý výzkum STEM/MARK „Postoje rodičů a žáků ke vzdělávání“ si můžete stáhnout ZDE.


(Psáno pro web RVP)


______________

Související články

Jana Hrubá: Rodiče, zkuste srovnávat!

Jana Hrubá: Vztahy a výuka ve školách

Jana Straková: Výběrové školy? Ano, nebo ne?

Jana Hrubá: Názor učitelů na povolání, výuku a vztahy