Tomáš Feřtek: Je rozumné utajovat maturitní testy?

V pondělí večer, dvanáct hodin poté, kdy startovala písemná část státních maturit, unikla na web hned několika cestami lehčí verze testu z češtiny. Dnes je k dispozici k nahlédnutí test z angličtiny, který psali studenti včera. CERMAT podává trestní oznámení na neznámého pachatele, podezírá „studenta z Jihlavy“ a žádá EDUin, aby stáhl ze svého webu zveřejněný test. Argumentuje autorskými právy. Ta jsou ale v tomto případě v jasném rozporu s veřejným zájmem. Chceme-li zlepšovat úroveň státní maturity, musíme mít možnost o ní diskutovat. To bez veřejně přístupných informací asi nepůjde.


Zdroj: EDUin 1. 6. 2011

Celý text článku si můžete přečíst ZDE.

Povšimněte si také, jak na argumenty autora v diskusi pod článkem reagují studenti.

Výsledky maturitního testu z ČJ najdete ZDE.

Aleš Chupáč: Dovednost řešit problém jako atribut v postupech moderního chemického vzdělávání

Nedávno vyšlo nové číslo slovenského vědecko-pedagogického časopisu Technológia vzdelávania. Mimo jiné si v něm můžete přečíst zajímavou stať o problémové metodě.


Zdroj: Technológia vzdelávania roč. 18, č. 2/2011


„V rámci přírodovědného vzdělávání (týkajícího se chemie, biologie i fyziky) je obrovskou předností jeho obsahu fakt, že se žáci s poznatky přírodovědných předmětů setkávají v každodenním životě… Ve vyučování je tudíž nezbytné využívat metod, které přispívají k přirozené aktivizaci žáka. Jde o takové, kdy učitel nezprostředkovává hotové informace svým žákům, ale „nutí“ je k uvažování, vhodně motivuje a usměrňuje celý proces řešení. Jednou z nich je problémová metoda, při níž sehrávají roli problémové učební úlohy. Pro osobní rozvoj žáka usnadňuje tato metoda dovednost nalézt takové cesty řešení problémů, kterým lidé čelí celý život…

…Realizovali jsme výzkumné šetření u 97 učitelů ČR na 33 středních školách (gymnáziích), abychom zjistili reálný stav využívání problémové metody ve výuce chemie. Z výsledků mj. vyplynula… jednak příznivá informace: učitelé rozumí principům problémového vyučování, uplatňují jej, ale na druhou stranu je zřejmé, že jeho aplikace je pouze, řekněme, občasná v rámci tradičního vyučování za použití transmisivně instruktivních modelů řízení učební činnosti žáků… Lze tedy říci, že žák musí řešit (zpracovat) mnoho problémových úloh, aby si sám vytvořil vlastní strategii řešení tohoto typu úloh… Je na místě, abychom v rámci přípravy svých žáků na život, na všech stupních školy, udělali všechno pro to, aby znali možnosti – způsoby řešení problémů.“

 
Článek kromě výsledků výzkumu samozřejmě uvádí postupy řešení problémů a příklady takových úloh. Celý text článku si můžete (po přihlášení) přečíst ZDE.