Jana Hrubá: Jak nastavit kvalitní řízení vzdělávacího systému?

úterý 4. června 2013 · 0 komentářů

Pátý a poslední kulatý stůl MŠMT z pětiměsíční diskuse ke Strategii 2020 se konal 30. 5. 2013.

Podklad MŠMT k diskusi si můžete přečíst ZDE.

„…Zavedení funkčních principů strategického řízení a jejich akceptace vzdělávacím systémem vyžaduje posílení implementačních kapacit, tedy schopností a dovedností příslušných aktérů tento systém řídit. Vedle toho je samozřejmě třeba odstranit řadu systémových nedostatků.

Za nejvýznamnější z nich považujeme:
– nízkou míru shody na základní vizi vzdělávání a poslání jednotlivých částí vzdělávací soustavy,
– stávající soustavu platných strategických dokumentů a koncepcí, které v současnosti nejsou hierarchicky podřízeny jednomu zastřešujícímu dokumentu, s nímž by musely být v souladu a to nejen v otázkách základních principů a cílů, ale i v oblasti terminologie a logiky vnitřního uspořádání,
– nedostatečnou metodickou podporu jednotlivců i institucí, které se na vzdělávacím systému podílejí,
– nedostatečnou zpětnou vazbu, chybějící data, nedostatečná informovanost a nízká schopnost přejímání příkladů dobré praxe.

Hlavní zamýšlená opatření z pozice ministerstva:
– Zvýšit schopnosti jednotlivců i institucí řídit jednotlivé úrovně vzdělávacího systému.
– Jednoznačně vymezit role, pravomoci a zodpovědností všech aktérů systému.
– Vytvořit a rozvíjet podpůrné nástroje a instituce, které pomohou učitelům lépe učit a ředitelům a akademickým orgánům lépe řídit vzdělávací i podpůrné procesy.
– Prosadit MŠMT jako koncepční a strategické centrum, které rozvíjí vzdělávací systém na národní úrovni a zajišťuje kontinuitu a sdílení vzdělávací politiky.
– Zlepšit veřejnou dostupnost dat o vzdělávacím systému a vzdělávání a nastavit systém pravidelné evaluace vzdělávací politiky.
– Zkvalitnit výzkum v oblasti vzdělávání a zvýšit jeho využití v praxi.“

Názory ministerstva představil vedoucí oddělení strategie a meziresortních agend Petr Černikovský. Mimo jiné řekl, že není návratu před decentralizaci. Je nutné pracovat na posílení systému i v této realitě a uvědomovat si, že sebelepším názorem nelze přetlačit názor většinové společnosti. Příliš neměnit rámec, ale zlepšovat měkké dovednosti. Role ministerstva je v některých oblastech přeceňována – nemůže vyřešit všechno.

K tématu promluvil v úvodu také David Greger z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK. S odkazem na analýzu Bílé knihy z roku 2009 řekl, že zatím se ve strategickém řízení ministerstva příliš mnoho nezměnilo. Je nutné stanovit priority, což chybělo v Bílé knize. Nevznikl ani prováděcí dokument. V současnosti se vytvářejí další dokumenty (Strategie 2020, zaměření nového programovacího období ESF, Bílá kniha ČŠI v rámci programu NIQUES), ale jaká je jejich návaznost? Chybí zastřešující vize. Jsou zaváděny nové vyhlášky bez institucionální podpory. Stále nové impulzy činí školy imunními. Jak potom může být důvěra? To zásadní je podpora. Nedělat další reformy, neměnit rámec, ale hledat podporu pro to, co bylo začato. MŠMT má dělat strategii, ale velmi selhává, protože nemá data o vzdělávacím systému, nic neví o učitelích – není výzkum. Chce-li MŠMT řídit, musí mít informace.


Otázky pro diskuzi

1. Jaké jsou základní a kritické nedostatky v současném způsobu řízení vzdělávacího systému?
2. Jakou roli má zastávat ministerstvo v řízení vzdělávacího systému?
3. Co je třeba změnit, abychom mohli v našem systému dosáhnout vyšší důvěry mezi klíčovými aktéry?
4. Jakými způsoby lze jednotlivé aktéry systému přesvědčit o potřebě změn potřebných k posílení jeho kapacit?
5. Pokud by mělo projít vymezení kompetencí v systému řízení vzdělávání nějakou úpravou, pak jakou?

Z obsáhlé diskuse uvádíme ve stručné verzi alespoň některé myšlenky.


Nedostatky

– Decentralizace nebyla dotažena – základní školy mají právní subjektivitu, ale omezenou zřizovateli.

– Problém je v přetažené decentralizaci. Subsidiarita znamená přenesení kompetencí na nejnižší úroveň, na které je lze vykonávat. Zapomnělo se na rozdrobenost obcí. Obec vede ředitele, ačkoli nemá odborné kompetence. Reforma veřejné správy byla uspěchaná a nedomyšlená.

– Problém je v politizaci odborů školství – řízením jsou pověřováni i lidé bez vysoké školy. Systém je neprostupný, nescházejí se ani řídící pracovníci v rámci kraje.

– Za posledních 10 let systém přestal být schopen adaptovat se na prudké změny na trhu práce.

– MŠMT si uvědomuje nedostatek kvalitních dat a jejich neprovázanosti. S ČŠI si data předává, ale potřebuje data na úrovni systému. Není databáze lidí – překážky ze strany Úřadu na ochranu osobních údajů (M. Kleňhová, MŠMT).

– Do cílů není zahrnut vzdělávaný člověk. V cílích musí být stanoveno, co má vzdělávání (nejen počáteční, ale i celoživotní) přinést člověku, cíle musí být měřitelné.

– Školy odesílají spoustu dat. Čím méně řízení, tím lepší pro vzdělávací proces. Potřebujeme kreativní a svobodné ředitele, učitele i žáky.

– K řadě učitelů se informace (viz úprava RVP) vůbec nedostanou.

– Ředitelé filtrují informace učitelům. Postoj starších učitelů je toho důsledkem.

– Ředitelé „ředí“ vše shora. Nastavit systém vyhodnocování. V Dlouhodobém záměru je uveden rozvoj ředitelů – realizováno bylo pouze šestileté funkční období.

– Systém v důsledku decentralizace neexistuje, vazby se rozpadly. MŠMT by mělo systém nově nastavit.

– Panuje únava z reforem. MŠMT navazuje na Bílou knihu, její ideje vzdělávání pro 21. století jsou stále aktuální. Vzdělávací systém nemůže být vystavován stále novým reformám – počítá se s kontinuitou. Dodatečně se teď musí odpracovat to, co je uvedeno v Bílé knize, což je velké sousto. Do roku 2020 nebude žádná razantní změna. (P. Černikovský, MŠMT)

– Hlavní rizika: nestabilita systému – jsme „chroničtí začátečníci“, začínáme stále znovu – spustili jsme všechno najednou – chybí synergie – neumíme vytěžit výsledky výzkumů – všechno nové jsme „upapírovali“ – úkolem ČŠI není metodika (ÚŠI O. Hofmannová)


Důvěra

– Již žádné papírové reformy! Jsou dvě možné cesty: 1. MŠMT vytváří podmínky podpory škol, 2. dát školám prostředky, aby si mohly podporu najít. Najít bezpečnou formu – cyklické testování. Viz Cesta ke kvalitě – možnost bezpečné zpětné vazby a srovnání s jinými školami.

– Důvěra v učitele je na velmi nízké úrovni. Chybí jim sebedůvěra.

– Ještě jsme se nevyrovnali s „řízením“ ministra Dobeše.

– Jsou sborovny, které si lebedí, že se nic neděje. Učitelé mají pocit přetíženosti a nejistoty prostředí. Jak učitele vést?

– Zkušenost rodičů je, že dítě získá důvěru, když ho naučíme něco, co bude v životě potřebovat.

– Rozvinout, co funguje, nebourat systém zaváděním praxe odjinud.


Přesvědčování aktérů

– My si vlastně nerozumíme – různé zkušenosti generaci, různé chápání evropské terminologie přináší velké zmatení. MŠMT se snaží vyvinout slovníček. (P. Černikovský)

– Nespoléhat na slovníčky, ale na jasný text. Mít v čele profesionály s lidským přístupem.

– Mnoho nedorozumění je v komunikaci. Často spoléháme na média. Systém by měl umět vize přenášet – ředitel zřizovateli, učitel rodičům.

– Mícháme termíny i styly řízení. Volit styl pro danou situaci a zachovat ho.

– Důvěru lze získat činy – činy se musí dostat až na nejnižší úroveň. Přesvědčit každého učitele, každého akademika asi nelze – lze jen nabízet.

– Důležitá je vnitřní motivace a příklady dobré praxe.

– Potřebujeme jasné a srozumitelné priority, shodu, co je kvalita a dobrá škola, a přístup k informacím. Nemáme systém motivačních pobídek. (O. Hofmannová)

– Vyvolat potřebu! Většina lidí chce mít dobré vzdělání pro své děti.

– Učitel musí vědět, jakou kapacitu má mít, ředitel ji po něm musí chtít.

– Podpořit změny tlakem rodičů (viz akce Rodiče vítáni).

– Ředitel nemá v zákoně zdůrazněno, že má naslouchat rodičům.

– Nebezpečí aktivismu – ve školské radě mohou laici přehlasovat a inovace zlikvidovat.

– Rodiče působí na zřizovatele jako voliči. Umět vysvětlit rodičům, jaká by dobrá škola měla být.

– Role rodičů je dvojsečná – často ovlivňují známky, což je problém při přijímacích zkouškách.


Vymezování kompetencí v systému řízení


– Rolí ministerstva je vytvářet podmínky. Snažit se sanovat nedostačivosti, ale jasně říct, co chceme, a to podporovat finančně.

– Výběrová řízení na funkce ředitele realizovaly obce. Často nevědí, co mají chtít, podle čeho školu hodnotit.

– Vysvětlovat rodičům, co je smyslem základního vzdělávání: vzbudit zájem o vzdělávání, vybavit kompetencemi. Práce s rodiči, kteří se orientují jen na výkon a na známky, aby se dítě dostalo na střední školu, by měla být intenzivnější než s žáky.

– NIDV provedl v době konkurzů šetření u 1500 ředitel škol. 73 % chtělo systém výběru ředitelů a nastavení kritérií. Svaz města obcí by uvítal metodickou pomoc, jak hodnotit ředitele.

– Neumíme odlišit, kdo víc ovlivňuje klima školy – učitel, ředitel, stát? Je právní subjektivita dobrá věc? Měl by být ředitel víc pedagog, nebo manažer?

– Každý je individuum – dát řediteli volbu a odpovědnost, kompetence rozhodnout o předem nerozdělených penězích.

– V současnosti jsou úkoly ředitele školy extenzivní, pedagogické řízení je v menšině. Stát by měl vydat poselství, co se od ředitelů očekává.

– Výzkum McKinsey ukázal, že 20 % ředitelů se nevěnuje pedagogickému procesu. Přitom hlavním úkolem školy je kvalitní vzdělávání.

– Vznikají ekonomické tlaky na vytváření megalomanských celků s tisícem žák – učení jde stranou.

– Rozsah právní subjektivity se diskutuje dlouho. Ředitel by měl hlavně řídit pedagogický proces. V anketě APZŠ se ukázalo, že byrokratické úkoly nabalují i zřizovatelé.

– K tomu přistupují další kontroly – BOZP, hygiena, hasiči, kominíci…

– ČŠI se pokoušela o dohody s kontrolními orgány, ale je jich příliš mnoho.

– Zvážit možnost, aby se ředitel školy stal zaměstnancem státu, a možnost přípravy ředitele před nástupem do funkce.


Kulatý stůl uzavřela Michaela Kleňhová, vrchní ředitelka sekce koordinace politik a mezinárodních záležitostí MŠMT. Poděkovala všem účastníkům debat a přislíbila, že MŠMT bude konzultovat i vlastní text strategie. Každý má možnost připojit se k diskusi i písemně. Závěrem diskuse bude konference MŠMT, SKAV a EDUin 14. 6. 2013 v centru DOX.


Záznamy z předcházejících kulatých stolů si můžete přečíst ZDE, ZDE a ZDE.