Kristýna Hrubanová: Stačilo by, kdybyste si s učiteli prostě řekli Ahoj

středa 9. března 2016 · 1 komentářů

Jak vypadá váš běžný školní den? No tak, jak si ho uděláme.“ Odpověď na tuto banální otázku přesně vystihuje filosofii školy Sands v anglickém Devonu. Na to, co znamená demokracie ve škole, jaké to je být studentem demokratické školy a jak by mělo vypadat vzdělávání v 21. století, odpovídali její studenti.


Rozhovor se žáky demokratické školy Sands v Devonu

Sešli jsme se v ateliéru. Ruby (16) během rozhovoru malovala zátiší, Christian (15) obědval, Arlo (17) fotil, Sam (12) nadšeně odpovídal na všechny otázky. V průběhu rozhovoru se připojila Esmie (15) a Will (15). Na návštěvy a rozhovory jsou tu zvyklí, takže prostě normální odpoledne.

Je středa po poledni. Jaký byl prozatím váš den?

Ruby: Supr. Diskuze na školní schůzi byla skvělá. Šli jsme dneska hodně do hloubky. Mluvili jsme o rasismu, sexismu a obecně o diskriminaci ve škole.

Sam: Jo, dnešek zatím dobrý.

Zmínili jste školní schůzi. Co to přesně je?

Sam: Jednou týdně se všichni sejdeme. Někdy i častěji. Studenti, učitelé i další zaměstnanci. Probíráme různá témata, to, co se zrovna děje, a vlastně tak školu společně vytváříme.

Jaká témata obvykle probíráte?

Ruby: No, různý věci. Někdy to jsou jen oznámení, co se bude dít během týdne, kdo přijede na návštěvu. Nebo pravidla – když někdo poruší nějaký pravidla a je potřeba o tom mluvit. Dneska jsme mluvili o diskriminaci, minulý týden jsme řešili výběr nového učitele angličtiny a taky školní letní tábor. Docela často mluvíme o kouření, ale prý už ne tak často, jak to bývalo dřív. Vždycky je to docela dlouhý, tak dvě hodiny.

Sands je demokratickou školou. Co to znamená?

Christian: Pro mě je to o tom, že studenti i učitelé jsou na stejné úrovni. Často spolu třeba obědváme a diskutujeme o různých tématech, nejsme od sebe oddělení.

Sam: Všichni mají možnost se vyjádřit. Všichni jsme si rovni.

Ruby: Na demokratickým přístupu je dobrý to, že vás to motivuje se učit. V běžné škole je to jako úkol, který musíte splnit. Tam máte pocit, že učitelé jsou nadřazení, a to není moc inspirující. Ale tady je to jiný, skoro všechno, co učitelé říkají, je zajímavý. Je to úplně jiný přístup, uvědomujete si, jak skvělý je se učit něco novýho. Je to jako evoluce, učíte se od předešlých generací a předáváte to dál.

Co přesně dělá z učení tak skvělý zážitek?

Sam: Tady získáte vnitřní motivaci, chcete se učit sami. Uvědomíte si, že je to něco, co budete později v životě potřebovat.

Zmínili jste zatím samá pozitiva. Ale život s sebou přináší i výzvy. Jaké jsou podle vás největší výzvy pro studenty Sands?
Ruby: Přebírání zodpovědnosti. Když je třeba něco udělat, zorganizovat, a vy víte, že by to asi měl být váš úkol. Že byste za to měli převzít zodpovědnost vy.

Sam: Myslím taky, že zodpovědnost je největší výzvou. Na tom stojí celá filosofie školy, pokud máte vnitřní motivaci, přebíráte zodpovědnost za své vzdělání. A pokud to někdo nedokáže, tak tím o něco přichází a uvědomuje si to.

Opravdu myslíte, že si to většina žáků uvědomuje?

Sam: No, někdo možná ne.

Ruby: Já spíš myslím, že někdo prostě potřebuje víc času, aby si to uvědomil.

Jakou podporu dostáváte, abyste si s přebíráním zodpovědnosti poradili?

Ruby: No, na jednu stranu podporu vlastně moc nedostáváme. Ale to je na tom právě myslím to skvělý. Protože kdyby za vámi pořád někdo chodil a říkal: „Ty jsi nebyla na hodině!“ a „Nemáš teď náhodou hodinu?“, tak by to celé ztratilo smysl. Je to vaše volba, jestli chcete na hodiny chodit, nebo ne. A pokud nechcete, jste to vy, kdo je zodpovědný za následky.

Takže pokud někdo nechodí na hodiny třeba celý měsíc, co se stane?

Sam: Škola se bude snažit dosáhnout toho, abyste na hodiny chodili. Ale nebude vás nutit. Bude se vás snažit motivovat. Neřeknou vám: „Musíš jít na hodinu.“

Ruby: Ale pokud to trvá dlouho a pokud to začne mít vliv na další lidi, pak je potřeba to začít řešit. Měli jsme tu lidi, kteří prostě nedělali nic. A ostatním to vadilo. Takže po nějaké době a po dlouhých diskuzích ze školy odešli. Bylo to jejich rozhodnutí.

Sam: Souhlasím. Když to má vliv i na další lidi, potom to škola řeší. Školní schůze nebo rada školy. Radu tvoří studenti i učitelé, záleží, koho zvolíme. Obvykle to probíhá tak, že problém začne řešit rada, ta potom předá informace na školní schůzi a schůze to pak řeší dál.

Christian: A pokud někdo nechodí na hodiny vůbec, tak taky řešíme to, zda je tahle škola pro toho člověka vhodná. Jestli by pro něj nebyl lepší jiný typ školy.

Takže byste souhlasili s tím, že demokratická škola není vhodná pro každého?

Ruby: Jo, to určitě.

Sam: Tady musí být studenti schopni vzít vzdělávání do vlastních rukou…


Celý text rozhovoru najdete ZDE.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger