SKAV: Mýtům i reálným rizikům spojeným s používáním technologií se věnovala konference Digitální wellbeing dětí

Aktuální pohled na problematiku digitálního wellbeingu u dětí představila odborná konference, kterou uspořádal SKAV (Stálá konference asociací ve vzdělávání). Konference se uskutečnila v rámci českého předsednictví v Radě EU pod záštitou MŠMT.

Lucie Römer: Neexistují dva stejní lidé ani dvě stejné děti. Na to by měla škola reagovat

Všichni, kdo chtějí zlepšit školství, skloňují slovo individualizace. O úpravě výuky podle potřeb jednotlivých žáků mluví ve dvojrozhovoru také lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová.

Ministerstvo školství chystá změnu školních poradenských pracovišť

Ministerstvo školství připravuje změnu ve fungování školních poradenských pracovišť na základních, středních a vyšších odborných školách. Chce vymezit náplň práce výchovných poradců, metodiků prevence a dalších pracovníků, jejichž činnost se nyní v mnohém překrývá. Jedná se i o změně v počtu hodin, které by poradenští pracovníci měli odučit jako řadoví učitelé.

Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Zvláštní školy jsme zrušili, ale školy plné problémových dětí existují dál

Církevní základní škola Filipka v Brně vznikla před čtyřmi lety. Její ředitelka Ruth Konvalinková se chtěla zaměřit hlavně na inkluzi sociálně vyloučených dětí. Jenže k tomu nikdy nedošlo. Od začátku se jim ve škole hromadili žáci s různým stupněm postižení a vzdělávacími problémy a s nimi také asistenti pedagoga. Mají ho v každé třídě. Podobné školy jsou ve všech regionech, přestože tomu měla zabránit inkluzivní novela, která vstoupila v platnost před šesti lety.

Hana Vykoupilová, Helena Zitková: Připravte děti na život. Rozvoj soft skills pro každého

Naše kniha vás originálním způsobem seznámí s tím, jak v dětech rozvíjet tzv. soft skills, tedy základní dovednosti potřebné pro spokojený život. Díky použitému koučovacímu a sebekoučovacím principu má velký význam nejen pro rozvoj dětí, ale také dospělých.

Jana Potužníková: Proč je dobře, že televize vysílají seriály o školství a o školách

Když se na začátku listopadu odvysílal poslední díl z druhé série Pan Profesor s Vojtou Dykem, říkala jsem si, že se mi po něm bude stýskat (po seriálu – ne po Vojtovi). I když tohle byla oproti Ochránci nebo netflixovské Euphorii naprostá soap opera (a druhá řada byla oproti té první fakt slabá), je prostě dobře, že seriály ze školního prostředí vznikají.  

Michal Komárek: Ministři školství se mění jako učitelé obrany proti černé magii

Ve studiu Odrazu 89 diskutovala Hana Vellánová s mladým kolegou Danielem Pražákem. Věkem jsou od sebe vzdáleni víc než jednu generaci. Přesto se v podstatných věcech shodují. 

Roman Dolejský: Smutná čísla školství: Až pětina dětí nezvládá základku a situace se nelepší

Mnoho dětí v Česku má problém dochodit všech devět ročníků základní školy. V některých oblastech je to každé desáté dítě, někde jsou čísla i horší. Zhoršuje se také úspěšnost dětí na středních školách.

Mobbing a bossing na pracovišti. Jak se projevují?

Šikana na pracovišti se může objevit ze strany nadřízených i kolegů a při určitém chování je na místě zpozornět. V období pandemie onemocněním covid-19 se kontakty mezi kolegy na pracovišti přechodně omezily. S nástupem do škol se opět mohou vynořit staré, neřešené problémy ve vztazích na pracovišti. Jak mobbing a bossing rozpoznat a jak se mu účinně bránit?

Čtvrtina učitelů je před vyhořením

Většina učitelů je ve své práci spokojena, navíc se v poslední době cítí i adekvátně finančně ohodnocena. Zároveň ale čeští pedagogové bojují s vyčerpáním a hrozbou syndromu vyhoření. Vyplývá to z projektu Mapa školy, v němž odpovídalo 2600 učitelů.

Marcela Kotová: Zima už je zase tady, sníh nám vlezl do zahrady. Tematické celky a pracovní listy pro MŠ

Pracovní sešit zaměřený na období zimy je stejně jako jeho dva předchozí díly rozdělený na dvanáct týdenních bloků s jednoduchými popisy činností. Veškeré aktivity jsou rozepsány na jednotlivé dny a autorka dbá na jejich vyváženost v kontextu celého týdne.

Joshua Hayden: Mladí lidé vědí málo o 17. listopadu 1989. A přitom bychom právě dnes něco takového potřebovali

Svět právě teď 17. listopad 1989 potřebuje. Tehdejší události na mě jako na amerického profesora, který přednáší v Praze, nejen silně zapůsobily, ale také mě přesvědčily, že mají mnohem víc co říct nám všem. I dnes. Íráncům bojujícím za svobody žen, Tchajwancům usilujícím o autonomii, Američanům bojujícím za slušnost a pravdu i mnoha dalším.

Jana Potužníková: Iniciativa chce založit sto dětských skupin. Některá města jsou nadšená, jinde by ženy poslali k plotně

Iniciativa Sto skupin plánuje založit rovnou stovku nových dětských skupin a pomoci tak do předškolního vzdělávání umístit co nejvíc z těch dětí, pro něž aktuálně není ve státních školkách prostor. Po půlroce fungování právě otevřela devátou. Zakladatel iniciativy Jindřich Fialka je přesvědčen, že právě toto je ta správná cesta, jak pomoci rozproudit předškolní vzdělávání. 

Michaela Endrštová: Neumí ani držet nůžky. Školky dávají dětem z chudých regionů větší šanci na úspěch

Čím více dětí chodí v sociálně znevýhodněných regionech do školky, tím méně jich pak na základní škole propadá a zameškává hodiny, ukazují nová data společnosti PAQ Research. Předškolní vzdělávání je zvlášť klíčové pro znevýhodněné děti, kterým chybí běžné návyky a dovednosti z rodin. Bez něj už v první třídě za spolužáky zaostávají a další problémy se už jen nabalují. 

Josef Mačí: Proč jsou školy někde úspěšnější? O dítěti se může rozhodnout ještě před zápisem

Dvě podobné obce, ale v jedné se daří dětem ve školách lépe. Výzkum ukázal, že záleží už na tom, jak brzo děti nastupují do školky nebo jestli mají základky kvalifikované pedagogy.

ČOSIV: Stanovisko k návrhu státního rozpočtu v souvislosti se zajištěním financování asistentů pedagoga

Aktuálně projednávaný návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 potvrzuje dlouhodobý trend. Školství není pro naši zemi prioritou a opět šetříme na nepravém místě.

Daniela Hromková: Nezajímá je politika ani náboženství. Mladí Češi se bojí změny klimatu a fandí Evropě

Se stranami, které volí, se mladí Češi téměř neztotožňují. Zato jsou velmi proevropští a zajímá je osud planety. Většinu z nich trápí změna klimatu a sociální nespravedlnost. Na rozdíl od vrstevníků v okolních zemích je naopak nezajímá náboženství. Ukázal to průzkum agentury STEM, který má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici. 

Inspirace úspěšnými vzdělávacími systémy: Budeme také „chytrozemí“?

Zveme vás na Kulatý stůl SKAV a EDUin 24. 11. 2022 od 14 do 16 hodin on-line.

Anna Brzobohatá: Hospodářské noviny: Státní maturita je na Slovensku osmkrát levnější. Česko řeší, jestli se má inspirovat

Zatímco v Česku vyšla před třemi lety státní maturita na 150 milionů korun, Slovensko ji zvládlo udělat za 18 milionů. Tedy osminásobně levněji. Tuzemští politici nyní hledají cesty, jak maturitu nejen změnit, aby odpovídala 21. století, ale i zlevnit. A inspirovat se chtějí v zahraničí. I proto na ministerstvo školství přijela předat svoje zkušenosti Romana, dlouholetá šéfka slovenské obdoby českého Cermatu – organizace připravující maturity. Úspor lze podle ní dosáhnout několika způsoby. Jednou z možností je například dělat písemnou část maturit elektronicky. Což zkouší na vybraných slovenských školách od roku 2015. „Jsou na to pochopitelně třeba počítače, které jsou drahé, ale efektivita je vysoká,“ popisuje Kanovská.

Martina Mašková: Čtenářství není o genech. V rodině je ale přenosné a základ k němu se vytváří už v brzkém věku, míní odborník

Knižní série Harryho Pottera je tu letos s námi již 25 let. Příběh o kouzelnickém učni ovlivnil nejen děti, ale i dospělé po celém světě a přivedl je opět ke čtení. Jak je to možné? Proč dětský příběh zlákal i dospělé? Jak přivést děti ke čtení a jak je na tom obecně české čtenářství?

Hana Vaverková: Badatelkou do smrti

Každý pedagogický pracovník má povinnost se vzdělávat, řekla ředitelka a předložila nám k vyplnění Plán osobního profesního rozvoje. A já, kousek před sedmdesátkou, jsem se upsala k formativnímu hodnocení a k bádání. 

Lucie Kocurová: Ty nejlepší školy jsou na Moravě, v Praze vzdělávání brzdí nedostatek učitelů

Kde v Česku mají kvalitní základní školy? A jaké faktory ovlivňují vzdělávací úspěšnost dětí? Odpovědi na tyto otázky nyní nabízí studie společnosti PAQ Research.

Eduzměna: Unikátní projekt měnící vzdělávání hledá cesty, jak se šířit dál

Nadační fond Eduzměna pracuje na systémové změně vzdělávání. Na Kutnohorsku hledá společně s pedagogy, dětmi, rodiči, vedením škol a jejich zřizovateli, co je třeba udělat pro to, aby se všechny školy v regionu dál rozvíjely. A aby děti chodily do školy rády a škola je dokázala připravit do života. Nyní je pilotní projekt v poločase – má za sebou řadu výsledků a dat, popsané slepé uličky i příklady dobré praxe. A tak Eduzměna začne ověřovat postupy, jak to, co funguje v jedné obci s rozšířenou působností, šířit do dalších: rychleji, jednodušeji, efektivněji. A pro toto ověřování nyní hledá partnerské regiony.

Využití sociometrie jako prevence šikany nadaných žáků

Terčem šikany se často stávají mimořádně talentované děti – právě pro svou odlišnost. Tento článek přináší nástroje, které pomohou předcházet rozvoji šikany ve školním kolektivu. 

Lucie Römer: Každé dítě by mělo vědět, co mu při učení pomáhá. A taky to dostat

Jedním ze slov skloňovaných snad ve všech plánech na rozvoj školství je individualizace. Úprava výuky podle potřeb jednotlivých žáků byla také námětem letní školy Eduzměny. Zkušenosti z praxe přinášejí lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová v dvojrozhovoru.

Projekt K budoucnosti mění život studentů ve Středočeském kraji. Kraj získá 30 milionů korun na zkvalitnění výuky

Prostřednictvím projektu K budoucnosti, který Nadace rozvoje občanské společnosti realizuje, se mění přístup studentů i pedagogů k odborné výuce. Jeho cílem je podpořit modernizaci školství, zapojit studenty aktivně do výuky a zvýšit kvalitu studia. V následujících pěti letech bude do Středočeského kraje investováno téměř 30 milionů korun.

Robert Čásenský: Z nadaných dětí ty takzvaně „normální“ prostě neuděláte

Narodily se s neobvyklými rozumovými schopnostmi. Přesto to mohou mít ve škole těžší než ostatní. Potíž je, že škola často jejich mimořádné nadání neodhalí anebo neví, jak ho správně rozvíjet, říká psycholožka Šárka Portešová. Takové děti pak mohou učitelům a spolužákům připadat divné, ocitnout se v izolaci nebo úplně ztratit o školu zájem.

Pavel Kasík: V cizině se mladí naučí skvělou vědu. Česko je musí lákat zpět, říká lékař

Působil na prestižních univerzitách v USA a Francii, patří mezi špičky v oboru. Přesto se Radek Špíšek vrátil do Česka. Obává se však, že zde stále nejsou ideální podmínky pro vznik excelentní vědy. Chybí třeba výuka v angličtině.

Obchodná akadémia Žilina (SR): Jazykové kurzy pre učiteľov v školskom roku 2021/2022 v rámci programu Erasmus+

Nezkusíte to také jako kolegové ze Slovenska?

Zuzana Tascas: Cizí jazyk se v australské škole nenaučíte

Cizí jazyk v Austrálii, ve státě Viktorie, se pravděpodobně nenaučíte ve škole. Buď máte štěstí a žijete v oblasti, kde se váš rodný jazyk nebo jazyk, který chcete studovat, vyučuje v rámci Viktoriánské školy jazyků (Victorian School of Languages VSL), nebo si musíte najít soukromého učitele.

Vladimíra Spilková: Stát nesmí rezignovat na dohled nad regulovanou profesí učitele

Z dopisu Prof. PhDr. Vladimíry Spilkové, CSc., poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících vybíráme: "Novela zákona jako celek obsahuje řadu potřebných změn. Konkrétně se jedná o systémovou podporu začínajících učitelů včetně zavedení tzv. adaptačního období, legislativní ukotvení uvádějícího, provázejícího i třídního učitele a dalších podpůrných profesí a pozic ve školství, jako je např. školský logoped, speciální pedagog, či psycholog a v neposlední řadě také garance platů pedagogických pracovníků navázáním na průměrnou mzdu v ČR. 

Je však znehodnocena několika kontroverzními paragrafy, které zásadním způsobem ohrožují učitelskou profesi a její prestiž ve společnosti a zejména kvalitu vzdělávání v regionálním školství. Zásadní je, že pro tak radikální a učitelskou profesi degradující krok nejsou věrohodné důvody opřené o relevantní data."