Markéta Hronová: Nadaní žáci jsou priorita, říká ministerstvo. Realita? Na klíčové soutěže hledající talenty se nenajde ani pár tisíc

Ministerstvo školství mluví o tom, jak podporuje nadání a talent, ale pořadatelé vědeckých olympiád současnou situaci popisují spíše jako házení klacků pod nohy. Čeští žáci jsou přitom v těchto soutěžích úspěšní. Vozí ze světa zlaté medaile, ale pak nedosáhnou ani na podporu na workshop, který je má na náročnou mezinárodní soutěž připravit. Problém je zejména v tom, že podmínky získání dotace se neustále mění, zveřejňují se pozdě a jsou nepředvídatelné, uvádí pořadatelé.

Markéta Hronová: Co mají děti vlastně umět? O podobu nové výuky se přou dva týmy, rozhodne ministr Plaga

Spor mezi světovými odborníky na pedagogiku o tom, zda se ve výuce zaměřovat více na znalosti, nebo na kompetence, se nyní přenáší i do Česka. A experti, kteří připravují reformu vzdělávání, se zatím na vzorových školních vzdělávacích programech pro učitele neshodli. Národní pedagogický institut (NPI) už více než dva roky pracuje na verzi, která je spíše volnější a zaměřuje se zejména na kompetence, například na komunikaci v týmu a podobně.

Babiš se nevídaně ostře pustil do Plagy: „Mohl by vysvětlit občanům, proč dáváme 20 miliard na soukromé školy“

Mezi ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) a premiérem Andrejem Babišem (ANO) panuje napětí kvůli návrhu rozpočtu na příští rok. Premiér se do ministra nebývale ostře pustil i před kamerami na tiskové konferenci po jednání vlády. Spor mimo jiné panuje kvůli třem miliardám korun, které podle Plagy v návrhu chybějí na financování nestátních, tedy soukromých a církevních škol.

Ondřej Šteffl: Černé labutě vzdělávání. Školství je jako loď, kterou musíme přestavět během plavby

Systém veřejného školství – hlavní poskytovatel a záruka vzdělávání – je v krizi, která se prohlubuje. A to nejen u nás. Prvotní příčiny krize ale nejsou v závadách uvnitř systému. Jsou důsledkem prudkého vývoje, ke kterému dochází mimo školství. Něco se změnilo – ve světě, ve společnosti. Školský systém bohužel na změny nezvládá reagovat, neumí to, nikdy nemusel a často ani nemůže. A to vytváří a prohlubuje problémy uvnitř školského systému, uvnitř škol, uvnitř tříd, ba i v duších učitelů, žáků i rodičů.

Jan Vöröš Mušuta: Rozpočet pod 300 miliard není přidáním do školství. Je to jen další škrt

Ministr školství Robert Plaga po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou oznámil, že rozpočet ministerstva školství pro příští rok „velmi významně přiblíží“ 300 miliardám korun. Na první pohled to zní jako dobrá zpráva. Letos ministerstvo hospodaří s přibližně 284 miliardami, takže se opravdu bavíme o více penězích než letos.

Markéta Hronová: Rozpočet školství bude nakonec nižší, než se předpokládalo. Délka letních prázdnin se měnit nebude, říká Plaga

Po prvních jednáních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) uváděl ministr školství Robert Plaga (ANO), že školský rozpočet bude směřovat k 300 miliardám korun. To se ale nakonec nejspíš nepodaří. V rozhovoru s HN vysvětluje, že za to mohou snížené dotace z evropských fondů. Na klíčové výdaje, včetně vysokých škol, ale prý v této fázi vyjednávání peníze přislíbené má. Hovoří také o změnách, které provedl v návrhu vysokoškolského zákona, nebo o tom, jak bude nově probíhat výuka angličtiny a druhého cizího jazyka.

Zuzana Růžičková: Jak velkou částku navíc potřebuje ministr Plaga na financování slibů školám a učitelům

Plaga chce pro školství desítky miliard navíc. Není divu: vládní sliby něco stojí. Odborníci účet odhadují na 17 až 50 miliard korun. Kolik z předvolebních a programových závazků je vláda ochotná skutečně zaplatit, zjistíme už v následujících dnech.

Zuzana Hronová: Zrušíme rušení přípravných tříd. Jak v Pyšné princezně, žasnou učitelé

Školy začaly rušit přípravné třídy, protože měly od roku 2029 skončit. A již pro tento školní rok se výrazně zpřísnily odklady školní docházky. Teď ale ministr Plaga oznámil, že je zachová. Pedagogové varují před chaosem a postrádají koncepci.

Adéla Karásková Skoupá: Nejde jen „ušmiknout“ devátý ročník. Mělo by to obří negativní důsledky, varuje sociolog před návrhem SPD

Vládní hnutí SPD navrhuje zrušení devátých tříd základních škol od roku 2029. Diskuzi o tom připustil i premiér, ministr školství záměr odmítá. V rozhovoru jej rozebírá sociolog Daniel Prokop z organizace PAQ Research.

Pavel Mentlík: Devátá třída (první část): Kolik let má mít základní škola

Česká debata o podobě základního vzdělávání se aktuálně redukuje na otázku, kolik let má trvat základní škola. Výzkum z několika oblastí ale ukazuje, že vzdělávání dětí bychom neměli omezovat na pouhé počty. Pro kvalitu školství je zásadní, jak dlouho (a jak) se všechny děti učí společně, než se rozdělí do různých typů škol. Delší společné vzdělávání, které je pro všechny přiměřeně náročné a současně přizpůsobené žákovským potřebám, je jedním z charakteristických znaků úspěšných systémů, které spojují dobré výsledky vzdělávání s větší spravedlností i pro děti z nepříznivých podmínek. Takové vzdělávací systémy jsou příslibem budoucí prosperity státu i pozitivního rozvoje celé společnosti.

Josef Mačí: Babiš vrací do hry zrušení deváté třídy

Osm tříd základní školy stačí, říká předseda vlády Andrej Babiš k návrhu, že by se v Česku zrušil devátý ročník. Krok podporuje SPD i Motoristé, proti je ministr školství Robert Plaga. Odborníci jsou skeptičtí.

Markéta Hronová: Kdo povede úřad, který určuje směr výuky v Česku? Přihlásilo se rekordní množství zájemců, komise už vybrala favoritku

Příležitost o reformě vzdělávání nejen mluvit, ale reálně na ní pracovat. Tak ministerstvo školství lákalo zájemce na post ředitele Národního pedagogického institutu (NPI). Právě ten řídí třeba reformu rámcových vzdělávacích programů (osnov), které určují, jak má vypadat výuka. A zřejmě to zabralo. Přihlásilo se rekordní množství kandidátů – hovoří se zhruba o třicítce přihlášek. Komise ve čtvrtek vybrala osm nejlepších. Vyhrála žena, která už teď vede v NPI jeden z týmů. Kdo nakonec v čele úřadu usedne, rozhodne ministr školství.

Angličtina od 1. ročníku dobrovolně. Je to dlouhodobé, nebo dočasné řešení?

Před měsícem ministr školství Robert Plaga rozhodl o zrušení plánované povinné výuky anglického jazyka od 1. ročníku základních škol a povinné výuky druhého cizího jazyka od 7. ročníku. EDUin se k tématu výuky cizích jazyků na základních školách s odstupem vrací. Upozorňuje na nejasný dlouhodobý cíl státu v oblasti jazykového vzdělávání i na to, že kvalitní výuka cizích jazyků nemá být dostupná jen ve větších městech a žákům z lépe zaopatřených rodin.

Daniel Münich: Více peněz do školství na dluh? Ano, pokud projde reformou

Voliči by snáze přijali navýšení výdajů na školství na účet vyšších rozpočtových deficitů, když uvidí, že dodatečné peníze nepůjdou jen do vyšších platů, ale také do systémových změn.

Markéta Hronová: Sliby o vyšších platech učitelů politici díky triku nikdy nemuseli dodržet. Splní teď Babiš avizovaných 75 tisíc měsíčně?

Když politici dají nějaký slib, a dokonce ho propíšou do zákona, stejně to ještě nemusí znamenat, že ho splní. Už minulá vláda Andreje Babiše (ANO) učitelům slíbila, že se jejich platy dostanou na 130 procent průměrné mzdy. Tento závazek pak dala následující vláda Petra Fialy dokonce do zákona – ale tak „fikaně“, že se ho stejně nikdy nepodařilo naplnit.

Zástupci organizací zabývajících se vzděláváním: Školství potřebuje v roce 2027 v rozpočtu minimálně 334 miliard korun. Sledujeme čtyři ukazatele o výdajích na něj

Zástupci tří organizací, které se zabývají oblastí vzděláváním – EDUin, IDEA při CERGE-EI a PAQ Research – na dnešním setkání s novináři podrobněji představili a okomentovali návrhy z nedávné společné výzvy 25 organizací adresované předsedovi vlády A. Babišovi a ministryni financí A. Schillerové. Ta uvádí, že pokud má český stát dodržet všechny své závazky ve vzdělávání a přiblížit se v podílu výdajů ze státního rozpočtu na vzdělávání na průměr ostatních zemí OECD, měly by být výdaje ministerstva školství pro příští rok minimálně ve výši 334 miliard korun.

Markéta Hronová: Světoví odborníci otáčejí: „Tvrdé“ znalosti jsou stejně důležité jako kompetence. Ovlivní to i přípravu nových osnov

Jsou důležitější kompetence jako třeba umět komunikovat v týmu a správně se rozhodovat, nebo tvrdé znalosti? O tom se nejen světoví odborníci na pedagogiku přou několik desítek let. Nyní se přiklání k názoru, že kompetence nemohou znalosti zcela vytlačit.

Markéta Hronová: Místo let za katedrou bude záležet na kvalitě výuky nebo roli ve škole. Plaga naznačil, čím nahradí tabulkové platy pro učitele

Dostávat plat jen podle počtu odpracovaných let je podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) přežité. Dosavadní praxi, kdy si učitelé musí lepší peníze tzv. vysedět, chce změnit tak, aby se více hodnotila kvalita výuky. To by měl přinést nový kariérní systém, jehož zavedení má vláda v programovém prohlášení. Jeden pokus takový systém zavést do praxe už ale před deseti lety zkrachoval. Plaga říká, že jeho verze bude lepší, a na úterní konferenci naznačil, jakým směrem by se měla ubírat.

Konec povinné angličtiny od první třídy? Zásadní změny v reformě českého školství?

České školství se v červnu 2026 nachází v bodě, kdy se vzdušné zámky politiků definitivně srazily s pevnou zdí reality. Revize rámcových vzdělávacích programů (RVP), která slibovala „provzdušnění“ učiva, se pod tlakem ambicí bývalého ministra Mikuláše Beka proměnila v neforemný kolos. Nyní, když se do ministerského křesla vrátil Robert Plaga, přichází čas na krizový management.

Praha a budoucnost vzdělávání: Panel o pražském školství

Současný stav pražského sekundárního vzdělávání představuje vyústění dekád trvajícího selhání exekutivního plánování, které ignorovalo dynamiku metropolitního rozvoje ve prospěch rigidního administrativního formalismu. Krize kapacit, jíž jsme svědky, není anomálií způsobenou nepředvídatelným demografickým výkyvem, ale logickým důsledkem absence poptávky výkonné moci po aplikaci dostupných dat do strategických investic.