Viktor Liška: Pojďme odbřemenit ty, kdo mají především vzdělávat

Školy dnes čelí výzvám, jejichž řešení stále častěji přesahuje možnosti jednotlivých ředitelů i zřizovatelů. Klesající demografická křivka přitom mnohé z nich dále prohlubuje. Odpověď na otázku „co s tím“ aktivně hledají obce, ředitelé i tvůrci návrhu Efektivní správy škol prostřednictvím společenstva obcí. Jedním z nich je Viktor Liška, bývalý učitel, starosta Ratměřic a předseda Společenství obcí Voticka, kde již desátým rokem spolupracuje na tvorbě Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání.

Patricie Martinů: Méně dětí, více odpovědnosti. Zřizovatelé škol budou čelit dokonalé bouři

Počty narozených dětí klesají na historická minima, omezení odkladů povinné školní docházky prohlubuje tlak na mateřské i základní školy, financování nepedagogické práce se přesunulo na obce a zákonný limit minimální velikosti školy nutí zřizovatele ke slučování. Ať už obce řeší přebytek kapacit, nebo jejich nedostatek, jedno je jisté: nečinnost není řešení. Jenže ta nejsou jednoduchá a ovlivní život komunity na dlouhá desetiletí.

Markéta Hronová: Zavíráme, nejsou děti. Jak vylidňování venkova „zabíjí“ místní školy a jak se na to mají obce připravit

Až do 1. září nebude jisté, zda se letos v Deštném v Orlických horách otevře druhý stupeň základní školy, nebo ne. Kvůli malému počtu dětí ho tam chtějí uzavřít o rok později, ale reálně je možné, že deset oficiálně zapsaných žáků z druhého stupně po prázdninách nepřijde a raději zvolí přestup na jinou školu už letos. Pokud zůstanou lavice prázdné, bude nutné vyšší třídy zavřít rovnou.

František Jirků: Vesnické školy brání svou jedinečnost, ministerstvo chce podpořit jejich spojování do celků

Venkovské školy by se měly slučovat pod jedno vedení do takzvaných svazkových škol. Podle plánu ministerstva školství by tak byl jejich provoz efektivnější. Dolní Cerekev na Jihlavsku už začíná zjišťovat, jaký by byl zájem v okolních obcích, kde mají v současné době malotřídky. Jednou z nich je základní škola v nedaleké Cejli.

Nikola Šrámková: Dostupná střední škola má být standard, ne privilegium

První kolo přijímacího řízení je za námi a stejně jako v posledních letech se znovu řeší nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po středních školách v místě bydliště uchazečů. V Praze se opět naplno ukázal nedostatek kapacit na veřejných středních školách. Letos přitom nejde jen o všeobecné obory. Tlak je vidět napříč různými typy škol.

Josef Mačí: Dva tisíce obyvatel, vlastní gymnázium. Ves u Prahy inspiruje další obce

Veřejná gymnázia spravují kraje. Objevují se ale nová, která zakládají obce. Především kolem Prahy. I jedna z pražských městských částí by mohla mít brzo své gymnázium.

Kamila Minaříková: Fígl u přijímaček? Rodiče tlačí poradny do diagnóz poruch dětí, kvůli času navíc

Skládání testů jednotných přijímacích zkoušek není jen prověrkou znalostí, ale také taktiky a schopnosti pracovat pod časovým tlakem, který nedovoluje dlouhé váhání. Delší dobu na vyplňování testů mají děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Podle učitelů a dalších odborníků toho ale chtějí někteří rodiče a děti zneužít a tlačí na pedagogicko-psychologické poradny, aby našly problém i tam, kde dosud nebyl, a děti tím získaly výhodu a čas navíc.

Andrea Strohmaierová: ‚Bojíme se, že někoho propustí.‘ Školy v Kraslicích se od příštího roku sloučí pod jednoho ‚super ředitele‘

Kraslice sloučily školská zařízení pod jednu právnickou osobu. Týká se to základních, mateřských, středních i speciálních škol. Město tím reaguje na novelu školského zákona. Podle ní je povinné slučování škol menší velikosti v obcích s více školami, aby vznikla taková, která má přes 180 žáků. Zaměstnancům kraslických škol se krok města nelíbí, podle nich je slučování příliš rychlé. Podle školského zákona totiž mají školy čas do konce září 2028.

Otevřený dopis ministru životního prostředí (29. 1. 2026)

Nejde jen o peníze – jde o budoucnost českých dětí a jejich vztah k přírodě, který si nesmíme nechat zničit. Svaz měst a obcí ČR zasílá ministrovi životního prostředí otevřený dopis ohledně podpory environmentálního vzdělávání dětí a mládeže.

Andrea Strohmaierová: Fyzioterapie, masérství, wellness. Západočeská univerzita v Karlových Varech nabízí lázeňské obory

Informační letáky, prohlídka učeben i spousty otázek – tak vypadal den otevřených dveří na Fakultě pedagogické v Karlových Varech. Zájem budoucích studentů byl velký, přišla se jich podívat téměř stovka. Budoucí studenti se zajímali nejen o samotné studium, ale taky například o uplatnění v zaměstnání. Pobočka fakulty Západočeské univerzity je v lázeňském městě otevřená dva roky a nabízí obor kinantropologie–wellness specialista.

Jan Beneš: Tablet jako součást výuky využívají některé mostecké školy. Cizincům pomáhá se dorozumět s učiteli

Překladač jazyků je na dvou mosteckých školách nutnou školní pomůckou. Třeba na tamní 18. základní škole tvoří cizinci pětinu ze všech žáků. Jde hlavně o ukrajinské a mongolské děti. Učitelé se s nimi snaží domluvit česky či anglicky, nebo využívají překladače, který připomíná mobilní telefon. Dětem pomáhá pochopit význam některých českých slov.

Zuzana Růžičková: Podivný konkurz na ředitele školy. Jak kauza Hnojník nasvítila systémové chyby v našem školství

V kauze školy v Hnojníku známé hlasitým dětským protestem před ředitelnou, byly zveřejněny nahrávky, jež dokazují nátlak na vítěze konkurzu. Kauza však hlavně ukazuje v koncentrované podobě hned několik chyb v systému ředitelských konkurzů u nás.

Andrea Strohmaierová: Stipendiem města lákají budoucí učitele. Studenti pedagogických fakult mohou získat peníze i byty

Aš na Chebsku začne od nového roku nabízet studentům pedagogických fakult stipendia. Učitelé ve městě stárnou a nemá je kdo nahradit. Podpora by tak mohla problém vyřešit, určená je prozatím pro zájemce z Aše, říká starosta Vítězslav Kokoř z hnutí ANO. Dotace kvůli nedostatku pedagogů mají i jiná města.

Gabriela Pokorná: Ostrava – Radvanice a Bartovice připravují otevření nové Montessori školy na Trnkovecké. Zahájení provozu je naplánováno na září 2026

V oblasti Trnkovce v Radvanicích je plánována nová obytná výstavba, která v budoucnu přivede do lokality nové rodiny s dětmi. Městský obvod společně s městem Ostrava reaguje už nyní a připravuje úpravu školské infrastruktury, aby byl na očekávaný vývoj kapacit včas připraven. Jedním z kroků je proměna současné základní školy na Trnkovecké na Montessori školu, která bude fungovat jako součást Základní školy Vrchlického v Radvanicích.

Zuzana Hronová: Česko stále odděluje romské žáky do speciálních tříd. Je už jen krok od žaloby

V polovině listopadu 2025 uplynulo 18 let od klíčového rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který odhalil diskriminaci romských žáků v českých školách. Navzdory snahám o nápravu přetrvává problém segregace romských žáků ve speciálních školách a třídách, což porušuje rovný přístup ke vzdělání. Česko čelí riziku žaloby od Evropské komise, pokud nedojde k zásadním změnám.

Štěpánka P. Borská: Školky i dětské skupiny volají po dětech. Stále máme volná místa, hlásí

Zatímco o místa na středních školách v Praze se uchazeči přetahují, ve školkách a dětských skupinách ubývají děti. Obsazenost školek je 85 %. Kvůli nízké porodnosti si s dětskými skupinami konkurují.

Patricie Martinů: Předškolní vzdělávání jako investice do budoucnosti obce. Jak vybrat správnou cestu?

Od ledna 2026 čeká zřizovatele nová povinnost zajistit umístění každého tříletého dítěte alespoň do dětské skupiny, pokud ne do mateřské školy, popřípadě rodičům nabídnout finanční náhradu. Jak se ale správně rozhodnout, jakou formu předškolního vzdělávání v obci zřídit, a proč je vůbec důležité?

Barbora Taševská: Samostatná inovativní škola v olomouckém Droždíně končí. Čeká ji sloučení se Svatým Kopečkem

Olomoučtí radní schválili sloučení některých mateřských a základních škol. Udělat to vlastně museli, podle novely školského zákona se totiž povinné slučování má týkat škol, ve kterých je méně než 180 žáků, pokud je v obci více škol. V Olomouci se má sloučit například prvostupňová škola v Olomouci – Droždíně se školou v sousední čtvrti Svatý Kopeček.

Petr Švihel: Dříve odmítané děti. Teď se o ně školky perou

Rázný propad porodnosti začal v Česku komplikovat předškolní péči, kde se poslední roky usilovně pracovalo na navýšení kapacit. Školky kvůli tomu přijímají mladší děti, a dostávají tím do problémů dětské skupiny.

Josef Mačí: Sem chodí děti nejen s autismem. A na místa se čeká

Jen díky speciálním školám může část dětí absolvovat školní docházku. Jenže míst není dost, část rodičů je tak odkázaná na individuální vzdělávání. V Praze je situace vážná. Seznam Zprávy zjišťovaly, jak vypadá.