30% sleva v Portálu

úterý 23. října 2018 · 0 komentářů

Nakladatelství Portál nabízí v rámci Týdne pro inkluzi od 22. do 28. 10. 2018 30% slevu na vybrané tituly.

Seznam a ceny najdete zde: https://obchod.portal.cz/akce

Vítězný únor, srpnová invaze či mnichovská dohoda nic neříkají polovině mladých, ukázal výzkum

· 0 komentářů

Přestože si letos Česko připomíná "kulatá" osmičková výročí spjatá s historií dvacátého století, povědomí obyvatel o zlomových bodech moderních českých dějin není příliš rozsáhlé. A vědomostí o událostech formujících osudy Československa mají nejčastěji málo mladí lidé.

Zdroj: Jan Wirnitzer, Zprávy Aktuálně.cz 25. 7. 2018

Vyplynulo to z výzkumu, který mezi tisícovkou dotazovaných uspořádala agentura NMS Market Research pro společnost Post Bellum (celý výzkum najdete ZDE). Ptala se lidí mezi 18 až 65 lety, reprezentativně podle pohlaví, věku, velikosti místa bydliště a kraje.

Nejlépe ze všech osmičkových roků v paměti Čechů vyčnívá letopočet, jehož sté výročí nastane letos v říjnu. Celkem 79 % lidí na otázku "Víte, co se stalo v roce 1918?" odpovědělo, že vzniklo samostatné Československo nebo že skončila první světová válka.

Naopak nejslabší povědomí je o výročí roku 1938 – alespoň jedno z témat jako mobilizace československé armády, mnichovská dohoda či obsazení Sudet si vybavilo jen 54 % dotázaných. Pro uznání, že si lidé s daným rokem dokážou spojit historické dění, stačilo u každého z výročí zmínit aspoň jednu důležitější událost k danému letopočtu navázanou.

Komunistický převrat dokázalo k roku 1948 přisoudit 65 % dotázaných, sovětskou invazi či pražské jaro k roku 1968 pak 76 %.

Nejmladší věková skupina dopadla ve znalostech celkově nejhůře, nicméně její "ztráta" na skupinu lidí starých 25–34 let byla poměrně těsná. Vybavit si události roku 1938 a Mnichov, komunistický "vítězný únor" o deset let později nebo Sověty vedenou invazi v roce 1968 dokázala nanejvýš polovina dotázaných ve věku 18–24 let. Jen 42 % mladých si dokázalo vybavit události podzimu 1938.


Vyprávět historii zajímavě

Podle zakladatele Paměti národa a ředitele sbírky Post Bellum Mikuláše Kroupy se Češi musí naučit vyprávět dětem a mladým lidem historii zajímavě. "Záleží na učitelích a rodičích, jak a o čem s dětmi mluví. Potíž je, když události chápou jako kapitolu v učebnici a neznají příběhy, které dokážou zaujmout," říká Kroupa.

Sám odhaduje, že zhruba 200 tisíc dětí a mladých lidí převážně z učňovských oborů a technických průmyslovek považuje historii za okrajové a pro jejich život nezajímavé téma. "Je to vážné společenské ohrožení, ti lidé budou brzy volit a přitom jsou snadno manipulovatelní, mohou podléhat extremistickým ideologiím," vysvětluje Kroupa.

Češi se podle dotazování kloní k závěru, že nastolení komunistické diktatury bylo protiústavním pučem – na pomyslné stupnici od minus sto do plus sto bodů se tento názor umístil o 29 bodů "v plusu". O 21 bodů v plusu skončil názor, že Edvard Beneš byl dobrým prezidentem, který musel vést zemi v těžkém období.

Zatímco škola zůstává dominantním zdrojem informací o historii, v případě roku 1968 není její převaha tak výrazná. Na každé dva lidi, pro které je škola hlavním zdrojem informací o sovětské invazi, připadá jeden člověk, pro kterého je klíčovým zdrojem vyprávění rodičů, přátel či známých.

Přesně na poloviny jsou lidé rozdělení v otázce, zda bylo sebeupálení studenta Jana Palacha zbytečné.

Nejpreferovanější formou výuky historie je podle lidí sledování historických dokumentů či filmů s pozdější diskusí, následované návštěvami důležitých historických míst.